22. prosince 1878 – Poselství moravských poslanců dnešku

Dne 20. února 2015 byly veřejnosti představeny artefakty nalezené v kovové schrá­ně ukryté za závěrečným kamenem bývalé moravské zemské sněmovny. Kromě sta­vebních plánů, dobových novin, sněmovních usnesení či fotografií byla vystavena i zakládací listina budovy. Záhlaví dokumentu zdobil krásně vyvedený emblém zlato-červeně šachované moravské orlice. Text byl napsán německy i česky a signován předními osobnostmi stavebního projektu, na prvním místě zemským hejtmanem Vojtěchem Widmannem. Opodál byla umístěna také skleněná dóza na mince, převá­zaná žluto-červenými hedvábnými nitěmi a zapečetěná pečetí s motivem anděla držícího zemský znak (podle iluminace erbovního privilegia z roku 1462).
Pokračovat ve čtení „22. prosince 1878 – Poselství moravských poslanců dnešku“

HABRŮVKA – Pamětní zápis v obecní kronice

Od roku 2011 se obec Habrůvka na Blanensku pravidelně připojuje k iniciativě „Za vyvěšování moravské vlajky“ na obecním úřadě v Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (5. července), kterou organizačně zabezpečuje občanské sdružení Mo­ravská národní obec.
Letos v květnu při volbách do evropského parlamentu jsem měl jako člen volební komise tu čest, nahlédnout do obecní kroniky. Potěšil mne pamětní zápis z roku 2011.
Na stranách 197 a 198 se píše:
Pokračovat ve čtení „HABRŮVKA – Pamětní zápis v obecní kronice“

Zlatá a červená jsou zemské barvy, vlajka reprezentuje a sjednocuje

Státní svátek Cyrila a Metoděje se bytostně váže k prvnímu státnímu útvaru na na­šem území — Velké Moravě. Svatí věrozvěstové Cyril a Metoděj jsou patroni Mora­vy a spolupatroni Evropy a pátý červenec, kdy si připomínáme jejich kulturní misi a přínos vzdělanosti značné části Evropy, je nejvýznamnějším a vlastně jediným stát­ním svátkem Moravy. Morava je historická země, tisíciletá kultura a hodnota, kte­rou nelze zcizit ani vymazat. Morava žije Moravou a dává to zřetelně najevo. Ne­musíme být národností Moravany, abychom měli svou zemi rádi a chtěli vyjádřit svůj vztah symbolicky. Fenoménem příslušnosti k Moravě se stala moravská vlajka, kterou v roce 2014 hodlá vyvěsit na svých radnicích přes 900 obecních úřadů.
Pokračovat ve čtení „Zlatá a červená jsou zemské barvy, vlajka reprezentuje a sjednocuje“

Změna moravských národních barev roku 1848

Protože se na sociálních sítích rozvířila diskuse ohledně tinktur moravského znaku, předkládáme autentickou zprávu — tentokrát reakci Čechů z roku 1848, na změnu moravské národní barvy:
 
„Moravané a Čechové jsou odjakživa bratři, neboť pocházejí z jednoho kmene; ale tenkrát by se člověk šeredně zmýlil… pásky, jimiž si brněnští gardisté prsa a bedra ozdobili, jsou červené a žluté barvy. Jeden Moravan mi vysvětlil, že je to nyní barva moravská! Myslel jsem, že červená a bílá barva byla dosud moravskou národní barvou, tak jako v Čechách…“
Pokračovat ve čtení „Změna moravských národních barev roku 1848“

Usnesení MNO k závěrům Moravského kulatého stolu

Vzhledem k opakované snaze některých jednotlivců zpochybňovat legálnost v současnosti používané podoby moravské vlajky, případně navrhovat stále nové varianty této vlajky, usnesly se organizace zastoupené u Moravského kulatého stolu (MKS), na svém jednání dne 26. července 2012 v Brně, na vydání společného prohlášení: „Existuje velmi rozšířená lidová moravská zlatočervená vlajka s orlicí, všeobecně uznávaná. Objevují se však návrhy více variant moravských vlajek a tyto jsou souběžně předkládány s rozšířenou výše zmíněnou vlajkou. Tuto aktivitu pokládáme pro sjednocování moravských vlastenců jako velmi škodlivou, mající zřetelně rozkladný účinek.
Pokračovat ve čtení „Usnesení MNO k závěrům Moravského kulatého stolu“

ZDENĚK KOUDELKA – Moravská vlajka zakázána nebyla

V odborné literatuře i na internetu je hojně rozšířen mýtus,[1] že československý parlament roku 1920 užívání zemských vlajek zakázal a zrušil. Tento „argument“ se každoročně vynořuje před blížícím se státním svátkem Cyrila a Metoděje, kdy stovky radnic vyvěšují žluto-červenou moravskou vlajku. Ve snaze „o zaručenou senzaci“ neváhají bulvární novináři používat obraty typu „ilegální vlajka“ apod.[2] Některá média se rovněž zaštiťují předními znalci na danou problematiku, jejichž názory na moravskou vlajku zní nekompromisně: „Parlament ji zakázal a nebylo to nikdy obnoveno. Není oficiální vlajkou, lidé to nevědí,“ říká heraldik Jiří Louda.[3]
Pokračovat ve čtení „ZDENĚK KOUDELKA – Moravská vlajka zakázána nebyla“

Alois Vojtěch Šembera a moravská žluto-červená vlajka

VYSOKÉ MÝTO (Pardubický kraj), Ing. Miloslav Soušek, starosta města: „Hlásíme se k slavnému rodákovi A. V. Šemberovi. Moravskou vlajku dáme do výlohy budovy městské radnice.“ Alois Vojtěch Šembera (1807—1882), národní buditel a profesor českého jazyka. V letech 1847—1849 byl pověřen správou zemského archivu v Brně. Dne 25. dubna 1848 se ujal slavného proslovu z balkónu brněnské Reduty, kde pře­četl vyhlášení rakouské (Pillersdorfovy) ústavy. Vedle něj vlála žluto-červená morav­ská vlajka. V květnu roku 1848 odpovídá na dotazy ohledně moravských zemských barev. Spolu se znakem byly znovu-potvrzeny a schváleny dne 14. srpna 1848 na zemském sněmu.
Pokračovat ve čtení „Alois Vojtěch Šembera a moravská žluto-červená vlajka“