Publikováno Od Redakce

Stanovisko MNO k názvu Česko

V poslední době se stále častěji v médiích užívá pro pojmenování České republiky název Česko. Přes odpor části veřejnosti se objevují snahy o oficiální přijetí Čes­ka, jako jednoslovného označení pro celý stát. Vedení MNO zastává názor, že ofici­ální přijetí názvu Česko je nevhodné a neobhajitelné. Svůj názor opírá především o skutečnost, že vlastní jméno Čechy i jeho varianta Česko jsou odvozená podstatná jména od vlastního jména Čech a mají tedy i stejný slovní základ — česk. Všechna další podstatná a přídavná jména i příslovce odvozená od tohoto základu budou proto stejná.

 
     Pokud by se vlastní jména Čechy a jeho varianta Česko použila pro označení dvou rozdílných území, nebyla by schop­na plnit základní funkci vlastních jmen, kterou je nazvat a identifikovat objekt jako jediný svého druhu. Takovýto stát by byl vnímán jako stát Čechů, pouze Čechy vytvořený a pouze Čechy obývaný. To odporuje nejen Ústavě, dle které jsou si všichni občané v Čechách, na Moravě a ve Slezsku rovni, mají stejná práva a to bez ohledu na národnost, ale odporu­je to i skutečnosti. Vždyť k české národnosti se přihlásilo v roce 2012 pouze 64 % obyvatel tohoto státu.
     Nelze přijmout ani argumentaci, že Česko je pouze zkratkou názvu České republiky a již dnešní název státu před­pokládá, že v tomto státě je vše české. Tento úsudek nebere v úvahu skutečnost, že název Česká (socialistická) repu­blika vznikl zcela nedemokraticky teprve k 1. lednu roku 1969, z rozhodnutí tehdejšího Ústředního výboru Komunistické strany Československa a lze jej proto považovat za dosud přetrvávající relikt komunistické totality. Před tímto datem žádný stát s podobným názvem neexistoval (České království se rozkládalo pouze na území Čech).
     Vedení MNO si je vědomo, že používání nevhodného názvu Česko je v současnosti v hovorovém jazyce již rozšířeno. Proto nehodlá proti takovémuto užívání aktivně vystupovat. Snahy o oficiální legalizaci pojmenování našeho státu ná­zvem Česko bude ale vždy odmítat. Kroky k jeho případnému přijetí vidí jako snahu o konzervaci neúspěšného a překo­naného českého nacionálního vnímání státu. Za mnohem potřebnější a perspektivnější považuje zahájení demokratické diskuse k vyřešení samosprávy přirozených geografických a sídelních celků, jejichž základ tvoří historické země a úze­mí. Vhodné návrhy na změnu pojmenování státu, prozatím ponechaného z doby totality, přinese jistě již tato diskuse.
 

Moravská národní obec

 

15. října 2015

 
 
 

146 odpovědí na “Stanovisko MNO k názvu Česko”

  1. Žiji v Česku, což je název celého území ČR. Koupil jsem tedy knihu České kláštery s tím, že v knize budou popsány kláštery z celého území Česka. Bohužel mne tato nelevná záležitost zklamala protože jsou zde popsány jen kláštery z Čech a ne z Česka, chybí zde tedy kláštery moravské a slezské, kvůli nimž jsem peníze investoval. Takže jsem byl legálně nejen oklamán a podveden, ale i okraden a tou knihou, protože kláštery Čech mne nezajímají si bohužel mohu akorát vytřít zadek.

  3. Žiji na Moravě, která je v České republice. Už jsem se k pojmu Česko vyjadřoval dříve. Jako název pro celou ČR se mi hrubě nelíbí a nepoužíván jej. Název Česko vznikl poprvé v 18. století jako synonymum pro Čechy a tak jej vnímám. V dnešní době se to tímto pojmem jenom hemží a mám dojem, že je to stav řízeného vnucování. Pokud se mi jej někdo snaží podsouvat (např. pojišťovna či jiné organizace), nejsem povinen jej ani akceptovat (není ústavní) a také nejsem povinen poskytovat svoje finanční prostředky těmto organizacím. Politická strana, která by se v Parlamentu připojila k ústavnímu schválení tohoto názvu u mne končí. Myslím, že by bylo dobré uspořádat k tomuto názvu alespoň občanskou petici a zveřejnit ji.

  4. Název Česko není pěkný, ale lepší nemáme. Jestliže se o Čechách mluví ve smyslu České republiky, je to mnohem horší, než použití tohoto slova. Já osobně bych byl pro Czechland – české země, ale pokud mi někdo řekne, že cosi nejde sehnat v celých Čechách a míní tím celou republiku, tak mně to irituje stejně jako zpráva o počasí, pravící že na východě Čech prší a myslí se tím Jeseníky. A už vůbec je těžké přijmout pouliční hesla jako například „Čechy Čechům!“, což evokuje možný pokřik Moravu Moravanům.
    Nestavěl bych se proti názvu Česko, jednoslovný název státu potřebujeme a zvykneme si na něj, horší je že naši sousedé Poláci a Slováci už pod názvem Čechy míní celou republiku. Tím že se proti tomu stavíme si nejspíš jako Moravané ubližujeme (kromě jiných věcí) hlavně sami.

    Honza Vichr

  5. Česko = Česká republika
    Česko = Čechy + Morava + Slezsko.
    Jakési líbí-nelíbí je naprosto irelevantní. Každý zavedený stát disponuje zeměpisným názvem, který je politicky neutrální a tedy univerzálně aplikovatelný. Politický název (Česká republika) má zcela limitované užití dané rokem 1993-nyní. Odpor proti názvu Česko je iracionální, zcela subjektivistický a zaujatý. Za posledních sto let byl název státu u nás změněn 6 x. Pouze bloud může toužit po tom, aby jeho země byla limitována politickým názvem. Prostě a jasně : Česká republika není ničím jiným, než momentální formou politického zřízení v Česku. „Republika“ není vlastní jméno. Výhradně jako „republiky“ se prezentují pouze nestálé a rozvojové subjekty (Středoafrická republika známá svým kanibalismem), Dominikánská republika (nejchudší země Karbiku) a různé diktátorské režimy, které tím zastírají svou skutečnou podobu. „Moravistickým českorepublikánům“ doporučuji, aby si nastudovali význam latinského „res publica“.

  6. Napadá mě – Česko = ČEchy, Slezsko, KOmunisti (nebo i něco nepublikovatelného)

  7. Jste banda ubožáků, vyhazujete komentáře, které vám nevoní, ale kdekterý imbecil (tsk, havlíček, který ani neví, že Česko je dávno zapsáno oficiálně v OSN) když s vámi drží basu vám stojí za zveřejnění. Jste opravdu nemocní. Zeměpisný název nepotřebuje ústavní schválení. Československo taky nebylo v ústavě.

  8. Obecně platí:
    Aby občané bránili svůj stát musí se s ním identifikovat.
    Bez této základní potřeby se žádný stát neobejde.

    Stát se naopak musí hlásit ke svým občanům po všech stránkách a bez rozdílu.
    Respektovat zemské symboly jednotlivých zemí, kulturu, historii a národní cítění obyvatel uvnitř státu.

    Nadřazováni jedné územní části státu a obyvatel nad ostatními částmi a obyvateli se vytváří nedůvěra a neochota.
    – Vytrácí se pak smysl bránit hodnoty pro které byl stát založen.

    Současný stát ČR svým jednáním obyvatelstvo rozděluje a žene do opozice na různých frontách.
    – Vytváří si tak vnějšího i vnitřního nepřítele.

    Za sebe mohu říci:
    Jak víme stát nerespektuje zemi Moravu v názvu, neuznává její samosprávu, zemské hranice uvnitř státu ani národní cítění Moravanů.
    Jak mám pak v tomto kontextu jako Moravan mít zájem bránit české zájmy vůči vnějšímu a vnitřnímu nepříteli.

    Když český stát se k Moravanům a nesmím zapomínat ani na Slezany nehlásí a nerespektuje základní definici občanského státu jako rovný s rovným.

  9. „My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“ (Preambule Ústavy). Paradoxem je, že zemské uspořádání náš stát nemá! Další paradox je ten, že historické země Slezska („Slezsko“) leží z více jak devadesáti procent v Polské republice, ČR si tak jakoby nárokuje území jiného státu! Všimli jste si někdy tohoto kocourkova? Klidně by geograficky mohlo znít „My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a v Horním Poodří.“ Tedy dvě kompletní historické země + jedno území s přesahem za hranice…

    Takže ještě jednou, jsme skutečně „občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“? Fakticky by v ústavě mělo být (a souvisí to s článkem 99 ústavy, který hovoří o krajích a ne o zemích): „My, občané České republiky v Hlavním městě Praze, ve Středočeském kraji, v Jihočeském kraji, v Plzeňském kraji, Karlovarském kraji, v Ústeckém kraji, v Libereckém kraji, v Královéhradeckém kraji, v Pardubickém kraji, v Kraji Vysočina, v Jihomoravském kraji, v Olomouckém kraji, v Moravskoslezském kraji, a ve Zlínském kraji.“

    Také mediální státoprávní hláška „v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“ vznikla během českého národního obrození a byla (a je) pouhým českým nacionálním přáním ― „zaklínadlem“. (Jinými slovy, Moravané tolik Čechům věřili, až přišli zcela o svoji samosprávu a téměř o svoji identitu.) Odtud pramení to známé „český, česká, české“: české dráhy (proč ne i moravské nebo slezské?), česká televize (proč ne třeba regionální moravská televize?), česká národní banka (proč ne státní či zemská banka?), české řeky, české květiny, české hory (české hory v Čechách, české hory na Moravě, české hory ve Slezsku), Česká republika v Čechách, Česká republika na Moravě, český lev (filmová cena), český lev (malý státní znak) na vysvědčeních, český lev (malý státní znak) na památných stromech na Moravě (proč ne moravská orlice?), Řád Bílého lva (proč ne řád šachované orlice?), český lid na Moravě, český vzduch, český vzdušný prostor, české toalety atd…

    Stejně tak jako historiky vymyšlený výraz „české země“, to je úplný nesmysl. Správně jsou českými zeměmi jen historická území v Čechách: Chebsko, různá vévodství (např. Frýdlantsko) a také Kladsko, které bývalo součástí Čech (dnes ležící v Polsku). Historici poněkud zatajují i tzv. Nové Čechy aneb Českou Falc (Neuböhmen) na území dnešního Bavorska, založené Karlem IV. a inkorporované do Českého království (tedy do Čech). Teoreticky moravskými zeměmi by byly do 17. (?) století Krnovsko, Opavsko. Nebo vůbec země někdejší velké Moravské církevní provincie, svým územím sahajícím až do Pruska. Slezské země jsou zase všechna historická knížectví na slezských územích.

    Název Česká republika (Česko) by byl korektní pouze tehdy, kdyby zahrnoval jen území historických Čech. Když už to tak ale není, osobně preferuji zkratku či jednoslovný název „ČR“, popř. „ČeMsko“.

    Nejvyšší čas začít diskusi o přejmenování celého státu: navrhuji „Čechy a Morava“ / „Morava a Čechy“ (pro monarchické či republikánské zřízení), nebo neutrálně „Středoevropská republika“, jejímž neutrálním znakem by byly, řekněme, tři zlaté hvězdy na modrém poli, tedy inspirace vlajkou EU (jednotlivé spolkové země by však podržely své historické znaky). Výhodou by bylo, že by nový státní znak byl ušetřen nekonečných diskusí ohledně toho, který z rozličných historických erbů (či orlic) vybrat, mít přednost a jak státní znak různě násobit, dělit, čtvrtit apod. Tento názor jsem slyšel od kamaráda a velice mne zaujal. Také by nebyl špatný vznešený název „Země Koruny české“, ovšem s dodatkem, „přenesené do Čech z Moravy“ (podle Kroniky tak řečeného Dalimila, 14. století).

  10. Vážená paní Procházková,
    srdečně Vás zdravím a děkuju za lichotivé pojmenování imbecilem. Nejsem si jist, že vůbec víte, co to slovo znamená. Opravdu myslíte, že nevím, že pojem Česko už kdosi nechal zapsat v OSN? Ve svém komentáři jsem se zaměřil na původ tohoto slova a také na svůj postoj k němu. NA VLASTNÍ NÁZOR MÁM PRÁVO! A ani Vám nehodlám dovolit mi toto právo upírat! Mimochodem vůbec nemám odpor k jednoslovému pojmenování státu – ovšem neutrálnímu. Pojem Česko není neutrální název. Jestli se nemýlím, podle posledního sčítání lidu žije v ČR 64 % Čechů. Zbytek Češi nejsou. Stát tedy není národnostně homogenní. Mimochodem, jaký jednoslovný název má např. Velká Británie a USA? Víte to?
    S přátelským pozdravem
    Milan Havlíček

  11. Současné používání Česko, česká, Češi, Čechům je absolutně matoucí a neurovnané! Nedivím se, že potom vznikají problémy podobné, jaký popsal pan Richter.

    Příklady:

    Na českých horách napadl sníh.
    (Jsou myšleny hory pouze v české části ČR, nebo i ty moravské a slezské? Kde tedy napadl sníh? Čeština je tak chudobná, že pomocí ní nedokážeme rozlišit hory v Čechách a hory v celé ČR?)

    Čechům se zvedá životní úroveň.
    (Jsou snad myšleni pouze lidé žijící v Čechách, tedy Češi? Pokud ne, jak potom jednoslovně odlišit obyvatele Čech od občanů České republiky?)

    Českomoravská vrchovina.
    (Je snad myšlena ta vrchovina, která se nachází částečně na území České republika a částečně na území Moravy?)

    atd.

  12. Vážení diskutující,
    ohlas na uveřejnění našeho stanoviska svědčí o zájmu mnohých o název našeho státu. Bohužel někteří diskutující obhajují svoje názory poněkud neurvale a napadají druhé. Pokusme se všichni chovat a psát korektně. Za sebe bych rád požádal diskutující, aby si před napsáním svého názoru podrobně přečtěte stanovisko MNO. V něm jsou uvedeny mnohé odpovědi na názory zde uvedené. Největším problémem „Česka“ totiž opravdu není, jak se domnívá např. paní Procházková, že se tento název někomu nelíbí. Jeho zcela zásadním nedostatkem je shoda slovního základu s názvem Čechy, jak je vysvětleno v prvním odstavci stanoviska. Neplní a nemůže proto plnit zásadní funkci jakéhokoliv názvu, odlišit věc (osobu, zemi atd.)a sní věci související, od jiných. Na praktické dopady této diskrepance zde upozornilo již několik diskutujících. Na této skutečnosti nemůže nic změnit ani žádný politický tlak čí zbožné přání kohokoliv.
    Jaroslav Krábek – předseda MNO

  13. No popravdě by bylo lepší, kdybyste Česko naopak podporovali, protože pak už lidi napadá pojmenovávat celý stát jen Čechy (ta touha po nepolitickém názvu je zde vidět). A vymýšlet novotvary jako ČeMsko, to se neujme, stejně jako Středoevropská republika, tam by zas hrozilo středoevropský = myslí se tím jenom my, nebo i Polsko, Slovensko, Rakousko…? A úplně nové vlajky, znaky, hymny, názvy, prostě úplně se oprostit od historie, to není dobrý nápad.

    64 % Čechů, ano, ale 88 % lidí, kteří nějakou národnost při posledním sčítání uvedli! Takže ne že by 36 % byli národnosti moravské. Druhým nejčastějším údajem v kolonce byla prázdná kolonka, druhým nejčastějším národem v ČR jsou Beznárodové 🙂 Ti co neuvedli, ty nenadchnete ani Moravou v názvu, ani Slezskem v názvu, ne?

    Nedorozumnění české hory – když řeknou i moravské, mysleli tím předchozím jen Čechy. A kdyby se báli záměny, tak „na horách v Čechách“.

    „Mimochodem, jaký jednoslovný název má např. Velká Británie a USA? Víte to?“ – Tak výhodou Česka nemá být primárně to, že je kratší než oficiální Česká republika, nebo že je jednoslovné. Hlavní výhodou má být to, že jde o nepolitický název a necpe republiku i tam, kde historicky nebyla a tam, kde vypadá hloupě, protože to se státním zřízením vůbec nesouvisí.

  14. Rozdělení bylo protiústavní. Založili jsme ČeskoSlovenský výbor (FCb). Přidejte se ! Ing. Mojmír Kovář, Moravan na Slovensku,

  15. Otázka nezní zda se jedná o vhodný či nevhodný název, nebo zda má správný historický či slovní základ. Otázkou dneška je co si ještě Morava a Moravané nechají líbit od české nacionalistické politiky než se postaví na aktivní odpor.

  16. A proč se Rakousko doplnilo o název Uhersko? Co se maďarům nelíbilo? A Čechy májí stejný základ jako Uhry, tedy česko, uhersko.

    Tato diskuze je dokladem, že česko je velmi násilný a umělý název státu, který je a bude zřejmě sporný. Neutrální je zatím jen Česká republika a vyjadřuje společenství. Takový odpor jako proti česku nemá.

    Výsledkem násilné propagace česka, které je politicky podporovano je i útok na rodný jazyk a jeho používání. Českomoravská vrchovina je co? Moravský a Český Krumlov….Budějovice…Písek a desítky dalších jsou co? Česká, nebo moravská sídla? Vznikají zmatky i (jak je psáno výše) v názvech knih, území, hor, měst, počasí…a nejen v nich.
    Vnucování jednoslovného názvu je emoční a politická práce vyvolávající spory místo toho aby občany spojoval a nechal je se identifikovat s hrdostí k území.
    Jsme jediný evropský státní útvar, který tímto popírá své kořeny! A se státní podporou, proč??? Měl to někdo ve volebním programu? Nebo se někdo stydí za svoji historii nebo jen pár úředníků nechtělo psát ten dlouhý název? Škoda, že stejná požadavek na jednoslovný název se nepožaduje u názvu „Hlavního města Prahy“. Ten se v médiích u úřednictva tak často nezkracuje.

    Černá Hora nebo Bosna a Hercegovina bude pro jednoslovné politology z Čech, kteří se zaštiťují požadavkem z EU, velký oříšek 🙂

    Zdravím všechny z Moravska i z Moravskoslezska, tedy i z Čech :-):-) Pro mě i mého syna název česko říká, jako bychom tu žili na návštěvě, pod kuratelou jiných, kteří mi říkají co si mám myslet a jak uvažovat. ¨
    Ale to základní, vztah k zemi, které stát odebral svůj znak, mi nevezmou.

    Češi měli dávno podobný problém, necítili se být Rakušany, něco jim scházelo…..jistá analogie tu bude??

  17. Pane chrz,
    všude slyším, že ČR potřebuje krátký jednoslovný název a proto tedy Česko. Nikdy jsem netvrdil, že v ČR je 36 % Moravanů. Jen jsem uvedl, že tu žije podle sčítání 64 % Čechů. Lhostejno zda těch 36 % zbývajících uvedlo jinou či žádnou národnost. Promiňte, ale souhlasit s Vámi nemohu. Název Česko už sám o sobě obsahuje český prvek a žádný jiný. Pokud vím, geograficky ČR není jeden celek. Vždyť už na mapě je to jasně vidět. Tento název tedy není nepolitický, ale naopak skrz naskrz politický.
    Milan Havlíček

  18. No tak a já jsem objasnil těch 36 %, aby nebyly mylně vykládány.

    Česká republika v sobě nese ten samý (jak tvrdíte) pouze český prvek, takže nevím, proč by vám mělo vadit Česko víc než Česká republika.
    Politický název s politickým zřízením je Česká republika.

    Státy nemají zeměpisné názvy podle toho, jestli jsou nebo nejsou odděleny horami, řekami a moři.

    Pořád samé nelíbí, nechci, odmítám, ale nějaký protinávrh by nebyl?!
    Buď ČR nepotřebuje jiný název než Česká republika – to ne, nelíbí se vám „Česká“. Nebo si vymyslíme něco, co nikdo nepoužívá. Třeba Českomoravsko (a kde je slezsko?), nebo supernovotvary jako Středoevropsko, naprosto přetrhávající naší historii a vymýšlející nějaké šílené politicky korektní hlouposti.

    Takovým neutrálním tvarem, nepolitickým názvem byl mohl být „Čechy, Morava a Slezsko“, ale má to pár zásadních nevýhod.
    1) Strašlivě dlouhé, navíc se u nich musí používat různé předložky (v Čechách, na Moravě, ve Slezsku), tak by se to zkracovalo na zkratku ČMS
    2) žádné Čechy, ani Morava a Slezsko momentálně formálně neexistují 3) Vyžadovalo by to i změnu názvu politického

  19. Ad Středoevropská republika, reakce na Chrz: Československo byl také novotvar! Název „Česko“ je špatný, stejně tak jako „Česká“ republika, včetně „české“ hymny, opěvující krásy Čech. Za mocnářství se v korunních zemích, např. v Čechách, běžně říkalo „v Rakousku, u nás v Rakousku“, přižemž existoval oficiální název „Předlitavsko“. Dnes se Češi svým „Českem“ k ostatním chovají podobně. Pojem Předlitavsko by šel možná užít pro ČR i dnes, jenom řeka Litava by nebyla myšlena ta rakouská, nýbrž moravská. Líbil se mi návrh bratří Čapků přejmenovat Československo na „Velkou Moravu“. Rád bych jako Moravan parafrázoval slavnou větu Františka Palackého: „Byli jsme před Rakouskem (dosaď si Českem), budeme i po něm!“ (Idea státu rakouského, 1865)

  20. Středoevropská republika rezignuje na jakékoliv pojmenování, Československo třeba novotvar, ale aspoň složená z nějakého pojmenování lidí v něm žijících.
    Velká Morava. Takže byste nedostatek Moravy v názvu obrátil tak, aby tam nebylo naprosto nic českého, asi jako odvetu. Ale aspoň nějaký návrh do diskuze 🙂 Všimněte si, sice ne jednoslovný, ale nepolitický název, žádné republiky, království a podobně.

    Nic proti Moravanům, když oslavují své tradice a jsou hrdi na svou Moravu, nebo když se jim stýská po samosprávě. Ale takoví ti ublížení, věčně se vymezující proti čemukoliv českému, věčně negativní, věčně cítící nějakou historickou křivdu… na tom stavět moravanství mi moc dobrý nápad nepřijde.

    Někteří Moraváci by snad nejradši zrušili/přejmenovali i slova jako česnek nebo čechrat, protože z nich trčí ty nenáviděné Čechy.

  21. Pane Chrzi,
    srdečně Vás zdravím. Nejprve k těm procentům. Napsal jsem, že podle sčítání je v ČR 64 % Čechů. Zbytek Češi nejsou. Nic víc a nic míň. Tedy nemyslím, že by šlo o zavádějící informaci. Ano, Česká republika také není ideální název. Ale ikdyž v sobě nese tentýž prvek, tak už je přece jen přijatelnější. Pojem Česko nenechává na pochybách, že se jedná o naprosto, po všech stránkách, homogenní útvar. A tak tomu není. Českomoravská – Českomoravsko by bylo určitě lepší a já bych to navrhoval. (Existuje např. Českomoravská stavební spořitelna, či donedávna i Českomoravská fotbalová federace). Ani Středoevropská – Středoevropsko nezní špatně a ani si nemyslím, že by sousední státy vehementně protestovaly. A kde je Slezsko? Jistě, ale i Československo (byť název neobsahoval ani Moravu ani Slezsko) byl pro mne přijatelný, protože český prvek byl neutralizován slovenským a naopak. Čechoslovák byl tedy obyvatel Československa nikoliv ve smyslu národnostním (pomíjím období prvorepublikového národnostního čechoslovakismu, který se tak jak tak neujal a ani ujmout nemohl, byla to zcela umělá věc). Navíc v ČR je jen malá část Slezska. Samozřejmě záleží na názoru lidí tam žijících. Tedy pro mne než Česko, raději žádný jednoslovný název. Proč nedat lidem možnost se v referendu vyjádřit. K jakémukoliv referendu ale u nás není vůle (kromě referenda k EU, to byla podmínka), protože by výsledek mohl narazit na záměry politiků – úzké skupiny lidí u moci.
    Líbí-nelíbí. Inu, když si vybíráte manželku, tak taky mimo jiné i proto jestli se Vám líbí nebo ne. Ale nejde jen o líbivost. Název zcela ignoruje ostatní části republiky, než jsou Čechy. Čím a kým byla sestavena rovnice Česko = Čechy + Morava + Slezsko? Myslím, že byla vytvořena zcela účelově propagandisticky právě k prosazení Česka. A nyní k Vašim úvahám:
    1) Naprosto s Vámi souhlasím, že název Čechy, Morava a Slezsko je název strašlivě dlouhý. I když Vy jste psal, že délka není rozhodujícím faktorem.
    2) Naprosto s Vámi souhlasím, že v současnosti Čechy, Morava ani Slezsko jako správní a samosprávné celky (země) neexistují. Zemské zřízení bylo zrušeno jako výdobytek Vítězného února. Jako důvod bylo deklarováno, že se jedná o celky příliš velké, které se špatně kontrolují a ovládají. Snahy o obnovení byly. Poprvé v roce 1968 – smeteno normalizací – utvořena duální federace. Podruhé hned po státním převratu v roce 1989. Byť byli moravští představitelé vehementně ujišťováni, že se dobývají do otevřených dveří, skutečnost byla taková, že bylo učiněno vše, aby samospráva Moravy obnovena nebyla. Pan státní prezident Havel měl tehdy svatou pravdu, když prohlásil, že Morava si svou samosprávu musí vybojovat. Jenže místo toho tu máme obnovené zřízení krajské z dob právě po Vítězném únoru (koukněte na mapu z 50. let a dnešní). Tyto kraje jsou tak umělé a malé, že k účelům EU dotací se musí ještě dále uměle spojovat do tzv. ROPů. Že by změna znamenala změnu Ústavy? To je nabíledni. Je snad Ústava jednou pro vždy daná a neměnná norma?
    Myslím, že o všem je možno diskutovat, pokud je k tomu dobrá vůle.
    Milan Havlíček

  22. Ten jednoslovný (nebo lépe nepolitický) název má mít tu výhodu, že jej jde protáhnout i do minulosti. Česká republika za dob Karla IV. – to je prostě blbost. Někdy se říká „české země“ – to už je docela odpolitizováno, ale je to pomocný termín, pořád tam máte ty Čechy, ale aspoň je z toho znát ta přijatelnost, ale zas nejde použít pro současnost, země (mn.č.) už nejsme. Česká koruna by u vás taky mohlo projít, kdybychom ale byli stále království.

    S jakými názory Moravanů jsem se mj. už setkal.
    a) podporuji název Česko bezvýhradně, je logický
    b) podporuji název Česko, i když je to taková berlička, aby se neříkalo Čechy, pořád lepší než jen Čechy
    c) podporoval bych Česko, kdyby EXistovaly Čechy, Morava a Slezsko. Takže Morava by nebyla zohledněna v celorepublikovém názvu, pořád by v něm byl ten český element, ale Morava by byla jasně vidět jako země, nebo region, nebo prostě větší kraj.
    d) pro začátek by mi úplně stačilo, kdyby moravské kraje utvořily jakýsi Svaz moravských krajů, kde by společně dokázali prosadit nad centrem víc. (lhostejno na tom, že ty moravské kraje by nedaly dohromady původní hranice Moravy, nebo by je dokonce přesahovaly).
    e) Morava musí být v názvu a musí a musí a musí, i kdyby to byl umělý název, nová zkratka nebo pojem, nehledě na tom že Morava je spolu s Čechami minimálně od roku 1348 a nikdy ve společném názvu nebyla.

  23. Pane Chrzi,
    nevím s kolika Moravny jste mluvil. A potkal jste i Moravany, kteří s Českem nesouhlasí? Neuvádíte. ČSR byla Československá republika a ne jenom Česká. Vy stále nemůžete pochopit, že jde o můj osobní názor a nehodlám mluvit za jiné. Máte pravdu, že Morava společně se Slezskem a Lužicí tvořila dlohá staletí jedno soustátí. Říkám schválně soustátí, protože se jednalo o personální unii, v tomto případě představovaného osobou českého krále. Jinak měly jednotlivé země svoje panovníky – makrabě, velkovévoda a hlavně svoje uspořádání a svoje zákony, někdy i svoji měnu. Z hlediska dnešního jazyka se jednalo spíš o konfederaci. Musí, musí? Nic nemusí. Ať rozhodnou lidé. Ale pokud to půjde pouze formou institucionální direktivy, nepovažuju to za demokratické. Koneckonců, v Praze skupina lidí vehementně všemožnými prostředky bojuje proti prezidentu republiky a to vzešel z nezpochybnitelných demokratických voleb. Proč bych já se nemohl ohradit proti názvu, se ketrým nesouhlasím a který byl jen úředně nadiktován.
    Milan Havlíček

  24. Pane Chrzi,
    České hory a hory v Čechách označují to stejné, protože použitý slovní základ je stejný (přečtěte si prosím pozorněji stanovisko).
    Problém popsaný ve stanovisku je ryze praktický…
    Proti názvu Česko byl i Karel Čapek, a ten ho jistě z pohledu Moravanů nehodnotil.

  25. No psal jsem „mj.“, nesouhlasiči jsou už ti c) a d), a pak buď jsou pod e), nebo bych vymyslel možná ještě další typy, například něco na způsob „prostě se mi to taknějak nezdá, nebo to vůbec nepovažuju za téma“. Někdy je to odmítnutí postaveno na špatném předpokladu, například „nechci, aby se Česká republika přejmenovala na Česko“ – založeno na nedorozumění, že by se snad měl měnit oficiální název. Kolikrát bývají tihleti nesprávně informovaní nejhlasitější.

    Často odmítači jen halasí, co se jim nelíbí a co nechtějí, ale aby řekli, co by se jim líbilo a co by chtěli, na to už odpověď nedostanete. A nebo dostanete, ale jsou to megalomanské nápady.
    No o všem rozhodovat v referendu nejde, od toho máme zastupitele, kterým vkládáme důvěru i za rozhodnutí, která nebyla známa v době voleb a jejich volebního programu. Co už je na zvážení lidem přímo, to je otázka, ale to tu nechci moc rozebírat. To „úřední nadiktování“ přece neprovedli nedemokraticky nikým nevolení chytrolíni.

    Takže ano, chápu, že jde o váš názor, že se můžete ohradit, ale taky si rád vždy poslechnu důvod toho odmítání.

  26. Jirka M.: Český může znamenat obojí a záleží na kontextu a zvyklostech. Může se to vypadat jako matoucí a nepraktické (což je jeden ze zdejších argumentů proti), ale zas tak tragické to není, ve většině případů se to používá v celorepublikovém smyslu (české=českorepublikové). Takže například východočeský je na východě Čech a českomoravský je mezi Čechami a Moravou, ale jinak se tím „český“ běžně myslí celá ČR. A možná chápu, že to vadí zrovna na Moravě, pokud se chtějí vymezovat vůči něčemu z Čech a museli by říct „české“ a nebyli by pochopeni.

  27. Pane Chrz,

    píšete, že Moravané jsou „ublížení“ a „věčně negativní“. Organizace, na jejíž webových stránkách právě diskutujete, má své členy a příznivce po celé Moravě, organizuje každý rok na svátek moravských patronů sv. Cyrila a Metoděje iniciativu za vyvěšování moravské vlajky na radnicích jako připomínku moravské kulturuy, historie a tradic, do které se letos zapojilo 1113, tedy většina radnic po celé Moravě i jinde. To je negativismus? Turistické akce pro moravské patrioty, které MNO pořádá je také ublíženectví a negativismus? Akce připomínající památku Markraběte a řísmkého krále Jošta, hejtmana Karla Staršího ze Žerotína nebo Jana Ámose Komenského je ublíženctví a negativismus? Na Vašem místě bych více zvažoval slova.

    Jinak ptal jste se na to, jakou máme alternativu. Mě osobně Česko/Czechia, přestože jsem Moravan, zase tak strašně nevadí. Pokud bych měl sám přijít s návrhem, byl by takový:

    1. politický název: Země Koruny české (svatováclavské)
    2. jednoslovný název: Českozemsko (podobné jako Československo)
    3. Anglická varianta jednoslovného názvu: The Czechlands nebo Czechia
    4. Hymna: Svatý Václave
    5. Vlajka: Bílo-žluto-červená trikolora

  28. Na to můžu jen odcitovat opět svůj příspěvek: „Nic proti Moravanům, když oslavují své tradice a jsou hrdi na svou Moravu, nebo když se jim stýská po samosprávě. Ale takoví ti ublížení, věčně se vymezující proti čemukoliv českému, věčně negativní, věčně cítící nějakou historickou křivdu… na tom stavět moravanství mi moc dobrý nápad nepřijde.“

    Možná došlo k nedorozumění, tak to přeformuluju na „Nic proti Moravanům, KTEŘÍ oslavují své tradice …“
    Nelíbí se mi TAKOVÍ ti ublížení, čímž přece neříkám že všichni jsou. Ale existují takovíhle pouze negativci, že ano.

    Takže to moravanství pozitivní, jak to nazvu, to je sympatické, to vás pak můžou podpořit i Češi (z Čech) a to není malá síla 🙂

    Návrhy zajímavé, v něčem dost rozmáchlé
    1. Anglicky asi Czech Crown, když v 3) v základu Czech
    2. No, z československého příkladu by to trochu ukazovalo že jsme Česko a Zemsko. Trochu to zní jako Suchozemsko, ale to jen tak první dojem. Možná za stávající situace Českokrajsko.
    3. Pokud by platilo 1) tak spíš ty Czechlands
    4. Jestli by Václava zas někteří neviděli jen jako patrona Čech…
    5. To dost rozbíjí tradiční slovanské barvy. To bychom obnovováním jedněch tradic zase udusili jiné, ne?

  29. Davide, hymnu „…země česká domov můj“ nahradit „…svatý Václave, vévodo české země“, není moc promoravské. Pane Chrzi, ČR možná používá překonané panslovanské barvy, ale jsou to také barvy Protektorátu Čechy a Morava. Už z toho důvodu bych je změnil. Co takhle název „Tuzemsko“, tj. „Tu Zeman“, tuzemák? 🙂

  30. Kenny: No rád vidím známky humoru v jinak celkem nervózní debatě 🙂
    Taky se dá říct, že nám tu vládne nižší šlechta – zeman.
    No Protektorát byl při vší té ironii okamžikem, kdy byla Morava na výsluní v oficiálním názvu země. Ve znaku byl lev a moravská orlice, barev jsme se od té doby nezbavili, zvířátek ze znaku taky ne, takže nevím, proč by to najednou byl po 70 letech problém. Právně se na Protektorát nenavazuje, vlastně se tváříme, jako by nikdy neexistoval.

  31. p. Chrz: Obávám se, že tu debatu nervózní učinila paní Procházková, já třeba nervózní z toho nejsem. Protektorát nebylo obodbí, kdy byla Morava na výsluní. Morava byla na výsluní období Rakouského císařství a Říše rakousko-uherské a také v období stavovského státu před Bílou horou.

    Kenny: Svatý Václave alespoň není píseň z frašky třetího řádu a sv. Václav je patronem českých zemí, nikoli jen Čech. Text hymny lze upravit – viz Německo.

  32. Na každé straně se najde vždycky aspoň jeden trouba, co to zahání do extrému a tím svou „stranu sporu“ víc poškozuje než podporuje. Pak to vede k zjednodušování, že všichni od té „strany sporu“ jsou podobní nervalci. Takže s odůvodněním, proč Česko ano, s paní Procházkovou souhlasím, ale ne se způsobem, jakým je vtlouká do hlavy!

    Protektorát – Byla vysloveně zmíněná v názvu, to jsem tím myslel. Ne že se měla nejlíp, to proboha né.

    No zas vysloveně hanět českou hymnu… to zase vy trochu važte slova 😉

  33. p. Chrz: Víte, že proti názvu Českozemsko (= České země) argumentujete úplně stejně jako laciní odpůrci česka? A zastánci Česka takovou argumentaci vždy šmahem odmítají, tj. že jim název není libozvučný. I vy jste podobně napsal: „trochu to zní jako Suchozemsko“. To i Nizozemsko zní jako Suchozemsko. Vskutku racionální argumentace.

    Jinak i pro Kennyho, patronem Čech není kníže Václav, ale Jan Nepomucký. Já ale „svaté“ neuznávám, nikdo není více svatější než druhý a uctívati jednoho Boha budeš.

  34. Jen jsem zmínil první dojem, ale zas snad lacině neříkám že první dojem je argument proti. Člověk se nad tím může zamyslet, nebo mu vysvětlí podobné případy a může uznat logiku, funkčnost nebo v lepším případě i krásu takového názvu.
    Takže pokud překonám fází libozvučnosti, zkusím zpětně analogicky Nizozemsko – nizozemský – Nizozemci odvodit Českozemsko – českozemský – Čechozemci/Českozemci, a to by značilo další várku přejmenovávaček. V tom českozemském případě ty země jsou v takovém politickém významu, v tom nizozemském je to prostě nízká zem=krajina, ne?

  35. J. Richter: Vážený pane Richtere, nevím, co máte proti tomu, aby se objekty na Moravě označovaly jako objekty moravské, a objekty ve Slezsku jako objekty slezské. Za socialismu s tím nebyly žádné problémy, zato v současnosti se objevuje čím dál víc magorů, kteří prosazují, aby se vše v ČR označovalo za české, bez ohledu na to, že se to nachází například na území Moravy. Na takové českojazyčné wikipedii jsou přívlastky moravský/moravská u osobností z Moravy neustále cenzurovány. Váš přístup mně připomíná přístup člověka, který se smířil s tím, že mu někdo z Čech neustále nalévá do hlavy, že Morava je nicotná, nic nedokázala a že proto musí držet hubu, ať se děje, co se děje. Dovoluju si připomenout, že za objevem silonového vlákna, kontaktních čoček nebo zákonů genetiky nestojí lidi z Čech, ale lidi z Moravy nebo na Moravě dlouhodobě působící (Mendel). Zrovna nebýt bez Mendela, tak by se v současnosti rodilo asi daleko více defektních dětí. Morava a Moravané mají právo být na co hrdí a pokud se stydí za jméno svojí moravské země, tak je evidentně něco špatně. Rovněž připomínám fakt, že kdykoliv z Moravy pochází něco dobrého, tak je to téměř vždy označeno jako ČESKÉ, ale když se jedná o nějaké negativní kauzy, tak se hned vytáhne, že je to moravské. Jen to potvrzuje šovinistický komplex některých jedinců, kteří se snaží z přívlastku moravský/moravská udělat sprosté slovo. Jen blb se s podobnou tendencí smíří a těmto šovinistům ustupuje.

  36. Ještě dovětek: vůbec nehodlám opomíjet další významnější problémy, ale pokud nikdo nevidí, jak je všem plíživě vnucováno, že vše z Moravy pocházející je české, tak je slepý a hluchý. Cílem této čechyzace je kromě jiného i to, aby Moravané přestali řešit problémy svojí Moravy a měli plnou hlavu cizích (rozumějme pražských zájmů a problémů), což ostatně potvrzuje i to, že kdejaký školák z Brna ví víc o Praze než o svém vlastním městě, což považuju za ostudu! Na Moravě máme spoustu problémů, ale místo toho, abychom je řešili a zaměřili se na ně, tak mnozí z nás, zásluhou Čechy (rozumějte lidi české národnosti, pocházející z Čech) organizovaného vymývání mozků, řeší to, aby Praha byla nejkrásnějším městem Evropy a aby si Pražáci žili jako prasata v žitě.

  37. Jakkoli jsme se již k tomuto prohlášení vyjadřovali (ať již zde nebo na jiném místě), považujeme za vhodné naše stanovisko zopakovat:

    Naši zemi považujeme za historický, kulturní i politický celek ať již by existoval v zemském, krajském či jiném vnitřním uspořádání, tedy zemi sv.Cyrila a Metoděje i sv.Václava ve své jednotě, aniž bychom ignorovali specifika jejích jednotlivých částí. Iniciativa pro šíření názvu Česko a jeho anglického ekvivalentu vznikla na Moravě, byvši založena lingvistou prof.Šrámkem (Brno) vycházejíc (kromě jinéjo) též z odkazu jiného brněnského jazykovědce prof.Trávníčka.

    Jednoznačně deklarujeme, že náš cíl prosadit užívání zeměpisného názvu státu v jazyce českém a anglickém je založen na přesvědčení o jeho přirozené nezbytnosti jako jednoho ze základních symbolů kontinuity země v prostoru a čase, podstatném pro její zakotvenost v mezinárodním měřítku coby etablovaného subjektu, již si vzhledem ke své historii a roli zaslouží.

    Připomínáme častou nomenklaturní chybu : rozdělení názvů na „krátké“ a „dlouhé“ či „jednoslovné“ a „dvouslovné“ je nesprávné, neb ve skutečnosti jde o typologii zásadních atributů, kterými jsou název politický na jedné a zeměpisný na druhé straně (např.Velká Británie je název zeměpisný, i když dvouslovný).

    Činíme tak, aniž bychom jakkoli zpochybňovali politický název Česká republika, jsme však přesvědčeni, že jeho užívání je omezeno pouze na politické dokumenty. Jedná se o název, jehož povaha je z vlastní podstaty přechodného charakteru, proto ho považujeme za nevhodný k prezentaci země v běžném jazyce, kde ji odtrhuje od svých kořenů nemožností aplikace názvu v dějinném kontextu a činí jí tak zvenčí již pouhým okem nestálou jako podobně se deklarující nerozvinuté státy třetího světa či z hlediska demokratických principů pochybné útvary. Politický název nemůže nikdy nahradit název zeměpisný, protože jeho funkce je limitována pouze na aktuální státní subjekt. Důsledky nadužívání politického názvu – které vám na srdci neleží, jsouce zcela mimo akční rádius vašich zájmů – jsou pro náš stát v mezinárodním měřítku dlouhodobě výrazně diskvalifikující a ostudné, k čemuž výrazně přispívá i váš apriorně a trvale rigidní postoj.

    Tedy, kategoricky odmítáme zatvrzelý výklad slova Česko coby ekvivalentu území Čech, neb oficiálně, počínaje rokem 1918 je jeho význam jasně definován jako zeměpisný název území, obsahujícího Čechy, Moravu i Slezsko tak, jak je dáno hranicemi celého českého státu. Tedy, Česko = Čechy, Morava a Slezsko (v angličtině pak Czechia = Bohemia, Moravia and Silesia).

    Názvy Česko v českém a Czechia v anglickém jazyce považujeme přitom za jediné možné z hlediska aplikovatelné jazykově-historické nabídky a naprosto jednoznačně odmítáme absurdní nařčení z jejich užívání coby projevu „čechizace“. Pokud některému Moravanovi nevadí Česká republika, není jediný racionální důvod pro to, aby mu vadilo Česko. V takovém případě jde pouze o pocitové, subjektivní a krátkozraké hledisko. Název státu má splňovat především objektivní kriteria srozumitelnosti, jasnosti a přehlednosti. V jazyce je nutno učinit zjednodušení takového druhu, aby s předmětem bylo možno nadále pracovat (to s Českou republikou vzhledem k politické povaze názvu opravdu nelze). Tuto potřebu název Česko splňuje, protože státu slouží v pozitivním slova smyslu překlenutím a stmelením jeho nejrůznějších podob na historické přímce.

    Otázkou zůstává, nakolik se jisté moravské organizace vyhrazují proti názvu či ve skutečnosti sleduji jiné cíle, v každém případě však patří k těm, které (ať již neuvědoměle či naopak) našemu státu trvale škodí. Existuje celá řada zemí, které podobné problémy neřeší, ačkoli by důvod k podobným rozepřím měly (v nejbližším okolí např.Polsko či Rakousko), ale vnitřní i vnější jednota je pro ně přirozeně mnohem důležitější hodnotou. Stejný pohledem disponuje jednoznačně i naše iniciativa.

    OI Česko / Czechia

  38. K označování „The Netherlands/Les Pays-Bas“ ve zdejších českých/moravských/slezských zemích toto: je tu výraz Nizozemí, který ovšem dnes nezapadá do koncepce přejmenovávání názvů zakončením na -sko, i když není problém jím označit dnes existující stát. Slovo Nizozemsko je údajně vynález slovenských novinářů přišlých a pracujících v České republice, kteří tím obohatili českou kulturu. Nizozemí je dnes ve slovnících ve stejném hesle sice uváděno ale s poznámkou: (dř., hovor.). Na Wikipedii je pak používáno Nizozemsko pro jeden stát – který bychom klidně nazvali „Holandsko“, což samo je dnes název jen části toho státu; heslo na Wikipedii zní: „Holandsko (nizozemsky Holland) je název středozápadní části a historického území Nizozemska, který se často (nikoli však správně) používá pro označení celého státu.“. A je tu samostatné heslo pro širší oblast: „Nizozemí (region): Nizozemí je označení historického nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, zhruba odpovídající území dnešních států Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, pro které se vžil nový název Benelux.“ Záleží tedy jen na tom, jak si kdo a co vykládá/chce vykládat, a kdo/který názor nakonec zvítězí.

  39. J. Vaňáček: Tuhletu konspirační teorii vám snad vymluví někdo ze zdejších Moravanů, protože Čechovi z Čech byste to nevěřil. Jeden by nakonec řekl, že za všechny vaše úspěchy si na Moravě můžete sami, zatímco za všechny vaše problémy (jako třeba znalosti brněnských školáků o Brně) můžou Čechy, patrně přímo Praha.

  40. „Republika“ je stát založený na zastupitelské demokracii, to jest jediný správný význam tohoto slova. Nic víc a nic méně. Vkládat do něj význam prvku, skládajícího se z více částí je naprostý nesmysl, který si tam někdo dosadil pouze proto, že ho tam chce vidět. Proto si názvy Česká republika a Česko nikterak nekonkurují, ani nepředstavují významově odlišné subjekty kromě toho, že jeden z nich je politický název a druhý zeměpisný. Řešíte pseudoproblém, resp. tedy problém, který chcete vidět, jakkoli neexistuje.

  41. Dá se to tak říci pane chrz. Z historického hlediska Morava vždy nejvíce rozkvetla když nebyla pod Prahou. A to jak se současná Praha brání historickému ( zemské chcete-li spolkové uspořádán )vyrovnání s Moravou tak o něčem svědčí.Potom se nemůžete podivovat, když 30 000 Brňanů při Švancarově rozlučce omítne zpívat hymnu, nebo když se většina obyvatel Moravy se neztotožňuje s centralistickým státem.

  42. Děkujeme panu Chrzovi jako zdejšímu zastánci názvu Česko/Czechia za jeho seriózní diskusi. Pokud jde o pana Vaňáčka, tak jeho konspirační teorie nemá cenu abych vyvracel i já, Moravan. Ne že by v něčem neměl pravdu, to může uznat i Čech z Čech, ale jeho agresivita, radikalismus, extrémismus a nacionalismus nemůže přinést Moravě, Slezsku ani Čechám nic dobrého. Naštěstí tu je organizace jako MNO, kterou považuji za seriózní. Pro zastánce iniciativy Česko/Czechia snad tato diskuse byla přínosná a nahlédli celou problematiku i z moravské perspektivy, což nemůže škodit.

    Přestože souhlasím s tím, co zde napsal pan Nývlt, tak když potřebuji krátce, spíše v mluveném, ale často i v psaném jazyce označit název naší republiky, celého území, řeknu nebo napíšu Česko.

  43. Za současného stavu, kdy je republika Česká, hymna česká, koruna česká, pošta, televize, dráhy, všechno české, tak se tu někteří bráníte Česku jako by to bylo poslední malinkaté bojiště, které lze ještě ubránit, pak už by bylo úplně všechno ztraceno a prohráno.

    Takový malý příklad zpátky k tomu v článku.
    Svitavy – svitavský
    Svitavsko – svitavský
    Zde máme taky -y a -sko, kde -sko značí oblast širší, a taky nejde z přídavného jména poznat šíři významu.
    Takže by se dalo s nadsázkou říct, že Česko značí území větší než Čechy. Ale to jen taková perlička, exaktně v jazyce neplatí nic a obzvlášť u místních pojmenování, takže za slovo mě tahat nemusíte 😉

  44. I já děkuji za seriózní komentáře. Jak jste mohli poznat, já odhlížím od historie, politiky, křivd a jazykových nesmyslů, prostě logicky pokud nyní jsme Česká republika, pak jsme Česko (maximálně Čechie).
    Druhá část je, jestli je Česká republika vhodný název, to je diskuze jiná a často se její argumenty přenášejí do Česka. Kdo nechce Česko, musí nejdřív změnit název Česká republika.
    Třetí část je krajské nebo zrušené zemské uspořádání. To je zase jiné téma, a jeho závěry by neměly ovlivňovat název Česko. Za současné kraje nijak nekopu, pozitivně laděné Moravě lze jen fandit. Tady mi přijde např. extrémně nelogické, jak můžeme mít Jihomoravský kraj. Není oficiálně Morava, tak jak může být něco na jihu toho neexistujícího?!
    A čtvrtá část je, jak moc centrum dokáže ošulit ostatní regiony. Tohle by nebylo asi ani tak Čechy vs. Morava, ale Praha vs. všichni ostatní. Někdy do toho motáte spíš spory Praha vs. Brno, řevnivost mezi dvěma největšími městy. Vhodně nastavené uspořádání by mělo tuto část problematiky zmenšit.

  45. ještě k panu Chrzovi:
    Název Česko by neměl být nějakým bojištěm a ze stanoviska MNO nic takového nevyplývá. Toto stanovisko je jeden z racionálních a legitimních názorů k Česku, jazyková oponentura i postoj jedné moravské organizace. Uvidí se. Ve věcech obrany Moravy je na místě být zdravě a mírně paranoidní (ne tak, jak pan Vaňáček, neděste se), protože už se tu plíživě rušily země, nejprve se jen ukrojilo z jejich pravomocí, potom vznikly malé kraje, pak velké a nakonec opět ty malé, ale více ve prospěch českého území. Když to vypadalo, že se Česká televize Brno stane svébytnější a samostatnou Moravskou televizí, musel být odvolán ředitel. A tak bychom mohli pokračovat. Proto někteří Moravané paranoidně vnímají i tuto, podle mě bohulibou iniciativu. To, že mnoho lidí dodnes říká krkolomně Česká republika, je symptomem všech těch nedostatků, které se ve 20. století udály, je příznakem krize české státnosti a do budoucna vyřešit problém názvu nebude stačit. Což samozřejmě neznamená, že iniciativa Česko/Czechia je mimo, naopak, měla tu být před dvaceti lety a s ní i tato diskuse.
    Pokud jde o názvy krajů, Jihomoravský kraj se může odkázat na preambuli ústavy, kde se uvádí „My, občané v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“. To že ze zemská samospráva byla zrušena neznamená, že země neexistují. Dokonce de iure stále existuje Království české, Markrabství moravské a Vévodství slezské, nikdy totiž nebyly právně tyto celky zrušeny. A Čechy, Morava a Slezsko existují v našem jazyce, povědomí, v našich srdcích.

  46. To jen ukazuje, že nejsme schopni něco pořádně zavést (Česko), ani pořádně zrušit (České království, nebo kraje z roku 1960, které taky stále existují) 🙂
    Iniciativa Česko už tu údajně skoro těch 20 let je.
    Dobře, mírnou nedůvěru a paranoiu lze pochopit, ale automatické svalování všech neúspěchů na Prahu by bylo zříkání se zodpovědnosti.

  47. Dovolím si ještě jednou předložit svůj názor. Velmi bych doporučoval vytvořit názvy dva, a to zejména s ohledem na projekty celoevropské integrace, v jejímž kontextu jsou Čechy a Morava (a Slezsko) pro většinu lidí v půlmiliardové Evropě jakési plácky kdesi u Prahy. Ve Spojených státech dokonce nikdo ani neví, kde to je, musíte říci, že jste „from Europe“. Kosmopolitní a dost žádoucí pohled by byl ten, že drtivá většina evropských zemí takové dvojnázvy má (Francie – République française, Polsko – Rzeczpospolita Polska atd.), protože obyvatel Barcelony bude pro celý svět vždycky Španělem a obyvatel Mnichova Němcem. Nemělo by nás tedy nijak rozhořčovat (stejně jako Bavory, kteří dávno mají svůj Freistaat Bayern se sedmdesáti okresy a myslím sedmi statutárními městy), že jednoslovný název státu bude Česko (nebo možná i Bohemia) a třeba v angličtině Czech (nebo Czechlands) a dvojslovný název Česká republika (nebo Království zemí koruny české).
    Nespojujme dohromady problém vnitřní organizace státní správy a název politického útvaru Česká republika, protože to je problém zástupný, a o němž se právě mají vést diskuze ve smyslu přání centra (prosím nezaměňovat s městem Prahou, město a politické centrum jsou dvě různé entity) proto, aby se nediskutovalo o podstatě, tedy komunistické struktuře státní správy a snažit se spíše právě pro lepší systém vnitřního uspořádání státu, který se na našem území už osvědčil (země a politické nebo soudní okresy) a který velmi dobře funguje v sousedním Rakousku pod názvem spolkové uspořádání. I to Rakousko má oficiální název Republik Österreich a nikomu nevadí, že se ve světě užívá název Austria.
    Ergo, hlavním problémem dneška jsou právě komunistické kraje a ze zákona už neexistující okresy, které se ovšem už deset let klidně používají dál. Tento stupidní problém lze relativně snadno napravit změnou dvou zákonů a Ústava se možná ani měnit nemusí, přestože má jisté lexikální chyby. Stejně tak vlajka státního útvaru a hymna s jiným textem by klidně mohly zůstat, celé generace se s nimi ztotožňují a jejich zrušení by bylo násilné. Země mohou (a mají) svoje zemské symboly jako v tom Španělsku nebo Spojeném Království (také dvouslovný název, nahrazovaný nesprávně slovem Británie, aby se dalo utvořit adjektivum).

  48. Když se na to podíváme jinak, tak já pojem Česko tak až tragicky nevidím, i když tedy moc nezní. Na tu bídu, co máme, vymýšlet nějaký novotvar nevidím moc reálně, že se ujme. Můžeme sice tvrdit. že Česko a Čechy mají společný základ a tudíž značí totéž. Nemůžu si pomoct, ale mně to úplně stejně nezní. V cizích jazycích je přece rozdíl mezi Czechia a Bohemia. Za větší problém považuju to, co bylo rovněž některými diskutujícími zmíněno. Jak rozlišit něco, nebo někoho, kdo pochází z Čech a z celé ČR. Jak pojmenovat obyvatele ČR jednoslovně. I ve sportu se mně líbí víc, když se řekne naši vyhráli než Češi vyhráli. Nevím proč naše média tak vehementně trvají na označování všech obyvatel ČR jako na Češích, když státní příslušnost se nerovná národnost, nehledě na menšiny. Buď jde o slepou nechuť a ignoranci nebo novinářskou zkratkovitost. Asi jsem z té menšiny Moravanů, které vadí, že jsou nazýváni Čechy. Občas se také vyskytuje termín obyvatel Česka, což tedy taky není košér ( Moravan to není :-)), ale pro mě pořád lepší než Čech.

  49. Pane „chrz“, je potěšující, že i mezi zastánci názvu Česko a tím postupného počešťování Moravy, je někdo slušný a inteligentní. S většinou vašich jednotlivých názorů rovněž mohu souhlasit. Přesto se v základu mýlíte. Moravané se dle vás mají chovat slušně a zodpovědně, když se jím něco nelíbí, mají konstruktivně navrhovat možné změny a předkládat je české straně k posouzení atd. Rád bych s vámi souhlasil, ale toto dělala moravská společnost posledních sto let. Výsledkem je, že se naše děti učí dějiny Čech, to samé slyší z veřejnoprávní televize a rozhlasu, země je rozbita do nesmyslných nesvéprávných krajů, odporujících geografické a sídelní struktuře atd, atd, atd. (výčet negativ by mohl zabrat stovky řádků). Nedivte se tedy, že mnozí již ztratili optimismus a jsou „negativci“ ke všemu českému. Moravská společnost je proti české mnohem slabší, nemá své politické a mocenské orgány, ale postupně se posiluje a strukturuje. Z toho pramení i spousta různých přístupů a názorů. Je to podobné jako v Čechách, kde slyším názory jak inteligentní tak zcela primitivní. Zásadní chybou vašeho přístupu, obecně rozšířeného u české inteligence je, že Moravany nevidíte jako rovnocenné partnery. Je to známý neblahý český paternalismus. Správně byste se měli ptát, co může udělat česká strana pro ty statisíce Moravanů volajících po změně, měli byste se snažit především je pochopit a sami přicházet s návrhy. Tak se chová partner. Doba ponížených suplik panu císaři je již doufám za námi. Jinak se může někdy v budoucnu pravdě přiblížit vtip, který jsem slyšel na Karlově univerzitě: „Čeští politici si všimnou, že dělají svoji národnostní a regionální politiku špatně, až ve chvíli, kdy státní hranicí českého státu bude totožná s hradním příkopem Pražského hradu.“

  50. Petr Skála: No tak nevím, jestli se toho dopouštím. Češi prostě asi vážně jednají ve stylu „když si nikdo nestěžuje, tak je asi všechno v pořádku“. Paternalizmus, spíš jako k manželce – vezmeš si moje jméno, žádní Čechovi-Moravanovi nebudeme 🙂 Já jsem se musel chvíli zorientovávat (a stále to asi nemám všechno správně) a pomalu i musel kreslit grafy, kdo je kdo u těch moravských hnutí a sil – MNO, zatímco Za Moravu je něco jiného i když motto je to MNO, dále Moravský zemský archiv, strana Moravané, …, teď do toho různé facebookové stránky které se jmenují zase jinak a různě spárované s hnutími… Do toho patálie s vlajkou, sám jsem si napočítal minimálně 5 variant v současnosti viditelných (ano, neoficiální region nemůže snad mít oficiální vlajku, ale i tak…), no a kým teď jednat, a jestli jsou i ty moravské síly schopny se na něčem dohodnout mezi sebou a pak teprv jít jednat do Prahy… Tím nekritizuju, rád si ale o tom přečtu.

    K té vlajce, jestli si můžu dovolit esteticky zhodnotit (nepřikládejte tomu žádný význam), tak nejvíc se mi líbí ta se znakem poslovensku nalevo a bíločervená orlice. Ta žlutá už má žlutou korunu, zobák i pařáty, ta už mi připadne taková žlutě „rozpitá“. Bíle šachovaná tam na tom žlutém a červeném podkladu víc vynikne a taky koresponduje se znakem ČR. Ale to už sklouzávám jinam.

    A ještě k té jazykové nejednoznačnosti. Samozřejmě v angličtině (ani němčině) ten problém neexistuje. Czech je (celo)české, Bohemian je české. Českomoravský se řekne Bohemian-Moravian (jen ČMKOS tomu říká Czech-Moravian), jihočeský je South Bohemian. Český Krumlov, Budějovice, Třebová je český od Bohemian, akorát Český Těšín bude od Czech.
    Takže by to šlo vzít zpětně, a když chcete mermomocí nějak odlišit něco českého z Čech, budiž to bohémské nebo bémské nebo božské 😉

    Takže by se naopak zpětně dalo odvodit, že když budete

  51. Vysvětlení pro pana Chrze:

    Ono těch moravských organizací zase tolik není, všechny jsou sdruženy v Moravském kulatém stolu (MKS), který se pravidelně a fyzicky (nikoli virtuálně) schází. Mají spíš rozdělené pole působnosti – jedna je politickou stranou (Moravané), jedna lidovým spolkem (MNO), další více národovecká (MNK), potom jsou tu monarchisté (Sdružení monarchistů), ti, kterým vadí označení Čechy pro celé Česko (Morava nejsou Čechy). Naše organizace je zase více zemská, i když jsme národnostně také Moravané nebo Slezané, zaměřujeme se i na naše Slezsko. Vězte, že všechny organizace sdružené v Moravském kulatém stolu mají na moravské symboly, tedy i vlajku stejný názor. Ale máte pravdu, oficiální moravskou vlajku může určit až oficiální moravský zákonodárný sbor.

    Heslo „Za Moravu!“ bylo vždy heslem MNO než bylo zneužito některými „trolly“ placenými bůhví odkud (jsou na to i důkazy) a jistá organizace s podobným názvem je ryze virtuální. Tak už to v mediálních válkách dnes chodí. I těch x dalších vlajek vzniklo virtuálně a proto, že už moravská vlajka vlála na 400 radnicích (dnes vlaje na více než 1111 radnicích). někdo se toho vylekal a já netvrdím, že to muselo být v centru Čech, možná že někde dál… Facebookové profily se dnes, bohužel, dělají jednodušeji, než oficiální spolky, a není jasné, kdo je kdo.

    Proto vaši dezorientaci chápu a je dobře, že jdete do hloubky a zajímáte se o moravské hnutí. My jsme handicapovaní tím, že se o Moravu zajímáme ve svém volném čase a zadarmo, vedle toho máme své rodiny a jiné koníčky, protože jsme poměrně normální lidé.

    A chtěl bych také poděkovat panu Skálovi za výstižný názor.

    S přáním všeho dobrého

    David Unger
    předseda Společnosti pro Moravu a Slezsko

  52. Vzhledem k tomu, že můj první příspěvek se v diskuzi objevil s jednodenním zpožděním, dovolím si reagovat i na později zveřejněné stanovisko OI Česko/Czechia. Již první odstavec tohoto stanoviska odhaluje zásadní rozpor, který logicky znemožňuje dojít ke shodným stanoviskům a to nejen v problematice názvu státu. OI Česko nahlíží na ČR jako na jednotné území: „Naši zemi považujeme za historický, kulturní i politický celek ať již by existoval v zemském, krajském či jiném vnitřním uspořádání, tedy zemi sv.Cyrila a Metoděje i sv.Václava ve své jednotě“. OI Česko tedy nepokrytě vychází ze stanovisek českého státoprávního programu, stojícího na českém nacionalismu 19.století. Je pravdou, že moravské politické elity i většina slovanského obyvatelstva Moravy se koncem 19.století s tímto programem, jako protikladem k nacionalismu německému a tehdy jedinému reálnému východisku, ztotožnila a přijala češství za své. Je rovněž pravdou, že souhlas moravských politických elit byl získán sliby o nedotknutelnosti moravské samosprávy. Jak to dopadlo se sliby je všeobecně známo. Na rozdíl od východisek OI Česko, Moravané a moravské spolkové organizace považují Čechy a Moravu za dvě rozdílné, i když blízké země, z nichž každá má svoji vlastní historii, kulturu a tradice. Moderní Moravané považují český nacionalismus za překonaný a v Evropě počátku 21.století za vyčpělý a zpátečnický. Historii vnímáme moderním kritickým pohledem, odmítáme nánosy české obrozenecké historiografie s dnes již směšnými fetiši – tisíciletého souboje Čechů a Němců, tří století temna, či založení Moravského markrabství Fridrichem Barbarossou. Rovněž kriticky posuzujeme účelově zavedené novodobé názvy z doby českého obrození, jakými jsou „údělná moravská knížectví“, „české země“ atd.

    Na závěr stanovisko OI Česko mj. uvádí: „Otázkou zůstává, nakolik se jisté moravské organizace vyhrazují proti názvu či ve skutečnosti sleduji jiné cíle, v každém případě však patří k těm, které (ať již neuvědoměle či naopak) našemu státu trvale škodí“. Moravské organizace, a ne jen „jisté“, ale téměř bez výjimek všechny, opravdu sledují jiné cíle. Těmi je přeměna dnešní centralistické „České republiky“ s obrovskou mírou přerozdělování a tím i korupce, kde nejsou respektovány přirozené geografické a sídelní struktury ani historické vazby, na moderní evropský stát, s nímž se jeho obyvatelé budou moci plně ztotožnit. Stát, který nebude „náš“ jenom pro některé, ale pro všechny. Považovat tyto snahy za „trvalé škození“ může jen ten, kdo si nevidí dál než na špičku vlastního nosu.

  53. I tak mi to přijde takové dost roztříštěné, mnoho spolků, a taky každý s trochu jiným vnímáním názvu Česko. V tomhle MNO patří k těm smířlivějším. Samozřejmě v takové nepřehledné situaci pokud do toho vletí troll s organizací pojmenovanou podobně jako ostatní moravská hnutí, tak se nedivme, že je to pak pod rozlišovací schopnost novináře a to klidně novináře z Moravy.
    Nějaká přehledná tabulka by třeba pomohla 🙂 – Kdo je kdo na Moravě, kdo je seriózní a sedí u Stolu, a kdo jen dělá ostudu ať už nevědomě svou horlivou snahou bez znalostí, nebo zlomyslnou snahou o diskreditaci, které stránky na webu a facebooku jsou jen osobní, které patří nějakému z daných spolků a podobně. Jestli je Stůl zastřešení vašich snah, pak ať je to taky vidět a slyšet. Jestli je v něm sdružen tucet lídrů různých spolků, tak to je pro PR pohroma, to chce prostě mluvčího za „koalici“ a taky řádné internetový rozcestník.

  54. Petr Skála: Tak to vidíte, a to je OI na Moravě vzniklé sdružení.

    Ještě k té čechizaci a počešťování, jak se psalo. Čím můžou Čechy Moravu počeštit, nemají-li tedy žádné své pěkné dodržované tradice jako Morava? Počeštit tím, že se těch moravských tradic Moravani zbaví a nebudou mít žádné? O tom, že by se zamlčovala historie Moravy a všichni se učili jen o Čechách moc nevím, to vám můžu leda věřit, ale pokud uvěřím, trochu si budu myslet, že to taky aspoň trochu vidíte černěji než jaké to je.
    Jistá míra přiblížení se Praze spočívá prostě v moderní době. Svět je jak se říká menší, informace jsou na jeden klik daleko, dopravit se z Moravy do Prahy není úkol na den, takže taková vzdálenostní izolované rozvíjení nějakého regionu už je to tam.

  55. „chrz“: Ač jsem odpůrcem internetových diskuzí, pro váš slušný přístup, se pokusím ještě jednou reagovat. Že OI vzniklo na Moravě není nic výjimečného či překvapivého. Má to i svoji vnitřní logiku. Jednak je to důsledek počešťování Moravy, které vy stále zpochybňujete. Jednak pro „Čechy z království“ pravděpodobně stačí název Čechy pro celý stát a dle mých zkušeností „Česko“ ve většině neřeší.
    Vašemu tvrzení, že moc nevíte: „O tom že by se všichni učili o Čechách“, snad nevěříte ani sám. V diskuzi jste prokázal dost znalostí a inteligence, aby jste věděl, že v učebnicích základních a středních škol není od desátého století o Moravě jako subjektu dějin ani zmínka (pomíjím několik vět, kdy vystupuje v roli objektu zájmu či konání českých panovníků).
    Budu se opakovat, ale stále nás nebudete chápat, pokud budete tvrdošíjně lpět na svém podivném vidění světa, v němž je Morava pro vás „nějakým regionem“, snad trochu větším Chodskem, který se má ve všem obracet na Prahu, protože. „..dopravit se z Moravy do Prahy není úkol na den“.

  56. K Česko/Czechia
    – o které zemi mluvíte? zřejmě o Čechách, neboli Česku (jako Bavory- Bavorsko, Rakousy-Rakousko, Morava-Moravsko)
    – Česká republika je samozřejmě taky špatně. Navrhuju Českomoravsko
    – Kategoricky odmítám zatvrzelý výklad slova Česko coby ekvivalentu území Čech, Moravy a Slezska, neb se nás na to v r. 1918 nikdo neptal.
    – ve skutečností já osobně sledují cíl, neříkat Moravě Čechy, chcete-li neříkat Moravsku Česko. Jablka vypěstovaná na zemi moravské budou česká a na zemi české budou podle vás zřejmě taky česká?

  57. pro „David Unger“
    – hymna Sv.Václave??? znáte text? Je tam „vévodo české země“ ne českých zemí. A taky “ ty jsi dědic české země“.

  59. David Unger: Radši budu vlastenec (jinými slovy nacionalista) a budu fandit těm, kteří požadují uzavření státních hranic, než na Moravu a do ČR vpustit byť jednoho jediného dalšího příznivce náboženství, mezi jehož vyznavači se sebevražedné atentáty vyskytují v poslední době týden co týden. Radši opatrnost a bezpečnost obyvatel než sebemenší tolerance této skupiny na území ČR.

    PhDr. Jiří Brančík, primář psychologického oddělení Vojenské nemocnice v Brně, má mnohem větší zkušenosti než ty a rozhodně se nechová jako magor, který by přívržence islámu vítal s otevřenou náručí – toto interview s ním se České televizi nezamlouvalo: http://www.lajkit.cz/zpravy/item/207-sdilejte-toto-se-ceske-televizi-ponekud-vymklo-kontrole-pozvany-host-se-nestacil-divit

  60. Na Moravě už neprší, déšť se přesunul do České republiky
     

  61. Petr Skála – který se má ve všem obracet na Prahu, protože. „..dopravit se z Moravy do Prahy není úkol na den“.
    – tím jsem přece nechtěl říct, že má být všechno řízeno centrálně, ale že Praha je zkrátka blíž, takže ji Moravani možná i častěji navštěvují (koncerty, sportovní utkání, památky) a opadá z nich takový vyhraněný postoj jako od některých protičesky naladěných, kteří snad moravsko-českou hranici ani v životě nepřekročili.

    Petr Moravan: „Kategoricky odmítám zatvrzelý výklad slova Česko coby ekvivalentu území Čech, Moravy a Slezska, neb se nás na to v r. 1918 nikdo neptal.“ – i kdyby neptal, ať už je to dobře nebo špatně, tak to stoletým používám už bylo zadefinováno.
    „Jablka vypěstovaná na zemi moravské budou česká a na zemi české budou podle vás zřejmě taky česká?“ – česká se zkrátka používá pro dva významy, to máte jako „americký“ – týká se to jen USA nebo celého kontinentu?! Tak řeknete jablka z Čech, když chcete mít extrémně jasno a věděl, že taková jíst nemáte.

    hump: No na obrázku samozřejmě není Czechia, ale Bohemia. Předpokládám, že kdyby se Čechy osamostaňovaly, nechaly by si i současnou vlajku.

    Kenny: No pokud to ten rosnička neříká každý den, tak je to jen kuriozita. A třeba si dává větší pozor, když byl takhle zesměšněn 🙂

  62. Našel jsem jednu super pohodovou FB stránku „Czechia“ kde padají obdivuhodné argumenty, zejména u tohoto obrázku:
    https://www.facebook.com/CzechiaCZ/photos/a.214064121997685.46246.183105765093521/935540869850003/?type=3&theater

    Příklady tamní argumentace:

    Czechia: Reprezentace fotbalistů má na dresech také jen lvíčka z malého státního znaku. A česká vlajka také neobsahuje žlutou a černou barvu. Tyto věci už jsou dávno vyřešeny a není potřeba se k nim vracet. Ale krátké jméno státu je nutné propagovat.

    Pavel Chrz: Na malý státní znak a tím i např. mince se zobáčky taky nevešly… 🙂 A že zrovna nálepka „made in“ by měla něco takového zavádět… Můžete si představit, že orlice letí v dálce, jsou malé a lev zakrývá výhled. Nebo v horším případě lev orlice sežral 🙂

  63. Jirka M.: Krásně jste to vytrhl z kontextu. To moje samozřejmě nebyla smrtelně míněná argumentace. Olomoučák, se kterým se neexistence moravské a slezské orlice nebo alespoň jejich zobáčků na malém znaku řešila, to jako humor pochopil a ještě přisadil 🙂

    Pokud chcete vážně míněnou, našel jsem toto:
    Český lev měl v historii dvojí funkci. Nesymbolizoval pouze Čechy jako takové, ale též českého krále, a tedy celou zemi.
    Proto bývá lev vyobrazován na starých stavbách několikrát (jako symbol Čech společně s dalšími znaky českých zemí, a jako symbol českého státu – pro všechna území zároveň).
    Z této tradice vychází i současné státní znaky České republiky, na velkém znaku je lev vyobrazen dvakrát (jednou za Čechy a jednou za „Česko“), malý státní znak má pouze symbolizovat všechny české země.

  64. Navrhuji název Čechy a Morava nebo Českomoravská republika (Českomoravsko). Je to ještě kratší než Československo. I když mám původ ve Slezsku, tak ze Slezskem v názvu by to bylo již moc dlouhé. U nás je jen nepatrná část Slezska. To už tu ale zaznělo.

  65. Radek Lička: Dobrý nápad! Pane „chrzi“, lev byl původně symbolem moravských markrabat, jak vyplývá z tohoto obrázku: http://dalsimoravak.files.wordpress.com/2012/07/erby-markrabat.png Čeští králové používali svatováclavskou orlici: http://dalsimoravak.files.wordpress.com/2012/06/erby-ces-kralu.png Teprve až ve druhé polovině 13. století se role obrátila a čeští králové (země česká) přijali lva, moravská markrabata (země moravská) šachovanou orlici. Jednotícím symbolem středověkých korunních zemí byla idea svatováclavské koruny, ne dvouocasý lev. Ten se stal jednotícím prvkem až s příchodem českého národního hnutí ve 2. polovině 19. století. Vyjadřoval rodící se novodobý český národ a touhu po českém státním právu v zemích Čech, Moravy a Slezska. Takto byl český národně-zemský symbol dvouocasého lva, včetně národně-zemské bílo-červené bikolory, znakem celého československého státu a jeho obyvatel v letech 1918 až 1920. Idea „Velkých Čech“ od Aše až po Užhorod jako domov „jednoho národa“ je již dávno překonaná. Postupně se z něj vydělilo Slovensko se svojí republikou a v posledních desetiletích i moderní moravský národ na území historické Moravy, neuznávající myšlenku nacionálního „Česka“: http://zamoravu.eu/kdo-jsme-my-moravane/ Druhý lev ve státním znaku současné ČR, heraldicky správně opakující 1. pole (je však nesmysl čtvrtit znak pro tři země, to už je lepší znak hradní stráže), popřípadě malý státní znak (samotný lvíček), symbolizující obrozenecký český národ, je již zcela nevhodný. Nezapomeňme, že naše republika je podle ústavy státem občanským, nikoliv národním.

  66. chrz: Odkaz jsem přidal. Každý si může udělat obrázek sám. Já to osobně jako humor beru, ale i humorem jak vidno lze Olomoučáka pacifikovat a to vlastně bez argumentů ;-).
    Okopíroval jsem to, jen aby to náhodou nezmizelo.
    Dostal jsem totiž informaci, že to tam dost čistíte. 🙂

    K tomu co jste přidal o dvou lvech se snad vyjádří někdo erudovanější.

    Každopádně dvěma stejným lvům přisuzujete dva různé významy (což bude určitě v rozporu se zásadami heraldiky), stejně jako to děláte s názvem Čechy a jeho variantou Česko.

  67. Kenny: Slovensko se nevyčlenilo, protože bylo od připojení k Uhersku vždy nečím jiným a tudíž se nemohlo ani vyčleňovat z něčeho, do čeho bylo začleněno do značné míry značně uměle. A byla hovadina tvářit se, že Slovensko po nějakých téměř 1000 letech začlenění do Uherska tvoří s Čechami, Moravou a částí Slezska jeden přirozený celek. Lze jen říct, že Slovensko bylo státoprávně samozřejmě na podřadnější úrovni, protože až do roku 1928 nemělo žádné instituce s působností pro celé Slovensko (toho jednoho ministra za instituci nepovažuji) a teprve následně bylo vyzvednuto na podstatně vyšší státoprávní postavení. Pro změnu Morava má podstatně delší tradici státoprávního postavení.

    A pokud jde o status českého lva, tak ani v Ottově slovníku naučném není tento symbol popisován jako symbol nějakého českého národa v pojetí slovanského etnika, vyskytujícího se v Čechách, na Moravě a v části Slezska a hovořícího víceméně jednotným jazykem. Za „národní“ symbol ho začli považovat až snad čechoslovakisté a silně pochybuju, že by to konzultovali s obyvateli Moravy a Slezska. Já se k Českému lvu jakožto celostátnímu znaku stavím výhradně odmítavě. Je to symbol Čech a tak tomu má být. Morava a Slezsko mají svoje vlastní znaky.

  68. Znak stávající ČR by měl být výlučně složený, symbolizující jednotlivá historická území. Druhý lev zde nemá co pohledávat a měl by být nahrazen Hornoslezskou orlicí.

  69. Pokud jde o název státu, nejelegantnější by byl název „Federace Čech, Moravy a Slezska“. Jakékoliv zkracování názvu je zbytečné a je obvykle značně účelové. Podívejme se třeba na takovou Středoafrickou republiku – také si nikdo nedovolí zkracovat její název. A jak by měl podle chytrolínů vypadat jednoslovný název pro Saúdskou Arábii? No tak sem s tím…

  70. Podporovatelé Česka samozřejmě vychází ze současného stavu, současného názvu, současného znaku, hymny atd. a nezpochybňují je, neboli 99 % máme rozhodnuto, zbývá už jen ten neformální název. Ten je taky oficiálně schválen, stačí jej jen trochu víc zpropagovat, ukázat, že jednoduše vyplývá z těch 99 %. Ale vyvolává to pořád jisté tření.
    Vy třeba máte ideu, která místo aby dorazila to zbývající procento, tak zahodí všech 99 % a přehodnotí naprosto všechno, začne lovit v historii údajně spravedlivější znaky a atributy nebo rovnou vytvářet nové.
    Možná byste přišli se spravedlivějšími variantami, vhodnějšími názvy, ale musíte být trochu realisté a vidět, že (do)prosadit Česko
    je v tomhle přímo neuvěřitelně snazší úsilí. Prosazovat úplně nové názvy a symboly, to by nebyl problém kvůli Praze nebo Čechám, ale už jen mezi svými na Moravě. Buď jsou už zčechizovaní, nebo to prostě tak neberou.

    Lev – no tak vida, tak toho druhého lva považujte za staromoravského. Čtvrtit znak je snazší než třetit, pak je něco useklé a podobně.

  71. Jak už jsem napsal 4. prosince, republika by měla mít zcela nový název i státní znak. Ovšem který z rozličných historických erbů (či orlic) vybrat (viz tablo znaků výše nebo návrh Jiřího Vaňáčka), aby měl hierarchickou přednost a jak státní znak různě násobit, dělit, čtvrtit apod., to už radši vymyslet něco zcela nového. Například v modrém poli zlaté hvězdičky, za každou zemi či národnost jednu. Obnovené země Čechy a Morava (statut města Prahy a slezských území je otevřený) by však nadále podržely své vlastní historické znaky a barvy, v červeném poli bílého lva (bílá a červená), v modrém poli žluto-červenou orlici (žlutá a červená).

  72. J. Vaňáček: Už se tu probíralo, že politický název má tu nevýhodu, že platí jen v jistém časovém období. Česko nemá jen tu výhodu, že je jednoslovné, ale hlavně že je nepolitické, žádné republiky království a knížectví, které by osekávaly jeho platnost.
    Saudská Arábie a Česko jsou neformální zeměpisné názvy a je jedno z kolika jsou slov, ale necpe se politické zřízení do názvu.
    Saudskoarabské KRÁLOVSTVÍ a Česká republika jsou formální politické názvy.
    To že používání zeměpisných názvů má svou výhodu je jasně vidět, vždyť sami říkáte „Morava“ a ne „Země Moravská“ nebo „Markrabství Moravské“ a podobně.

  73. Kenny: Praha statut má a lze si ho přečíst na internetu. To o čem píšeš, je její STATUS. Slovo „statutární město“ vždy označovalo takové město, které bylo spravováno na základě právní normy zvané STATUT MĚSTA. Za staré monarchie (a v moderním Rakous) se jednalo a jedná o zemský zákon, který pro příslušné město představuje ekvivalent obecního zřízení, které pro toto město neplatí. V současné ČR je statut města o úroveň nižší právní normou, kterou si schvaluje příslušné město samo. A obsahově připomíná jakousi městskou ústavu. Původní definici statutu města tak v současné České republice naplňuje jen zákon O hlavním městě Praze. Praha se tak řídí vlastně souběžně na základě dvou různých norem, z nichž jednou je tento zákon a druhou Statut Hlavního města Prahy.

  74. Jirka M.: „Dostal jsem totiž informaci, že to tam dost čistíte.“ – já nejsem administrátor ani provozovatel daných stránek, já jen dost často komentuju uveřejněné příspěvky (a někdy i kriticky). Pokud administrátoři něco mažou, tak prý vulgarity, nebo jen bezduché výkřiky.
    Ty facebookové stránky si daly za cíl propagovat SCHVÁLENÉ názvy. Nikoliv diskutovat, kolik názvů a symbolů změnit. Takže když tam přijdete s návrhem nové vlajky, tak jste na špatném místě, jako byste do reklamní agentury přišly říct, že vám to pivo z reklamy nechutná.

  75. chrz: Kolego, situace se má tak, že ve stávající České republice musíte například tzv. Národnímu muzeu v Praze (dříve se pod názvem „Museum království českého“ jednalo o zemské muzeum Čech) odevzdat všechny historické artefakty z území Moravy, pakliže si to tato instituce nadiktuje. Známý, který se svými přáteli zachránil na vlastní náklady před zbořením tvrz v Nemilích u Zábřehu se dočkal toho, že mu bylo vyhrožováno, že pakliže Národnímu muzeu nepředá jisté zdejší artefakty, tak si pro ně přijde policie. Do té doby se přitom o tuto tvrz a její záchranu nezajímala žádná instituce tohoto státu! Proč sakra máme svoje vlastní mroavské artefakty předávat nějaké insituci do Čech? Proč je pečlivě nestřežíme ve vlastních muzeích na Moravě? Víte, o kolik financí tak Moravská muzea přicházejí? Dále v tomto státě například testovací digitální televizní vysílání v UltraHD rozlišení začalo probíhat jen v Praze, zatímco případných zájemců ze zbytku státu, kteří taktéž nuceně platí koncesionářsk poplatky, se nikdo na jejich názor neptal. A já jsem se v roce 1989 v Praze setkal s tím, že ve chvíli, kdy jsem se svojí mámou kupoval tehdy zmrzlinu, tak se ozval jeden Pražák s tím, že je Morava vyžírá! Sorry, ale opravdu nemám jeden jediný důvod se hrdě hlásit k jakémukoliv jednoslovnému názvu, který by obsahoval pouze slovo odvozené od slova „Český“, nebo dokonce takový název prosazoval!

  76. Pro „Chrz“: už toho prosím Vás nechte. Vy hledáte vysvětlení pro nesmysly. Když někdo argumentuje logicky historicky, tak ho setřete, že to nemá šanci, že je jiná doba.
    Až přijdou Češi z Prahy (Umělci – komedianti, politici, novináři) s tím, že stejně většina lidí bydlí kolem Prahy a všichni mluví pražsky, tak to zjednodušme a říkejme republice Pražsko a národ bude pražský, tak Vy vytvoříte studii a budete tvrdit, že je to obecně rozšířené a vymyslíte miliony nesmyslných argumentů na jejich obhajobu.
    Bych se musel stydět sám před sebou a před svými dětmi, abych přijal nesmysly, které mi z médií tluče do hlavy jeden národ a nutí mě abych svoji zemi říkal jinak.
    Vy byste snad našel argumenty i pro to, že černá je vlastně bílá (protože to říkají inteligenti v médiích).

  77. Kašleme na název Česko a prosazujme jak federalizaci, tak i zájmy občanů ČR. Název Česko obvykle podporují nejvíce právě ti, kterým je ukradeno, jak se metropole chová k Moravě. Pokud se týče o zájmy obyvatel ČR, tak paklíže budou záměrně přehlíženy (mnohdy s arogantními poznámkami „není to náš problém“), jako by neexistovaly (a místo toho se bude ignorovat existence zcela nelegální imigrace, či se bude dokonce někdo tvářit, že je ta imigrace úplně v pořádku), tak po MNO za chvíli neštěkne ani pes.

  78. A ještě jednou zabrousím k problematice zájmů občanů ČR – rád bych připomenul, kdo má největší povědomí o tradicích a dějinách Čech, Moravy a Slezka a o tradicích a dějinách Evropy a kdo naopak o těchto tradicích a dějinách často nejen nic neví, ale dokonce k nim žádnou úctu nemá. Největší povědomí o tradicích a dějinách našich zemí mají vzdělaní občané České republiky, případně Němci, odtud odsunutí po druhé světové válce. Povědomí o nich pak pro změnu nemají například Vietnamci, Mongolové a jiná podobná etnika, nicméně Vietnamci a Mongolové nemají s našimi tradicemi žádné problémy a jsou plně přizpůsobiví. Má někdo dojem, že něco podobného k našim tradicím cítí etnika z islámských zemí, kde se mezi sebou až příliš často, dokonce V MODERNÍ DOBĚ, mydlí sunnité a šiíté nebo přívrženci těchto islámských směrů napadají vyznavače jiných náboženství, či je jinak diskriminují. Připomínám, že to byly naše evropské národy, kdo v prostoru ČR odváděl daně státu a rozvíjel umění a architekturu. Alrawi, kázající v brněnské mešitě o fackování dětí, neumějících zpaměti Korán, rozhodně nemůže být považován za přínos pro naši společnost, stejně jako ti, kteří vehementně požadují zavedení šaríe na území Evropy. Je proto nezbytně nutné naslouchat výlučně hlasu lidí, kteří ctí tradice našich zemí (klidně i poctivým Vietnamcům), nikoliv těm, kteří je hodlají narušovat nebo dokonce prosazovat paralelní právní systém, vyhovující muslimským násilníkům.

  79. Praha a Čechy by podporovali název Čechy pro celou republiku, jiné názvy by při své aroganci, neznalosti nebo prosté pohodlnosti nehledali.
    Část Moravanů přišla s tím, že nejsou Čechy a že by bylo lepší podporovat název Česko.
    A jiná část Moravanů říká, že ani Čechy, ani Česko, ale něco jiného, ideálně bez Če-.

    No a co do toho porád motáte historii a uspořádání a historické křivdy a chování Prahy a Čechů a kdovíco ještě. To jsou argumenty proti názvu Česká republika! Takže pak se vám logicky nelíbí ani název Česko.

  80. Jistě a proto navrhuji název „Federace Čech, Moravy a Slezska“. A pokud někdo hodlá prosazovat vedle složeného znaku ještě znak jednoduchý, tak v pvahu připadá jedině hybrid lva a orla, tedy postava bájného zvířete gryfa. A to ideálně ve všech barvách zemských znaků Čech, Moravy a znaků Dolního a Horního Slezska.

  81. A pokud někdo hodlá prosazovat jednoslovný název, tak ideální by byla „Slemorčie“ – název odvozený následovně: Sle – Slezsko, mor = Morava, č = Čechy + k tomu koncovka ie.

  82. A pokud se týče označení všech občanů tohoto státu, tak by odpovídající termín představoval „Slemorčan“.

  83. Takže si to shrňme:
    – název státu „Slemorčie“ + „Spolková republika Slemorčie“
    – označení občanů „Slemorčané“
    – dva znaky (velký složený + malý v podobě pestrobarevného gryfa)
    – označení Čech + Češi výlučně pro občany hlásící se k českému národu. Současně s tím prohlásit za nezákonné odnárodňování.
    – z názvů celostátních státních, sportovních a kulturních institucí vyřadit přívlastek „národní“. Totéž udělat s označením chráněných území – jen si vzpomeňme na STÁTNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE. Pro národní parky zavést nové označení STÁTNÍ PŘÍRODNÍ PARK.

  84. A dodávám, že by již neexistovala Česká národní banka, protože by měla nový název STÁTNÍ BANKA SLEMORČIE. Sportovní reprezentace by se označovala termínem XY SPORTOVNÍ REPREZENTACE SLEMORČIE. Termín „národní“ by se směl používat pouze pokud by se dotýkal konkrétního národa a jinak pouze v historických souvislostech. Uvědomme si, že vše, co spravuje nebo řídí tento stát, není nikdy řízeno občany jednoho konkrétního etnika, tudíž je přívlastek „národní“ zkreslující a totálně nepatřičný.

  85. Já bych požádal Moravskou národní obec také o stanovisko k (změně) názvu Česká republika, k hymně, vlajce ČR a státnímu znaku velkému i malému.

    Buď MNO napíše, že všechny tyto symboly/název bere a uznává a nehodlá na nich nic měnit (i když v nich třeba jisté nedostatky spatřuje). Pak tady v diskuzi máme nadšence, kteří by šli dál než organizace, do jejíhož fóra přispívají. Pro ně by tedy zdejší stránky byly vlastně zklamáním, málo akční. A pak by se tedy takoví diskutéři nemohli zlobit na mě, když i moravská strana bude jejich nápady považovat za přehnané.

    Nebo MNO napíše, že by bylo fajn to všechno poměnit, taky možnost…

  86. pan Chrz: kdyby se chtěly Čechy jednou trhnout jistě by si zachovali českoslovesnskou vlajku, kterou na základě porušení dohody v roce 1992 v československém Federálním shromáždění se Slováky. Tak by postupovali i v případě odtržení Čech od Moravy. Moravská reprezentace vzešlá z demokratických voleb jako jediná si rozdělení ČSFR nepřála. Slovenští radikální i umírnění nacionalisté ano, čeští nacionální liberálové taky.

    Malý test z historie:
    Kdo byl římským králem po Václavu IV.?
    Kolik českých pánů popravených v roce 1621 bylo z Moravy?
    Kdy a co bylo moravské vyrovnání?
    Kdo jsou to Moravští bratři?
    Z jaké země pocházel vynálezce tvárnic, ohebné žaludeční sondy, sanitky, světlometu?
    Z jaké země pocházel zakladatel dermatologie, genealogie, matematické fyziky, intenzionální logiky, klinické chemie, filmové hudby, urologie, psychoterapie, fotogrammetrie, resuscitace po zasažení elektrickým proudem, záchranné služby, sanitky, styroporu a palusolu, objevitel syntézy meskalinu, vakciny proti skvrnitému tyfu, příčiny svrabu, sítě pediatrických a manželských poraden, mateřských škol a povinného očkování?

    Kdo byl Karel Starší ze Žerotína a před čím varoval?

    Jistě to notoricky znáte z (české) školy…

  87. David Unger: Vaším účelem asi má být, abych vám přiznal, že jsme se o tom neučili, takže se na školách učí dějepis špatně (probíhá čechizace), nebo aspoň na těch moravských by se měl učit více promoravský. Pak by taky bylo fér mi dát otázky z dějin Čech, aby se poznalo, jestli jsem jen ignorant přes moravské dějiny, nebo jestli jsem střevo přes dějepis celkově 🙂

  88. Chrz napsal: „No a co do toho porád motáte historii a uspořádání a historické křivdy“? To proto, aby se z paskvilu pouhou změnou názvu „na Česko“ nestal ještě větší paskvil. Lepší je stát vybudovat zcela nový a na zelené louce. Stát, který nebude nechtěným dítětem socialistického Československa. Stát, který vzejde z tužeb, představ a vůle všeho lidu, tedy i Moravanů. Stát, který splní slib Čechů daný Moravanům při národním obrození (K. H. Borovský, 1848), že až se jednou všichni spojí do jednoho českého národa (proti germanizaci), samospráva Moravy nebude zrušena. Stát, který sjedná nápravu v prohlášení Federálního shromáždění odsuzujícího zrušení země Moravskoslezské jako protiprávní. Stát, který konečně naplní preambuli ústavy, jež se odvolává právě na historii a tradice, s kterými, pane Chrzi, „porád něco máme“. Jak je vidět, stopadesátileté neférové jednání Čechů vůči Moravanům zapříčinilo to, že v jednadvacátém století tu máme novodobý moravský národ, s kterým si Češi jaksi nevědí rady, a místo dialogu stát ještě více čechizují. Beztak budou dříve nebo později v Evropě místo jednoho regionu Česko, regiony Čechy, Morava a Slezsko.

  89. Jiří Vaňáček
    Saúdská Arábie je geografický název. Politický název tohoto státu zní: Saúdskoarabské království (nebo přesněji doslova „Království Saúdská Arábie“.

  90. V hymně by mohly být změněny slova ve verši „země česká, domov můj“ na „země české, domov můj“.

    Malý státní znak (lev) by mohl být doplněn o prsní štítek s moravsko-slezskou orlicí:
    http://vexilologie.kvalitne.cz/SYMBOLY/navrh01.gif

    Takto by mohl vypadat znak rozdělený na třetiny, viz znak provincie Sudetenland z roku 1918 ve velkém znaku Republiky Německé Rakousko:
    http://nassmer.blogspot.cz/2009/08/memorandum-zastupcu-nemeckych.html

    nebo viz znak Spolku sudetoněmeckých rodových badatelů:
    https://dalsimoravak.files.wordpress.com/2014/07/vereinigung-sudetendeutscher-familienforscher1.gif

    nebo viz znak Hradní stráže:
    http://www.hrad.army.cz/sites/hrad.army.cz/files/new_web_0.jpg

  91. Jestli dovolíte, tak zdejší diskuze nad pojmenováním něčeho, co de facto neexistuje a ještě k tomu nad tím, jakou to má mít vlajku či hymnu mi přijde velmi jemně řečeno docela komická.

    Morava je dnes jenom název vodního toku a nic jiného. Jestliže se nepodaří prosadit změnu územního členění, jsou diskuze nad názvem naprosto irelevantní. Nebo obráceně, pokud se takový útvar podaří obnovit, jeho název i název případného celku ve spojení s Čechami se vyloupne sám i s hymnami a vlajkami. Lidé si řeknou sami.

    Dnešní krajské uspořádání je tak centralistické, že naše „spory“ o název státu či podobu vlajky mohou právem připadat centru jako komická hádka o bábovečky na pískovišti. Zřidili nám 14 hejtmanů a 27 primátorů, kteří nerozhodují prakticky o ničem a řízení krajů i statutárních měst mají v rukou ředitelé krajských úřadů a tajemníci magistrátů, kteří jsou nevolení, pro tisk neznámí a realizují řízení všeho důležitého z centra buď přímo nebo přes resorty. Proč například nikdy nebylo vyhlášeno nějaké krajské referendum, které je zakotveno v zákoně?

    Pokud se nezmění tento stav totálního centralismu, nedosáhneme ničeho. Ale aby se změnil, musely by se moravské, slezské (ale i české, protože Čechy nejsou Praha) sjednotit a nehádat se mezi sebou (viz pravidelná sdělení pana Vítka) a pokusit se prosadit změnu parlamentní cestou, tedy když se vzdáme představy že moravské vojsko krále Ječmínka potáhne na Prahu a porazí ty ospalé blanické rytíře.

    Ale bez žertu: Může mi někdo vysvětlit, proč se nejméně šest moravských iniciativ nedokáže ani sejít, natož domluvit? Ergo zdá se, že Moravský kulatý stůl je sice dobrá myšlenka, ale jen pouhá snaha v tomto směru, ale není známo, že by vydala nějaké podstatné politické dokumenty či memoranda, o kterých by MUSELA vláda nebo parlament jednat. Nemá z toho centrum kýžené potěšení a radost ve smyslu naplnění hesla Divide et impera?

    Moravská národní obec je jedna z mála, která v té věci dělá mnoho užitečného, ale bohužel politická odezva je malá.

  92. „chrz“ 9.12. 23.38: „Já bych požádal Moravskou národní obec také o stanovisko k (změně) názvu Česká republika, k hymně, vlajce ČR a státnímu znaku velkému i malému.“
    Přestože je odpověď uvedena již ve stanovisku MNO v záhlaví této diskuze, znovu ji odcituji: „Název Česká (socialistická) repu­blika vznikl zcela nedemokraticky teprve k 1. lednu roku 1969, z rozhodnutí tehdejšího Ústředního výboru Komunistické strany Československa a lze jej proto považovat za dosud přetrvávající relikt komunistické totality. Před tímto datem žádný stát s podobným názvem neexistoval (České království se rozkládalo pouze na území Čech). …… Za mnohem potřebnější a perspektivnější považuje zahájení demokratické diskuse k vyřešení samosprávy přirozených geografických a sídelních celků, jejichž základ tvoří historické země a úze­mí. Vhodné návrhy na změnu pojmenování státu, prozatím ponechaného z doby totality, přinese jistě již tato diskuse.“ Z logiky věci vyplývá, že z takovéto diskuze vyplynou i návrhy na případnou změnu hymny, znaku či vlajky.
    Jaroslav Krábek, předseda MNO

  93. Odpověď pro pana Vichra: Asi deset (ne jen šest) moravských reálně pracujících organizací Moravského kulatého stolu se schází již několik let pravidelně a došli v roce 2012 ke společnému usnesení, které stále respektují:

    „Vzhledem k opakované snaze některých jednotlivců zpochybňovat legálnost v současnosti používané podoby moravské vlajky, případně navrhovat stále nové varianty této vlajky, usnesly se organizace zastoupené u Moravského kulatého stolu (MKS), na svém jednání dne 26. července 2012 v Brně, na vydání společného prohlášení: „Existuje velmi rozšířená lidová moravská zlatočervená vlajka s orlicí, všeobecně uznávaná. Objevují se však návrhy více variant moravských vlajek a tyto jsou souběžně předkládány s rozšířenou výše zmíněnou vlajkou. Tuto aktivitu pokládáme pro sjednocování moravských vlastenců jako velmi škodlivou, mající zřetelně rozkladný účinek.
    Dohodli jsme se, že při akcích pořádaných kteroukoli z našich organizací, budeme považovat za moravskou vlajku zlatočervenou bikolóru se zlatočerveně šachovanou orlicí na modrém štítě.“

    Politická odezva je záležitostí politiků, jejich plodné spolupráce s velkými médii a aktuálnímu nastavení nálady mezi občany. To mohou moravské organizace ovlivnit jen obtížně. Věřím, že zlom doby jednou přijde a Morava se na Mapu Evropy vrátí, když na ni byla 800 let jako státoprávní celek.

  94. Panu Ungerovi:

    Už jsme o tom mluvili na kterési schůzi MNO, kam občas zajdu. Jenom mne fascinuje, že všichni čekají že se stane nějaký zázrak a odněkud spadne nový docent Bárta a věci usměrní do formy politických proklamací, o kterých bude vedení státu MUSET jednat. Mluvil jsem o tom i s p. Hýskem, názoru jsme byli podobného a nic.

    Je opravdu Morava od roku 1918 už tak politicky devastovaná, že nedokáže ani utvořit autoritativní grémium, které by podobnou iniciativu REÁLNĚ vytvořilo? Připojuji se k mínění p. Krábka, spolu se v zásadě shodneme, i když MNO tvrdí (a zatím to bylo rozumné), že není politickou organizací.

    Ale jednou se jí někdo stát musí, a asi by to měla být PSM. Ten Kulatý stůl by měl začít hovořit veřejně a především jednotně jako jeden muž. Diskuze o vlajce jsou bohužel jemně řečeno předčasné. A čekání na zlom už je dlouhé až dost, zejména když vezmu do ruky dokument o trojdílném uspořádání státu z roku 1968. Tehdy jsme ovšem byli limitováni vedoucí úlohou KSČ, to dnes nejsme a projevit se nejen můžeme, ale řekl bych že musíme.

    Bude nutné zformulovat požadavky Moravy do logického a realizovatelného plánu, memoranda nebo prohlášení a vymáhat to na vládnoucí moci třeba vyhlášením neoficiálního referenda. Jinak se nestane nic. Brno (příkladně, o jiných městech ani nemluvě) bude mít dál roční rozpočet ve výši čtvrtiny ceny za pražský tunel Blanka a centrum to bude považovat za všeobecnou dohodu, když nikdo neprotestuje.

  95. Máte pocit, že nejste vyslyšeni a přitom vlastně nikdo neví, co říkáte, a neví to nejspíš ani Moravané.

    Jestliže opravdu probíhá čechizace (správněji bohemizace), pak vám příznivci budou jen odpadat, takže času zase staletí nazbyt nebude.

    Pokud ten hlas najdete a začne se od autoritativních požadavků na přejmenování a změnu vlajky a hymny, tak si odcizíte spoustu zatím nezčechizovaných Moravanů. Nikdo mé rady nežádá, ale stejně vám povím, že váš program musí být atraktivní i v Čechách, a ideálně by to nemělo mít jediný spojovací článek – nevraživost vůči Praze, ale i něco dalšího.

    Vnitřní uspořádání může být jakékoliv. Když se tam na Moravě domluvíte, že chcete své kraje sloučit do jednoho velikého s názvem Morava (i když to nebude v původních hranicích), Praha vám třeba bránit nebude, třeba byste dostali i na autonomii, ale Čechy si své kraje nejspíš nechají a budou sledovat, jak bude Olomouc, Zlín a Ostrava odvázané z toho, že už nejsou správním sídlem. A jestli za pár let nebude na Moravě nevraživost vůči Praze nahrazena nevraživostí vůči Brnu, takže by celá akce přinesla užitek jen a jen Brnu.

  96. Pane Chrzi, mýlíte se v odhadu moravské mentality. Hledáte, kde by se mohly vyskytovat animozity (například mezi moravskými městy) a ani vás nenapadlo, že sídelním městem moravské enklávy by klidně po dohodě mohla být historická Olomouc nebo Kroměříž, jak už to v historii jednou bylo. Diskuze, zúžená na problém averzí nebo sympatií není užitečná pro nikoho, v dobách kdy jsem bydlel v Praze jsem s podivem zjistil, že si mnozí její obyvatelé myslí, že Brno je jejich takřka úhlavním nepřítelem a přitom v Brně se to vůbec neřeší.

    Pokud se nesoustředíme na skutečný problém, a to je 14 nesmyslných komunistických krajů a 290 pověřených obcí tří typů a k tomu zrušené/nezrušené okresy, nejdojdeme pro spory o vlajku nikam. Tedy ani z české strany.

    My Moravané nepotřebujeme aby nás někdo vyslyšel. My si přejeme, abychom byli slyšet. A to se stane, dovolím si vás o tom ujistit.

  97. K panu Vichrovi: Spousta věcí, které píšete, jsou inspirativní. proč nejsou, to je na osobní debatu, ne tady, můžete mi to napsat do mailu, najdete ho.

    K panu Chrzovi: Praha nepřipustí ani logickou změnu hranic krajů, tu musejí odsouhasit poslanci a senátoři v Praze ústavním zákonem a podepsat prezident. Nenechali ani Moravskou Třebovou ani Dačice jít pod Olomouc či Brno. Není šance, aby vznikl malá moravská země. Ani okresům Žďár a Třebíč by to neprošlo (tak to bylo v roce 1997-2000). Ani Bystřice nad Pernštejnem nesmí pod integrovaný dopravní systém JmK. Má zákaz.

    Olomouc a Brno by si zemské instituce mohli rozdělit po vzoru Německa, tady by nebyl problém. Ale to v Praze nechápou. To jen nepřátelé Moravy v Praze (nejsou to všichni, co v Praze bydlí), nechtějí dopustit. Tzv. Brnocentrismus je pražský konstrukt, strašák a argument proti samosprávě Moravy, nikdy tu v historii nebyl stejně jako viennacentrismus. Morava je multicentrická země a byly zde již v roce 1990 návrhy, že v Brně bude sídlit zemská exekutiva a v Olomouci zákonodárný sbor, či naopak. Opět pražský pseudoproblém pod heslem „proč to nejde.“

    P.S. Slovo čechizace nemám rád a nepoužívám ho.

  98. 14 je docela dost, ale v čem vidíte tu nesmyslnost? Jsou to takové okruhy kolem 13 největších měst, takže jistý smysl v tom jistě je.
    Je to v jejich počtu? Podobně veliké Rakousko jich má 9. Možná bychom to uměli sklepat na 9 (něco na způsob krajů od 1960).
    Je to v jejich rozhodovacích možnostech? V Rakousku to s těmi rozhodnovacími možnostmi taky prý není nijak zářné, i když mají země.
    Taky se tu psalo, že zemské zřízení vrátí Moravu na mapu Evropy. Takové Bavorsko je svou velikostí skoro jako ČR, obyvatelstvem i víc. A co je na mapě Evropy? Jen veliké Německo. A taky nic o bavorské národnosti.

  101. Pane „chrz“, problematika státní správy a územní samosprávy je podstatně složitější než udělat „okruhy kolem 13 největších měst“. Navíc, pro dnešní krajská města to ani neplatí(např.Karlovy Vary 18 místo, Jihlava 19 až 21). Základním je makro a mikroregionální členění, které vyplývá s geografické a sídelní struktury státu. Doporučuji materiály Vysoké školy regionálního rozvoje Praha, případně přímo jejího rektora Prof. RNDr. René Wokouna, CSc., který je pravděpodobně největším odborníkem na tuto problematiku v ČR. Chápu, že jste jistě odborník na něco jiného a této problematice nemůžete rozumět, na to máte plné právo. O to hroznější je skutečnost, že o uspořádání ČR rozhodovali lidé, kteří měli znalosti možná ještě menší než vy. Hodně tehdejší situaci přiblížil v besedě před dvěma lety Petr Pithart. Pokusím se parafrázovat: „Večer jsme se rozházeli se schváleným počtem devíti krajů. Z jednání šli zástupci ODS a ODA do baru a ráno jsme měli krajů 14. O počtu se již nediskutovalo, pan Kalvoda předseda ODA prohlásil, že je to takto dohodnuto a nejede přes to vlak.“
    Ještě drobnou poznámku k „bavorské národnosti“ a němectví, které po několikáté zmiňujete. Jako by jste účelově nechtěl vidět zásadní rozdíl. Po Bavorech nikdo nechce aby se cítili Sasy nebo Prusy. Tak jako jsme dříve doma byly Češi, Moraváci a Slováci příp. další národnosti a v cizině Čechoslováci, jako politický národ. Argument, že dnešní češství je již také vnímáno na úrovni politického národa neobstojí. Nikdo z Čechů, ať již z politiky, vědy či kultury, doposud neučinil ani náznak posunu od nacionálního pojetí národa praotce Čecha k politickému národu. Po pravdě, vědom si kořenů češství, nepovažuji to ani za možné.

  102. Pro p. Vichra
    to co zde prezentujete (zformulovat požadavky, memorandum, prohlášení, referendum atd. ) je sice hezké , ale má to zásadní chyby.1) Jak se o tom dozvědí Moravané , kteří nesledují moravské hnutí. Jednoduše řečeno NIJAK ! Morava nutně potřebuje noviny ( třeba v el podobě ), tv nebo rádio je v říši snů. Noviny které se prosadí na trhu, včetně pořádného moravského df ( viz. počet příspěvků zde ) a jako takové začnou ovlivňovat názor společnosti na Moravě. Nejlépe noviny ,která čas od času se zdarma rozdají nebo vloží do schránek. Teprve potom můžeme přijít s memorandem nebo požadavky na změnu.A nyní zásadní otázka, kdo to zaplatí? 2)Píšete o referendu , ALE kdo a v jakém počtu k takovému referendu přijde (bez prezentace a mediální podpory)? K moravské národnosti se přihlásilo 600 000 obyvatel , přitom když uspořádáte demonstraci nebo pochod tak jich přijde sotva několik stovek a to pořád ti stejní. 3) Vlajka ani hymna Moravy není předčasná , ale naopak je to možná to poslední co ještě spojuje a udržuje moravské podvědomí.

  103. Pro p. chrz
    pokud česká strana přistupuje ke státní správě způsobem , že kolem 13ti největších měst udělá okruhy a nazve je nesmyslně kraji tak se nedivte moravským snahám o AUTONOMII. Při Českém „státotvorném“ přístupu ( neochota naslouchat jiným názorům ) to je pouze otázka času ,kdy si ji Morava prosadí.

  104. Kdyby to bylo těch 9 krajů, tak by to byla jen ta největší města a možná ideální bezkonfliktní varianta. Tak fakt, že se podobají „komunistické“ kraje a ty současné snad vyplývá z faktu, že uzemí máme pořád stejné, města se také nepřestěhovala takže celkem nepřekvapivě byla za ta podstatná krajská města vybrána zas tatáž a kolem nich se nějak poskládaly přilehlé okresy.

    O Bavorsku jsem píp poprvně, ne poněkolikáté, u nás máme zkrátka tu specialitu, že Čech vyjadřuje celek i část (já vím, že se s tím nestotožňujete, že Moraváci jsou „Češi rodu moravského“).

    „Jak se o tom dozvědí Moravané, kteří nesledují moravské hnutí.“ – no a jak poznají, že zamoravu.cz a zamoravu.eu je něco jiného, dokonce úhlavní nepřátelé.

    Váš úspěch s každoročním vyvěšováním vlajky tu je, otázkou je, jestli mu nepřikládáte význam, který nemá. Jistě je to symbol sounáležitosti s Moravou, ale že by to automaticky znamenalo podporu vašeho řekněme politického programu, to si asi sami nemyslíte.

  105. Vážený pane Chrz,

    že vyvěšování moravské vlajky automaticky znamená podporu obnovení samosprávy, to si nikdo z nás nemyslí, tak nerozumím tomu, proč to zmiňujete. Vyvěšování vlajky má symbolický charakter přihlášení se ke společné historii, kultuře a tradicím Moravy, která tu jako státoprávní celek byla sedm století a před tím ještě jako Velká Morava. Je ovšem pravdou, že se najde mnoho starostů a představitelů samospráv, kterým to nestačí a chtějí politické změny.

    Slovanští Moravané na Moravě jsou „Češi rodu Moravského“ zhruba od 60. let 19. století a rozhodli se k tomu (což nikdo z nás nikdy nezpochybnil), mimo jiné také s příslibem Čechů z Čech, že moravská svébytnost a samospráva zůstane zachována. A také v kontextu nezpochybnitelnosti zachování podunajského soustátí. Dnes žijí na Moravě Češi rodu moravského i Moravané, také tu žijí lidé bez národnosti, Němci, Moravští Chorvaté, Vietnamci, Romové, Řekové, Ukrajinci, Rusové a ti všichni se mohou hlásit k moravským tradicím dobrovolně jako Moravané.

    Pro mě by bylo těch 9 krajů se zachováním tisícileté moravsko-české hranice lepší než to, co je teď. Mnoho poslanců to tehdy chtělo v roce 1999 na poslední chvíli změnit. Zkušenost z Německa však je taková, že územněsprávní celek nemusí mít jedno centrum. Okruhy kolem velkých měst zdaleka nestačí. A navíc, proč tím „velkým městem“ jsou Karlovy Vary a Jihlava a není jím Opava, Tábor nebo Šumperk? Dále nebyly zohledněny vůbec odborná kritéria, jak se tu již psalo, kritérium, spádové, urbanistické, historické, kulturní, geografické, sociologické, psychologické apod. To vše v Německu při obnově zemí v roce 1945 zohlednili. V Rakousku jsou možná některé země podobně velké jako naše kraje, ale tam se striktně drží historického kritéria – jako my bychom měli zemi Chebsko, Jesenicko a Hlučínsko.

    Vznikly umělé a malé hybridy s malými pravomocemi. Vznikly malé kraje jako výsledek lobbismu, ale i zlomyslnosti a egocentrismu (Vysočina – pánové Kalvoda a Dohnal) místních politiků bez ohledu na funkčnost, smysluplnost a vůli občanů. Kraje byly navíc utvořeny ze starých velkých okresů vzniklých pro centrální plánování v roce 1960. Proto např. z Kojetína vozí akutní pacienty Záchranná služba Olomouckého kraje do Přerova (po dálnici kolem Kroměříže), i když do Kroměříže ve Zlínském kraji je to deset minut po nové dálnici. Proto děláme tyto aktivity.

    Internet je věc virtuální a kdokoli si tam může založit třeba ještě Za Moravu.org. a pakk se v tom vyznejte. „Po ovoci poznáš strom“, píše se v Písmu.

  106. Vlajka a automatická podpora samosprávy – já jen tak pro jistotu, protože už jsem v nějaké diskuzi četl i komentáře, které tam tu automatickou spojitost vidí. Stejně tak zaškrtnutí moravské národnosti při sčítání lidu.

    Kdyby byl nižší počet krajů, tak by padla zrovna ta ne úplně velká města jako Jihlava, Karlovy Vary, Zlín, nejspíš i Pardubice. Nejspíš by to odnesl i Liberec, ale ten by mohl být to „druhé centrum“ jak říkáte, aby jim to nebylo líto, že páté nejlidnatější město nešéfuje ničemu.

    Jestli nefungují ani okresy, tak je to samozřejmě chyba (vím, jsou zrušené, ale přesto se podle nich stále hodně věcí drží). Jestli se mezi sebou nedomluví 2 moravské okresy nebo kraje, tak to je taky špatně a nevím, jestli to přisuzujete špatně nastaveným pravidlům z centra, která takovou kooperaci znemožňují, nebo je to špatné fungování daných krajů.

    No ale za základní se u nás bere .cz, takže protivníci mají tu zajímavější variantu. Vy zas můžete říct, že nemáte tu čechocentrickou „cz“ 😉

    K aktivitě Vyznačíme – teď pokud tomu rozumím dáváte značky přesně tam, kde dřív bývala hranice. Jestli by nešlo je dávat spíš ke značkám krajů nebo okresů, něco ve smyslu „tento okres/kraj už je spolehlivě celý moravský“.

  107. Pane Chrzi, nejen že se mohu připojit k mínění pana Ungra, ale rád bych Vám řekl, vy sám osobně jste přímo ukázkovým příkladem nepochopení toho, o čem je tu vedena diskuze. Vaše sentence „Když se tam na Moravě domluvíte“ nebo „Máte pocit, že nejste vyslyšeni“ dokládají, jak silně jste stižen českým nacionalismem a frustrací, z toho, že „Česko“ není monoetnický útvar.

    Bohužel jste vůbec nepochopil myšlení Moravanů, kteří těmito traumaty netrpí. Máte tradiční českou potřebu vymezovat se proti okolí, což Češi dělají už od husitských dob a proto se zásluhou české šlechty v devatenáctém století z Prahy nestala Budapešť a po vídeňském kongresu nastal obludný rozmach českého nacionalismu, kterému jsme zvykli říkat národní obrození. Stejnou potřebu stále se vymezovat proti někomu mají Češi tradičně i vůči Němcům, Slovákům (ať si jdou, stejně na ně doplácíme) nebo Polákům. Naskýtá se otázka proč, proč Praha nemůže být kosmopolitní jako Amsterodam, Vídeň nebo Ženeva.

    Moravané nesdílejí tento názor, nemají potřebu se vymezovat ani vůči Čechům, natož Rakušanům a Němcům a to zřejmě v Praze chápou jako slabost regionu, který proto potřebuje „ochranu“. Dodnes například nepochopím, kdo vymyslel vyhnání 50.000 německy mluvících Brňanů, když Brno nikdy žádnými Sudetami nebylo a ti lidé ve městě žili po celé generace. Morava byla vždy bilinguální, ještě moje babička a i maminka, obě narozené v Brně a rodem z Kyjova (Gaya) mluvily normálně oběma jazyky, stejně jako rod Lichtenštejnů, který Moravu kultivoval až tak, že její část dnes chrání UNESCO. Dnešní kníže Hans-Adam II. umí slušně česky, ač se tu myslím ani nenarodil.

    Souhlasím s vámi, že problém Moravy netkví v počtu krajů. Tkví totiž ve způsobu řízení státu. Už vznik první republiky byl zatížen zrušením staletých institucí, ale teprve komunisté zavedli po sovětském vzoru totální centrální řízení státu, které máme dodnes. Je to produkt komunistického myšlení a je naprosto vzdálen zemskému uspořádání Rakouska, o kterém se zmiňujete a kterému se podařilo komunistické revoluci vyhnout. Tamních 9 zemí jsou totiž samostatné a samosprávné útvary, které jsou uspořádány na konfederativním principu, mají svoje vlády, parlamenty, soudy a rozpočty a také úřední jazyky, k tomu je tam 15 statutárních měst a myslím 80 soudních okresů, jaké jsme měli dříve i my. Na velikosti nesejde, například spolková země Burgenland má méně obyvatel než Ostrava.

    A co teprve Švýcarsko, které má 27 podobně uspořádaných kantonů s ještě větším stupněm samosprávy, 4 uřední jazyky a rotující funkci presidenta.

    Samospráva u nás neexistuje. A zeptat se nemusíte „až na Moravě“, ale třeba v Budějovicích nebo ve Vodňanech. Každé město má svého primátora nebo kraj hejtmana, ale ten nemá peníze. Peníze z centra rozděluje státní správa řízená nikým nevoleným úředníkem, což je ředitel krajského úřadu nebo tajemník magistrátu. Takže každý primátor a hejtman má svého šéfa státní správy s penězi, a ten má zase svého primátora, protože potřebuje „prohlasovat“ v zastupitelstvu záměry centra. Tak vznikly na městských, krajských i celostátní úrovni politické slepence, neustále bojující o peněžní toky a vliv, které jsme kdysi v diskuzi s p. Formánkem označili foglarovsky jako BKP (bratrstvo kočičí pracky) a to bez politického zařazení. Oficiálně se to celé jmenuje smíšený model státní správy.

    Je tedy otázkou, co je skutečnou příčinou tzv. moravského hnutí, jestli separatismus, nebo jenom prostá snaha řídit si územně svoje ekonomické a politické věci sami. Chápu obavy Čechů, lépe řečeno pražského BKP, že by je to stálo jisté příjmy, ale vámi zmíněná Vídeň kvete, přestože vrací do rozpočtu zemí přes 80% celostátně vybraných daní, kdežto u nás je to naopak a o tom, zda metropole kvetoucí je bychom se mohli přít. Nejenom Morava, ale i ostatní města těžko stráví dnešní stav, kdy si metropole například postaví tunel za čtyři roční rozpočty města Brna nebo deset ročních rozpočtů Karlovarského kraje.

    Politika je založena na penězích, politik na jakékoliv úrovni, který v nějaké formě nemá peníze, tak nemá vliv a nevládne. Už jenom z této obavy o možnou nutnost dělit jinak centrálně vybrané peníze nikdy Morava dobrovolně peníze nedostane. Kdyby se to stalo, mohla by mít třeba vlastní noviny, televizi a to je pro české nacionalisty těžká můra. Takhle jediná moravská politická strana nemá ani na poštovné a je klid, ovšem jenom zdánlivý. Narušují ho (z českého pohledu) jen nějací podivíni s vlajkami a obnovováním starých tradic. Ale oni si zaslouží velké poděkování, i když se domníváte, že už je to jen to poslední, co ještě Morava může dělat pro svou identitu.

    Pane Chrzi, jeďte někdy na dva tři týdny do „vzdálené gubernie“ a mluvte s lidmi, v hospodě, na ulici. Zjistíte, že na Moravě nemáte žádné nepřátele ani separatisty či moravisty, ale že chyba je někde úplně jinde. Nejspíš ani já, ani vy nebudeme u toho, až se tato zásadní chyba, kterou je poslední evropský tuhý centralismus bude řešit, ale Kalvodovo a Dohnalovo Česko se jednou řešit bude, tím jsem si jist. Mluvím totiž s mladými lidmi v Čechách, na Moravě a taky na Slovensku.

  108. Pro p. Nývlta:

    Ano máte naprostou pravdu ve všech třech bodech, ale mimoděk jste nastolil otázku peněz (viz můj příspěvek p. Chrzovi). Morava peníze za současného stavu nemá a mít nebude a dobrovolně jí je nikdo nedá. Dovolím si proto k trojici vašich bodů připojit tak trochu zlomyslně bod čtvrtý: Věděl byste, jak by mohla Morava a její města přijít k penězům, které by nemusela ihned odvést do centra?

  109. A já myslel, že jsem tady projevil vysokou míru pochopení, předpokládám že málokdo by s vámi takhle dlouho mluvil (zvlášť když se vytasíte se změnou hymny a vlajky). A kdyby někdo náhodou zůstal v diskuzi, už dávno by přistoupil k nevybíravějšímu slovníku nebo zesměšňování. Ale stejně jsem pro vás skončil jako (možná skrytý, co to o sobě ani neví) český nacionalista co se vymezuje a bere Moravany za nepřátele. Jestli vy zas přijedete do Čech, zjistíte, že se tu taky nikdo proti Moravě na ulici a mezi lidem nespolčuje a nezesměšňuje. Tak to bude asi ve vyšších patrech.

  110. Pane Chrzi, to, že zde s námi diskutujete je samozřejmě velmi užitečné, přínosné a potěšující a tím co jsem napsal jsem se Vás nechtěl jakkoliv dotknout. Pokud se tak stalo přijměte prosím moji upřímnou omluvu.

    Protože jste tu víceméně anonymně, zřejmě pod nickem, mohl jsem si právem brněnského rodáka Jana Vichra, (který bydlí v Brně – Králově Poli a je pravý a živý toho jména) dovolit použít Vaše příspěvky k možná nepatřičné generalizaci, ale jde o natolik typické chování jistého typu občana Čech (tedy spíše Prahy), že se to přímo nabízí. Sám mám ovšem v Praze i jinde v Čechách (i na Slovensku) spoustu přátel už z doby, kdy jsem několik let řídil naši firemní pobočku v Praze a mohu samozřejmě jenom potvrdit, co jste napsal.

    Problém je skutečně ve vyšších patrech. A napsal jsem jaký. Věděl byste co s tím, aby nesmyslné animozity neeskalovaly a aby se na Moravě nemuselo zůstat jenom u proklamací několika angažovaných skupin a vyvěšování vlajek?

  111. Pane Chrz,

    já hovořil o případu, že kvůli krajům nařízeným z Prahy se těžko domlouvají i krajské záchranné služby, nemocnice a velký počet dalších věcí. Jak už tu zaznělo, my na Moravě nemáme žádné exekutivní instituce, kterými bysme problém vyřešili.

    Žijete v nějaké iluzi, že nějaká webová stránka .cz, která si přivlastnila naše heslo, je našim nějakým „úhlavním nepřítelem“. To by si asi moc českých centralistů přálo, ale bohudík, to tak není. Vůbec se tomu nevěnujeme (vlastně není moc komu a čemu – webové adrese?) a já vám jen slušně odpověděl na dotaz, který jste tu vznesl prvně vy.

    Já v Čechách několik let žil, nenarazil jsem na problém, že se hlásím k moravanství a u běžných lidí (ne politiků) jsem se běžně setkával s podporou zemského uspořádání. Bylo to ve východních Čechách, pravda, daleko od Prahy.

    Ohledně iniciativy Vyznačíme, tak to bychom mohli okolíkovat jen Zlínský kraj („tento kraj je ryze moravský“), jiný ne a bylo by to k ničemu.

    To, že tu s námi diskutujete, je vaše dobrá vůle, ke které vás nikdo nenutí a já si toho vážím. Jen mám pocit, že unitárnost současné České republiky (Česka, Tschechien) je pro vás dogma a obtížně vnímáte argumenty proti tomu.

  112. zamoravu.eu – no dávají tam MNO a žlutočervené vlajce dost zabrat.

    Já jsem nikdo, takže moje rady budou k ničemu.
    Nové uspořádání je bohužel politické téma, takže to bohužel musí být politický mandát. Tohle může být i téma pro Čechy, ale pak byste museli otupit některé své další body a požadavky. Ale vám předpokládaný fakt, že by zemské zřízení ušetřilo finance, je asi každému ukradené, zvlášť když se nabírají noví úředníci po tisích ročně.

  114. David Unger napsal: „Pro mě by bylo těch 9 krajů se zachováním tisícileté moravsko-české hranice lepší než to, co je teď.“ Moravané by neměli „slevovat“ ze svých požadavků.

    To, že je „Česko“ jenom další fází čechizace, lze vysledovat i z oficiálních překladů české hymny.

    1) „Země česká, domov můj“, původně opěvovala jen zemi Čechy: „Böhmen ist mein Heimatland“ (oficiální německý překlad)

    2) „Země česká, domov můj“, označovala také celé Československo: „Csehszlovák föld a hazám“ (oficiální maďarský překlad)

    3) „Země česká, domov můj“, dnes v rozšířeném významu označuje „Česko“ – zemi obývanou Čechy, bez ohledu na to, jestli jsou z Čech, Moravy nebo Slezska: „Das tschechische Land, meine Heimat“ (nový německý překlad), viz http://www.youtube.com/watch?v=U0YavuZe_DQ

    Čechám a Moravě, tedy zemím obývaným Čechy, říkal „Česko“ / „Tschechei“, již Adolf Hitler. Proto označení „Böhmen“, „Bohemia“, „Tschechei“, „Tschechien“, „Česko“, „Czechia“ pro celou republiku jsou názvy čechizační!

    Možná si řeknete, proč sem tahám „Böhmen či Bohemia“, které jsou jen historické Čechy, ale i tento název byl zčechizován. Protože latina nezná „Czechia“, bylo Československo označována také jako „Bohemoslovakia“, tedy doslovně jako „ČechySlovensko“, kde Morava, Slezsko a Podkarpatská Rus neměli místo! Viz latinský název „Academia Scientiarum Bohemoslovaca“ – „Československá akademie věd“, dnes „Akademie věd České republiky“ – „Academia Scientiarum Rei publicae Bohemicae“

    Další doklad čechizace, že slovo „Bohemia“ jsou rozšířené Čechy o Moravu a Slezsko. Přitom ještě pramenná edice z 19. a 20. století, např. „Codex diplomaticus… Bohemiae“ byla ryze česká, „Codex diplomaticus… Moraviae“ ryze moravská a „Codex diplomaticus Silesiae“ ryze slezská!

    Dnešnímu českého jazyku se v latině říká „Lingua Bohemica“, přičemž i Morava měla svůj domácí jazyk, okolo 15. století i později nazývaný moravský, tedy „Lingua Moravica“.

    STOP ČECHIZACI!!! ZEM MORAVSKÁ, DOMOV MŮJ!!!

    PS:

    Pro Jiřího Vaňáčka, nepíšeme „Čechyzace“, to je hrubka, nýbrž „Čechizace“ 🙂

  115. Kenny: Ale dotáhněte to do konce! Řekněte že i název Česká republika je název „čechizační“ a je potřeba se ohrazovat i proti němu! (Myslím, že už jste to v dřívějším příspěvku psal, ale ať je to pěkně pohromadě.)

    Pomýlené překlady jsou právě způsobeny názvoslovným nepořádkem který do toho vnášejí i odmítači. Rei publicae Bohemicae je jedním z těch hloupých překladů, už jsem jinde četl, že Czechia JE to latinsky, ale to se tu zas budete hádat o svůj výklad, reakci si umím představit takže není nutné se s ní psát.

    Když jste proti Česku, zvítězí název Čechy.
    Když jste proti Czechii, vítězí „Czech“ nebo Bohemia.
    Takže ve snaze zabránit něčemu (pro vás špatnému) je to ve výsledku ještě horší!!!

    „věděl byste co s tím, aby nesmyslné animozity neeskalovaly“ – když budou Moraváci používat výrazy jako čechizace a diskriminace, tak to klidnější nebude.

  116. Kennymu: 9 krajů se zachováním moravsko-české hranice jsem v roce 1999 podporoval, členem MNO jsem od roku 2010. Tehdy snížení počtu krajů z ústavního zákona schváleného v roce 1997 iniciovali moravští i čeští poslanci za ČSSD (a přidali se z dalších stran), z nichž někteří byli na počátku 90. let členy promoravských hnutí (např. doc. Koudelka, který je členem jedné z promoravských organizací i dnes). Tehdy byla vůle do budoucna vytvořit možnost Moravu (např. v rámci NUTS-II) vymezit a reagovalo se na fobie z rozdělení a dualismu po roce 1992.

    Chrz: Mně se pojem čechizace příčí, přijde mi příliš konfrontační a dialog nepodporující, přestože jeho výraz odpovídá. Jako horší považuji, že mnozí antimoravané používají výraz „moravista“, který navíc jde proti logice jazyka a proo Moravany je nálepkující a diskriminující.

  117. Pro p. Vichra

    na Vaši otázku nevěděl , ale já píši o soukromých financích. Pokud budeme jak uvádíte hovořit o státních penězích tak je zcela jisté , že Praha nic na Moravu neposílá a ani v budoucnu nepošle. Nejdříve je nutné vybojovat samosprávu – autonomii a potom hovořit o státních penězích ( krajské to je jenom pračka). Možná si vzpomenete , že se dělaly internetové MORAVSKÉ NOVINY. A podotýkám velmi dobře , zajimavé články , pod každým článkem diskuze , spousta informací. Bohužel jenom pár měsíců. Nebo internetové MORAVSKÉ RADIO ( nikoliv cimbálovka ) , prostě radio pro moravské názory , osobnosti ,události atd. Spousty mladých lidí dnes poslouchá a čte jenom internet . Spoléhat se na ČT , česká media nebo politiky ,že se o Moravě a Moravanech milostivě někdy zmíní není řešení. Uvedu Vám osobní příklad. byl jsem jedním z prvních ,který dal peníze na jezdeckou sochu markraběte Jošta v Brně, podotýkám na realistickou sochu moravského vladaře a panovníka. Podívejte se jaký paskvil ( dokonce i bez orlice na štítu ) dokáží ofic. politici schválit a zafinancovat z našich peněz a pražský sochař zrealizovat. MUSÍME SE POSTARAT SAMI O SEBE NIKOLIV SPOLÉHAT NA STÁT ČECHŮ.

  118. Pro p. Ungera

    příčí se Vám pojem čechizace? A jak nazvat stav , který zde nastal po r. 1993 ? Snad Vám nemusím připomínat, že Morava měla celá staletí vlastní zákony , vlastní zemskou sněmovnu, vlastní vládu a dokonce zemského prezidenta. V roce 1918 lidem volená zemská sněmovna Moravy nesměla hlasovat o tom zda chceme či nechceme vstoupit do svazku ČSR. Zatímco Slovensko bez historie hlasovalo nám jakožto historické zemi a její demokraticky zvolené sněmovně to bylo znemožněno.Pokračovalo to komunistickým zrušením země a rok 1993 likvidaci završil. JAK JINAK TO CHCETE POJMENOVAT ?????

  119. Pro pana Nyvlta:
    Myslel jsem, že pojem čechizace se mi příčí, protože vyznívá příliš konfrontačně. Napsal jsem, že jeho výraz (či obsah) realitě odpovídá. Já bych třeba použil „potlačování moravské svébytnosti“.

  120. Pane Nyvlte, velmi Vám rozumím. Ale je nutné věci postavit do pořadí podle důležitosti a realizovatelnosti, jinak se pohybujeme ve známém kruhu vejce-slepice. Jak si chcete vybojovat samosprávu když nemáte vojsko a ani velitele, natož nějaký bojový záměr. nemáte ani vůdčí osobnost a bez ní to možné není vůbec, lidé morální vůdce potřebují. Jsou to lidé, kteří dokážou veřejné mínění správně zformulovat a sjednotit.

    Získat pro takovou věc peníze ze soukromého sektoru je sice teoreticky možné, ale každý donátor Vám vzápětí položí otázku o návratnosti. Ovšem jsou i filantropové, kteří tuto otázku v obchodním smyslu slova nepoloží, ale ti zase budou chtít, abyste je přesvědčil o užitečnosti a chvályhodnosti akcí, jak to uděláte? Slovy to nestačí.

    Jedna naděje tu ale je. Myslím, že někomu jednou (těžko říct kdy) dojde, že tento správní systém je neudržitelný a tak drahý, že reforma je nutná. Koneckonců Babiš už to řekl, ale on to nebude, kdo něco změní. On je sice určitě o mnoho lepší hospodář, než politici před ním, ale na druhé straně i on vyrostl v komunistické společnosti a je velkým zastáncem centralismu. Musely by mu opravdu dojít peníze a to při jeho znalostech hospodaření prakticky nehrozí. Navíc by se u toho nesměl vyskytnout nový Kalvoda, Rychetský nebo podobné individuality.

    Nelze spoléhat ani na internet. Mnoho lidí k němu má odpor a vidí v něm jenom něco jako lepší telefon či televizi. A Facebook mnoho lidí odmítá coby pavlač. Centrálně řízená media s dramaturgií v Praze, ať veřejnoprávní nebo privátní už ani lidi z Moravy nezvou do studií a skoro všechny regionální rozhlasové stanice skoupila společnost United radio Praha. Už i velké firmy se totiž přizpůsobily centralizaci státu a jak je vidět, vyhovuje jim to.

    Zkuste najít jeden společenský systém nebo obor, který tak centralizovaný není a který by bylo možné oslovit. Já takový nevidím.

    PS. Mně se Joštova socha taky zprvu nelíbila. Ale pak jsem si to nějak přebral a řekl si, že kontroverzní markrabě Jošt může mít kontroverzní sochu, aspoň se tím odlišuje od maršála Radeckého v Praze. Začíná se mi líbit.

  121. Pro p. Ungera

    Když Němec to stejné udělal Čechům ta to okamžitě Čech nazval OKUPACÍ. Proč se Moravané a Slezané bojí nazývat dění pravým jménem ?

  122. Pro p. Vichra

    spoléhat , že se systém jednoho krásného dne rozloží sám ( finančně nebo jinak je nepodstatné )je jako čekání na Gogota. Srovnejte s Katalánskem taky nepotřebují armádu ani bojový záměr.Souhlasím je třeba si ujasnit důležitost a zde si troufnu tvrdit ,že sebelepší moravská myšlenka či záměr se nedostane k lidem – Moravanům . Scházejí media, schází informovanost obyčejných Moravanů, schází kanál který bude informovat a šířit ( centralistická ČR to dělat nebude ). Bez informovanosti široké veřejnosti to je právě Vámi zmíněný kruh vejce-slepice. Celé moravské hnutí se pohybuje v takovém kruhu přitom naštvanost obyvatel Moravy stále roste, stačí je oslovit a nabídnout alternativu k současnému systému. Poznámka závěre, chod internetových novin nebo rádia můžete celkem slušně financovat z reklam.

  123. Pro p. Nyvlta:

    Protože Moravané a Slezané nemají svůj stát s plně přesvědčenými Moravany a Slezany, ale naopak musí o tom, že nějaké potlačování ze strany Čech existuje, nejprve přesvědčit alespoň většinu z nich. To Češi po roce 1945 nemuseli.

  124. Pro p. Ungera

    “ přesvědčit alespoň většinu z nich „, souhlasím jenom se zeptám JAK je chcete přesvědčovat a informovat o moravském postoji a názorech , když Morava nemá vlastní TV – Morava nemá vlastní radio – Morava nemá vlastní noviny a Čech nás do medií nepustí ? Nechci se Vás dotknout jste předsedou Společnosti pro Moravu a Slezsko, ale naprostá většina obyčejných Moravanů ani netuší ,že nějaká taková společnost – organizace existuje. To stejné platí i o kulatém stolu, MNK, Mor rytířích , Mor monarchistech aj. Sebelepší prohlášení nebo akce se vůbec nedostanou k Moravanům ( ti informovaní si je musí aktivně vyhledávat ) a tudiž nedopadnou na úrodnou půdu. Prvotním cílem MKS ( promoravských organizací ) musí být vytváření informačních kanálů pro širokou veřejnost jinak se budeme neustále točit v kruhu a vést teoretické diskuze.

  125. Pane Nyvlte,

    budete se divit, ale souhlasím s Vámi. Nicméně radikální rétorikou nedokážeme tuplem nic. Zbytek by bylo na neveřejnou debatu, z jistých důvodů, které jistě pochopíte.

  126. Můžete mi, moravští ______, vysvětlit, proč vám v angličtině vadí název Czechia? a zároveň vám nevadí _______ „Czech“ („Česká“)? Proti nesmyslu „Czech“ jste vy ____ nikdy nic neřekli. Já to vím, protože jste a neumíte cizí jazyky!

    Co je Czech? Z „Czech Republic“ („Česká republika“) se vyškrtne slovo Republic (republika) a zbyde „Česká“ = „Czech“.

    Made in Czech
    http://www.made-in-czech.cz

    Middle Czech
    https://middleczech.kr-stredocesky.cz

    Brewed in Plzeň.Czech
    http://www.zijuhokejem.cz/pilsner-urquell-pripravil-hokejove-fanzony-i-prekvapeni-pro-reprezentanty/

  127. Milý Pepo,

    jako moravští patrioti neradi zasahujeme do ryze českých záležitostí – viz ty odkazy ze středních Čech a českého města Plzně, které jsi zde uvedl.
    Název Czechia je jazykově správný, Czech, pokud si dobře pamatuji ze školy, tak to znamená Čech, czech znamená čeština nebo český/á/é. Nikdo z představitelů moravských organizací neprohlásil, že mu Czech Republic nevadí. Proti názvu Česká republika se ohradili poslanci za moravské strany již v roce 1990, když se měnil název z Česká socialistická republika. A prosil bych o slušné diskutování na těchto stránkách, bez agresivních projevů.

    Tvůj Jožka z Moravy

  128. Doufám, že si to vykládám blbě, že byste po Praze chtěli, aby vám zafinancovala moravskou televizi (a rádio a noviny), kde by se prosazovaly politické cíle, kde by se Moravanům vysvětlovalo, že se vlastně mají strašně špatně a za všechno může Praha.

  129. Vážený pane Chrz,

    vypadá to, že váš výklad je skutečně lichý (jak vy píšete „blbý“), protože kdyby vznikla veřejnoprávní Moravská televize v Brně a Slezsko(moravská) televize v Ostravě z dnešních regionálních studií, měli by právo nikoli na pouhých 20% peněz z koncesionářských poplatků, ale na dvakrát tolik (proporčně vzhledem k poštu obyvatel). Pokud nechcete budovat veřejnoprávní televizní kolos jako na Kavčích horách v Praze, který dnes zhltne 80% veškerých koncesionářských televizních poplatků.

    Pokud by se alespoň zdvojnásobil počet peněz pro studia v Brně a Ostravě (poplatky platíme v celém Česku stejně), jsem přesvědčen že by vysílání bylo svébytné (jako těch 14 dnů po okupaci v srpnu 1968, kdy byla Morava odstřižena od Prahy, za to navázala s spojení s Vídní). Stejně jako bavorská televize nevysílá, jak se mají Bavoři špatně a za vše může Berlín, totéž by nedělala Moravská nebo Slezská televize.

    Myslím, že jste svou poznámkou odhalil typický iracionální strach některých Čechů a (nejčastěji) Pražanů z pouhého vymezení Moravy, její svébytnosti a autonomie, z jednoty v různosti zemí Koruny svatováclavské. Morava byla po tisíc let vždy zemí, která vyvažovala, spojovala, harmonizovala a chovala se tolerantně vůči příslušníkům etnických, jazykových či náboženských menšin.

  130. Ale ta procenta vypočítáváte jako „náklady na zpravodajské pořady“ nebo celkově?

  131. „David Unger“ Nejen v Česku, ale i na Moravsku platíme koncesionářské poplatky.

  133. „Pepa“
    Děkuju, to jsem nevěděl, že v Česku si po Moravsku nazvali jednu dědinu.

  134. Tady se řeší něco, co už je dávno vyřešené. Dle Ústavu pro jazyk český, spadající pod Akademii věd ČR, je název Česko oficiální zkrácený nazev pro Českou republiku.

  135. Aha, takže „Akademii věd České republiky“ lze nahradit „Akademií věd Česka“. 🙂

  136. Aha, takže „Akademii věd České republiky“ lze nahradit „Akademií věd Česka“ – tak to je samozřejmě podivný závěr. AVČR je oficiální název instituce, tam se s tím tak šermovat nedá a použít tu ČR, tu Česko podle nálady. Ale samozřejmě by ji na Akademii věd Česka přejmenovat šlo, akorát to zní jako most Karla a Divadlo národa, proto by spíš volili Českou akademii věd.

  137. Nechápu, co vám vadí na názvu Czechia. Když je Czech Republic, tak to nějak zdůrazňuje Moravu a popřídě Slezsko? A také autoru článku doporučuji přečíst si Slávy dcera. V tomto díle používá Jan Kollár název Česko pro celé české země (Čechy, Morava, Slezsko). Jo a z Prahy fakt nejsem, kdyby někdo chtěl argumentovt.

  138. Už „Česko je výraz vhodný tak pro puberťáky do SMSek … a naprosto mi nezáleží na názoru nějakého pavědce z ústavu ( notabene téhož, co chce zrušit i/y, bo je to prý moc složité ). A Czechia – NIKDY !! Já su Moravák a doufám, že svým postojem dnes Zaorálek ty miliony na letošní volební kampaň na Moravě vyhodil z okna. V.ů.l nebetyčný.

  139. Čechyja, no nádherný to název. Toto muselo napadnout jedině nejakého loga s mnoha různými zkratkami před i za jménem….

  140. Pane Bříza, od kdy rozhoduje o názvu státu, nějaký podivný ústav darmojedů. My snad již nejsme parlamentní demokracie?
    Pane Miloši, co nám vadí na „Česku“, je uvedeno v našem stanovisku. Stačí si ho přečíst. Za správný nepovažujeme ani název Česká republika, viz tamtéž. A Kollár jako relevantní argument? To snad nemyslíte vážně. Ještě se přichýlíme tam, k tomu dubisku, tedy k Rusku, ne? Kollár byl především básník a český obrozenec. Argumentovat dnes pomocí českých obrozenců, je jako počítat letovou dráhu družice k měsíci, na základě citátu z Bible.

  141. Dotaz: když anglicky čechy czechia, jak je tedy anglicky čech? Czekien či chicken?…

  142. Celou diskuzi jsem si poctivě přečetl. Ke steskům jak se špatně prosazují práva Moravy (potažmo Slezska), jak nemá moravské hnutí média (třeba veřejnoprávní) a jak nemá peníze, jak tu není jasná organizace, která by prosazovala jasnou deklaraci na pražském centru. Není holt masová poptávka po tomto tématu. Vemte si příklady tzv. národních obrození, vemte si příklady prosazování politických zájmů – ty skupiny zezačátku také neměli své média a nakonec si je vytvořili, v dobách kdy svě bylo mnohem náročnější – bez netu, vše tiskem. Na moravské téma jsem narazil na internetu, léta se pohybuji na ostravsku a jesenicku. Za posledních deset let co se o tohle téma trochu zajímám, jsem přirozenou cestou mimo net potkal pouze 2 lidi, kteří by řešili postavení Moravy. Bohužel 90% Mortavanů tohle nezajímá, mají český jazyk v českém státě a tak už to tak nějak neřeší. Až občas na nějaký ten folklor. Osobně si myslím, že by si moravská a slezská kultura a země (i ta česká země) zasloužili obnovit a že by to bylo ku prospěchu celé republiky, ale pro většinu lidí to není něco co by prvořadě chtěli řešit a těžko říct zda se to někdy změní. Muselo by to být široké lidové hnutí, které by vedla moravská inteligence a které by formulovalo požadavky. Ano z Prahy je promyšleně postupováno tak aby se něčemu takovému vyhnuli. A to často i lidma z Moravy – Sobotka, Zaorálek. Holt se to u nás tak historicky zamotalo, že v unifikaci „jednotě“ je považována za sílu. Mezi lidma začínají rezonovat jiná témata: imigrace, islamizace, diktát Berlína a Bruselu, začíná se diskutovat vystoupení z EU. Vzhledem k tomu jak je „Česko“ vcelku názorově homogení v těchto věcek se Slovenskem, a vzhledem k tomu, že může dojít k rozkladu EU, myslím si, že by mohlo dojít k pokusům o nějaké obnovení ČSR, třeba v konfederativní podobě a moravské hnutí by se mělo nějak na tuto eventualitu mělo svými požadavky připravit. V takových dějinných okamžicích by zemské – spolokové členění šlo asi lépe prosadit, než v rogodním unitárním českém státě. Pro odlehčení dodávám co na téma Česko vymysleli na doskuzích „smějící se bestie“ aka Češi asi z Čech:) – měli bychom se jmenovat ČeMorSlez, aby byly respektovány zájmy všech historických zemí tvořících ČR, přičemž by se pořadí mělo pravidelně na stejnou lhůtu měnit, aby někdo neřekl, že má některá státotvorná země (popř. národnost) ve státě přednost. Takže další rotující kombinace: ČeSlezMor, MorČeSlez, MorSlezČe, SlezMorČe, SlezČeMor. Tož asi tak. K tomu dodávám, že dle mého názoru bude i většina moravské veřejnosti tyto rozpravy o jménu státu považovat za debatu o lejně, kterou se moravské hnutí v očích mnoha lidí kompromituje jako spolek podivínů zabývajících se podružnostmi a nevidicích životně důležité věci – dnes hlavně bezpečnost a ekonomika. Důležitý je obsah – prosadit reálně fungující zemské členění ČR.

  143. Pojem Česká (socialistická) republika není odvozen od názvu země Čechy (Bohemie/Čechie/Česko = dobová synonyma jedné a téže historické země), ale od česky hovořícího národa v Čechách (Bohemii/Čechii/Česku = dobová synonyma jedné a téže historické země), na Moravě a v části Slezska. Ústava samostatné republiky z roku 1993 již nic nehovoří o českém národě v Čechách (Bohemii/Čechii/Česku = dobová synonyma jedné a téže historické země), na Moravě a v části Slezska, ale jen o občanech v těchto třech zemích, protože svobodné sčítání lidu v roce 1991 jasně ukázalo skutečnou národnostní strukturu obyvatelstva republiky, totalitou umlčovanou: Češi, Moravané a Slezané (tzv. Moravci). Problém je, že původní nacionalistický název státu zůstal, jen vypadlo slůvko socialistická. Občané se k němu nevyjádřili v referendu. V návrzích byla například Českomoravská republika. Zemské uspořádání před rokem 1948 / 1918 nebylo obnoveno. Dnes je však mediální tendence přiřadit pojem Česká republika jedné konkrétní jednoslovné zemi, a to pouze „velkým“ Čechám (Bohemii/Čechii/Česku = dobová synonyma jedné a téže historické země), v níž se jakoby rozplynula kdysi slavná historická země Morava a část Slezska. Čistě teoreticky, kdyby se někdy povedlo zemské uspořádání státu obnovit, název Česká (spolková) republika neobstojí, stejně tak ani Spolková republika Česko a už vůbec ne České země / Czechlands. Všechny tyto názvy totiž stojí na českém nacionálním výkladu dějin, započatým historikem Palackým, dnes překonaným. Morava a slezská území mají přece vlastní dějiny.

  144. Termín Čechy, Čech, ČESKO je nesmysl, dodnes není jasné kde se vzal, takže určitě z bajky o Praotci Čechovi. Takže bazírovat na nějakém termínu a prosazovat upřednostnění je naivní.
    Pokud nechcete název SNS /Spojené Národy Slovanů/, tak se smiřte s názvem Bohemia, protože vznikl podle Keltského kmene Bójů a ti tu byli dřív než Slované.

  145. Název Česko mi vadí ještě více než rozdělení republiky na 14 celků. Od roku 1918 do roku 1992 se dalo s názvem Československo (název státu podle dvou největších zemí)  celkem ztotožnit. Nemohou být přece všechny země, ze kterých se republika skládá, uvedeny v názvu. Nemá to tak například ani Rakousko. To by se pak muselo jmenovat Rakouskoburgenlandskoštýrskokorutansko ….. atd. To je moc dlouhé :-).  Přijedu-li jen kousek za naši hranici (Rakousko, Polsko), Moravu nikdo nezná. Berou mě jako obyvatele Čech. Tak musím vysvětlovat odkud vlastně jsem. Název Českomoravsko by daleko lépe vystihoval skutečnost, že naše republika se skládá (v podstatě jen ze dvou zemí) z celých Čech a z celé  Moravy. Naprostá většina Slezska leží v Polsku. Již v současné době je Slezsko uvedeno v názvu Moravskoslezského kraje. Ten by podle mě mohl zůstat i do budoucna (hl. město Ostrava), pokud by se někdy začalo řešit zemské uspořádání nebo alespoň částečná redukce těch současných 14-ti krajů  Co se týká zbytku Moravy, jako rozumné bych viděl dvě varianty:
    1) jedna Moravská země s hl. městem Brnem
    2) Jihomoravský kraj (Brno) a Středomoravský kraj (Olomouc)
    V každém případě by se měla zpřesnit západní hranice. Čechy se pak můžou rozdělit jakkoliv, to nás na Moravě nemusí až tak zajímat. Obnovení severní hranice Moravy mi dnes přijde jako nereálné. Že by se rozdělila Ostrava nebo Frýdek – Místek? Ale kdo ví? Na jistou redukci krajů by možná slyšeli již i někteří současní významní politici, možná by ještě více slyšeli na možnost zrušení krajů úplně. Na to slyší i řada lidí v mém okolí. Zlepšila by se např. veřejná doprava mezi současnými kraji. Ty jsou  naprosto nesmyslné. Bohužel v mém okolí ale nikdo neslyší na možnost obnovy zemského uspořádání. Proč? Sám bych uvítal jakékoliv vylepšení moravské svébytnosti. Nejlepší by bylo obnovit Moravskoslezskou zem a Českou zem, které tu byly do roku 1948, ale vidím to jako velmi těžce prosaditelné. Okolní státy jsou také rozděleny na mnoho celků (Rakousko 10, Německo 16, Maďarsko 20, Polsko 16, Dánsko 5, Francie 18 atd.). Že by se u nás vytvořily dva, případně tři celky se mi zdá nereálné, ale třeba se něco takového někdy podaří. Dnes je pozice Moravy (z hlediska vlastní svébytnosti) žalostná. I v dobách ČSSR byla Morava od roku 1960 na mapě v podobě dvou velkých krajů (na rozdíl od Slezska, které bylo z mapy na 50 let zcela vymazáno). Tehdy mi chyběla hymna, ale ta chybí i dnes. Bohužel pro naprostou většinu obyvatel Moravy je otázka názvu státu (i jeho vnitřní samosprávy) zcela nepodstatné téma. Oceňuji úsilí MNO a všech dalších moravských organizací nebo jednotlivců, kteří se snaží o zvýšení významu Moravy. 

  146. Osobně se mně líbí název Českomoravsko, nebo ještě lépe Čechomorava. Tento název sice nebere v potaz Slezsko, ale to by se dalo vykompenzovat třeba tím, že hlavním městem státu by bylo nějaké slezské město (např. Opava). Pokud by jsme chtěli neutrální název, navrhuju Trojzemí Čech, Moravy a Slezska – zkráceně Trojzemí. Podobně jako Spojené království Velké Británie a Severního Irska – zkráceně Spojené království. Přít se o to jestli Česká republika zní víc moravsky nebo slezsky než Čechy nebo Česko je iracionální. To je jako bychom tvrdily, že Anglické království zní víc skotsky a velšsky než Anglie a Anglicko či Angličisko:)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *