Reportáž z výletu Za poklady Velké Moravy 2014

Již po třetí uspořádalo místní sdružení MNO Podstarohorci tematický výlet na výz­namné archeologické naleziště z období Velké Moravy. Po Mikulčicích a Kopčanech v roce 2012 a Uherskohradišťské aglomeraci v roce 2013, tentokráte na slovanské hradiště Pohansko u Břeclavi. Letos byla akce i z finančních důvodů koncipována trochu jinak, a tak místo obvyklého autobusu nás až do Břeclavi dopravil spoj Čes­kých drah, neboť na náklady na pronájem autobusu jsme již loni museli doplácet ze zdrojů místního sdružení. A nebyl to jediný problém a jediná změna oproti minulým ročníkům. Pro velmi špatné počasí musela být akce přesunuta z oblíbeného květno­vého termínu na 19. červenec 2014, tedy do nejparnějšího léta a prázdnin.

To se podepsalo jak na počtu účastníků, tak na náročnosti akce.
     Vyrazili jsme podle plánu v 8.36 hodin z brněnského hlavního nádraží do Břeclavi, odkud se na Pohansko pokračovalo pěšky. Procházku krásnou krajinou se zbytky lužního lesa kolem několik set let starých dubů (některé snad pamatují i slávu Velké Moravy) a habrů trochu stěžovalo horké počasí s teplotou až 36°C. I tak jsme ty cca 4 km zvládli a u zá­mečku z doby Lichtenštejnského panství jsme se zchladily ve stínu korun stromů a nápoji z místního bufetu.
     Po krátkém odpočinku jsme v útrobách zámečku navštívili expozici „Velkomoravské Pohansko“, která představuje život starých Moravanů na hradisku Pohansko z pohledu nejnovějších archeologických nálezů. Expozice představuje jak originální předměty, repliky, ale i množství interaktivních předmětů, doplňujících textů, obrazových materiálů a filmů.
     Po návštěvě expozice a krátkém obědě na nás už čekal pan Mgr. Petr Dresler, Ph.D., z Ústavu archeologie a muzeo­logie — Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, který je jedním z vedoucích pracovníků při současných archeologic­kých výzkumech na této lokalitě, a se kterým jsme měli domluvený odborný výklad. Pan doktor s námi prošel celé hra­diště, ukázal staré nálezy a seznámil nás se současným výzkumem přímo na místě vykopávek. Popsal nález druhého kostela, kterého se v roce 2008 osobně zúčastnil. Jeho výklad byl velmi fundovaný a kultivovaný, ale zároveň neformální a tudíž velmi příjemný. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavého, co se v učebnicích a snad ani odborné literatuře asi těžko dozvíte. Nebudu tady popisovat vše o historii hradiště, to si dnes každý může na internetu najít, ale spíše vyzdvihnu některé zajímavosti z výkladu.
     Tak například val okolo hradiště, který byl asi 2 km dlouhý, 6 m široký a 4 m vysoký, byl postaven za pouhé dva roky. Přitom byl použit stejný kámen jako na hradišti v Mikulčicích, který museli po řece Moravě dopravit z cca 30 km vzdáleného Holíče, neboť v blízkosti hradiště není žádný zdroj kamene. To je až neuvěřitelné, vzpomeneme-li na dnešní budovatele, například dálnic a jejich možnosti.
     Další zajímavostí je fakt, že pevnost vznikla pravděpodobně na příkaz vládnoucích Mojmírovců (Mojmíra I. nebo Rostislava) zhruba v polovině 9. století na místě, které už sice Slovany osídlené bylo asi 100 let, ale stavělo se téměř na „zelené louce“. Podle archeologických nálezů pevnost plnila svou funkci pouhých 50 let, načež byla opuštěna. Neví se proč, ale každopádně nebyla dobita — jako například Mikulčice. Pravděpodobně to souvisí s pádem Velké Moravy a po­klesem významu hradiště. Lidé prostě odešli a většinu věcí si vzali sebou. Proto se zde nachází pouze věci, které obyva­telé vyhodili nebo ztratili. Lokalita však byla řídce osídlena i po roce 906.
     Zajímavostí jsme se dozvěděli mnohem více, ale tento článek nemůže obsáhnout vše. Ne vše si pamatuji, ne vše bych popsal přesně. Proto všem vřele doporučuji jet s námi příští rok a dostat informace z první ruky. Plánujeme perlu jihozápadní Moravy — Znojmo, Hradiště sv. Hypolita a možná i něco ze sousedního Rakouska. Už nyní máme rozjednány odborné výklady od fundovaných archeologů, místa znalých.
     Doktoru Dreslerovi jsme za sebe i MNO poděkovali, předali drobné dárky s moravskou tématikou a vydali se v pe­kelném horku zpět na nádraží do Břeclavi. Cestou do Brna jsme opět využili služeb ČD, jejich vlaku EC Smetana, na kte­rém byla řazena zbrusu nová rychlíková jednotka RailJet. To bylo pěkné svezení rychlostí 160 km/h, navíc v pěkném a příjemně klimatizovaném prostředí. Asi malá satisfakce za finančně nedostupný autobus…
     Nezapomeňte s námi v roce 2015 hledat poklady Velké Moravy po čtvrté.
 

Ing. Zdeněk Vykoukal

 

místopředseda místního sdružení MNO Podstarohorci

 
 
 

Jedna odpověď na “Reportáž z výletu Za poklady Velké Moravy 2014”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *