Moravská národní obec – Za Moravu! » Prvním misionářem na jihu Afriky byl Moravan

Prvním misionářem na jihu Afriky byl Moravan

Georg Schmidt (Jiří Šmíd) — misionář v jižní Africe. Narodil se v moravském Kuníně (okres Nový Jičín) v roce 1709. Pro velké náboženské pronásledování na kunínském panství odešel do Herrnhutu (Ochranova) v Horní Lužici. Studoval holandštinu, aby mohl pracovat v holandských koloniích. Po ukončení příprav byl poslán do jižní Af­riky. Cesta lodí do Kapského Města trvala 120 dní, kde přistál v červenci roku 1737. Našel zde sice křesťany ale ne křesťanský život. Byli to povětšinou opilci, zhýralci a posměvači. Jako správný Moravan se nenechal, přes všeobecný posměch, odradit od záměru jít s evangeliem mezi Hotentoty — původní obyvatele této oblasti. Ho­landští misionáři tvrdili, že to nejsou ani lidé, snad něco mezi člověkem a opicí.

     Po devíti dnech dospěl do Údolí Paviánů, kde narazil na kočovný kmen Kibadou. Byli to lovci a pastevci, oblečení ve zvířecích kůžích. Schmidt stál před těžkým úkolem, neznal jazyk Hotentotů, ale někteří domorodci uměli holandsky a tak se brzy domluvili. On je učil holandštině a domorodci jej učili poznávat tamější zvyky. Všichni Moravští misionáři museli mít nějaké řemeslo. Schmidt byl řezník a tak byl velkým přínosem pro Hotentoty hned od prvního společného lovu. Dříve než stačili sníst malou část uloveného hrocha, ostatní mase se kazilo. Naučil je proto maso solit a udit a tím zajistit jí­dlo na mnohem delší dobu. Začali si Moravana vážit a s obdivem naslouchali i jeho čtení z Bible. Postavili modlitebnu, pevné domy a zřídili zahrádky. V sadech začali pěstovat ovoce, hlavně hrušky. Naučili se hygieně a tím se zbavili obvyk­lých nemocí.
     Celá Bible je psaná v příbězích a domorodci dobře chápali ta naučení, které text obsahuje. Nejvěrnější posluchačkou byla Magdaléna, kouzelnice kmene. Velmi rychle pochopila sjednocující moc evangelia a dle svého citu i “energii” sála­jící z Božího Slova. Tím, že se naučila číst, stoupl i její vliv na celou komunitu. Pak se Magdaléna v Bibli dočetla, že se člověk stane křesťanem, až se nechá pokřtít. Tak Schmidt pokřtil v řece první Hotentoty v Jižní Africe. Brzy však nasta­ly problémy, když Holanďané přišli na kontrolu. Našli čistou dědinu, pěkné domečky, zahrádky, políčka i sady. Údiv pře­rostl v neskrývanou závist: “Jak je zlikvidovat?” Nepomohl alkohol, násilí, ani výslechy na misijní stanici. Kněží byli ohromeni jejich znalostmi z Bible a jak jim evangelium pomáhá v osobním životě: “Co uděláme s Moravanem, který jen za několik let dokázal z pohrdaných domorodců udělat křesťany, kteří umí číst a psát? Vždyť před celým světem jsme tvrdili, že Hotentoti nejsou ani lidé, když si kravské lejno dávají na hlavu.”
     Magdaléna už měla otěže komunity pevně v rukou a tak nezbývalo než vypovědět Schmidta z Afriky. Moravan za 7 let svou osvětou, příkladem a řemeslnou zručností dokázal to, co jiným misionářům trvalo desítky let. Za 40 let do Pavián­ského Údolí přicházejí noví misionáři z Herrnhutu a vidí kostel, školu, malý mlýn, zahrady, sady, obrovskou starou hruš­ni plnou ovoce a Magdalénu s otevřenou Biblí. Georgu Schmidtovi už nebylo dopřáno vrátit se do milovaného Údolí. Zem­řel v roce 1785 v Evropě, v tichosti a na kolenou, když se pokorně modlil za milované Afričany. Byla jeho misie úspěšná? Jak to vidí Ježíš, když říká: “Od mého služebníka se nevyžaduje úspěšnost, ale věrnost.” (srov. Matouš 25:21) Ježíš má jiný pohled na naši činnost, ale nepochybujte o tom, že Božský.
 
     Toto vše nám vyprávěl Hotentot, návštěvník Muzea Moravských bratří v Suchdole nad Odrou, Dr. Isaac Balie z Jiho­africké republiky a doplnil, že dnes žije v Údolí Paviánů 3.000 šťastných obyvatel.
 

Zdeněk Valchář

 

Historicko-vlastivědná společnost Moravian

 
 
 




 
Redakčně upraveno pro rubriku Sváteční slovo / duchovní okénko
 
 
 

redakce | vloženo: 2. 5. 2016, 12:00

Odpovědět