Letos zavlaje moravská žluto-červená vlajka také v městysi Osvětimany, okres Uherské Hradiště. Její vyvěšení dojednal PhDr. David Unger (MNO). Tato obec a její okolí je přímo prodchnutá cyrilometodějskou tradicí, všelijakými pověstmi, legendami a bohatou historií. Dle pověsti vznikl samotný název obce, když se v místě, kde dnes stojí Osvětimany, potkali Cyril a Metoděj s many (muži) moravského panovníka, kteří se dosud věrozvěstům vyhýbali. Metoděj zde údajně pravil k svému bratru: „Bog osvěti many“ (Bůh světiž ty muže). Od té doby mají být slova podkladem názvu obce Osvětimany.
Kousek od Osvětiman se nalézá hora sv. Klimenta, kde v dobách Velké Moravy existovalo menší opěvněné hradiště s kostelem. A právě k tomuto místu se váže pozoruhodná moravská pověst, týkající se tzv. moravské svatoklimentské daně. Daň prý vyhlásil moravský vládce Rostislav, aby sloužila k vydržování kostela, kláštera a kněžské školy na hoře sv. Klimenta, kde žili Cyril a Metoděj se svými žáky. Byla údajně vybírána všude tam, kam sahala moc Velkomoravské říše. Pověst dále praví, že roku 1663 táhl turecký velkovezír Ahmed Kiuprili (1635—1676) s vojskem do severních Uher, kde dobyl Nitru a pustošil okolní oblasti. Za této výpravy se velký vezír dověděl, že celé Horní Uhry (za Velké Moravy Nitransko, dnes Slovensko) již po 800 roků odvádí svatoklimentskou daň klášteru, stojícím na sousední Moravě. Proto dostal zálusk na bohatý klášter a na jeho velké jmění. Turci tedy vtrhli na východní Moravu a hledali zmíněný bohatý klášter a po celém uherskohradišťsku nemilosrdně řádili a vyptávali se po hoře a klášteru. Když nájezdníci našli jen staré hradiště a zarostlé ruiny kláštera, začali si Moravané poté vypravovat, že na místě zaniklého kostela je ukryt poklad nesmírné ceny. Hradisko i okolí bylo mnohokrát prokopáno, prozkoumáno, ale poklad nebyl nikdy nalezen. Navíc zde byl také několikrát hledán hrob svatého Metoděje. Ve starých povídkách, které byly vydány v roce 1899 a jiných dokumentech, se údajně píše, že ještě koncem 19. století obyvatelé některých měst Horních Uher odváděli tzv. svatoklimentskou daň, a to ve výši tehdejších 40 krejcarů na hlavu. Dle faráře Františka Přikryla, se prý daň na dnešním Slovensku vybírala „z hlavy“ ještě v roce 1879 a 1884.
Zajímavá je také pověst o původu pojmenování hory. Pověst praví, že když Velké Moravě hrozilo nebezpečí vpádu franských vojsk, navrhl Cyril, aby ostatky sv. Klimenta (čtvrtý římský papež), které na Moravu spolu s bratrem přinesli až z dalekého Krymu, byly z Velegradu přeneseny do nového kostela v horách uprostřed hustých lesů. Tak se také stalo. Roku 864 byly ostatky ukryty na zdejším hradišti, které obklopovalo kostel. Od těch dob začali Moravané tuto horu nazývat horou svatého Klimenta.
Nedaleko hory se mimo jiné nalézá zřícenina hradu Cimburk, který patřil pánům z Cimburka. Z tohoto rodu pocházela významná moravská osobnost, moravský zemský hejtman, Ctibor Tovačovský z Cimburka (1437—1494), který sepsal neoficiální moravskou zemskou ústavu, tzv. Knihu Tovačovskou, aneb Paměť obyčejů, řádů, zvyklostí a řízení práva zemského.
Vladimír Novotný
místopředseda MNO
Použité zdroje
Michal BAŠČAN / Jiří JILÍK / Bořek ŽIŽLAVSKÝ: Svatý Kliment u Osvětiman v zrcadle dějin, 2005
Jiří ŽARDECKÝ: Slovácké pověsti, 1998
Miroslav PLAČEK: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, 2001