TVAROŽNÁ – Spisovatel František Kopecký o Moravě

František Kopecký, moravský spisovatel literatury faktu, odborník na slavkovské bojiště a někdejší starosta obce Tvarožná (1990—2010), nám e-mailem poslal své vyjádření o Moravě, příznačně nazvané MORAVA. Připomínáme, že obecní úřad v Tvarožné byl za jeho starostování mezi třemi prvními, který se zapojil do prvního ročníku vlajkové iniciativy Moravské národní obce. V současné době je obecním zastupitelem a kronikářem. Za knihu O slavkovské bitvě (2009) obdržel regionální cenu Miroslava Ivanova, která mu byla udělena Klubem autorů literatury faktu. Mezi jeho další knihy patří Z historie pěšího pluku Kaiser č. I (2007), Bitva u Slavkova a Morava v letech 1805 — 6 (2001), Stará pošta a bitva tří císařů (1996) a jiné.

 
 
 

MORAVA

 
          Historie Moravy je dlouhá a slavná. Její milníky v podobě významných událostí, vyspělé kultury a společného jazyka zkoumala dlouhá řada archeologů a historiků.
 
          Otázkou je, jaká je současnost a budoucnost Moravy a co pro ni vůbec děláme? Povědomost o moravské národnosti a moravanství je u občanů Moravy na různé úrovni. U většiny není jejich ztotožnění s Moravou podloženo hlubokými znalostmi, ale je více emocionální záležitostí vztahu ke kraji, ve kterém po generace žijeme. Projevilo se to při posledním sčítání, kdy se k moravské národnosti přihlásila skoro polovina obyvatel Jihomoravského kraje. A to je výsledek, na kterém se dá stavět.
 
          Jakými prostředky dále postupovat? Jednou z cest je propagace moravských symbolů, mezi které řadíme především vlajky. Objevují se při různých příležitostech. Tou, která patří plošně k těm nejviditelnějším, je asi využití svátku moravských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Značný počet radnic už vyvěšuje moravské vlajky, aniž by to vzbuzovalo otázky občanů. Vyvěšení vlajky většinou předcházela osvěta na internetových stránkách obcí pro ty mladší, a také na stránkách obecních či městských zpravodajů pro ty starší a méně „elektronicky“ zdatnější. Není ale třeba se při vyvěšování vlajek omezovat pouze na uvedený státní svátek. Lze je vyvěšovat i při jiných svátcích. Tak jsou pochopitelně nejvíce vidět při tradičních pochodech Moravanů, jinde při hodech či jiných folklorních slavnostech. Jsou svědky sportovních utkání, jak se třeba děje při hokejových zápasech brněnské Komety v nynější Kajot aréně.
 
          Moravské vlajky mohou pozvednout i takovou vážnou akci, jakou je prosincový pietní akt při výročí bitvy u Slavkova na dominantě kraje Mohyle míru. Na tomto památníku bitvy, která na několik roků ovlivnila dějiny Evropy, jsou výrazným architektonickým prvkem postavy čtyř štítonošů, symbolizující účastnické státy Francii, Rusko, Rakousko a také Moravu. Aktérům bitvy bylo jasné, že krvavý konflikt bude na Moravě — nikoli v Rakousku, v Čechách či v Česku. A mnozí francouzští vojáci věděli, jak uvádí významný moravský historik prof. Dušan Uhlíř ve své knize Slunce nad Slavkovem, že vstoupili na moravskou půdu. Už název samotný vyvolával u Francouzů asociace Morava — Moravie, což ve francouzštině znělo jako „Mort á vie“. To jitřilo fantazii francouzských vojáků ve smyslu, zde najdeme smrt za živa. To jsem ale poněkud odbočil.
 
          Význam Moravy určitě také podtrhuje připomínání výročí významných osobnosti, které zde žily a pracovaly. Většina z nich často dala do společného vývoje, pokroku a uvědomění si své identity svoji celoživotní práci. I stránky Moravské národní obce si takový odkaz a postupné uveřejňování životních i profesních osudů osobností Moravy zaslouží. Možná, že to i potřebují. Pomohou nám starším a hlavně těm mladším, uvědomit si, kdo jsme a kde žijeme.
 

František Kopecký

Za tuto knihu získal regionální cenu Miroslava Ivanova

V současné době je před dokončením druhý díl

Duchovenstvo, vzdělanci, lékaři, architekti…