Vážení příznivci, Moravanky a Moravané, po delší době si dovoluji vás informovat o dalším vývoji iniciativy Moravské národní obce „Vracíme Moravu do škol“. Začátkem měsíce února jsem od učitele dějepisu na Základní škole ve Velkých Losinách, pana PhDr. Tomáše Skoumala, obdržel upozornění na právě probíhající Dějepisnou olympiádu.
Pan doktor byl velmi znepokojen úrovní dokumentu, který vypracoval pro pedagogy a žáky základních škol Národní pedagogický institut České republiky. Ani jeden z úkolů tohoto 51. ročníku Dějepisné olympiády se totiž přímo netýkal Moravy ani Slezska. Nezbývalo tedy nic jiného, než se obrátit s podnětem na pana ministra a další představitele Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Tuto písemnou komunikaci si dovoluji vám dnes předložit.
Vážený ministře školství, mládeže a tělovýchovy, pane Mgr. Petře Gazdíku, vážení představitelé ministerstva,
náš spolek Moravská národní obec letos už čtvrtým rokem organizuje občanskou iniciativu, která nese přiléhavý název „Vracíme Moravu do škol“. V rámci této naší úspěšné aktivity jsme se v minulosti už několikrát obrátili na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s žádostí o podporu při nápravě zjevných chyb a nepřesností v učebnicích a výukových materiálech určených pro základní a střední školy. Díky spolupráci s Vaším ministerstvem a jednotlivými vydavateli se již podařilo mnoho nepřesností v textových i obrazových částech učebnic napravit. Zároveň se Moravské národní obci podařilo vydat skvělou učebnici Ondřeje Hýska „MORAVSKÉ DĚJINY DO ROKU 1860“ a také obrazovou přílohu Jana Studeníka „PROBA FIDES MORAVORUM – POCTIVÁ VÍRA MORAVANŮ“ Viz odkaz: Vracíme Moravu do škol – Moravská národní obec – Za Moravu Ne vše se ovšem podařilo a stále je možné vysledovat ve výuce i učebních textech našich žáků a studentů neobjektivní výklad. Jedná se především o výuku dějin, kde je obsah téměř výhradně zaměřen na historické události v Čechách. Významné moravské dějinné události jsou zmíněny buď jen velmi povrchně, nebo mnohdy také vůbec! Historický vývoj byl často v Čechách, na Moravě a v dalších korunních zemích různý. Odlišoval se také náhled Čechů a Moravanů na jednotlivé historické události.
Proto je nutné změnit celkové pojetí výuky předmětů, jako jsou dějepis, občanská výchova a na prvním stupni vlastivěda a prvouka. Právě z těchto důvodů si dovoluji upozornit Vás, pane ministře a další Vaše kolegy a kolegyně, na další příklady nevhodného výkladu našich dějin. Tyto podněty dostáváme nejčastěji přímo od rodičů našich dětí a mládeže, nebo také od pedagogů. Poslední upozornění jsme nedávno obdrželi od učitele dějepisu na ZŠ Velké Losiny (okr. Šumperk), pana PhDr. Tomáše Skoumala. Tento zkušený kantor vnímá své povolání jako poslání, proto byl značně rozhněván z materiálu, který vypracoval tzv. NÁRODNÍ PEDAGOGICKÝ INSTITUT ČESKÉ REPUBLIKY. Jedná se o ŠKOLNÍ KOLO DĚJEPISNÉ OLYMPIÁDY (51. ročník, 2021/2022). Dokument přikládám v příloze.
Téma této celorepublikové soutěže žáků znělo „Šlechta v proměnách času“. Bohužel opět se zde setkáváme s již zmíněnými nešvary. Vynecháme-li úkoly s neutrálním zadáním č. 1, 2, 4 až 7, 14 a 15, pak musíme smutně konstatovat, že veškeré další otázky se týkají pouze české šlechty, tedy šlechty v Čechách. Je důležité si uvědomit, že také na Moravě se postupně zvyšoval vliv šlechty, která byla významnou protiváhou panovnické moci. Moravská šlechta si postupem času stále více uvědomovala své zemské hodnoty, tradice a svobody, které byla ochotna bránit. Snad nejlepším příkladem takového šlechtice je osobnost Karla staršího ze Žerotína, stavovského předáka, ochránce moravských zemských práv a svobod a mezi lety 1608 až 1614 nejvyšší zemský hejtman Markrabství moravského. Pozornost by si taktéž zasloužil významný moravský šlechtic a mezi lety 1469 až 1494 moravský zemský hejtman Ctibor Tovačovský z Cimburka, který byl autorem významné Knihy tovačovské, která představovala vůbec první Ústavu Markrabství moravského – „Paměť, obyčeje, řády, zvyklosti starodávné a práva Markrabství moravského…“
Jistě bychom mohli jmenovat další významné osobnosti z řad moravské šlechty, ale myslím, že jako doklad nevyváženosti a absence moravského rozměru v původním zadání předloženého testu, tedy Dějepisné olympiády, to naprosto stačí. Navíc se zde u úkolu č. 9 vyskytuje dost podstatná faktografická chyba. Rád bych zdůraznil, že Jiří z Kunštátu a Poděbrad i Matyáš Korvín si v žádném případě vládu nerozdělili! Naopak se bojovalo až do smrti prvně jmenovaného. Rád bych dodal, že dne 3. května 1469 byl v Olomouci Matyáš Korvín zvolen hlasy katolické šlechty za panovníka, moravského markraběte. K dohodě došlo až o několik let později za vlády Vladislava II. Jagellonského. Celkově se v textu pojem „Morava“ vyskytuje jen jednou a to ještě v závorce. V úkolu č. 2 se jako nesprávná odpověď vyskytují Mojmírovci. To je ovšem vše, co souvisí s Moravou! Slezsko se zde neřeší vůbec, ani tou nejmenší zmínkou! Je smutné, že také moravští a slezští daňoví poplatníci nevědomě přispívají na tak nekvalitní výukový materiál jako byla tato Dějepisná olympiáda, jejíž autoři zcela ignorovali existenci dvou ze tří našich zemí.
Vážení, rád bych požádal o Vaše zamyšlení nad tímto závažným problémem, který nepřispívá k harmonizaci a vzdělanosti naší společnosti. Budeme rádi, pokud dohlédnete na to, aby se podobné excesy v budoucnu už neopakovaly. Je otázkou, zda je v pořádku personální obsazení Národního pedagogického institutu České republiky. Každý musí přece nést odpovědnost za svoji práci!
Pane ministře, představitelé ministerstva,
rád bych požádal o Vaši reakci. Rád bych také znal Váš názor a případné návrhy řešení této neutěšené situace. Děkuji.
S úctou a pozdravem
Stanislav Blažek, místopředseda Moravské národní obce, z.s., jednatel a koordinátor iniciativy „Vracíme Moravu do škol“
Hned druhý den, tedy 9. 2. 2022, jsem obdržel odpověď a to přímo od odpovědného ministra, pana Mgr. Petra Gazdíka. Bohužel, tato ministerská zpráva nenabídla, snad s výjimkou zmínky o změnách Rámcových vzdělávacích programů, žádná řešení problému, který jsem prezentoval ve svém podnětu. Přátelé, sami si z následující odpovědi můžete vytvořit obrázek, jak tento problém s neobjektivním výkladem našich dějin vnímá pan ministr.
Vážený pane místopředsedo, vážím si Vaší péče o moravské dějiny, jako člověk z moravského Slovácka si troufám tvrdit, že rozhodně netrpím pragocentrismem. Momentálně se pracuje na změnách obsahu výuky (revize rámcových vzdělávacích programů) a konkrétně u výuky dějepisu požaduji podstatné změny. Nicméně jde spíše o změny, které by měly přinést větší akcent na moderní dějiny.
Domnívám se, že musíme vést žáky a studenty k povědomí o svém regionu. Nicméně bych na druhé straně nerad, abychom vytrhávali jednu oblast a učili o ní jako o entitě o sobě samé. Jsem spíše pro, aby se vždy dávala do kontextu s geopolitickou situací ve střední Evropě a Evropě vůbec. Konkrétně pokud zmiňujete předbělohorskou dobu, tak tam se bez kontextu s dějinami zemí Koruny české a dokonce bez evropského kontextu nikam nedostaneme, co se týče porozumění dějů té doby. Čili při veškeré úctě k vašemu konání, rád bych, aby mladí lidé více porozuměli dějinám, znali svůj region, měli k němu vztah, ale nechci do dějepisu vracet jenom Moravu. A to opravdu říkám jako člověk z Moravy. Ještě jednou děkuji za Vaše snažení i za příspěvek k výuce dějepisu, který chápu jako doplňkový a potřebný rozměr.
Srdečně zdraví
Mgr. Petr Gazdík
ministr školství, mládeže a tělovýchovy
Ten stejný den jsem byl nucen na zprávu pana ministra reagovat. Znovu jsem pana Mgr. Petra Gazdíka požádal, aby se vyjádřil přímo k podnětu, který jsem všem představitelům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zaslal.
Vážený pane ministře,
děkuji Vám za rychlou odpověď, která ovšem mě, ani mé kolegy, neuspokojila. Bohužel jste se vůbec nevyjádřil k podnětu, který jsem Vám a dalším představitelům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zaslal. Předmětem naší kritiky byla nevalná úroveň textů úkolů Dějepisné olympiády (51. ročníku 2021/2022). Dokument, který velmi neobjektivně a s faktografickou chybou zpracoval Národní pedagogický institut České republiky jsem Vám a všem adresátům zaslal v příloze. Pro jistotu ho přikládám ještě jednou. Opravdu nechápu Vaše slova, která píšete v poslední části Vaší odpovědi: „Čili při veškeré úctě k vašemu konání, rád bych, aby mladí lidé více porozuměli dějinám, znali svůj region, měli k němu vztah, ale nechci do dějepisu vracet jenom Moravu.“
Kdybyste si skutečně prohlédl dokument, který jsem podrobil kritice, tak byste zjistil, že v textu úkolů této školní soutěže není Morava vůbec obsažena! Ani jeden úkol (otázka) se netýká dějin Moravy a dokonce ani Slezska! Ale to jsem také již psal ve své úvodní zprávě. Záměrem Moravské národní obce není to, aby se výuka věnovala pouze otázkám a tématům Moravy. Naše snaha se spíše týká zvýšení objektivity a vyváženosti. Není přece možné, aby dějiny Moravy a sousedního Slezska byly zapomenuty. Naši žáci mají právo znát pravdu, čím v průběhu naší historie byly země Morava a Slezsko. Rád bych v této souvislosti připomenul, že o našich zemích se ve svém úvodním článku, tzv. preambuli, zmiňuje i Ústava České republiky: „My občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku…“
Naše snaha tedy vede k praktickému naplnění ústavy. Píšete, že pocházíte z Moravy, tak bych očekával, že budete naše úsilí podporovat. V úvodu píšete: „Momentálně se pracuje na změnách obsahu výuky (revize rámcových vzdělávacích programů) a konkrétně u výuky dějepisu požaduji podstatné změny. Nicméně jde spíše o změny, které by měly přinést větší akcent na moderní dějiny.“
Pane ministře, země Morava a naše Slezsko tvoří důležitou část naší republiky a proto je nezbytné, aby se tato skutečnost konečně promítla do obsahu výukových materiálů a samotné výuky. Velmi chválím myšlenku na zvýšení akcentu na moderní dějiny Čech, Moravy a Slezska, Československa i České republiky. V této souvislosti bych rád upozornil na absenci některých důležitých dějinných mezníků ve výuce žáků a studentů. Například téma vzniku komunistického krajského uspořádání a souběžná likvidace zemského zřízení komunistickým režimem po roce 1948 jsou v současné výuce tabu! Proč? Situace může být pro žáky a studenty nastíněna v kontextu s vývojem ve střední Evropě a v návaznosti na současnost. Například je zajímavý přístup jednotlivých států ke svým historickým a samosprávným zemím. Během revize rámcových vzdělávacích programů je nutné na tyto skutečnosti reagovat a tato témata je třeba doplnit.
Pane ministře Mgr. Petře Gazdíku, budu rád, pokud se opět vyjádříte, tentokrát opravdu k jádru věci. Děkuji. Vaše názory rád předložím svým kolegyním a kolegům z našeho spolku.
S úctou
Stanislav Blažek, jednatel a koordinátor iniciativy „Vracíme Moravu do škol“
Další reakce pana ministra zatím nepřišla. Odpovědi jsem se ovšem dočkal od ministerské radní, paní Mgr. Michaely Mikeskové. Tuto krátkou, ale pozitivní zprávu přikládám.
Vážený pane Blažku,
děkujeme za Váš podnět, jehož záměrem je zkvalitnění výuky žáků středních škol. Podnět jsme předali Národnímu pedagogickému institutu České republiky a bude projednán v rámci revizí Rámcových vzdělávacích programů.
S pozdravem
Mgr. Michaela Mikesková, ministerský rada
Jako vždy následovala moje okamžitá odpověď se zdůrazněním jasného požadavku na zobjektivnění výuky našich dějin, ve které musí dostatečný prostor dostat historický vývoj z pohledu Moravy a Slezska.
Vážená paní Mgr. Michaelo Mikesková,
děkuji Vám za reakci na můj podnět. Je potěšující, že se mnou nastíněným problémem zabýváte. V rámci revize Rámcových vzdělávacích programů je důležité změnit pohled na celkové pojetí výkladu našich dějin. Nadále už není přípustné, aby tento výklad byl omezen pouze na témata spojená s událostmi a historickým vývojem v Čechách. Tak, jak to téměř výhradně bylo dosud. Přiměřený prostor v těchto programech, výukových materiálech a samotné výuce musí dostat dějinné události spojené s Moravou a Slezskem. Důraz by měl být kladen také na představení moravských a slezských osobností. Tyto země jsou totiž, stejně jako sousední Čechy, součástí ucelených dějin střední Evropy. Historický vývoj se často lišil na Moravě, ve Slezsku a v Čechách. Také pohled a hodnocení Moravanů, Slezanů a Čechů na jednotlivé historické události a celkový vývoj se často lišil. To, co bylo pozitivně vnímáno v Čechách, nebylo mnohdy stejně pozitivně vnímáno na Moravě a ve Slezsku. Anebo naopak. Příkladem může být téma nedemokratické likvidace zemského zřízení a tehdejší Země moravskoslezské po únorovém komunistickém puči v roce 1948, které bylo doposud tabu. Větší prostor musí dostat objektivní výklad moderních dějin Čech, Moravy, Slezska, Československa i České republiky.
Paní ministerská radní, budu velmi rád, pokud budu informován o konkrétních změnách a doplnění Rámcových vzdělávacích programů o témata spojená s dějinami Moravy a našeho tzv. rakouského Slezska. Děkuji. Rád budu informovat své kolegy ze spolku Moravská národní obec.
S úctou a pozdravem
Stanislav Blažek, jednatel a koordinátor iniciativy „Vracíme Moravu do škol“
Dnešní zprávu symbolicky zakončím citátem moravského „učitele národů“, ten přímo souvisí s naší snahou o nápravu:„Má-li být však náprava úspěšná, musí být komplexní a všestranná, neboť „nebude-li současně napravovat všechno, co vzájemně souvisí, nikdy se nedostanete kupředu…“
Jan Amos Komenský
Vážení přátelé, příznivci Moravy, za náš spolek Moravská národní obec si dovoluji vám poděkovat za podporu a upozornění na chyby a manipulace v učebnicích a ve výuce vašich dětí, tedy žáků a studentů. Bez vašich upozornění by nebylo možné tuto, dle našeho názoru, potřebnou iniciativu organizovat.
Stanislav Blažek, jednatel a koordinátor iniciativy „Vracíme Moravu do škol“
