MNO Zahraničí | Abroad (Local Chapter)

Před časem se několik moravských krajanů žijících v různých koutech světa, např. ve Vídni, Bruselu, na ostrově Jersey, či v Massachusetts, rozhodlo smysluplnou formou podpořit Moravu a její emancipační úsilí. Proto se stali členy Moravské národní obce. V září 2012 založili Místní sdružení MNO Zahraničí | Abroad (Local Chapter) a za předsedkyni si zvolili Zuzanu Körnerovou, sympatickou mladou ženu z ostrova Jersey. I přesto, že jejich Místní sdružení (MS) nemůže z pochopitelných důvodů pracovat jako standardní MS MNO na Moravě, tak jejich činnost nebude čistě symbolická. Podrobnosti, kontakt a další zajímavosti, vč. obrazových příloh, naleznete ZDE.

Na fotografii: Zuzana Körnerová, předsedkyně MNO Zahraničí.
 
 
Historické zajímavosti o Moravanech a Moravě ve světě
 
V červnu roku 1872 vyplul rakousko-uherský parní trojstěžník Vizeadmiral Tagetthoff na polární expedici k severnímu pólu, která trvala několik let. Na palubě první rakousko-uherské polární vědecké výpravy byli i Moravané, jako např. Josef Calaszanský Pospíšil z Přerova a Otto Kříž z Pačlavic u Kroměříže. Tito muži byli také při objevení ostrova (1. listopadu 1872), který byl výpravou nazván Země císaře Františka Josefa. Následná topografická zaměřování byla posádkou zanášena do map. Nové zeměpisné názvy byly pojmenovávány např. po štedrých mecenáších expedice (moravský šlechtic Salm), nebo připomínající domovinu účastníků (Brněnský mys). Dne 16. března 1874 zemřel Otto Kříž. Byl pochován na výpravou objevené pevnině nazvané Wilczekuv ostrov, čímž se stal nejseverněji pochovaným Moravanem.
 
Zdroj: Miloslav MARTÍNEK: Velké polární výpravy, Praha 2011.
 
 
 
Úryvek z článku „Vystěhovalectví do Texasu, Moravci.“
 
Příhoda L. W. Dongrese, při jeho cestování Texasem na přelomu 19. a 20. století. Jednou, někde v okrese Fayette, přijel na koni k farmě a oslovil na zahrádce pracující ženu, v níž tušil krajanku: „Dobré jitro, maminko! Prosím vás, můžete mi říci, jestli zde v okolí přebývají nějací Češi?“ „Dobré ráno“ zněla odpověď, „tady býváme jen samí Moravci, míle od nás na botně při revě bývá jakýsi Čech z Nortu přijetý“. „A kde je váš muž, maminko?“ zeptal se Dongres. „Na poli. Sázíja s ogary kobzole“, odpověděla žena.
 
Zdroj: Zpravodaj Klubu genealogů a heraldiků Ostrava, č. 30-31, 1988, str. 21.
 
 
 

Moravská lidová píseň „Na kraj Ameriky“
 
Na kraj Ameriky, studňa múrovaná
[: do ní slunko svítí z moravského kraja :]
 
Vprostřed Ameriky, krčma malovaná,
[: a v ní sa scházajú Moravci s Uhrama :]
 
A dyž sa scházajú, tož si povědajú,
[: poďme chlapci domú, do našeho kraju :]
 
My domú nepudem, v Americe budem
[: náš kraj je chudobný, tam hlady zahynem. :]
 
Nebojte sa chlapci na Moravě hladu,
[: šak už za humna žitka zeleňajú. :]
 
Žitka zelenajú a rži dozrávajú,
[: nebojte sa chlapci na Moravě hladu. :]

 
 
 
Scéna zobrazuje příchod prvních Moravanů...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *