Moravská společnost a moravské hnutí v současnosti

 
 
 
     Zkušenosti moravského hnutí z devadesátých let jasně prokázaly fatální politické důsledky neexistence silné své­bytné moravské společnosti. Proto některé moravské organizace zaměřily svoji pozornost především na její vytvoření. Propagací historických hodnot a symbolů Moravy posilují u obyvatel pocit sounáležitosti s Moravou, jako svojí zemí a vlastí a upevňují tak moravskou národní identitu. Přes úsilí a úspěchy z posledního desetiletí hledá moravská společnost stále svoji podobu a strukturu. Že začíná formulovat svoje vlastní názory a postoje, dokazuje iniciativa MNO “Za vyvě­šování moravské vlajky” na radnicích a reakce samospráv na ní. Velmi názornou je i reakce účastníků fotbalové rozlučky Petra Švancary v Brně v roce 2015. Zde třicet tisíc lidí, bez jakékoliv agitace, odmítlo pro danou příležitost nevhodnou státní hymnu a zpívalo raději lidovou píseň “Morava, krásná zem”. To jsou jasné signály o vývoji a sebereflexi morav­ské společnosti. Deklarace pozitivního vztahu k Moravě je dnes již běžnou záležitostí, ale moravská společnost je ve svém vztahu k Moravě a moravanství stále velmi různorodá. Pro její bližší pochopení jsme ji rozdělili do třech základ­ních směrů.
 
Národní směr navazuje na klasický národní proud z počátku devadesátých let. Nacionální rétoriku neodmítá, její umír­něnou podobu často využívá. Moravany považuje za starobylý národ s nepřerušenou tradicí počínající po polovině prv­ního tisíciletí. Vymezuje se vůči Čechům a často je označuje za příčinu nynější situace Moravy. V současnosti je tento směr i pro svoje sklony k dogmatičnosti a radikalismu menšinový. V moravském hnutí byl původně reprezentován Mo­ravskou národní stranou Ivana Dřímala. Dnes je blízký některým členům tradičních moravských organizací z devadesá­tých let.
 
Zemský směr vychází z myšlenek tradičního moravského zemského hnutí. Je přesvědčen, že Moravě bylo nespravedlivě odňato její historické právo na samosprávu. Moravany vnímá jako zvláštní část českého národa s vlastní variantou čes­kých dějin a kultury. Snaží se o udržení svébytnosti Moravy, při zachování platnosti české národní doktríny. Hledání kompromisů při obhajobě moravských nároků a požadavků sklouzává často až k projevům oportunismu. To vede k po­malé, ale trvalé ztrátě veřejné podpory. Přesto je stále silným proudem moravské společnosti, významně zastoupeným především na moravských univerzitách a vědeckých pracovištích humanitního zaměření. V moravském hnutí bylo v de­vadesátých letech nejúspěšnějším reprezentantem tohoto směru politické hnutí Boleslava Bárty. Dnes je tento směr za­stáván pouze několika tradičními kulturními organizacemi. V posledních letech se objevila nová varianta tohoto směru, odmítající jak nacionalismus, tak i samotnou existenci národů. Ty považuje za pouhou sociální konstrukci. Základem řešení změny postavení Moravy vidí ve všeobecném odmítnutí jakékoliv národní, tedy i české národní argumentace, a následné dohodě konstruktivních sil. U české společnosti, jejímž existenčním základem je česká národní doktrína, však pro tuto myšlenku nenachází žádnou podporu. To brání i jejímu rozšíření v moravské společnosti, kde je mnohými pova­žována za příliš utopickou.
 
Regionalistický směr se objevil koncem devadesátých let po fatálním neúspěchu tradičního moravského zemského hnu­tí. Dle tohoto směru mají dějiny a kultura Moravanů vlastní subjektivitu, a nemohou být jen přívěskem či obohacením národních dějin Čech, za což je považuje česká národní doktrína. Proto odmítá tuto doktrínu. Existenci národa Morava­nů chápe jako nutnou podmínku zachování kultury a historie Moravy. Čechy považuje za nejbližší spojence a přátele a jejich kulturu a historii za velmi blízkou moravské, často se vzájemně ovlivňující a překrývající. Je mu cizí nacionalis­mus a jeho rétorika s dělením lidí podle původu a vnějších znaků. Národ vnímá v moderním evropském pojetí, jako společenství lidí, kteří svoji národní příslušnost odvozují od existence určité země s vlastní kulturou a historií. Jejím příslušníkem se člověk stává vlastním svobodným rozhodnutím. V posledním desetiletí se tento směr stále více oboha­cuje o zkušenosti z rostoucího regionálního hnutí v západní Evropě. To vychází ze stejných základů a ideologii národních států 19. století považuje za překonanou. Tento rychle sílící směr má šanci stát se v brzké době dominantním v morav­ské společnosti. V moravském hnutí tyto myšlenky zastává Moravská národní obec a některá další menší hnutí.
 

Ing. Jaroslav Krábek

 

předseda Moravské národní obce

 

28. července 2016