LODĚNICE – Památná bitva mezi Čechy a Moravany

Ohlédnutí za jediným válečným střetnutím v dějinách, kdy pozvedli své zbraně proti sobě.
V létě roku 1185 došlo ke vpádu vojsk českého knížete Bedřicha, pod vedením jeho mladšího bratra Přemysla (pozdějšího krále Přemysla I. Otakara), na území znojem­ského knížete a markrabího Moravy, Konráda III. Oty. Čechové vtrhli do Bítovské a Znojemské župy, kde plenili a pálili, avšak nikdo jim nekladl odpor. V prosinci roku 1185 poslal kníže Bedřich svého bratra Přemysla ještě s větším vojskem na Moravu, ale jelikož byl Konrád na jejich útok připraven, překvapil protivníka mohutným voj­skem Němců a Moravanů, spojených v jeden šik.

 
     Kronikář Jarloch († 1228), opat kláštera v Milevsku, podrobně popisuje průběh bitvy: Dne 10. prosince, Léta Páně 1185, svedli mezi sebou Čechové a Moravané u Loděnic takovou bitvu, že „křik i hluk bojujících, vřava lidí, koní a lomoz zbraní, bylo slyšet až v klášteře v Dolních Kounicích, vdáleném odtud dobrou míli.“ (cca 10 km) Podle Jarlocha byla bitva dlouho nerozhodná, ale bojová převaha Čechů nakonec zvítězila. Zdálo se, že potáhnou dál krajinou jako vítě­zové, ale byli tak zdecimováni, že se museli stáhnout zpátky do Čech. K podmanění Moravy tedy nedošlo.
V bitvě zahynulo na obou stranách mnoho statečných šlechticů. Z české strany na následky zranění podlehl Jura, číšník Jiřího z Milevska, zakladatele kláštera v Milevsku (1184). V krvavé řeži pod Jiřím z Milevska padl kůň a kdyby ho z bitvy jeho dva družiníci Mstoň a Ploužin nevyvedli, snad by v ní zahynul. Z moravské strany vyvázl živý Vilém z Pulína (předek erbu lekna), družiník Konráda a zakladatel nedalekého kláštera ROSA COELI v Dolních Kounicích (1181). „Liščí kabátec, který měl Vilém oblečený přes krunýř, byl rozsekán na více než tisíc děr“, popisuje Jarloch. Renesanční letopisec Václav Hájek z Libočan († 1553) uvádí až 4000 padlých. Společně byli pochováni do vykopaných jam. V každé z nich leželo až dvacet těl, která byla zasypána zeminou a kamením.
V létě roku 1186 se Přemyslovci usmířili a v Kníně (na Příbramsku) se stali přáteli. Kronikář Přibík Pulkava z Radenína († 1380) klade usmíření naopak do Dolních Kounic. Totéž vypráví i Václav Hájek a dodává, že se zde Konrád Bedřichovi podřídil. Jejich informace bychom měli brát s rezervou, neboť soudobý kronikář Jarloch o ničem takovém nehovoří.
 
Památnou bitvu dodnes připomíná smírčí kříž a občas vyorané úlomky šípů a zbraní.
 

Mgr. Jan Studeník

 

Moravská národní obec

 
 
 

 

 

 

6 odpovědí na “LODĚNICE – Památná bitva mezi Čechy a Moravany”

  1. Ve škole vše neučí,
    jen o husitech se tam pěje,
    historie bez lásky a o meči,
    kam Čechů neůpřimnost spějě?

  2. A kdoví jak to bylo. Jestli z této bitvy nevyribili české vítězství až čeští kronikáři. Ta následná úmulva o nástupnictví na pražský trůn se mi nějak nezdá.

  3. Já si prostě nemůžu pomoct, ale už u toho prvního obrázku, je jasně patrné kdo jsou Moravané a kdo Češi. Mám na mysli zejména výzbroj. Zatímco Češi byli vyzbrojeni v typicky západním stylu rytířů, tak moravané vypadají daleko ´´východněji´´ například ty helmy s koženým lemem dokola to je prostě jednoznačně východoslovanská záležitost, ale zejména ten jízdní lukostřelec s hranatým a podlouhlým toulcem, ten můžete nalést na vícero staroruských malbách. Už jenom to, že se v moravské armádě vyskytovaly jednotky jízdních lukostřelců jasně poukazuje na to, že mezi těmito kulturami byly velké rozdíly. Češi podle všeho podlehli kompletně západnímu-germánskému vlivu a Moravané zřejmě udržovali to své slovanství. Ostatně na to poukazují i genetické rozdíly, kdy Čechy jsou daleko více germánské a jižní dokonce keltské. Na moravě je celkově větší výskyt haploskupiny R1a, která je ve střední evropě všeobecně považována za slovanskou. Možná i ta velká rozdílnost mezi Moravou a Čechy byla jeden z mnoha faktorů k vzájemné nevraživosti. Kdo ví…

  4. — Já si prostě nemůžu pomoct, ale už u toho prvního obrázku, je jasně patrné kdo jsou Moravané a kdo Češi —

    Ten první obrázek vznikl v polovině 16. století a vypovídá jedině o tom, jak si bitvu u Loděnice představovali v 16. století (i to je však zajímavé), v žádném případě se nejedná o doklad toho, jak bitva skutečně vypadala. Ve skutečnosti se patrně výzbroj obou stran od sebe vůbec nelišila.

  5. Stejný obrázek, který byl užit v Hájkově kronice, jsem viděl i v jiné dobové knize, tam však ilustroval jiný příběh. Tiskové štočky se různě půjčovaly. Je možné, že obrázek původně neilustroval česko-moravskou bitvu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *