VRACÍME MORAVU DO ŠKOL – podnět k řešení neuspokojivé situace ve výuce na základních školách – 7. díl

Vážení přátelé, příznivci Moravy, také v dalším pokračování naší zprávy vás chceme informovat o vývoji jednání s nakladatelstvím NOVÁ ŠKOLA, s.r.o. a představiteli Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Díky vstřícnosti a ochotě uznávaného historika, pedagoga, autora učebnic, pana Mgr. Ondřeje Hýska, Ph.D., jsme mohli odpovědnému ministerstvu a následně také nakladatelství Nová škola, s.r.o., zaslat další odborný posudek, který jasně potvrdil skutečnost, že naše kritika učebnice Vlastivěda 5 – Významné události nových českých dějin byla naprosto oprávněná.

Vážený ministře školství, mládeže a tělovýchovy, pane Ing. Roberte Plago, Ph.D.,
Vážení představitelé ministerstva,

jako plnoprávný občan České republiky a obyvatel země Moravy se nemohu smířit se současným nevyváženým pojetím některých učebnic určených pro výuku žáků základních škol. Již dříve jsem Vás několikrát upozornil na některé konkrétní, ty nejvýraznější, nedostatky v učebnicích a pracovních sešitech vydávaných s doložkou Vašeho ministerstva. Některé se, díky Vaší vstřícnosti a konstruktivnímu jednání a to především s nakladatelstvím Taktik International, s.r.o., k mojí velké radosti, podařilo napravit. Stále ale zbývá v učebnicích naší nejmladší generace mnoho nepřesností a polopravd či dokonce manipulací.
Dnes bych se rád vrátil k učebnici VLASTIVĚDA 5, VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI NOVÝCH ČESKÝCH DĚJIN – ISBN80-7289-070-0 od nakladatelství NOVÁ ŠKOLA, s.r.o. Jako názornou ukázku hrubých nedostatků této učebnice jsem Vás již upozornil především na hned úvodní kapitolu nazvanou 1. DOBA POBĚLOHORSKÁ (str. 9 až 11) a také na text věnovaný moravskému vzdělanci Janu Amosi Komenskému (str. 15). Bohužel jsem k tomuto mému podnětu nedostal ze strany nakladatelství NOVÁ ŠKOLA, s.r.o. žádnou konstruktivní odpověď, která by obsahovala návrhy řešení současných chyb v učebních textech. A to i přesto, že jsem Vám a dotyčnému nakladatelství, již 4. září 2019, zaslal odborné stanovisko historika a učitele dějin ve Velkých Losinách, pana PhDr. Tomáše Skoumala, který ve své zprávě potvrdil pravdivost mých upozornění.
Dnes si dovoluji Vám v příloze zaslat odborný posudek od uznávaného historika, učitele, autora učebnic, pana Mgr. Ondřeje Hýska, Ph.D. Věřím, že Vás toto odborné stanovisko přivede k zamyšlení a následné snaze tuto neuspokojivou situaci účinně řešit. Děkuji za Vaše pochopení a brzkou odpověď.

S úctou a pozdravem

Stanislav Blažek
předseda Oblastního sdružení MNO Haná

Na Fibichu 227
Dlouhá Loučka

tel: 736 252 687
e-mail: blazek@zamoravu.eu

Posudek kapitoly „Doba pobělohorská“ (Vlastivěda 5, Nová škola)

Na základě žádosti předkládám stručný posudek kapitoly „Doba pobělohorská“ (Vlastivěda 5, Nová škola, 2005, s. 9). Jiné části učebnice jsem nezkoumal.

Text je vzhledem k věku čtenářů pochopitelně velmi zjednodušen. Je však poznat, že koncepčně vychází spíše z tradičního romanticko-nacionalistického dějepisného diskurzu doby tzv. českého národního obrození než z aktuálních poznatků moderní historické vědy. Pohled na habsburské vládce je také velmi schematický. Ke konkrétním výtkám:
– Drobnou chybou je slovní spojení „nekatolické víry“, správně je „nekatolická vyznání“.
– Chybí jakákoliv (alespoň jednovětá) zmínka o vrcholu moravské zemské autonomie v době vlády hejtmana Karla staršího ze Žerotína. Moravské markrabství zažívalo nebývalý rozkvět, náboženskou svobodu a bylo v postavení nezávislého státu.
– Za chybu považuji rovněž označení „česká šlechta“ nebo „české úřady“, jelikož z kontextu vyplývá, že autor neměl na mysli pouze českou zemskou šlechtu, ale např. i šlechtu moravskou, která nemohla být označována za českou ani ve smyslu zemském (jednalo se o sousední zemi), ani ve smyslu státním (Koruna česká byla slabým útvarem, státnost nesla každá ze zemí habsburské personální unie, např. Moravské markrabství), ani ve smyslu národním (moderní národy tehdy neexistovaly).
– Za velkou chybu pokládám tvrzení, že „bitva na dlouhá staletí rozhodla o osudu celého českého národa“. Jelikož se bitva týkala střetu protestantských stavů s katolickým absolutismem, navíc v této době nebyly žádné národy zformovány, jedná se spíše o manipulaci s historií (a myšlením dětí) než o zjednodušení.
– Nejhorší pasáží je kurzivní text na konci kapitoly, který takto malým dětem křiví nejen obraz historie, ale i hodnotový systém; bodově:

– Bílá hora jako největší „národní tragédie“ – jelikož národ neexistoval (jedná se – kolektivistický umělý myšlenkový konstrukt 19. století), nemohlo se jednat o největší národní tragédii; toto tvrzení v žácích vyvolává nebezpečnou nacionalistickou emoci (potenciálně protiněmeckou).
– „České vojsko“ – nejednalo se o české vojsko ani ve smyslu böhmisch, ani tschechisch, jednalo se o vojsko placené protestantskými stavy bez ohledu na etnický původ či jazyk těchto stavů i jejich bojovníků; toto tvrzení žákům poskytuje mylnou informaci (a podprahově může vyvolat dojem, že snad protistranou bylo nějaké německé národní vojsko, což je nesmysl).
– Prý se na odpor postavili jen Moravané – ne prý, ale opravdu se boje zúčastnila moravskou zemí placená jednotka hraběte Jáchyma Šlika, která, na rozdíl od ostatních oddílů, z boje neutekla; takto nešťastně formulované tvrzení v žácích může vzbudit protimoravskou náladu a zpochybňuje prokázaný historický fakt.

V celém textu je snad nejhorší ta věta, která se paradoxně jako jediná zmiňuje o Moravanech, ovšem v negativním kontextu: „Na odpor se postavili prý jen Moravané, povětšinou cizí žoldnéři najatí za peníze moravských šlechticů.“ Pokusím se ji ve třech bodech rozebrat:
– Cizí žoldnéři – jednalo se o kosmopolitní profesionální vojáky, což bylo v této době běžné; toto tvrzení může u žáků vyvolat xenofobní postoje (i odpor k profesionální armádě).
– Peníze moravských šlechticů – ano, vojsko bylo placeno z moravských zemských peněz (dle konstitučních pravidel), ve výše zmíněném kontextu však tvrzení může vyvolat závist až nenávist ke šlechtě, konkrétně k té moravské zemské.

Závěr: Jelikož je zpracování kapitoly zcela poplatné překonané české dějepisecké nacionalistické tradici, doporučuji její kompletní přepracování v duchu aktuálního historiografického poznání, nejlépe v evropském kontextu. Bohemocentrický a pragocentrický pohled doporučuji alespoň doplňkově obohatit o střípky z dějin ostatních zemí Koruny české, především Moravského markrabství, a to v pozitivním či alespoň neutrálním kontextu. Text v současném stavu nedoporučuji k publikování v učebnici.

V Brně dne 30. 9. 2019
Mgr. Ondřej Hýsek, Ph.D.
AKADEMIA Gymnázium, ZŠ a MŠ
autor, spoluautor a recenzent učebnic dějepisu (nakl. Prodos, Fraus ad.)

Vážený pane Blažku,
pečlivě jsem pročetla další Vámi zaslaný posudek kapitoly „Doba Pobělohorská“ v učebnici Vlastivěda 5 od nakladatelství Nová škola, z něhož je znát, že jeho autor má s vypracováváním recenzních posudků zkušenosti. Avšak požadavek na přepracování celé kapitoly Doba pobělohorská, který je v závěru uveden, lze akceptovat pouze v případě, že by byl pan Mgr. Ondřej Hýsek, Ph.D. jedním z recenzentů v rámci procesu udělování schvalovací doložky.
Z Vašich reakcí je znát, že Vám velmi záleží na osvětě a šíření moderního historiografického poznání v evropském kontextu. Jako předseda Oblastního sdružení Moravské národní obce Haná, máte potenciál vyvolat širokou veřejnou debatu v širším veřejném prostoru a chybějící konsenzus tak doplnit.
Vašimi podněty se budeme při následném udělování schvalovací doložky zabývat a předáme je nakladatelství.
S pozdravem
Mgr. Martina Houdková
ministerský rada
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 529/5, Malá Strana
118 12 Praha 1

Další odpovědi brněnského nakladatelství Nová škola, s.r.o. jsme se sice nedočkali, ale díky konstruktivnímu přístupu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je velká naděje, že představitelé zmíněného nakladatelství budou pro opětovné získání schvalovací doložky MŠMT nuceni v učebnici Vlastivěda 5 učinit v textové části rozsáhlé úpravy dle našich podnětů a návrhů.

Závěrem bych rád vyjádřil úctu a poděkování za cennou spolupráci všem angažovaným zástupcům Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Velké uznání patří našim přátelům z učitelských sborů, kantorkám, kantorům a historikům, kteří se na úspěchu iniciativy doposud podíleli zajištěním dokumentačního materiálu. V neposlední řadě bych rád vyzvedl cennou spolupráci s 1. místopředsedkyní Moravské národní obce, paní Lenkou Holaňovou, která svými cennými radami a častým vkládáním příspěvků na webové stránky našeho spolku taktéž výrazně přispěla k dosavadním pozitivním výsledkům našeho snažení. Srdečně děkuji.

Za Moravu!

Stanislav Blažek

předseda OS MNO Haná
jednatel iniciativy „Vracíme Moravu do škol“

Na fotografiích je zachycen památník velkého moravského učence Jana Amose Komenského „Moravuse“ na náměstí ve Strážnici.

2 odpovědi na “VRACÍME MORAVU DO ŠKOL – podnět k řešení neuspokojivé situace ve výuce na základních školách – 7. díl”

  1. Jsem velice rád, že tato iniciativa probíhá a je snahou, aby se v našich školách učily pravdivé nezdeformované dějiny. Přeji iniciativě za pravdivé dějiny ve školách plný zdar!

  2. Obdivuji upřímně Vaše odhodlání o nápravu nedostatků ve výuce našich dějin na ZŠ. Zároveň oceňuji i obratnost v komunikaci s vydavateli učebnic a ministerstvem. Myslím, že se jedná o jednu  z nejdůležitějších iniciativ MNO. Pokud nejsou žáci již na ZŠ informováni o historii Moravy, těžko k ní mohou získat vztah.  A také se jen obtížně může v budoucnu zlepšit její prestiž. Osobně se ve svém okolí setkávám v lepším případě s nezájmem o moravskou problematiku. V horším případě narážím na posměch (případně strach, že se republika rozdělí, pokud by měla Morava svou samosprávu). Držím  palce, aby se Vám podařilo přesvědčit příslušné osoby (označil bych je jako „žáby na prameni“) a výuka našich dějin na ZŠ byla objektivnější a vyváženější! 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *