HLUK – Odhalení sochy Svatopluka I. Velikého, krále Moravanů

Dne 9. listopadu 2014 bude ve 14.30 hodin před Domem s pečovatelskou službou v Hluku, Antonínská 1557, odhalena socha Svatopluka I. Velikého, krále Moravanů (871 — 894). Finanční prostředky na zhotovení sochy a na její instalaci poskytli čle­nové Královského řádu Moravských rytířů svatého Rostislava a Kolumbana a Morav­ského národního kongresu. Autorem sochy je kamenosochař, pan Bedřich Vašík z Vnorov-Lidéřovic. Pan Vašík je také autorem sochy svaté Anežky České v Březův­kách u Zlína, sochy Sudomíra v Sudoměřicích, sousoší svatých Cyrila a Metoděje v Mikulčicích, ve Křtinách a v Brně-Žebětíně. Sochu požehná ThDr. Václav Pavlosek, kaplan Královského řádu Moravských rytířů svatého Rostislava a Kolumbana.

 
Program
 
• přivítání: Ing. Pavel Dohnal
• zpěv slavnostní písně: Jsem Moravan (text: Václav Novotný; nápěv: Ferdinand Polenský)
• projev: Ing. Jiří Petr Drápela, Eq. M., kancléř Královského řádu Moravských rytířů svatého Rostislava a Kolumbana
• vystoupení hostů
• odhalení sochy
• požehnání sochy: ThDr. Václav Pavlosek, kaplan Královského řádu Moravských rytířů svatého Rostislava a Kolumbana
• zpěv slavnostní písně: Moravo, Moravo (text: Václav Hanka / Pavel Dohnal; nápěv: Ludvík Dietrich / Aleš Pavlorek)
 
Svatopluk I. Veliký, král Moravanů
 
     Svatopluk I. Veliký († 9. března 894), panující v letech 871 — 894 byl třetím a nejmocnějším panovníkem Velko­moravské říše. Za jeho vlády se Morava stala opravdovou evropskou velmocí. Byl synovcem knížete a krále Rostislava. Koncem 50. let 9. století se Svatopluk chopil politické moci v nitranském knížectví, které bylo součástí Velkomoravské říše. V roce 870, v touze po vlastní samostatné vládě, svého strýce Rostislava zajal, vydal Frankům a sám se zmocnil vlády. Svatopluk po tomto činu očekával, že ho Frankové potvrdí v pozici velkomoravského knížete. Ludvík Němec ovšem namísto toho vyslal na Velkou Moravu dva franské markrabí, Viléma a Englšalka, coby regenty. Svatopluk byl pak spolu s arcibiskupem Metodějem uvězněn.
Roku 871 vypuklo pod vedením Slavomíra na Velké Moravě lidové povstání proti franské vládě. Moravanům se podařilo dobýt zpět ztracená hradiště. Na základě těchto událostí zbavil Karloman Svatopluka obvinění, propustil ho z vězení a v čele bavorského vojska ho poslal na Moravu, neboť mu Svatopluk slíbil, že Slavomíra přemůže. Jenže když vojsko dorazilo na Moravu, Svatopluk se se Slavomírem dohodl a před starým Rostislavovým městem společně způsobili bavor­skému vojsku záhubu.
Toto vítězství umožnilo Svatoplukovi stát se knížetem. V tom čase se podařilo po intervenci u papeže osvobodit arci­biskupa Metoděje z internace bavorskými biskupy, tak, že se v roce 873 mohl ujmout svých povinností. Na mírovém jednání Svatoplukova kancléře, kněze Jana z Benátek, s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu v roce 874 bylo dohodnuto, že Čechy a ostatní slovanské země budou nadále spadat pod církevní jurisdikci Metodějovu.
Svatopluk se zavázal odvádět východofranské říši poplatky a formálně uznávat její svrchovanost, nicméně měl mírem se svým nejsilnějším sousedem zajištěn zcela volný prostor pro vlastní mocenskou expanzi. Ta byla usnadněna civilizačním náskokem Velké Moravy (cyrilometodějská misie, státní aparát) oproti slovanským sousedům. Svatopluk tak už roku 874 získal území podél horního toku řeky Visly, dále ke své říši pevně přimkl dnešní severomoravské oblasti Opavska a Holasicka a získal kontrolu nad Čechami. V roce 875 Bořivoj, jako Svatoplukův místodržící, usedl na český knížecí stolec a začal budovat opevnění budoucího hradu jménem Praha. Poté roku 883 přijal se svou ženou Ludmilou křest od samot­ného Metoděje. V roce 881 připojil Svatopluk kraj podél řeky Tisy a od roku 890 byla velkomoravskou součástí také Lu­žice.
Svatopluk uskutečnil významnou společenskou a vojenskou reformu. Velká Morava za jeho vlády získala silné postavení ve střední Evropě, a to i pokrokem ve vytváření moravské církevní samosprávy, na které se významně podílel arci­biskup Metoděj.
Velká Morava byla za Svatoplukova panování prohlášena za léno Svaté stolice, čímž se jí dostalo rovnoprávného posta­vení s Východofranskou říší. V pramenech té doby byl Svatopluk běžně titulován jako rex — král a obyvatelé Velké Mo­ravy byli označováni jako Moravané.
Roku 882 král Svatopluk vtrhl jako spojenec východofranského panovníka Karla III. do Východní marky a vypudil odtud markrabata Viléma a Englšalka. Ti se přidali k silám Arnulfa Korutanského, který proti Svatoplukovi uzavřel spojenectví s Bulhary. Útokem se zmocnili některých Svatoplukem dobytých území v dnešním východním Maďarsku. Svatopluk nás­ledně Bulhary vyhnal a podařilo se mu tak v letech 883 a 884 připojit k Velkomoravské říši celou Panonii. Tento krok si nechal potvrdit od Karla III. dohodou ve Vídeňském lese roku 884. Karel III. též prodloužil mírovou smlouvu s Velko­moravskou říší a Svatoplukovy pozice byly upevněny. V letech 888 a 889 se ale konflikt o Panonii opět rozhořel. Arnulf platnost mírové smlouvy přerušil a v roce 892 zahájil se svými početnými spojenci (mimo jiné i Maďary) tažení proti Svatoplukovi. Svatopluk i tentokrát dokázal veškeré nepřátelské útoky odrazit.
Král Svatopluk podle latinské a starochorvatské verze Dukljanské kroniky (kap. IX) zemřel dne 9. března roku 894. Svým potomkům zanechal uznávanou a silnou Velkomoravskou říši.
 

www.moravane.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *