Moravská národní obec – Za Moravu! » Komu vadí moravská vlajka

Komu vadí moravská vlajka

Již od prvního ročníku občanské iniciativy „Za vyvěšování moravské vlajky“ se vši­chni její účastníci setkávají s různými snahami tuto akci narušit a pokud možno za­mezit jejímu rozšíření. V počátcích to byly spíše osobní ambice několika morav­ských aktivistů, kteří, snad v dobré víře, prosazovali svoje vlastní návrhy novodobé podoby moravské vlajky. Po krátkém čase se v čele odpůrců iniciativy objevili noví vůdcové. Prvním se stal redaktor pražského časopisu Týden, pan Motýl a po něm údajný učitel zpěvu P. Josífek, od devadesátých let žijící v Anglii. S jejich přícho­dem aktivita proti iniciativě i Moravské národní obci výrazně vzrostla. Stala se mnohem cílenější a sofistikovanější.

 
     S novými vůdci přišli i noví aktéři. Ti jsou již z Prahy, nebo jsou s Prahou svázáni svojí profesí. Ne náhodou, jsou to většinou lidé z ministerstva vnitra a jeho složek. Z počátku se i noví vůdcové schovávali za tvrzení, že jim jde jen o používání správné moravské vlajky a zaštiťovali se hesly o svých dobrých úmyslech a vztahu k Moravě. Navázali tak na činnost svých moravských předchůdců, kteří byli postupně odsunuti do pozadí.
 
     Netrvalo to ale dlouho a noví vůdcové své skutečné záměry a cíle začali postupně odhalovat. Zlom nastal ve chvíli, kdy vlajková iniciativa a Moravská národní obec veřejně deklarovaly, že: „Moravská národní obec nestanovuje ani ni­komu nepředepisuje podobu vlajky, kterou má vyvěsit. Masově vyvěšovanou vlajku, kterou doporučuje a která vznikla spontánně v občanském prostředí, považuje za Symbolickou občanskou vlajku.“ Tímto prohlášením a především jeho skutečnou realizací v praxi, byli tito „pražští odborníci“ nucení změnit svoji argumentaci. Jestliže se v počátcích snažili zachovat alespoň zdání slušnosti a odborného přístupu, s narůstajícím úspěchem iniciativy přitvrzovali a stávali se agre­sivnější. Svědčí o tom ukázky vývoje jejich argumentace (bezobsažné vulgární a dehonestující citace nejsou záměrně uvedeny):
 

  • Bylo by vhodné, aby vlajku Moravy navrhnul a schválil odborný orgán Poslanecké sněmovny.
  • Poslaneckou sněmovnou schválené znaky a vlajky krajů jsou správnou a jedině možnou výchozí variantou moravského znaku a praporu.
  • Bíločervená orlice a modrý prapor symbolizují politický a kulturní vzestup českého státu. Jedině taková podoba praporu souzní s jeho historickou podobou a ovšem i se současným platným velkým státním znakem! Odchýlení od této podoby vyjadřuje dezintegraci a separaci.
  • Užívání zemského praporu (a vlajky) jako oficiálního, všeobecně uznaného a respektovaného symbolu je z hlediska současného správního uspořádání naší republiky zcela nepřípadné.
  • Pokud „moravisté“ adorují tinktury zlato-červenou, jednoznačně se tak přihlašují ke germanizaci Moravy. Jsou hodni politování, ba opovržení, neboť zpochybňují ústavní pořádek České republiky.

 
     Více snad netřeba. Stále jasněji se ukazuje, že v celé kauze nejde vůbec o barvy či symboly. Jde o to, že si na Mora­vě vyvěšujeme vlastní vlajku, a to bez schválení Prahou. Jde o základní otázku, o kterou se vede spor od vzniku repu­bliky:
 
     „Má Morava právo rozhodovat o svých věcech sama, nebo musí vždy o všem rozhodovat Praha?“
 
     My Moravané v tom máme jasno, ale je vidět, že mnohým jen zmínka o případné možnosti návratu samosprávy na Moravu způsobuje mrtvičné stavy. Samospráva, která byla na Moravě po tisíc let, to je ten kámen úrazu. Proto ten křik, proto ten humbuk. Proto je tak dráždí existence Občanské vlajky Moravy, která vznikla spontánně v občanském prostředí Moravy. Dnes ji již uznávají statisíce lidí a objevuje se i v moderních učebnicích. „Napřed si sami vytvoří vlajku, pak hymnu a kde se to zastaví?“ — to je to, co se táhne hlavou těmto lidem. Žijeme přece v unitárním Česku.
 
     Pro nás Moravany je vlastenectví především závazkem ke své zemi a státu. Je vyjadřován péči o historii a tradice, o jejich uchování a rozvoj v budoucnu. Máme ale vlastní rozum a sami se rozhodujeme. Spoluvytváříme tak základ budou­cí občanské společnosti České republiky. To je dráždí. A co je horší, již nás je přes šest set tisíc a stále nás přibývá. Proto jsme špatní. A tak přicházejí ke slovu ochránci dosavadních pořádků. Nevadí, že v rukou nemají žádné argu­menty, po ruce jsou přece otřepaná klišé. Xenofobie a antiněmecký nacionalismus, to vše zabalené do mlhy pomluv a urážek. Že to stále ještě funguje, ukázaly poslední prezidentské volby. A pokud to ještě nestačí, vytáhnou staré osvěd­čené lži. Jsme prý nacionalisté a separatisté a chceme rozbít republiku! Že odmítáme nacionalismus, jako dávno překo­naný přežitek a odmítáme lidi dělit podle jazyka, náboženství čí barvy pleti? Že se sami chovají jako zloděj, který křičí: „Chyťte zloděje“? To přeci nevadí. Že naše vlastenectví zahrnuje nejen Moravu, ale celou naší republiku? Že proto získáváme stále více podpory, od lidí ze všech koutů ČR a že nás ocenila i ministryně kultury? To přeci nevadí. Jejich ideálem vlastenectví je nepřemýšlející poskakující fanoušek, řvoucí na náměstí: „Kdo neskáče, není Čech“. Proto stále hlasitěji hýkají s marnou nadějí, že pravdu překřičí. Pamětník by jen dodal: „Nic nepochopili a nic nového se nena­učili“. Dobrou zprávou pro budoucnost budiž, že většina protagonistů, kteří se k těmto aktivitám propůjčují, jsou staří lidé. Často přes sedmdesát let, odchovanci komunistických škol. A jak říká přísloví: „Starého psa novým kouskům nenaučíš“.
 
     Pro nás, členy a příznivce Moravské národní obce, z toho vyplývá jediné. Tyto útoky nejsou ojedinělé a budou pokračovat proti všem našim aktivitám, ve kterých vyjádříme vlastní názor. Nenechme se ani znechutit, ani vyprovo­kovat. Pokračujme ve své práci na uchování a obnově tradic a historie Moravy, která je na mapě Evropy již více než dvanáct set let. Buďme hrdí na to, že jsme Moravané, občané České republiky a členové Evropské unie. Naše aktivity jsou správné a oprávněné. Přinášejí prospěch všem demokraticky smýšlejícím lidem a jsou plně v souladu s vývojem v ostatních státech Evropské unie. Nejsme politickou stranou a neusilujeme ani o získání pozic, ani o mocenské prosazení našich představ. Jako občané demokratického státu však máme nezpochybnitelné právo mít a říkat vlastní názory. A jestli jedním z nich je, že po stovky let osvědčená samospráva Moravy je nejvhodnější budoucností pro nás všechny, nic na tom nemohou změnit žádní křiklouni, ať žijí kdekoliv a platí je kdokoliv. Trpělivě proto vysvětlujme lidem na Mora­vě, ale i v Čechách naše kroky, cíle a důvody pro ně. Ať oni sami pochopí a rozhodnou, co je pro naši budoucnost nej­lepší.
 

 
 
 
 

Ing. Jaroslav Krábek

 

předseda Moravské národní obce

 
 
 

Buďme hrdí na to, že jsme Moravané, občané České republiky a členové Evropské unie.

redakce | vloženo: 14. 3. 2014, 23:36

komentáře (16)

  1. Dromed

    Na to, že jsem Moravák hrdý jsem. Ale jako občan ČR a člen EU je mi hamba.

  2. Stanislav Blažek

    Pane předsedo,
    jako vždy skvělá práce. Naprosto objektivní hodnocení současné situace. Naše úsilí o emancipaci Moravy jako naší přirozené a samosprávné země je zároveň také snahou o posílení celé České republiky. Pokud totiž chceme podpořit vytváření slušné, tolerantní a vzdělané společnosti, pak tato společnost (stát) musí být postavena na pevných základech, které tvoří úcta k tradicím všech našich historických zemí a jejich kulturní a historické jedinečnosti. Důležitá je také snaha o utváření tzv. občanské společnosti, ve které bude samozřejmostí respekt k názoru druhých a ochrana kultury a tradic menšinových národnostních skupin obyvatel České republiky. V opačném případě je bohužel naše republika odsouzena k morálnímu celospolečenskému úpadku.
    Vážený pane předsedo, naše občanské sdružení Moravská národní obec a celá Morava má ve Vás velkou osobnost. Děkuji za Vaše úsilí.

  3. Vojtěch Poživil

    Dovolím si reagovat. Co se týče vyvěšování moravské vlajky, přijde mi to trochu přitáhlé za vlasy, protože v Čechách se také na radnicích nevyvěšuje česká bikolóra. Od vzniku ČSR až do roku 1993 se používala vlajka Čech (bikolóra) s vloženým modrým klínem symbolizující Slovensko kvůli odlišení od vlajky Polska. Od roku 1993 se modrý klín vykládá jako symbol Moravy. Pokud tedy vedle moravské vlajky bude vlajka ČR, jaký smysl má potom modrý klín??

  4. Jirka Máca

    Pane Poživil, v Čechách svoji vlajku nevyvěšují a na Moravě ano.
    Holt jiný kraj, jiný mrav.
    Jedna vlajka je pouze republiková a druhá pouze moravská, smysl je zřejmý.
    Vedle těchto vlajek například u nás visí obecní vlajka, která je modro-žluto-červená (je zřejmé co symbolizují tyto barvy).
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Telnice_%28okres_Brno-venkov%29

    Tož jaké smysl by potom mělo vyvěšovat ty ostatní vlajky, když obecní jejich barvy v sobě už obsahuje??

    Modrý klín od roku 1993 symbolizuje největší řeku v Česku, Vltavu:-)

  5. Martin

    Nejvíce je mi líto těch několika opravu přesvědčených Moravanů, kteří se nechali od nasazených škůdců Moravy ( kdoví kým placených a řízených) přesvědčit o jejich pravdě a sami začali pod zamínkou podpory jiné varianty moravské vlajky škodit Moravě a celému moravskému hnutí.

  6. David

    Dobrý den,

    já jsem taky zastáncem větší autonomie, ale otázkou je, co by nám to v dnešní situaci přineslo a jestli bychom vůbec byli schopní přesvědčit ostatní spoluobčany o nutnosti změn. Není možná někoho přesvědčovat o své pravdě, když on sám preferuje jinou. Já na zemském patriotismu nic špatného nevidím, ale zase nerad vidím názory, že nám (Moravanům) jde o vytváření neklidu. Neklidu je v dnešní době až až. Přeji hezký den z Hané

  7. Michal

    (David:)
    Mohlo by nám to přinést hodně. Bylo by však nejprve potřeba zanalyzovat současný stav státu a společnosti (v České republice toho spousta nefunguje nebo funguje špatně, zvlášť ve srovnání se západní Evropou) a vybrat takové autonomní nástroje, které umožní zjištěné nedostatky napravit – vše není jen otázka peněz, ale také společenských pravidel (zákonů). Co nejde v ČR, může jít na Moravě, když budeme chtít. Tato práce však stojí teprve před námi a moravské hnutí zatím nevyslovilo, jakou moravskou autonomii vlastně požaduje, takže je pochopitelné, že lidé nevědí, co by si od ní měli slibovat.
    Z toho vyvolávání neklidu bych si nic nedělal, z Čech vždy zaznívají hanlivá označení, když Morava požaduje nějaké státoprávní změny.

  8. Pavel

    Co to tady melete o nějakém utiskování Moravy? Víte vůbec o tom, že z posledních šesti premiérů ČR jich pět pochází z Moravy? Stejně jako stovky státních úředníků na ministerstvech. I teď máte premiéra z Moravy. Holt asi ti vaši moravští politici nestojí za nic, když nehájí vaši „moravskou svébytnost“.;-)

  9. moravec

    Skutečnost, že náš stát nemá země evropského typu, ale kraje typu (post)sovětského, obdobu Bezirků z NDR, je samo o sobě dosti výmluvné.
    To, že se Moravané domáhají svých práv je stejně legitimní, jako snahy Slovanů (Čechů, Pražanů) v Rakousku-Uhersku. Je politováníhodné, že poslední moravský markrabě, český král a rakouský císař Karel I. neměl příležitost federalisovat Rakousko, přestože to měl v úmyslu.

  10. MIchal

    Nechme stranou, že Karel I. slíbil federalizaci Rakouska příliš pozdě, když už to nikoho nemohlo uspokojit. Problém je v tom, že kdyby k ní skutečně došlo, císař by nejspíš musel vyhovět požadavkům jednotlivých politických reprezentací. A Češi chtěli sjednocení tří zemí České koruny, přičemž na Moravě od konce 19. století pro tento požadavek rostla stále více podpora. Kdyby se federalizace Rakouska opravdu uskutečnila, při tehdejších politických poměrech by to znamenalo vytvoření českého státu přinejmenším z Čech a Moravy a Morava by mohla mít nanejvýš autonomní postavení v rámci českého státu. O prosazení Moravy jakožto samostatné součásti federalizovaného Rakouska žádná významnější síla tehdy neusilovala.

  11. Milan

    Vážený pane předsedo,
    srdečně Vás zdravím a děkuji za řádky, tak říkajíc, od srdce. I já jsem Moravan. A bude nás víc. Čím více nás urážejí a tupí, tím více trvám na svém přesvědčení!

  12. Dalibor

    V souvislosti s vyvěšením moravské vlajky na radnici naší obce jsem se poprvé dozvěděl o spolku Moravská národní obec, o.s. Spolková činnost je pokračováním neúspěšného politického boje o obnovu moravského zemského zřízení v dnešní republice. V názvu spolku (a ve zdůvodnění jeho poslání) je uveden moravský národ. Není mně nic známo o historickém moravském národu, jenom o Moravě = státoprávním územním útvaru. Moravané byli z novodobě národnostního hlediska Češi a Němci. Územně se obyvatelé Moravy dále dělili na Hanáky a Horáky. Takové dělení dokladuje četnost těchto českých příjmení, která je srovnatelná s „národnostními“ příjmeními Čech, Němec nebo Polák.
    Dnes si může vyvěšovat jakoukoliv vlajku kdokoliv a kdykoliv, ale to platí v soukromé sféře. Na radnicích, v nichž je vykonávána i státní správa, by měly být vyvěšovány jen vlajky oficiálně schválené.
    A o tvrzení, že nebýt Moravanů, by nevzniklo samostatné Československo, se dá rovněž úspěšně pochybovat. Tedy s jedinou výjimkou: T.G.M.

  13. dalšímoravák

    „Moravané byli z novodobě národnostního hlediska Češi a Němci“ : Identita lidských společenství není předem automaticky daná, záleží vždy na lidech, za koho se považují, třebaže volnost tohoto rozhodování je omezena řadou vlivů. Nejpozději od konce 19. století skutečně můžeme na Moravě mluvit o Češích na jedné straně a Němcích na druhé. Ne vždy tomu tak však bylo a není ani nutné od zmíněného konce 19. století cestovat příliš hluboko směrem do minulosti.
    „Na radnicích, v nichž je vykonávána i státní správa, by měly být vyvěšovány jen vlajky oficiálně schválené“ : To není zrovna nestranný argument. Na radnicích například vlají vlajky mikroregionů. Ty schválil kdo? Obce jsou v první řadě samosprávné jednotky a jako takové mají právo si svou samosprávy vykonávat po svém, včetně užívání jakýchkoli symbolů.
    Celkově ovšem váš komentář vyznívá tak, že vám svébytnost a samospráva Moravy nic neříká a hledáte pro to zdůvodnění. To skutečně je jeden z možných postojů, nicméně zkuste se zeptat, proč po generace od vzniku Československa, kdy Morava měla z rozhodnutí míst úředních zaniknout, je stále dost lidí, kteří myšlenku jednotné autonomní Moravy stále udržují. Kde se to v nich bere, proč už dávno není politické (!) moravanství zapomenuto jako přežitek dějin? Kladete si tu otázku?

  14. Petr

    Pokud někomu není nic známo o historii Moravy a jeho obyvatelích, nechť doplní svoje znalosti studiem o Moravě. V roce 1990 prezident Václav Havel ve svém projevu řekl, že Morava si musí svoji svébytnost vybojovat. Odjel a víc se k opuštěné Moravě moc nevyjadřoval, ani nijak nepomohl navrátit lidu „správu věcí tvých“, jak se zpívalo v prosinci roku 1989 na náměstích. No a když jsou zde šlechetné záměry napravit chyby minula a navrátit moravskému lidu to, co jim bylo upřeno, chybí pochopení a úcta k předkům. Ti se vždy domluvili tak, aby obě strany byly spokojeny. Tak proč to nejde i nyní, v „moderní“ kultivované společnosti?

  15. Jaromír Valente

    Zdravím z Čech. Já jsem Čech jak poleno a rozdělení zemí nechápu, jak mohl někdo vymazat tisíciletou česko-moravskou hranici, to je barbarství.
    Rovněž nechápu státní symboly ČR. Např. spolkový stát Svobodný stát Sasko ve své ústavě má, že na území, která dříve náležela k provinci Slezsko lze vyvěšovat vlajky této provincie, na území historické Horní Lužice rovněž prapory Hornolužické, na území obývaném Lužickými Srby pak i prapory lužickosrbské.
    Nepochopím, proč něco tak jednoduchého nelze zavést v ČR? Malý státní znak by se užíval v podobě znaku Čech na historickém území Čech, v podobě znaku Moravy na historické Moravě a slezský ve Slezsku. Tatkéž vlajka – vedle státní vlajky ČR by mělo být možno oficiálně vyvěšovat i historickou vlajku Čech (bílo-červený prapor 2:3), Moravskou (problém, ale jakou, protože nebyla nikdy ujednocena) a Slezskou. A doplnil bych slovo MŮŽE, bylo by to dobrovolné…

  16. Jaromír Valente

    Pokud jde o vlajku, obávám se, aby mohla být vůbec ujednocena, že se nejdřív musí obnovit zemské zřízení (jako Pithar aj., který je Čech z Čech, i já to jako Čech z Čech bez pražádných moravských příbuzných podporuji) a moravský zemský sněm by si vlajku odhlasoval. Neformálně to můžou udělat jen zastupitelstva moravských krajů, domluvit se na tom (ale to vidím jako problematické). Kraje jsou naprostý nesmysl a byly vytvořeny proto, aby se zničila naše zemská identita… v Čechách se tradičně tradice nedrží, ale na Moravě ano a nechápu, proč by to někomu vůbec mělo vadit…

Odpovědět