(řazeno podle pořadí nominací)
1) Hana a Petr Ulrychovi
známá hudební sourozenecká dvojice z Moravy vystupující s kapelou Javory a JAVORY BEAT. Dříve působili ve skupině Atlantis. Ve svém osobitém hudebním projevu spojují prvky rockové hudby a stylizovaného moravského folklóru
Hana a Petr Ulrychovi a Javory beat v pořadu ČT „Folk a kolem“
Javory
2) Jiří Pavlica
mezi širokým spektrem veřejnosti známý hudebník, primáš a umělecký vedoucí folklórního souboru Hradišťan (již od roku 1978). Bohatá diskografie a požehnaný počet absolvovaných živých vystoupení nabízel a nabízí k poslechu původní i umně stylizovanou podobu (nejen) moravských lidových písní.
K poslechu nabízíme: Modlitba za vodu
3) PhDr. Věra Kovářů
Etnografka, znalkyně lidové kultury, poradkyně folklorních souborů z Moravy a Slezska, uznávaná autorka mnoha publikací zaměřených na lidovou kulturu, architekturu a tradice Moravy. Paní doktorka usiluje o zachování lidových staveb ve svém původním stavu, jako významného dědictví regionálního vesnického stavitelství.
4) Zdeněk Macháček
významný moravský výtvarný umělec, sochař. V roce 1992 spoluzaložil Mezinárodní sochařské sympozium ve Ždáru nad Sázavou. Za dosavadních šedesát tvůrčích let měl čtyřicet autorských výstav u nás a devět v cizině (Rakousko, Itálie, Švýcarsko, Jugoslávie, Polsko, Německo a Švédsko). Je autorem četných děl v exteriérech i interiérech různých míst Moravy i ve švédském Hörle, nese Cenu města Brna a jiná ocenění.
Zdeněk Macháček, stařešina zemských sochařů:
Kulturni Noviny – Stařešina zemských sochařů
5) Miroslav Koutek
Předseda představenstva a emeritní sládek pivovaru Litovel, zakladatel a garant Muzea pivovarnictví. Pan Miroslav Koutek o založení muzea v rozhovoru pro Olomoucký deník říká: „Chtěl jsem oprášit ty, kteří pivovar vybudovali. To byl Josef Svozil, velká osobnost Moravy, ale v té době už notně zaprášená. Takže jsem Svozila vydupal z prachu, stejně jako prvního sládka Josefa Eledera. Z toho jsem měl velkou radost. Zároveň to byla doba, kdy z pivovarnictví mizely různé nástroje a nářadí, které se používaly dříve. Věděl jsem, že na Moravě nikde není žádná expozice, takže jsem vytvořil naše pivovarnické muzeum. Otevřeli jsme ho v roce 1988.“
Zdroj: Olomoucky Denik
6) Petr Herzig Dubický
Tento svobodný malíř zachycuje prostřednictvím různých technik (akryl, olej a pastel) ve svých dílech krásu moravské krajiny, především pak Hané, lidových tradic a také portréty významných, ale i zcela prostých lidí.
7) Doc. JUDr. Jiří Bílý, Ph.D.
Vysokoškolský pedagog, právník, politik, Moravský rytíř a patriot. Jako právní teoretik se zaměřuje především na otázky recepce římského práva, pomocných věd historických, právní archeologii a dějiny moravského práva. V roce 2003 vydal obsáhlou monografii IUS MONTIUM. Právo moravských vinohradních hor I – III. V roce 1992 se pan Jiří Bílý stal poslancem České národní rady, kde reprezentoval Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko a v letech 1993 až 1996 pak zasedal v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
Zdroj informací: Doc. JUDr. Jiří Bílý, Ph.D.
8 ) Doc. Břetislav Rychlík
Moravský režisér, herec, scenárista, publicista a vysokoškolský pedagog. V 80. letech tento moravský umělec debutoval ve Slováckém divadle, následovalo angažmá v brněnském HaDivadle. Vyučuje na divadelní fakultě JAMU v Brně V posledních letech se již nevěnuje herectví, ale zaměřuje se převážně na filmovou dokumentární tvorbu. Natočil více než třista dokumentů. Pan Břetislav Rychlík obdržel mnoho ocenění a to nejen u nás, ale také v zahraničí, například v Moskvě, Krakově nebo Varšavě.
Zdroj informací: Břetislav Rychlík
9) František Kopecký
Spisovatel, bývalý starosta a současný kronikář obce Tvarožná. Pan František Kopecký je autorem mnoha publikací „Stará pošta a bitva tří císařů“ (1996), „100 let požární ochrany ve Tvarožné“(1991), „110 let Sboru dobrovolných hasičů ve Tvarožné“ (2001), „Bitva u Slavkova a Morava v letech 1805-6“ (2001), „Norbert Brassinne-poutník míru“ (2006), „Z historie pěšího pluku Kaiser č. I“ (2007), „200 let tradic bitvy u Slavkova“(2006-za tuto publikaci byla Klubem autorů literatrury faktu udělena v roce 2009 prémie regionální soutěže Miroslava Ivanova) a „O slavkovské bitvě“ (2009 – za tuto publikaci byla v roce 2010 udělena Klubem autorů literatury faktu v roce 2009 regionální cena Miroslava Ivanova), „100 osobností z doby třetí koalice“ (2010), Osobnosti Habsburské monarchie I.díl (2011), Osobnosti Habsburské monarchie II.díl (2012) a Osobnosti Habsburské monarchie III. díl (2013). Spoluautor „Tvarožná, Santon a bitva tří císařů“ (1998), příspěvky například do sborníku „Třetí koaliční válka 1805“ (2005), „Santon, příroda a historie“ (2008) a také do Tvaroženského zpravodaje atd.
Zdroj informací: František Kopecký
10) Petra Eliášová
Známá moderátorka se nejprve od roku 1996 zabývá úpravou dialogů pro dabingová studia. Následně v roce 2000 se paní Petra Eliášová stává redaktorkou Českého rozhlasu Brno. Od roku 2003 jsme tuto sympatickou Moravanku vídali na televizních obrazovkách při moderování pořadu České televize Toulavá kamera. Dále jsme ji mohli vidět při moderování Dobrého rána a od roku 2009 se pak zabývá editací a moderováním zpráv Dobrého rána. Moravští patrioti ji znají také z tradiční brněnské slavnosti Den za Moravu, kterou paní Petra Eliášová pravidelně moderuje.
Zdroj informací: Petra Eliášová
11) prof. Mgr. Jindřich Štreit, dr. h. c.
Uznávaný výtvarník, umělecký fotograf a vysokoškolský pedagog se od roku 1972 cíleně věnuje zobrazování života na vesnici a fotografování portrétů. V současnosti Jindřich Štreit vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Od roku 1991 se zabývá dokumentárními projekty ve Francii, Anglii, Brazílii, Moldávii, Rakousku, Německu, Japonsku, Číně, Maďarsku, Rusku a také doma na Moravě a v Čechách. Jindřich Štreit každé léto organizuje výstavní expozice na hradě Sovinec. Je členem Sdružení Q Brno, Spolku olomouckých výtvarníků atd.
12) doc. RNDr. Jindřich Klapka, PhD, HonDG, IOM, HonDL, ResProf, HonDSc, H.ProfSci, LFIBA
Matematik a fyzik evropského, či přímo světového významu. Působí na VUT v Brně, pedagogická hodnost docent, v zahraničí však výzkumný profesor a čestný profesor matematiky a fyziky, čestný doktor věd Mezinárodního biografického centra v Cambridge, UK (za významné vědecké výsledky v matematických metodách pro operační výzkum a teoretickou fyziku, včetně teorie šíření nanosekundových pulsů) a držitel řady dalších čestných titulů a ocenění. Předseda a jeden ze zakladatelů Moravskoslezské akademie pro vzdělání, vědu a umění. Osobnost širokého kulturního rozhledu, ve spolupráci s Českým rozhlasem uskutečňuje i přednášky hudebně historického zaměření. Člověk nesmírně skromný s vřelým a velmi aktivním vztahem ke své rodné Moravě (*19.března 1936 Zlín).
13) prof. PhDr. Miloš Stehlík
historik umění, doyen moravské památkové péče, též básník
Narodil se 14. listopadu 1923 v Brně. V letech 1945 až 1949 studoval dějiny umění a klasickou archeologii na filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1949 je pracovníkem brněnského Národního památkového ústavu. Externě také doposud přednáší na Semináři dějin umění FF MU. Pan prof. Stehlík je předním znalcem barokního sochařství na Moravě. Celý svůj profesní život zasvětil památkám a jejich ochraně. V roce 2002 získal Cenu města Brna (za rok 2001), roku 2013 pak ocenění ministerstva kultury Artis Bohemiae Amicis (iniciátorkou byla Magdalena Vašáryová). Je autorem mnoha studií, odborných textů a uměnovědných monografií, například „Ars restaurandi : restaurátorské práce malířské“ (1986), „Originál, faksimile : barokní sochařství na Moravě“ (1987), „Brno historické“ (1992), „Kašna Parnas od Johanna Bernharda z Erlachu“ (1996), „Refektář františkánského kláštera v Uherském Hradišti“ (2002), „Památková péče na Moravě“ (kolektiv autorů, 2002), „Barok v soše“ (2006), „Sochařský svět Jiřího Antonína Heinze“ (2013). Vydal také několik sbírek vlastních veršů, například „Pět z Marných veršů“ (1964), „Krajina v půlnoci“ (1964), „Carmina tibi scripta“ (1965), „O životě, lásce a smrti“ (2013), „Šest básní“ (2015), „Šero v úsvitu“ (2017). Moravská zemská knihovna v Brně připravuje k jeho životnímu jubileu výstavu.
Pan profesor Stehlík se hlásí k moravské národnosti a na budoucnosti Moravy mu velice záleží. Při nominačním rozhovoru s panem Mgr. Janem Studeníkem (NPÚ Brno) zavzpomínal, jak jeho „dědóšek“ (to bývalo ještě za starého Rakouska), když prý vyvěšoval moravský žluto-červený prapor (takový ten dlouhý přes několik pater budovy, jemuž v Brně přezdívali „fána“), vždy přitom zpíval vlasteneckou píseň „Jsem Moravan – toť chlouba má…“ od Václava Novotného st.
Stránky Moravské národní obce: Osobnost Moravy
Facebook: Osobnost Moravy
jiři pavlica