Vážené Moravanky, vážení Moravané, jednou z činností, kterou si vytyčil náš spolek Moravská národní obec, je informovat širokou veřejnost o důležitých tématech a událostech z naší historie, které ovšem výrazně ovlivňují současné dění a neuspokojivý stav naší společnosti. Dnes vám předkládáme informace, které nenajdete v učebnicích svých dětí, mlčí o nich jak politici, tak i veřejnoprávní média. Mnoha lidem se ani dnes, tedy 31 let po tzv. Sametové revoluci, pravda o některých kapitolách našich dějin příliš nehodí! Proč asi?
Už na přelomu roku si všichni demokraticky smýšlející občané České republiky a především my Moravané, budeme připomínat neblahé události spojené s vládou totalitního komunistického režimu. Po uchopení moci v únoru roku 1948 se stranickým funkcionářům a aparátčíkům stalo trnem v oku dosud přetrvávající zemské zřízení, nutno podotknout, že v té době již s velmi okleštěnými pravomocemi jednotlivých zemí. Proto byl velmi brzy, dne 21. prosince 1948, Národním shromážděním republiky Československé vyhlášen pod číslem 280/1948 Sb. zákon o krajském zřízení, který byl dále doplněn dalším zákonem o výkonu lidové správy v úřadech nových krajů. Tyto totalitní zákony znamenaly praktickou likvidaci mnohasetletého zemského zřízení a tím také naší tehdejší Země moravskoslezské a to s účinností od 1. ledna 1949. Nově přijaté krajské členění státu nedbalo na tradiční zemské hranice mezi Moravou a Čechami. Na území Moravy bylo zřízeno pět krajů a to Brněnský, Jihlavský, Olomoucký, Ostravský a Zlínský tedy Gottwaldovský. Tyto nesvéprávné kraje již nemohly a neměly být logickou protiváhou moci pražského byrokratického centra, jak tomu bývalo v období zemského zřízení. Oprávněné potřeby a zájmy Moravy a Slezska od této chvíle již nikdo nehájil. Tato skutečnost se výrazně promítala například do životní úrovně prostých Moravanů a Slezanů. Moravští a slezští občané pak díky této skutečnosti často zažívali oprávněný pocit diskriminace.
Zdroj: Rudolf Slánský – Wikipedie
Na fotografii jsou zachyceni nejvyšší komunističtí představitelé té doby a to Marie Švermová, Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, Rudolf Slánský. Jsou to soudruzi, kteří se zasloužili o vznik krajského experimentu a především o konečnou likvidaci zbytků tradičního, po mnoho století osvědčeného a funkčního zemského zřízení. Naše více než tisícileté země Morava, Slezsko a také Čechy byly díky totalitní zvůli nahrazeny 13 malými a nesvéprávnými gottwaldovskými kraji, které navíc nerespektují ani historickou a kulturní sounáležitost regionů.
Novou nadějí na změnu politických poměrů u nás přinesly události spojené s listopadem 1989. Zvláště když Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky dne 9. 5. 1990 přijalo následující usnesení (US01/90): „Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky považuje zrušení Země moravskoslezské od 1. ledna 1949 v rámci nového územně správního uspořádání za akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokraticko-centralistické praxi, za krok, který byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti. Vyslovuje proto pevné přesvědčení, že ústavní uspořádání republiky, které vzejde z jednání svobodně zvolených zákonodárných sborů, tuto nespravedlnost napraví…“
Jak byl tento slib našich zákonodárců naplněn, je obecně dostatečně známo. Téma skutečné a nepředstírané moravské a slezské samosprávy se neustále odsouvalo do neurčita. Možnost vše napravit se opět otevřela v roce 1997, kdy byl přijat Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o zřízení vyšších územních samosprávných celků. Tento zákon ukládá vytvoření celkem 14 krajů a to s účinností od 1. ledna 2000. Ústavodárci byli v tomto ohledu zřetelně inspirováni komunistickým krajským uspořádáním z roku 1948. A tak „nesmrtelné dílo“ Klementa Gottwalda a dalších předních soudruhů prostřednictvím současné téměř identické soustavě krajů v České republice žije dál i ve 21. století.
Vážení příznivci, každý z nás může pro povznesení Moravy něco udělat. To nejjednodušší je informovat o těchto událostech své přátele a rodinu. Sčítání lidu 2021, které bude probíhat už na jaře, je jedinečnou možností, jak se jednoduše přihlásit k MORAVSKÉ národnosti a případně také k MORAVSKÉMU jazyku. Tímto jednoduchým aktem dáme společně najevo, že nám osud naší vlasti, země Moravy, není lhostejný.
Za Moravskou národní obec, z. s.
Stanislav Blažek
