Jak to celé začalo

Moravské radnice zdobí žluto-červené bikolory, aneb jak to celé začalo…

 
 
 
          Na podzim roku 2009 přišel nápad, jak lépe dostat Moravu do podvědomí nezaujatých lidí. Nápad, jak přimět lidi k zamyšlení. Nápad, který dnes dosahuje pod záštitou MNO výborných výsledků. Před budovou dvou fakult VUT v Brně na třech stožárech vlají tři vlajky — vlajka ČR, vlajka EU a vlajka Fakulty podnikatelské. Poslední jmenovaná mezi další dvě nepasovala, tak co kdybychom ji nahradili vlajkou Moravy? Na řadu přišel internet a množství e-mailů. Žádný oslovený bohužel nedovedl s nápadem nic dělat, tak nakonec přišla na místo adresáta samotná paní děkanka Fakulty podnikatelské.
 
 
 

 

Dobrý den.
 
          Psal jsem následující zprávu vícerým osobám, jenž by mohly mít s uvedeným tématem něco společného. Dostalo se mi pouhého odkazu na někoho z vedení FP, proto píši Vám, na post nejvyšší. Před Fakultou elektrotechniky a komunikačních technologií a Fakultou podnikatelskou v budově na Kolejní 4 jsou 3 stožáry na vlajky. Jednou z nich je vlajka ČR, druhou je vlajka Evropské unie a třetí je prapor s logem Fakulty podnikatelské (FP).
Chtěl bych Vás proto požádat, zda-li by nemohla místo praporu FP zaujmout spíše Moravská vlajka? Jedná se o žluto-červenou bikoloru, která je buď samotná, nebo s erbem Moravské orlice uprostřed. Myslím si, že tato vlajka by si místo na stožáru zasloužila, jelikož jsme přeci fakulta Moravská, měli bychom tudíž být na svoji národnost hrdí. Rozhodně by se tím vyrovnala nynější „nevyváženost“ vlajek (vlajka FP před společnou budovou fakult FP a FEKT). Děkuji za odpověď.
 
S pozdravem,
Martin Zeman, student FEKT VUT v Brně

 

 

 

Vážený pane kolego,
 
          já jsem ráda, že Vás zajímá dění kolem a chci vysvětlit původ vyvěšení vlajek. V době českého předsednictví jsme vyvěsili vlajku EU a ČR. Potom u příležitosti nějaké soutěže na FP jsme vyvěsili vlajku FP. Zcele souhlasím s tím, že sdílíme společně budovu, a proto jsem v odpovědích na toto téma navrhla umístnit vlajku FEKTu na misto vlajky EU. Ostatní varianty se mi jeví nepřijatelné.
Chceme s FEKTem společně sdílet dům i některé společné aktivity a budeme velmi rádi, když naše vlajky budou na stožárech. Identita s vlastní fakultou posiluje také pocit hrdosti, tomu bychom měli především přispět. S díky kvituji, že nejste lhostejný k věcem kolem Vás.
 
S pozdravem
Anna Putnová

 

 

 

Dobrý den, paní Putnová.
 
          Děkuji Vám za Váš dopis. Vaše stanovisko plně chápu a respektuji. Samozřejmě, že i já chci posílit pocit hrdosti všech na fakultách FP a FEKT. Silnější mi ale přijde potřeba posílení hrdosti Moravanů. Mnoho Moravských radnic se staví k vyvěšování Moravské vlajky lhostejně, proto projevuji snahu o její vyvěšení alespoň před našimi fakultami, kam by (alespoň podle mého názoru) velmi dobře zapadla.
Vím, že většina Moravanů ani netuší, že i Morava má svoji vlastní vlajku. Proto Vás ještě jednou žádám, aby byla Moravská vlajka vyvěšena. Nemáte-li Moravskou vlajku, jsem ochoten zorganizovat sbírku a vlajku Vám zakoupit. Děkuji.
 
S pozdravem,
Martin Zeman

 

 

 

Vážený pane kolego,
 
          Moravská vlajka není otázkou investic, ale přístupu. Domnívám se, že vlajky FEKTu a FP, spolu s vlajkou českou dostatečně zastupují a prezentují pocit identity a potřeby někam patřit.
 
S pozdravem
Anna Putnová

 

 
 
 
          Jak už to tak bývá, první neúspěch jen podpořil snahu uspět jinde. Další e-mail tedy směřoval rovnou našemu primátorovi Romanu Onderkovi.
 
 
 

 

Dobrý den.
 
          Dovoluji si Vás oslovit s žádostí, jejímž cílem je upevnit národní hrdost obyvatel Moravy, tedy Moravanů. Chtěl bych Vás poprosit, zda by mohla být na Brněnské radnici vyvěšena Moravská vlajka. Jedná se o žlutočervenou bikolóru, a to buď samotnou, nebo s Moravskou orlicí uprostřed. Mnoho Moravanů ani netuší, že Moravská vlajka existuje nebo že se mohou hlásit k Moravské národnosti, a proto by bylo dobré jim to tímto krokem připomenout. Děkuji za odpověď.
 
S pozdravem,
Martin Zeman

 

 

 

Vážený pane,
 
          obdržel jsem Váš mail ze dne 16. listopadu 2009 evidovaný pod č.j. 254332, v němž se na mě obracíte ve věci vyvěšení moravské vlajky. Vaší žádosti si vážím, neboť patřím mezi brněnské nebo chcete-li moravské, patrioty a pokud nastane vhodná příležitost, na tuto skutečnost rád upozorním.
V této věci ctím zákony České republiky a státní uspořádání a jeho členění na kraje. Z tohoto důvodu není možné moravskou vlajku vyvěšovat. Závěrem mi dovolte konstatovat, že hrdost na moravský původ lze vyjadřovat i jinak, než jen vyvěšením vlajky.
 
S pozdravem
Roman Onderka, v.r.

 

 
 
 
          Se stanoviskem pana Onderky by snad ani konzervativní Moravan nesouhlasil, proto jsem ještě ten den požádal o kompetentní stanovisko Českou vexilologickou společnost.
 
 
 

 

Dobrý den, pane Martykán.
 
          Obracím se na Vás, jakožto předsedu České vexilologické společnosti, s následujícím dotazem. Ve snaze vzbudit národní hrdost Moravanů jsem kontaktoval primátora města Brna s žádostí o vyvěšení Moravské vlajky na brněnské radnici. Byl jsem ale odmítnut se slovy, že pan primátor, ač je patriotem a hrdým Moravanem, ctí zákony ČR a její rozdělení na kraje, tudíž Moravskou vlajku ani vyvěsit nemůže.
Osobně si nemyslím, že by vyvěšování národní vlajky bylo protizákonné. Ostatně v různých moravských vesnicích Moravská vlajka visí a nevím o žádném případu, kdy by jim to bylo zakázáno. Mohl byste mi prosím poradit, jak to tedy v ČR je? Máme právo vyvěšovat Moravskou vlajku? A má toto právo i radnice? Děkuji za Váš čas.
 
S pozdravem,
Martin Zeman

 

 

 

Vážený pane Zemane,
 
          byl mi přeposlán Váš e-mail týkající se moravské vlajky.
Dovoluji si k celému problému poznamenat následující: Základ celého problému a přístupu úředních, státních, regionálních a komunálních činitelů je zřejmě dán skutečností, že v České republice je zákony výslovně definováno právo užívat vlajku čtyřem základním právním subjektům:
 
          1) státu, tj. České republice;
          2) jednotlivých krajům, počítaje v to i Hlavní město Prahu;
          3) obcím (bez ohledu rozlišení, zda jde o města, městyse či obce);
          4) městským částem či městským obvodům statutárních měst
          (zatím se v praxi tyto vlajky objevily jen v Praze, Brně a Ostravě).
 
          Ve všech případech se jedná o samostatné (stát) či samosprávné (ostatní) územně správní jednotky. Morava ale takovým územím v současné době není, takže i její vlajka může mít jen charakter historického zemského symbolu (podobně jako existuje i historická česká vlajka, tj. vlajka Čech, nikoliv Česka, která se ale v praxi vůbec nepoužívá). To pochopitelně nevylučuje její neoficiální používání. Právní ochrana moravské vlajky je však prakticky nulová.
Bylo by možné do jisté míry přirovnat používání moravské vlajky k situaci ve Francii, kde se poměrně často používají vlajky historických (dnes už neexistujících) provincií. Tím se ale taková vlajka dostává na úroveň určité dekorace. V některých částech Francie se neoficiálně vyvěšují vlajky národnostních menšin. Za takové můžeme především považovat například baskickou vlajku vyvěšovanou často na území francouzského Baskicka (žádný takový územní celek pochopitelně neexistuje) v jihozápadní Francii, nebo vyvěšování katalánské vlajky na území jižní Francie. Tyto vlajky ve Francii nejsou vůbec kodifikovány, zatímco na území španělského Baskicka a Katalánska se jedná o oficiální symboly stejnojmenných autonomních oblastí. Podobně existují národní vlajky Bretaně a Korsiky.
 
          Abych byl upřímný, mně osobně se pro moravskou vlajku příliš nezamlouvá pojem „národní vlajka“ (ačkoliv moje kořeny jsou moravské, konkrétně z Valašska). V každém případě by se z hlediska hierarchie moravská historické vlajka musela vždy řadit až na poslední místo, protože patří mezi tzv. „ostatní vlajky“, jimž jsou všechny oficiální vlajky nadřazeny. Hierarchie vlajek, tj. čestné místo a pořadí vyvěšování, vychází z mezinárodních zvyklostí a pochopitelně se kombinuje s naším zákonem o užívání státních symbolů. Tj. vlajky si jsou nadřazeny tak, jak jsem uvedl výše. Pokud jde o vlajku evropskou, má se za to, že by měla (ale nemusí) doprovázet vlajku státní, čili se dostává v hierarchii na druhé místo. Její statut je ale velmi specifický, proto by bylo pochopitelně nesmyslné, kdyby hejtman Jihomoravského kraje na svém sídle nevyvěsil státní vlajku, ale přesto chtěl by doprovodit krajskou vlajku vlajkou evropskou. Pak by se na čestné místo měla posunout vlajka krajská a na druhé by se přehodila vlajka evropská, protože by se mi nelíbilo, aby vlajka evropská byla nadřazena vlajce jihomoravské.
Kromě problematiky oficiálnosti statutu moravské vlajky, je nutné mít na zřeteli i druhou skutečnost, kterou je duplicita moravské vlajky s jinými vlajkami. Především se jedná o stejně vypadající vlajku Hlavního města Prahy, užívanou od roku 1891, která se v určitých případech dostává na úroveň vlajek krajských. Podobně, musím říci: bohužel, je dnes stejná i vlajka statutárního města České Budějovice. Obě uvedené městské vlajky byly zavedeny (budějovická až v roce 1965) před přijetím prvního zákona o obcích v roce 1990, který vlastně poprvé výslovně povolil existenci obecních vlajek, včetně tech, které byly zavedeny dříve a považovaly se tedy za historické. S tím ale asi nic nenaděláme, i když duplicita může přinést řadu problémů. Bude-li mávat Moravan v Praze moravskou vlajkou, většinou ji každý bude považovat za symbol Prahy, či v Českých Budějovicích za vlajku budějovickou. Kdyby zase přijel pražský primátor do Brna a měl přitom auto ozdobené vlajkou Prahy, ptali by se mnozí obyvatelé Brna, proč má na autě moravskou vlajku… Podobná situace bývala do roku 1994 ostatně i přímo na Moravě, kde oficiálně žluto-červenou vlajku používalo město Znojmo. Pak ji právě z důvodu možnosti záměny za jiné stejné vlajky (možná i včetně moravské) vhodným způsobem nechalo změnit.
 
          V době, kdy moravská vlajka vznikala, mělo užívání takových symbolů poněkud jiný charakter. Ani se nemluvilo většinou o vlajkách či praporech, ale jen o zemských barvách. (Nemýlím-li se, tak i v dokumentu nazývaném moravská ústava z roku 1848 se hovoří o moravských barvách, nikoliv o vlajce či praporu.) I historická moravská červeno-žlutá vlajka vznikala v poněkud jiné době. Není ovšem bez zajímavosti, že se za moravskou vlajku považovala i vodorovná trikolóra bílo-červeno-modrá.
Mně osobně by nejvíc jako moravská vlajka vyhovoval jiný historický symbol — modrá vlajka s moravskou orlicí, jak už byla vyobrazena ve formě praporce na středověkém portrétu markraběte Jošta. Nechci se pouštět do polemiky, která moravská orlice je správná, zda stříbrno-červeně či zlato-červeně šachovaná. S tím ale také nic nenaděláme. (Osobně zastávám názor, že dnes je oficiální moravská orlice stříbrno-červená, protože v takové podobě je oficiálně součástí velkého státního znaku České republiky a bylo tak tomu i za první republiky. Barvy moravské vlajky žlutá a červená jsou ale odvozeny od zlato-červené orlice, jak bylo definováno v roce 1848. Pokud vím, tak obnovené zřízení zemské a „moravská ústava“ z roku 1848 přestala platit hned v roce následujícím. Při vzniku československých znaků v roce 1920 byla moravská orlice definována jako bílo-červená. Nicméně moravskou vlajku pochopitelně respektuji.)
Existenci jiných vlajek připouštěl i zvláštní zákon z roku 1936 (hovořil ale velmi obecně o vlajkách korporací), čímž byla nepřímo připuštěna i existence „tradiční moravské vlajky“. V té době už ale neexistovala země Moravská, ale země Moravskoslezská, která pochopitelně neměla žádnou vexilologickou (vlajkovou) tradici. Nicméně tento zákon přestal platit v roce 1960.
 
          Na závěr tedy ještě jednou opakuji, vyvěšení historické moravské zemské vlajky, i když nemá oficiální statut, je podle mne možné, neodporuje žádnému předpisu ani mezinárodním vexilologickým zvyklostem. Opět ale zdůrazňuji její neoficiální charakter.
Nevím jestli Vás moje odpověď uspokojila, sdělil jsem svůj osobní odborný názor na problematiku. Určitě o této záležitosti budu hovořit s dalšími vexilologickými odborníky.
 
Se srdečným pozdravem
Mgr. Pavel Fojtík
 
expert podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
a místopředseda České vexilologické společnosti.

 

 
 
 
          Dopis od pana Fojtíka ihned putoval do e-mailové schránky pana primátora:
 
 
 

 

Vážený pane Romane Onderko.
 
          Děkuji Vám velmi za odpověď na můj dotaz ohledně vyvěšení Moravské vlajky na budovu brněnské radnice (č.j. 254332). S Vaším stanoviskem ovšem nesouhlasím a nevím o žádném zákoně, který by vyvěšení Moravské vlajky vylučoval. Dovolil jsem si ohledně této věci kontaktovat i přední české vexilology a heraldiky.
Od experta podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a místopředsedy České vexilologické společnosti Mgr. Pavla Fojtíka jsem obdržel vyjádření, které Vám předkládám v příloze k tomuto dopisu. Myslím si, že pokud člověk, jako je pan Mgr. Fojtík, zaujme k uvedené otázce takovýto postoj, není důvod jeho tvrzení zpochybňovat. Samozřejmě Vás budu i dále informovat o průběhu jeho jednání.
Ještě jednou Vás tedy žádám, abyste se vší moravskou hrdostí, o které mluvíte, vyvěsil „tu našu Moravskó vlajku“ na budovu brněnské radnice (případně společně se státní vlajkou ČR). Uděláte tím radost nejen mně, ale i sobě a mnoha dalším lidem, jejichž podporu v této záležitosti mám. Především ale tento akt považuji za jeden z možných kroků, jak vzbudit v Brňanech národní hrdost.
 
Děkuji a loučím se s pozdravem,
Martin Zeman

 

 

 

Vážený pane,
 
          k Vaší „žádosti ohledně vyvěšení Moravské vlajky na budovu brněnské radnice“ Vám sdělujeme následující stanovisko: Vzhledem k právní neexistenci Země moravské není moravská vlajka oficiálním státním či samosprávným symbolem, její vzhled a užití nejsou nyní kodifikovány žádným speciálním zákonem.
Moravská vlajka, schválena též Moravským zemským sněmem v roce 1848, byla obdélníkového tvaru s poměry délky a šířky 3:2 s dvěma stejně širokými vodorovnými pruhy. Horní pruh byl žlutý a dolní červený. Barvy vlajky byly odvozeny ze zlatočervené varianty šachování moravské orlice. Používala se do konce 1. světové války. Československá republika používání zemských vlajek zrušila.
Uvedená verze moravské vlajky je však barvami, uspořádáním i poměrem stran totožná s nynější oficiálně schválenou vlajkou hlavního města Prahy. Z důvodu možné záměny obou vlajek nebude tato vlajka na budovách statutárního města Brna vyvěšena.
 
S pozdravem
JUDr. Eliška Balaščáková, v.r.
vedoucí Odboru vnitřních věcí MMB

 

 
 
 
          Touto korespondencí byl celý nápad zahájen. Hned další měsíc jsem byl osloven Moravskou národní obcí, abych přijel na jejich setkání. Neváhal jsem ani minutu a mezi milé Moravany jsem zavítal. Přecijen, chceme-li, aby podobná snaha měla šanci na úspěch, je lepší dotyčné oslovovat zvučnějším jménem, než jen jako skromný student. Během několika minut byla dohodnuta spolupráce, vyplněna přihláška do MNO a „zábava“ mohla začít. Na Facebooku se záhy strhla obrovská diskuse. Lidé Moravskou národní obec nabádali, aby sama začala oslovovat různé instituce, například radnice. MNO proto navrhla znění výzvy a celkově iniciativu zastřešila. Šest měsíců od začátku spolupráce, v den svátku Cyrila a Metoděje 5. července roku 2010, se k akci připojilo a vlajku vyvěsilo 73 moravských radnic. Vlajka dokonce zavlála i na budově jihomoravského hejtmanství.
 

Ing. Martin Zeman

 

Původce občanské iniciativy

 
 

E-mail: zeman@zamoravu.eu