Členové Místního sdružení MNO Haná zvou všechny členy a přátele na nenáročnou jarní vycházku na vrchol Bradla, známý též jako Moravský Blaník. Vlak z Olomouce vyjíždí v 7.47 hodin. Do Nové Hradečné přijíždí v 8.43 hodin. Sraz účastníků bude v železniční stanici v Nové Hradečné v 8.45 hodin. Náhradní program za nepříznivého počasí bude přátelské posezení v restauraci Pod Bradlem.
Neděle 8. května 2011 v 8.45 hodin
Nová Hradečná – železniční stanice.
Nedávno byla na vrcholu Bradla instalována schránka s pamětní Vrcholovou knihou. O tuto schránku se zasloužili členové a příznivci MNO Haná. Tato iniciativa se setkává s velkým a kladným ohlasem veřejnosti.
Místní sdružení MNO Haná bude na vrcholu Bradla dne 20. srpna 2011 pořádat 1. ročník Setkání moravskéch patriotu. Touto akcí chceme pozvat širokou veřejnost do krásné přírody, a také připomenout výročí 150 let od setkání velkých moravských osobností na vrcholové skále Bradla, básníka Aleše Balcárka a spisovatele Jakuba Lolka. Za organizátory se na setkání těší Stanislav Blažek, předseda Místního sdružení MNO Haná.
Proč se Bradlu říká „moravský Blaník“, odkdy se takové označení užívá, kdo ho zavedl a s jakou pověstí je spojeno?
O tom, že se Bradlu říká „moravský Blaník“, jsem až do zveřejnění tohoto článku nikdy neslyšel. Z nulové reakce na můj dotaz soudím, že organizátoři důvod neznají, tak jsem se do hledání pustil sám. Ne že by se toho na internetu dalo najít nějak moc, na stránkách jednoho cestopisného pořadu České televize jsem našel tento text:
První česká národní slavnost se konala na Bradle – Moravském Blaníku 20. června 1897. Uspořádala ji Národní jednota v Olomouci a zúčastnilo se jí několik tisíc lidí. Po společném výstupu na vrchol se na louce nad obcí Lipinka, v místě nazývaném Na padělku, konala lidová zábava. Účinkovalo na ní několik pěveckých sborů a vyhrávala dechová kapela. Podle historických pramenů zazněl na závěr projev jednatele olomoucké Národní jednoty Richarda Fischera o „národních úkolech severomoravských Čechů v horkém zápasu s germanizujícím nepřítelem“. Němci manifestovali pod Bradlem svou sílu a touhu po připojení k hitlerovskému Německu většinou první květnovou neděli nebo o letním slunovratu. Před Mnichovem se zde naopak v přátelském duchu setkali čeští a němečtí antifašisté z celé severní Moravy. Po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva lidové a národnostní manifestace na Bradle postupně ustaly a vrch zůstal už jenom oblíbeným cílem turistů. Ti toho většinou už o jeho pohnuté historii moc neví.
(http://www.toulavakamera.cz/article.asp?id=905)
Proč vrchol dostal přezdívku „moravský Blaník“, píše např: http://www.jeseniky-vrbensko.cz/cs/tematicke-vylety/tipy-na-vylety-do-60-km/hruby-jesenik-usovska-vrchovina-bradlo-600-m-n-m-cast-2.html:
V minulosti bylo Bradlo centrem slavností a manifestací národnostního charakteru. Ty stály zřejmě u zrodu pojmenování Moravský Blaník. Skalní vyhlídka byla vybudována již na konci 19. století. První velká slavnost s tanečním a kulturním programem, které se zúčastnily tisíce lidí, se na Bradle konala 20. června roku 1897.
A také:
Národní charakter zdejších akcí stál zřejmě i u zrodu pojmenování Moravský (nebo taky Hanácký) Blaník. Žádná jiná logičtější souvislost s českým Blaníkem neexistuje, chybí tu jeskyně i rytíři…
(http://cestovani.idnes.cz/moravsky-blanik-nabizi-nejen-skvelou-skalni-vyhlidku-pfp-/igcechy.aspx?c=A070226_112628_igcechy_tom)
Tyto texty jen znásobily mé pochybnosti nad tím, zda Bradlo má symbolickou moravskou hodnotu. Jestliže na shromážděních konaných na jeho vrcholu se vyzývalo k aktivitě severomoravských Čechů, pak lze sotva tento vrchol považovat za tradiční místo moravanství. Ostatně už sám název „moravský Blaník“ odkazuje na symbol českého národa a jako všechny české národní symboly s přívlastkem „moravský“ vznikl ve své době jako vyjádření myšlenky, že i v „druhé české vlasti“ se můžou místní čeští vlastenci scházet u symbolů českého národa, které navzdory politickému rozdělení symbolizují jednotu všech Čechů.
Je mi jasné, že myšlenkami na moravský národ se v řadách moravských vlastenců nezaobírá téměř nikdo, i tak je však ztěží pochopitelné, proč organizace, která má v jméně „národní“ (spolu s „moravská“) dělá reklamu zrovna českým národním symbolům (tím nemyslím Bradlo, ale Blaník). Naprosto nehodlám kritizovat aktivity MNO, které jsou výborné (a nikdo jiný je nedělá), jen se domnívám, že by měla působit důsledně jako moravská a nikoli jako moravsko-česká. Uznávám, že by bylo nesmírně náročné (pokud vůbec možné) pro účely setkávání najít v moravské krajině přírodní útvar, který by byl ve veřejném povědomí spojen s čistým moravanstvím a ne s moravsky regionálně zabarveným češstvím, ale je možné v tomto konkrétním případě (i spoustě dalších příkladů) pozapomenuté spojení konkrétního přírodního útvaru s šířením češství aspoň nepřipomínat (tj. v tomto konkrétním případě neříkat Bradlu „Blaník“) a místo toho ho nahradit novou moravskou symbolikou (podobně jako třeba postupovala církev, když kdysi na místě pohanských svatyň stavěla křesťanské kostely a na dny pohanských svátků přesouvala své vlastní křesťanské slavnosti). Pravda, vyžadovalo by to přemýšlení nad symboly moravanství, zejména národního, včetně jejich vytváření (pokud žádné k dispozici nejsou), nehledě vůbec na to, že myšlení bolí. Je však jiná cesta? Doufám, že se členové místního sdružení MNO Haná neurazí, když vyjádřím naději, že po 8. 5. tohoto roku se další bradelská setkání už nebudou konat na „moravském Blaníku“.
(Také bych si raději dával pozor na připomínku „velkých moravských osobností“, ony totiž „velké moravské osobnosti“ byly v 19. století téměř vždy propagátory přináležitosti Moravanů k Čechům a tedy české národní myšlenky. Najít ve 2. polovině 19. století někoho, kdo podporoval slovanskost Moravy, ale nechtěl připojení slovanských Moravanů k českému národu, by byl nejspíš zázrak.)