Morava a Čechy aneb pořádek dělá dobré přátele

Další krátká zpráva přináší aktuality z moravských radnic. Na našem letošním sez­namu obcí, které ve svátek svatých věrozvěstů vyvěsí moravskou vlajku, je zatím favoritem statutární město Přerov a hned v jeho sousedství města Hranice a Pot­štát. Představitelům těchto měst srdečně děkujeme za takto projevené symbolické vyjádření úcty k dědictví předků, moravské zemi, její historii, tradicím a kultuře. Jak jsme informovali již v roce 2015, počet obcí vyvěšujících moravskou vlajku už není pro nás prioritou. Lehce jsme proto zvolnili tempo a chceme se zaměřit spíše na zajímavosti a postřehy z jednání na obecních samosprávách.

 
     Českomoravská vrchovina (Vysočina) je geografický útvar, po jehož hřebenech vede hlavní evropské rozvodí Čer­ného a Severního moře. Nikoliv náhodou si naši předkové právě tady nakreslili hranici mezi Moravou a Čechami. Vyso­čina je česká i moravská, její obyvatelé jsou Češi i Moravané. Zemská hranice předěluje přirozené zemské regiony Moravu a Čechy. Na obou stranách hranice, po celé její délce to zdejší obyvatelé vědí, pečují o staré hraniční kameny. Na mnoha místech udržují tradici slavností pořádaných na hranici nebo přátelských setkávání v těchto místech. Hranice vytyčovala „moje a tvoje“, aby mohl být udržován pořádek, který dělá přátele. Hranice není prvkem, který rozděluje, ale naopak — na základě staletých tradic zdejší obyvatele spojuje. Zajisté i proto jsou naši přátelé v Čechách iniciativě Moravské národní obce nakloněni a vítají ji. S příznivou odezvou jsme se setkali na Žďársku, v obcích, které svými ka­tastry zasahují do obou zemí. Například České a Moravské Křižánky, město Svratka nebo obce ryze české — městys Vojnův Městec, Škrdlovice, Vepřová či malá obec Račín, kde nás pan starosta ujistil, že moravskou vlajku pro nás vy­věsí rád. Podobné sympatie jsme zaznamenali v české části Svitavska, na Orlickoústecku a Jindřichohradecku. Oby­vatelé Čech byli vždy našimi nejbližšími sousedy a přáteli a tak to jistě bude vždy.
     Až si někdy v souvislosti s otázkou Moravy a moravanství přečtete nebo uslyšíte odmítavé zaříkávadlo: „Hledejme to, co nás spojuje a nikoliv to, co rozděluje,“ měli bychom si uvědomit, že to není naše kulturní různorodost a jinakost, co nás rozděluje, ale jsou to zažité stereotypy, předsudky a neochota ke svornosti v různosti. V tomto by se mohla „vel­ká politika“ od malých obcí a od samotných starostů hodně naučit.
 

 
 
 
 

Lenka Holaňová

místopředsedkyně Moravské národní obce