V neděli 26. června 2011 se členové a příznivci MNO Haná zúčastnili 16. ročníku loštických Slavností hudby a tvarůžků. Přestože byla obloha celý den zatažená, nálada byla výborná. Velmi nás potěšil pohled na budovu radnice, kde plápolala vlajka města společně s vlajkou Moravy. Na náměstí Míru stála dvě pódia, kde probíhala hudební produkce různých žánrů a královský trůn, na němž se uskutečnila slavnostní korunovace krále Tvarůžka I. Jako první dostala prostor Vyroubalova dechová hudba z Kroměříže, která potěšila hlavně starší generaci. Po ní vystoupila Rytmická skupina ZUŠ Loštice s hity bigbeatu. Vrcholem bylo hudební vystoupení Milana Schelingera, který nám připomněl oblíbené písně jeho bratra Jiřího.
Na druhém, odkrytém pódiu, probíhala taneční vystoupení loštických dětí včetně tvarůžkové soutěže a klání šestičlenných družstev. Do této soutěže se zapsal i náš tým členů a příznivců MNO Haná, jenž soutěžil pod názvem Rytíři z Bradla. Měl toto složení: Michal Szymeczek, Pavel Lolek, Petr Obšil, Lubomír Smrček, Daniela a Stanislav Blažkovi. Za kapitána jsme si zvolili Pavla Lolka – už jen proto, že vedl úspěšné jednání s představiteli města o připojení Loštic k nepolitické iniciativě „Za vyvěšování moravské zemské vlajky“ na radnicích. Pavel dostal prostor a šanci zabojovat hned v první soutěži, která se jmenovala „Namotávání tvarůžků jazykem“. Pavel se snažil, ale ne a ne tvarůžek namotat. No nic, nevadí. V druhém zápolení, jež dostalo název „Příprava tvarůžkové svačinky s pivečkem“ jsme ukázali naši sílu. V této štafetové soutěži – přenášení tvarůžků bez použití rukou se závěrečným vypitím piva v co nejkratším čase, jsme obsadili těsně druhé místo. Třetí soutěží jsme se na chvíli vrátili do dětských let. Její název byl „Jede, jede mašinka“. Úkolem družstev bylo za mašinku, kterou představoval kapitán týmu, zařadit co nejvíc vagónků – tedy lidí, které ostatní členové týmu přemlouvali k zapojení se do vláčku. I v této náročné soutěži jsme obstáli a obdrželi plný počet bodů.
Následovala asi hodinová pauza. V této přestávce jsme měli možnost krátce navštívit pana starostu PhDr. Ctirada Lolka v jeho kanceláři. Pan starosta nás přivítal skleničkou dobré slivovice a osvětlil nám sled dalších událostí. Následoval průvod od budovy radnice, v jehož čele důstojně kráčel král Tvarůžek I. se svojí královskou chotí, a také pan starosta. V závěru průvodu jsme s vypnutou moravskou zemskou vlajkou kráčeli my – členové MNO Haná. Tedy Michal Szymeczek, Pavel Lolek a já. Našim úkolem bylo slavnostně vyvěsit moravskou zemskou vlajku na stožár vedle hlavního pódia. Pavel ještě přednesl zdravici Jeho Veličenstvu Tvarůžkovi I., a to v hanáčtině. Tento akt byl naplánován jako vyvrcholení celých oslav. Potom už přišel čas na zahájení druhého bloku soutěží. Další poměrně nebezpečné klání neslo název „Přeprava tvarůžkových bedýnek“. Jeden soutěžící, v tomto případě já, sedí na nosítkách a v náručí drží všechny bedny. Další čtyři: Pavel, Michal, Petr a Luboš, se snaží s tímto nákladem oběhnout vytyčenou trať v co nejkratším čase. Poslední členka družstva, v našem případě Daniela – v momentě, kdy kolegové z družstva vbíhají do cíle, zdvihá ruku. Tuto náročnou disciplínu naše družstvo zvládá velice slušně na třetím místě. Bohužel se nám příliš nevedlo v dalším zápolení nazvaném „Štafeta s tvarůžkovým pozdravem“, ve které měli soutěžící za úkol, dát si tvarůžkový pozdrav mezi nohy a co nejrychleji ho dopravit svému kolegovi z družstva na druhé straně trati. Ten jej musí převzít bez použití rukou a pokračovat k dalšímu členovi týmu zpět. Tady se projevila naše nezkušenost nováčků v této tradiční soutěži. Do cíle jsme dorazili na páté pozici. No nic, nevadí, vše zvrátíme v královské závěrečné disciplíně, za kterou je dvojnásobný počet bodů.
Čekala nás taková malá a hlavně zdravá svačinka. Pořadatelé pro nás nachystali asi metr dlouhý had z koleček dobře vyzrálých tvarůžků. Našim úkolem bylo co nejrychleji sníst všechny tvarůžky. Na zakusování jsme měli připraveny čerstvé krajíčky s máslem a na zapití pivo Litovel. Hrdinně jsme se zakousli do prvních koleček tvarůžků. Někteří si je namáčeli do přiloženého piva, jiní si brali rovnou pět koleček naráz. Například já jsme si je pěchoval do krku po jednom. Po asi dvanáctém tvarůžku mě tato pochoutka začala trochu dusit a můj obličej zbrunátněl. V této závěrečné soutěži jsme obsadili krásné třetí místo. Jen pro zajímavost chci dodat, že sotva jsme dojedli soutěží vymezený počet koleček tvarůžků, tak si náš kolega z týmu Luboš otevřel ještě bokem odloženou asi půlkilovou krabičku s dalšími kousky. Provokativně jsme je dojídali. Nabízeli jsme tvarůžky i soupeřům z dalších týmů, ale kupodivu se všichni od nás odvraceli. „Ale po hanácke mosim řict, tož toť to nechápo, deť só chotny te tvaružke.“ V konečném součtu všech disciplín jsme obsadili slušné čtvrté místo, tedy těsně pod stupni vítězů. Ale stejně si myslím, že tady vyhrál každý, kdo se těchto krásných slavností hrdého moravského městečka Loštic zúčastnil. Doufám, že příští rok se nás v Lošticích sejde ještě mnohem víc. Už teď se těším.
Stanislav Blažek
předseda MNO Haná
Dike za to hanáčtěno!