Obliba vyvěšování moravských vlajek na Horácku významně vzrostla

Podobně jako v loňském a předloňském roce na státní svátek sv. Cyrila a Metoděje vyvěsily mnohé moravské radnice, jako připomínku moravských historických tradic a svébytné kultury, žluto-červené moravské vlajky. Zdá se, že iniciativa, kterou organizuje občanské sdružení Moravská národní obec, získává rok od roku stále větší popularitu. Předloni se jí zúčastnilo 75 radnic, loni 225 a letos byl překonán počet 390 radnic. Akci podpořily vyvěšením i dvě obce v Čechách (Vysoké Mýto jako rodiště „autora“ zemských barev) a jedna obec slovenská. Obce vlajku vyvěšují společně s vlajkou státní v souladu s platným zákonem jako vlajku v kategorii „jiné“, stejně jako se vyvěšují vlajky obecní nebo třeba hasičské vlajky.

 

Úspěch na Horácku

 
     Běžný obyvatel Moravy by mohl předpokládat, že demonstrovat moravské tradice se rozhodnou převážně obce a města na východní Moravě, tedy Slovácku a Valašsku. Není tomu tak. Nejvíce letos vlajky byly vyvěšeny překvapivě na Moravě západní (Horácku), které má k Čechám z moravských oblastí nejblíže. V kraji Vysočina letos na radnicích zavlálo více než 112 moravských vlajek, v loňském roce jich bylo 40. Na moravském Dačicku (administrativně Jihočeský kraj) zavlála moravská vlajka v samotných Dačicích a v obci Dešná, u hranic s Dolním Rakouskem. Pokud jde o celou etnografickou oblast Horácko s Podhoráckem a Horáckým Dolskem, nelze opomenout i významnou podporu desítek obcí a měst na Tišnovsku, Moravskokrumlovsku nebo Znojemsku.
V kraji Vysočina se oproti loňsku zvýšila účast radnic na této akci o 180 %. Největší podporu má iniciativa na Bystřicku, Náměšťsku a Třebíčsku. Akci podpořily horácká města a městysy: Moravské Budějovice, Jemnice, Náměšť nad Oslavou, Velká Bíteš, Křižanov, Okříšky, Budišov, Hrotovice, Dalešice či Bobrová. Moravské vlajky ale vyvěsily i obce v těsné blízkosti historické moravsko-české hranice, např. v obcích Nadějov na Jihlavsku, Hamrech nad Sázavou na Žďársku či v městysech Mrákotín u Telče a dokonce v Jimramově, který je historickou zemskou hranicí přímo rozdělen. Mnozí starostové a představitelé obcí na výzvu reagovali s nadšením, že přes krajskou příslušnost jsou stále považováni za součást Moravy. Z našeho pohledu ne příliš šťastného zřízení tzv. malých krajů na konci 90. let a vznikem smíšených česko-moravských krajů Vysočina, Jihočeský a Pardubický, je obtížné naše tradiční „české země“ (Čechy, Moravu a Slezsko) běžným lidem nějak srozumitelně vymezit. Proto leckomu za časté neznalosti publicistů z centrálních médií se může zdát, že Morava začíná až u Devíti křížů a nikoliv u Jihlavy.
 

Iniciativa je nestranická

 
     Obliba vyvěšování moravské vlajky nejen na horáckých radnicích vychází z důsledku přísné nestranickosti iniciativy a z podpory moravských tradic (horáckých, hanáckých, slováckých, valašských či lašských). Nesleduje osobní či skupinové politické zájmy. Přestože jen málo veřejných záležitostí může nebýt ve skutečnosti politickou otázkou, zůstávají organizátoři akce nadále přáteli moravské historie a tradic a nemají zájem na osobním ovládnutí obecních, městských, krajských či centrálních úřadů.
 

Žádný nacionalismus

 
     Obavy z nějaké formy nacionalismu zde nejsou na místě. I slovo „národovectví“, mnohdy z minulosti neprávem negativně zabarvené, je v dnešní době zavádějící. Občanské sdružení Moravská národní obec, která tuto iniciativu organizuje, zásadně odmítá jakýkoli extremismus či radikalismus. Pojetí národa jako skupiny lidí mluvící jedním jazykem a tvořící jeden národní stát, jak ho známe z dob národního obrození nebo z počátku 20. století, považuje již za historicky překonané. Dnes je běžně ve vyspělých zemích za národ označována skupina lidí sdílející společné tradice a hlásící se k určitým hodnotám bez ohledu na jazyk či státní příslušnost. Není tedy již nutné odlišovat zemskou identitu (Češi z Moravy) od (moravské) národnosti. Buďme rádi, že se dnes můžeme k těmto rozmanitým hodnotám přihlásit, aniž bychom za to nesli jakoukoliv újmu.
Moravskou vlajku mohou dobrovolně vyvěšovat města a obce i při jiných příležitostech (obecních slavnostech, hodech či jiných výročích).^[1] Vlajku si oblíbili i mnozí běžní občané, kteří jimi zdobí svá obydlí. Poněvadž jsme již o generaci dále od dob povinného vyvěšování určitých vlajek, nemusíme se proto stydět vyvěšovat vlajky státní ani vlajky historických regionů či zemí, jak je tomu obvyklé v západoevropských zemích, kde jsou na svou historii a tradice náležitě hrdi.^[2]
 

 
 
 
 
 
 
 
 

Lenka Holaňová

regionální zmocněnkyně vlajkové iniciativy

PhDr. David Unger

předseda Místního sdružení MNO Horácko

 
 
 
Poznámky
 
^[1]   MNO: Významné moravské dny, In: zamoravu.eu, 9. ledna 2012
^[2]   MNO: Inspirace ze západní Evropy, In: facebook.com, 8. dubna 2012