Moravské vlajky i na Kravařsku

K naší iniciativě Za vyvěšování moravské vlajky, kterou vyvěsilo loni na svátek patronů Moravy 400 radnic obcí a měst, se letos přidávají mnohem významněji další regiony, kde se moravská vlajka také úspěšně zabydluje. Pojďme si připome­nout dnes mnohdy pozapomenutý význam v našich zemských dějinách jedné z nich. Jedná se o Kravařsko, tradiční oblast na moravsko-slezském pomezí v okolí Nového Jičína, Bílovce, Fulneku, Oder, Příboru a Studénky, kde se letos do vlajkové inicia­tivy zapojuje dvacítka obcí v čele s městem Fulnek, působištěm J. A. Komenského.
 

 
     V loňském ročníku zde vyvěsila moravskou vlajku 5. července jen obec Vražné, jejíž součástí jsou Hynčice, rodiště zakladatele genetiky J. G. Mendela. Letos se přidaly další — např. Ženklava, Jakubčovice nad Odrou, Hladké Životice, Mošnov, Kunín a další.
Tento kraj je odpradávna nazýván svými obyvateli jako Kravařsko či Kuhländchen a mnozí tvrdí, že název je skutečně odvozen od dobytka, který se zde chová. Není zřejmě náhoda, že na světové výstavě ve Vídni v roce 1873 bylo oceněno plemeno „kravařského skotu“.
Hospodářským centrem je Nový Jičín, město proslulé výrobou klobouků, na které se specializovaly firmy Hückel a Pes­chel. Vyráběly se zde židovské klobouky i sombrera. V nedaleké Kopřivnici zase byla Ignácem Šustalou založena Tatra, vůbec první automobilka v Rakousko-Uhersku. Působil zde slavný vývojář a vynálezce Ferdinand Porsche, zakla­datel Volkswagenu. V Jakubčovicích pro změnu existovala továrna na knoflíky založená Emilem Teltschikem. Tento podnik měl zastoupení v mnoha velkoměstech Evropy i v zámoří. Knoflíky také vyráběli bratři Salcherové z Bílovce, kteří produko­vali též textil a kovové zboží. V roce 1893 měli 3000 zaměstnanců, celosvětový odbyt a velkolepý obchodní dům ve Vídni. V Kružberku a Odrách zase od 60. let 19. století fungovaly továrny na gumotextilové zboží Schnek a Kohnberger, v nichž pracovalo 1200 lidí. Firma získala první cenu na světové výstavě ve Vídni a měla odbyt v Jižní Americe, Číně a Japonsku. Stala se jedním z předchůdců světového gigantu Semperit.
Kravařská krajina je otevřená — vždyť její součástí je Moravská brána — a leží na hranici několika geografických útvarů. Vedle toho, že jde o pomezí Moravy a Slezska, se zde stýkají Beskydy a Jeseníky a je tu také rozvodí Černého a Baltského moře. Snad právě proto místní rodáky lákal svět.
Christian David z Ženklavy byl jedním ze zakladatelů hlavního města Grónska Nuuku. David Zeisberger ze Suchdola nad Odrou zase založil vůbec první bělošskou osadu v Ohiu a proslul jako ochránce severoamerických indiánů. Byl také auto­rem algonkinského a irokézského slovníku. Oba muže spojovala příslušnost k Jednotě bratrské, v celém anglosaském světě známé jako Moravští bratři. Ti působili již od 16. století v Suchdolu a Kuníně a vydrželi zde, v tajnosti, celých sto let po Bílé hoře. Teprve ve 20. letech 18. století odešli do Saska — a odtud do celého světa.
Z Nového Jičína zase vzešel zoolog a botanik Dominik Bilimek, který procestoval Mexiko. Je po něm pojmenováno mnoho živočišných i rostlinných druhů. A nesmíme zapomenout ani na objevitele Země Františka Josefa, dalšího novo­jického rodáka Eduarda rytíře von Orla.
Kravařsko rovněž dalo světu významné vědce. Vedle již zmíněného zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela z Hynčic můžeme uvést Leopolda rytíře von Dittela z Fulneku, zakladatele urologie, Sigmunda Freuda z Příboru, který je otcem psychoterapie a psychoanalýzy, a Roberta Bortsche z Vrchů, vynálezce tvárnic.
Neměli bychom tedy zapomínat, že osobnosti z Kravařska zásadním způsobem obohatily svět a proslavily Moravu a Slezsko.
 

PhDr. David Unger

Moravská národní obec, o. s.

PhDr. Marek Pavka, Ph.D.

Společnost pro Moravu a Slezsko, o. s.