11. LISTOPAD – Moravané si připomínají válečné veterány

Dne 11. listopadu 1918 skončila Velká válka a ve světě se v tento den začal připo­mínat Den válečných veteránů. Mezitím co vznikala Republika československá, vra­celi se z fronty vojáci Markrabství moravského. Na tomto místě je vhodné připo­menout, že o připojení Moravy k nové republice moravský sněm nejednal ani neroz­hodl. Vše bylo výsledkem revolučního aktu. Markrabství moravské s jeho vládou, parlamentem a soudy nebylo nikdy oficiálně zrušeno a formálně tedy trvá. Památka na zemskou samosprávu dnes přežívá jen ve žluto-červené moravské vlajce, kterou stále upravují předpisy vydané v 19. století, a to na základě recepce práva. Zákon z roku 1920 sice necitlivě přebarvil moravskou orlici, nijak se však nedotkl vlajky.

 
     Moravané však na svůj starožitný erb z roku 1462 nikdy nezapomenou. Zlato-červený lesk šachované orlice jim bude navždy připomínat „vojenskou udatnost předků a sílu jejich zbraní“, tak, jak je to zapsáno v erbovní listině. Tento hrdý symbol si z vděčnosti vysloužili od císaře Fridricha III., kterého vysvobodili z vídeňského zajetí, v čele s markrabětem Jiřím z Poděbrad a maršálkem Jindřichem z Lipé. Dnes je tento erb připevněn na vozidle Armády České republiky, 102. průzkumného praporu „gen. Karla Palečka“ z Prostějova, plnícího v roce 2013 misi v Afghánistánu. Stodvojkaři, to je diplomacie, respekt a důvěra!
 

 
     Přestože AČR navazuje výhradně na legionářskou tradici, Morava na hrdiny z 1. světové války na straně R-U neza­pomíná. Historická sekce Moravské národní obce pro vás připravila překlad moravského plakátu „Kriegerheimstätten“ z roku 1918. Čtenáře jistě zaujme dekorace zemských žluto-červených barev a znaků. Litografie: Leonhard Schuller.
 

Válečné domovy

 
Moravané! V krvavém, přeslavném zápase o bytí vlasti ochránili naši stateční synové svaté země naše drahé markrab­ství od hrozícího nepřátelského vpádu a válečného pustošení.
Nikoli slova díků, činy oplátky jim za to dlužíme, dlužíme obzvlášť těm, kteří při hrdinsky zmužilém plnění válečné po­vinnosti byli zmrzačeni, nyní jsou neschopní z vlastní síly dosáhnout ve společnosti samostatného postavení a u vlast­ního krbu založit rodinu.
Těmto statečným se má — pokud se nyní potloukají — nabídnout snadná možnost získat pokud možno na vlastní hroudě ve své domovské obci rodinný dům, válečný domov, ne bezplatně, avšak za podmínek, které odpovídají jejich hospo­dářské síle. — Jejich i když zmenšená pracovní síla má být vhodně vyškolena a využita, uchována vlasti, která je po vy­silující válce tak naléhavě potřebuje.
Vytvoření válečných domovů bude soustředěno při moravském zemském výboru ve zvláštním Úřadě pro zemské válečné domovy, jemuž bude po boku stát poradní sbor s národními sekcemi, vytvořený ze všech zájmových kruhů.
Moravský zemský výbor věnoval na tento vznešený účel dva miliony korun, od státní vlády se očekává rovněž vysoká do­tace. Ještě jsou však třeba miliony korun v penězích a pozemky ke zřízení domovů.
Moravané, druzi vlasti, jste povinni podpořit toto dílo poděkování a vlastního zájmu příspěvkem v penězích a v pozem­cích!
Vaše příspěvky je možné hlásit nebo přímo splatit u každého obecního úřadu nebo při Úřadu pro moravské válečné do­movy v Brně, zemský dům I. Případná přání ohledně jejich využití budou v rámci celé akce zohledněna.
 
Otto hrabě Serényi
zemský hejtman
 
Dr. Karel svobodný pán Heinold von Udyński
c. k. místodržitel
 
Dr. R. svobodný pán von Barrana, prelát Fr. S. Bařina, Dr. J. Budínský, Dr. W. Freisler, Josef Jelínek, Dr. L. Pluhař, Prof. J. Šrámek, Kuno Sonntag
 
 
 

 

 
     Protože nevíme, zdali plakát vyšel také v českém jazyce, dovolila si multimediální sekce Moravské národní obce vytvořit jeho grafickou rekonstrukci.