NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU – prohlídka hrobky Haugwitzů a Kaple sv. Anny – Moravská národní obec

Vážení přátelé moravské kultury, historie a tradic, chystáte-li se ve státní svátek 5. července vyrazit za poznáváním naší vlasti, nabízíme k výběru některé pamětihodnosti a muzea, která na žádost Moravské národní obce zpřístupní své expozice zdarma nebo se slevou.

Letos vás chceme pozvat k prohlídce kouzelného města na řece Oslavě, do starobylé Náměště nad Oslavou. Celé historické jádro je městskou památkovou zónou, dominantou města je renesanční zámek, za jehož dnešní podobu vděčíme rodu Žerotínů. Vaší pozornosti by neměl uniknout barokní kamenný most, jeden z nejstarších a nejkrásnějších na Moravě. Pokud vás ovšem neodradí skutečnost, že momentálně prochází rekonstrukcí, která by měla skončit na konci roku 2021.

Pozvánka do Muzea a Ateliéru náměšťského fotografa Ondřeje Knolla a Papírníkovy historické tiskárny stále platí tak, jak jsme vám doporučovali už v roce 2015. Město Náměšť nám prostřednictvím paní Bc. Kateřiny Hrazdírové nově vychází vstříc zpřístupněním dalších památek.

Hrobka Haugwitzů

Roku 1752 koupili náměšťské panství Haugwitzové. Svoje zesnulé zprvu pochovávali do hrobky pod děkanským kostelem sv. Jana Křtitele. Po postavení kapucínského kláštera v roce 1768 byly jejich ostatky přeneseny do jeho kaple v dnešní Zámecké ulici. Císař Josef II. klášter zrušil a ostatky se stěhovaly do jinošovského kostela. Po přenesení hřbitova v Náměšti do současné lokality si Haugwitzové postavili v jeho sousedství i vlastní hrobku. Empírový objekt o velikosti 15, 17 m x 15, 17 m byl postaven podle návrhu vídeňského architekta Josefa Kornhäusera v letech 1822 – 1825. Empírový sloh, ve kterém se u nás stavělo přibližně v letech 1800 – 1850, se silně inspiroval řeckou a hlavně římskou antikou. Vliv antiky je zřetelný na řasení oděvu sousoší piet, umístěných ve dvou protilehlých okenních vitrážích, na krásném, klasickém tvaru jejich rukou i celých paží. Antický odkaz podtrhují olivové věnce na jejich hlavách. Klasický je i použitý materiál – mramor. Skulptury jsou dílem vídeňského sochaře Josefa Kliebera. Na opravě celého objektu, prováděném v posledních dvou desetiletích 20. století, se finančně podílel jeden z příslušníků hraběcího rodu, Karel Antonín Haugwitz. Ten zde byl jako poslední v roce 1995 také pohřben.

Kaple sv. Anny (Špitál)

Barokní kaple sv. Anny tvoří centrální část souboru budov špitálu sv. Anny, který je v místě nazýván „Špitálek“. Celý objekt byl postaven v letech 1743 – 1745 jako domov pro přestárlé sloužící a poddané náměšťského panství. Na dvoudílném hlavním oltáři centrální kaple je umístěn obraz sv. Anny vyučující Pannu Marii od Josefa Aigena. Po stranách na předsunutých soklech jsou plastiky sv. Šebestiána a sv. Rocha, v nástavci oltáře je symbol Ducha Svatého s andílky, díla Josefa Winterhaldera staršího. Na bocích jsou umístěny obrazy sv. Jana Sarkandera, orodujícího za stavitele celého areálu, hrabata Kufštejny, a na protilehlé straně sv. Františka Xaverského. Jsou dílem Karla Josefa Aigena. Špitál zřídili majitelé panství hrabata Kufštejnové pro 6 žen a 6 mužů. Zakladateli špitálu bylo přesně určeno, jak budou špitálníci materiálně zajištěni. Haugwitzové v roce 1758 rozšířili nadaci o dalších 10 mužů a 2 ženy a v roce 1770 o dalších 12 osob. Ve Špitálku bylo tedy postaráno o 36 přestárlých. Špitálníci zde žili ještě po roce 1945. V současné době je objekt ve správě Městského kulturního střediska. Kaple se využívá pro komorní koncerty a menší divadelní formy. Komplex čtyř domů čp. 111 až 114 na Žerotínově ulici naproti špitálu sv. Anny byl postaven v roce 1736 hrabětem Adriánem z Enkenvoirtu. Na spojnici domů čp. 112 a čp. 113 je umístěna deska s textem „Tito 4 domi sau z gruntu vistavene od J.E. pana, pana Václava Adriana S.R.R. hrabiete z Enkenwirtu a Nämniesti J.C.M. komorniho a skutečne teini radi.“ Přestavbami byl barokní vzhled těchto domů zcela smazán.