Protože se na sociálních sítích rozvířila diskuse ohledně tinktur moravského znaku, předkládáme autentickou zprávu — tentokrát reakci Čechů z roku 1848, na změnu moravské národní barvy:
„Moravané a Čechové jsou odjakživa bratři, neboť pocházejí z jednoho kmene; ale tenkrát by se člověk šeredně zmýlil… pásky, jimiž si brněnští gardisté prsa a bedra ozdobili, jsou červené a žluté barvy. Jeden Moravan mi vysvětlil, že je to nyní barva moravská! Myslel jsem, že červená a bílá barva byla dosud moravskou národní barvou, tak jako v Čechách…“
„Představitelé Moravy nechtějí o politickém spojení s Čechami ani slyšet, nechtějí už ani českou barvu na Moravě vidět a přijali žlutočervenou. Nejdivnější na tom je, že tato nová móda v národních barvách, kterou se chce Morava mermomocí osamostatnit, pochází od Čecha, profesora Šembery, který věc nalezl ve starých knihách. Páni stavové i všichni nestavové si myslí, že Čechy jsou hladová, po kořisti slídící saně, která by Moravu pohltila. Začali proto Aleluja zpívat, že našli něco, čím se budou ihned na první pohled od Čechů rozeznávat. Povýšili tak barvu stavovskou za barvu národní a zástupce národa — národní garda, zaplesala s nimi. Nalezla prostředek, kterým se navěky věků od Čechů oddělí.“
(Pražský posel, 1848)
Na jaře roku 1848 rozdávaly moravské úřady národním gardám čepice a kokardy se žlutými a červenými pásky.