Slovo předsedy k závěru roku PF 2023 a Výzva všem Moravanům

Vážení členové a příznivci Moravské národní obce, vážení Moravané! Dovolte mi, jako již tradičně každý rok, abych všem členům a příznivcům Moravské národní obce (MNO) poděkoval za vše, co pro Moravu a MNO v uplynulém roce vykonali.

Bohužel, i uplynulý rok, především jeho první část, byl poznamenán opatřeními proti šíření koronavirové infekce, což nám velmi ztěžovalo naši práci. Následující energetická krize a propuknutí války na Ukrajině, však mnohým z nás natolik učinilo vlastní pracovní a osobní život složitým, že utrpěla i činnost MNO. Přesto se podařilo realizovat většinu plánovaných akcí a iniciativ. Výjimkou byla výroční členská schůze, jejíž plánovaný podzimní termín byl po dohodě členů grémia a předsedů většiny místních sdružení přesunut na jaro. Podobně nedořešenou oblastí naší činnosti zůstává i nadále propagace. Přestože máme spoustu úspěchů, veřejných aktivit a iniciativ, nedokážeme je tzv. prodat, aby se o nich dověděla i široká veřejnost.

Lídrem našich iniciativ tak zůstává „Vlajková iniciativa“, jejíž dlouhodobé dopady přinášejí ovoce. Moravskou vlajku, jako symbol obnovy moravské společnosti, je nejen možné vidět prakticky při všech politických a sportovních akcích a příležitostech, ale její význam si začali uvědomovat i mnozí politici. Vznikla proto iniciativa, kterou zaštiťuje bývalý předseda parlamentu ČR Radek Vondráček s podporou některých osobností moravského hnutí. Ta usiluje o legalizaci zemských symbolů parlamentem ČR. To je ta cesta, kterou Moravská národní obec považuje za správnou. Našimi silami na Moravě vytvořit takové prostředí a atmosféru, aby sami politici museli adekvátně reagovat. Stálou oblibu si udržuje iniciativa „Osobnost Moravy“, jak mezi účastníky, tak mezi příznivci. Den za Moravu si bez předávání cen vítězům této ankety, již nedovedeme představit. Úspěšná je i iniciativa „Vracíme Moravu do škol“. V jejím rámci vydaná učebnice pro II. stupeň ZŠ a víceletých gymnázií „Morava do roku 1860“, se dobře prodává. Její rozšíření do škol, pro neplnění závazků profesionálních prodejců, však poněkud vázne. To ovlivňuje i rozhodnutí o tisku druhého dílu, který je již téměř připraven. Pokračuje i iniciativa Vize pro prosperitu. Ukazuje se, že její záběr je velmi široký a obsah na vysoké odborné úrovni. To na druhou stranu zpomaluje její šíření, které si vyžádá roky další práce. Stálé místo mají v naší činnosti i další úspěšné akce v čele s „Dnem za Moravu“ v Brně. O nich je možné se dočíst na našich stránkách. Jako novinku pro příští rok jsme připravili „Výzvu všem Moravanům!“. Její text je v příloze tohoto článku.

V moravském hnutí nepokračoval dřívější vývoj. Dvě vedle sebe existují uskupení, PS Moravané a Moravské zemské hnutí, přes minulé kroky vedoucí ke spolupráci, po zahájení války na Ukrajině, zaujali k řešení této války dvě odlišná, nesmiřitelná stanoviska. Ta prakticky vylučují užší spolupráci. Tento střet se naštěstí vyhnul občanské oblasti. Moravská národní obec spolupracuje především se Společností pro Moravu a Slezsko, se kterou se vhodně doplňujeme. Aktivní je i několik dalších menších organizací. Bohužel Moravský kulatý stůl omezil svou aktivitu převážně na diskusní klub. Protože v rámci těchto diskuzí byla opakovaně a nepravdivě napadena činnost MNO, MNO stáhlo našeho zástupce z pozice „hosta“ MKS a nadále se setkání MKS nezúčastňuje. O podrobných důvodech tohoto kroku byli naši členové seznámeni v zápise z jednání grémia a společné rady MNO z. s.

Na závěr bych rád popřál všem našim členům a příznivcům i všem Moravanům do nového roku 2023 hodně zdraví, štěstí a spokojenosti i osobních a pracovních úspěchů. Osobně věřím, že rok 2023 bude rokem, kdy bude ukončena nesmyslná válka na Ukrajině a na Moravě začneme zase normálně žít.

Ing. Jaroslav Krábek
předseda Moravské národní obce

 

Výzva všem Moravanům!

V poslední době stále více centrálních orgánů, organizací i medií oficiálně používá označení „Česko“ pro celý stát. Dochází tak k počešťování všeho, co bylo dosud moravské. Moravská města, řeky, hory i vše ostatní jsou nadále označovány jako „české“ a Morava je postupně vymazávána z jazyka i vědomí lidí. To vše se děje pod falešným tvrzením, že Česko znamená něco jiného než Čechy. Opak je pravdou. Pravidla českého jazyka hovoří jasně: “Vlastní jméno Čechy i jeho varianta Česko jsou odvozená od vlastního jména Čech a mají stejný slovní základ.“ Používat vlastní jméno Česko pro celý stát, je tedy stejné, jako používat jeho variantu Čechy, což též mnozí činí.

S takovouto situací se nesmíme smířit. V Praze se práva či spravedlnosti nedovoláme, to snad pochopili již všichni. Proto bojujme doma na Moravě. Žijeme v českomoravském prostoru, odmítejme tedy Česko (i Čechy) jako název pro celý stát a důsledně používejme v hovorovém i psaném projevu Českomoravsko a Českomoravský. Zdůrazňujeme, že nejde o hledání nového oficiálního názvu pro tento stát, od toho jsme velmi vzdáleni, ale pouze reakci na nesprávné používání vlastního jména Česko (Čechy). Výhodou je, že název Českomoravský je běžně používaný a zažitý pro označení různých institucí celé republiky (ČM – odborový svaz, myslivecký svaz, kynologický svaz, ČM komory, ČM hypoteční a realitní společnosti, banky, firmy atd. atd.). Jsou jich desítky. Navíc vzorem nám může být velmi podobný název Československo, který všichni ve světě i u nás přijímali. Našim cílem je, aby si lidé uvědomili, že Morava a Moravané jsou stále zde. To platí i pro obyvatele Čech. Budeme-li dostatečně vytrvalí, brzy si této iniciativy všimnou novináři a může být otevřena veřejná diskuze.

31. 12. 2022

Ing. Jaroslav Krábek

Moravská národní obec z. s.

3 odpovědi na “Slovo předsedy k závěru roku PF 2023 a Výzva všem Moravanům”

  1. Předem se omlouvám za pozdní odpověď. Váš dotaz jsem přehlédl.
    Nyní tedy ke slezským územím v ČR. Ty jsou významnou součástí historie a nelze je opomenout. Jak bylo podrobně zdůvodněno v materiálu Vize pro prosperitu, v současnosti je již nemožné je odseparovat od moravské části Ostravské aglomerace. Proto je navrhována i jedna z budoucích zemí v Poodří, jejímž základem je současný Moravskoslezský kraj. Název si musí stanovit její obyvatelé již sami.
    Pokud jde o používání označení Českomoravsko, jde pouze o reakci, nás Moravanů, na šířené Česko. Ne o hledání budoucího názvu pro ČR. Vychází z logiky běžného používání tohoto názvu, viz příklady. Slezsko se v žádném názvu celostátní organizace prozatím neobjevilo.

  2. Souhlasím a považuji tuto možnost za nejlepší. Název Českomoravská republika by daleko lépe vyjadřoval fakt, že téměř celá naše republika se skládá ze dvou celých zemí – z Čech a Moravy. Zkrácený název Českomoravsko by byl také kratší než bylo Československo. Prosazení tohoto názvu by byl obrovským krokem kupředu. Výrazně by to zvýšilo význam Moravy doma i v zahraničí. Avšak tento název má svůj nedostatek (nespravedlnost). Našim slezským spoluobčanům by mohlo být líto, že si Morava polepší a Slezsko ne. Jsou tedy i jiné možnosti. Například Spolková republika Čech, Moravy a Slezská. Je to i dle ústavy. Tento název ale považuji za poněkud matoucí. Částečně by to mohlo působit, že nám patří i celé Slezsko (nebo alespoň velká část). Není to tak dávno, kdy se musela přejmenovat Makedonie na Severní Makedonii. Název Makedonie vadil Řecku. Hlavní část Slezska je v Polsku a část také v Německu, což možná ani mnoho obyvatel u nás neví. Nejvýstižnější název by tedy byl Spolkové republika Čech, Moravy a jižního (jihovýchodního) Slezska. Případně Spolková republika Čech, Moravy a Moravského (Českého) Slezska. Tyto názvy jsou už ale poměrně dlouhé. Další vhodný název by byl Čechy a Morava. Jenže Slezsko by v názvu opět nebylo. A navíc to bohužel připomíná období Protektorátu Böhmen und Mähren. Ale v budoucnu se uvidí. Samotnému mi to přijde přirozené. Název České země mi přijde lepší tak o jedno procento (než název Česká republika). Co si pod tím představit? Jedině to, že celá republika nejsou Čechy. Tedy je tu ještě alespoň jedna nějaká další česká země. Jenže ještě na začátku devadesátých let bylo jednoznačné rozdělení republiky na české, moravské a slovenské kraje. Do roku 1948 tu byla země Moravskoslezská a do roku 1918 Markrabství moravské. Pak raději nazvat republiku Velká Morava. To by se ale nelíbilo ani naším českým spoluobčanům (nejen těm slezským). Pokud by se název někdy v budoucnosti začal řešit, uvítám každou změnu k lepšímu. To znamená Moravu dostat do názvu a tím pádem i na mapu. Je smutný fakt, že Moravu už kousek za hranicí většinou nikdo nezná. A název Česká republika je v zahraničí skoro vždy chápán jako jedna unitární země = Čechy. Momentálně je šance na změnu prakticky nulová. Ale co bude v budoucnu? To nikdo neví.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *