Moravské hvězdy (sic) zdobí v období Adventu a Vánoc mnoho příbytků a kostelů po celém světě. Hlavně pak v Německu a v Severní Americe, kde není snad jediného domu, kde by alespoň malá hvězda nezdobila veřeje, okna či vrchol vánočního stromu. Pojem Morava je vskutku duchovně-kulturní fenomén! Tato podivuhodná země je nejenom významná svojí rastislavsko-cyrilometodějskou misií pro všechny Slovany v Evropě, ale i evangelizačním posláním Moravské církve aneb Moravských bratří (protestantských uprchlíků z Moravy a z Čech) do nejzazších končin světa (JAR, Tanzanie, Malawi, Uganda, Kongo, Surinam, Nikaragua, Honduras, Karibik, USA, Kanada, Aljaška, Indie, Grónsko).
Právě z oblasti hlavního sídla „Moravanů“ v německém Herrnhutu (česky Ochranov) pochází tzv. Moravská hvězda (Herrnhuter Stern / Moravian star), jejíž vznik se datuje do 2. čtvrtiny 19. století. Ačkoliv hvězda vznikla na bratrských církevních školách při lekcích geometrie (Rhombicuboctahedron), brzy byla Církví přijata za symbol Adventu (očekávání Spasitele) a vánoční dekoraci (hvězda nad Betlémem): „A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě.“ (Mat 2:9) Spolu s misijní a charitativní činností Moravské církve se tak světem šířila i oblíbenost Moravské hvězdy, zavěšované od první neděle adventní (neděle mezi 27. listopadem a 3. prosincem) až do svátku Tří Králů (6. ledna). Počet hrotů hvězdy se v průběhu vývoje ustálil na 26, s tím, že místo na vrcholovém cípu je využíváno pro uchycení a instalaci osvětlení. Roku 2011 bylo zahájeno jednání o dovozu Moravských hvězd z Herrnhutu do ČR se záměrem rozšířit tento krásný zvyk i v našich zemích. Výsledkem tohoto jednání je e-shop http://www.moravskahvezda.eu/, který nabízí hvězdy jak v zemských barvách Moravy (žluté a červené), tak v zemských barvách Čech (bílé a červené). Věříme, že se tento krásný obyčej, jenž započali naši předkové v cizině, ujme i u nás.
Mgr. Jan Studeník
Moravská národní obec
Zakoupil jsem si Moravskou hvězdu a jak tak vše „7x převracím“, začal jsem pátrat nad její symbolikou. Že Moravané ji začali užívat na základě studia geometrie se mně nezdálo vyčerpávající vysvětlení. A skutečně. Skví se na vrcholcích několika římských obelisků, včetně „svatopetrského“. Mnohem starší najdeme v chrámu Boží Moudrosti v Cařihradě. V Ravenně shlédneme mozaiku, kde císařovna má tógu se zobrazením Tří králů. Na detailnější ravennské mosaice Tří králů můžeme vidět, že právě tato hvězda doprovází mudrce do Betléma. Nazývá se proto někdy i Melicharova. Je pravděpodobné, že je symbolem archanděla Gabriele – jenž zvěstoval Marii narození Božího syna a je tedy i pochopitelné, že vedl Tři krále k betlémskému chlévu. Zdá se tedy, že Moravané zachovávali a řídili se mnohem staršími, původními křesťanskými tradicemi. Současná „vánoční vlasatice“ je asi až dílem Giota, jenž uviděl Halleyovu kometu…
Překvapení nám asi přinese i zadání hesla Merkaba do vyhledávače obrázků…