Ohlédnutí za jediným válečným střetnutím v dějinách, kdy pozvedli své zbraně proti sobě.
V létě roku 1185 došlo ke vpádu vojsk českého knížete Bedřicha, pod vedením jeho mladšího bratra Přemysla (pozdějšího krále Přemysla I. Otakara), na území znojemského knížete a markrabího Moravy, Konráda III. Oty. Čechové vtrhli do Bítovské a Znojemské župy, kde plenili a pálili, avšak nikdo jim nekladl odpor. V prosinci roku 1185 poslal kníže Bedřich svého bratra Přemysla ještě s větším vojskem na Moravu, ale jelikož byl Konrád na jejich útok připraven, překvapil protivníka mohutným vojskem Němců a Moravanů, spojených v jeden šik.
Kronikář Jarloch († 1228), opat kláštera v Milevsku, podrobně popisuje průběh bitvy: Dne 10. prosince, Léta Páně 1185, svedli mezi sebou Čechové a Moravané u Loděnic takovou bitvu, že „křik i hluk bojujících, vřava lidí, koní a lomoz zbraní, bylo slyšet až v klášteře v Dolních Kounicích, vdáleném odtud dobrou míli.“ (cca 10 km) Podle Jarlocha byla bitva dlouho nerozhodná, ale bojová převaha Čechů nakonec zvítězila. Zdálo se, že potáhnou dál krajinou jako vítězové, ale byli tak zdecimováni, že se museli stáhnout zpátky do Čech. K podmanění Moravy tedy nedošlo.
V bitvě zahynulo na obou stranách mnoho statečných šlechticů. Z české strany na následky zranění podlehl Jura, číšník Jiřího z Milevska, zakladatele kláštera v Milevsku (1184). V krvavé řeži pod Jiřím z Milevska padl kůň a kdyby ho z bitvy jeho dva družiníci Mstoň a Ploužin nevyvedli, snad by v ní zahynul. Z moravské strany vyvázl živý Vilém z Pulína (předek erbu lekna), družiník Konráda a zakladatel nedalekého kláštera ROSA COELI v Dolních Kounicích (1181). „Liščí kabátec, který měl Vilém oblečený přes krunýř, byl rozsekán na více než tisíc děr“, popisuje Jarloch. Renesanční letopisec Václav Hájek z Libočan († 1553) uvádí až 4000 padlých. Společně byli pochováni do vykopaných jam. V každé z nich leželo až dvacet těl, která byla zasypána zeminou a kamením.
V létě roku 1186 se Přemyslovci usmířili a v Kníně (na Příbramsku) se stali přáteli. Kronikář Přibík Pulkava z Radenína († 1380) klade usmíření naopak do Dolních Kounic. Totéž vypráví i Václav Hájek a dodává, že se zde Konrád Bedřichovi podřídil. Jejich informace bychom měli brát s rezervou, neboť soudobý kronikář Jarloch o ničem takovém nehovoří.
Památnou bitvu dodnes připomíná smírčí kříž a občas vyorané úlomky šípů a zbraní.
Mgr. Jan Studeník
Moravská národní obec
Ve škole vše neučí,
jen o husitech se tam pěje,
historie bez lásky a o meči,
kam Čechů neůpřimnost spějě?
A kdoví jak to bylo. Jestli z této bitvy nevyribili české vítězství až čeští kronikáři. Ta následná úmulva o nástupnictví na pražský trůn se mi nějak nezdá.
Já si prostě nemůžu pomoct, ale už u toho prvního obrázku, je jasně patrné kdo jsou Moravané a kdo Češi. Mám na mysli zejména výzbroj. Zatímco Češi byli vyzbrojeni v typicky západním stylu rytířů, tak moravané vypadají daleko ´´východněji´´ například ty helmy s koženým lemem dokola to je prostě jednoznačně východoslovanská záležitost, ale zejména ten jízdní lukostřelec s hranatým a podlouhlým toulcem, ten můžete nalést na vícero staroruských malbách. Už jenom to, že se v moravské armádě vyskytovaly jednotky jízdních lukostřelců jasně poukazuje na to, že mezi těmito kulturami byly velké rozdíly. Češi podle všeho podlehli kompletně západnímu-germánskému vlivu a Moravané zřejmě udržovali to své slovanství. Ostatně na to poukazují i genetické rozdíly, kdy Čechy jsou daleko více germánské a jižní dokonce keltské. Na moravě je celkově větší výskyt haploskupiny R1a, která je ve střední evropě všeobecně považována za slovanskou. Možná i ta velká rozdílnost mezi Moravou a Čechy byla jeden z mnoha faktorů k vzájemné nevraživosti. Kdo ví…
— Já si prostě nemůžu pomoct, ale už u toho prvního obrázku, je jasně patrné kdo jsou Moravané a kdo Češi —
Ten první obrázek vznikl v polovině 16. století a vypovídá jedině o tom, jak si bitvu u Loděnice představovali v 16. století (i to je však zajímavé), v žádném případě se nejedná o doklad toho, jak bitva skutečně vypadala. Ve skutečnosti se patrně výzbroj obou stran od sebe vůbec nelišila.
Stejný obrázek, který byl užit v Hájkově kronice, jsem viděl i v jiné dobové knize, tam však ilustroval jiný příběh. Tiskové štočky se různě půjčovaly. Je možné, že obrázek původně neilustroval česko-moravskou bitvu.
https://www.youtube.com/watch?v=4qKfuECPRRI