
Za vlajkovou iniciativu Moravské národní obce jsem byla pozvaná na 20. 4. 2023 poslanci Radkem Vondráčkem a Karlem Smetanou ke kulatému stolu k předkládanému zákonu o zemských symbolech.
Za vlajkovou iniciativu Moravské národní obce jsem byla pozvaná na 20. 4. 2023 poslanci Radkem Vondráčkem a Karlem Smetanou ke kulatému stolu k předkládanému zákonu o zemských symbolech.
Jestliže jsme v předešlém článku vyjádřili za Moravskou národní obec (MNO) a především její Vlajkovou iniciativu plnou podporu poslanecké zákonodárné iniciativě pana poslance Mgr. Radka Vondráčka, považujeme za vhodné reagovat i na kritické hlasy z moravského hnutí a vysvětlit náš postoj.
Vlajková iniciativa Moravské národní obce (MNO) jednoznačně podporuje poslaneckou zákonodárnou iniciativu, jejímž předkladatelem je pan poslanec Mgr. Radek Vondráček. Ta si klade za cíl ustanovit a dát jasná pravidla pro užívání zemských symbolik (znaků a vlajek) našich zemí Moravy, jižního Slezska a Čech.
Dne 20. února 2015 byly veřejnosti představeny artefakty nalezené v kovové schráně ukryté za závěrečným kamenem bývalé moravské zemské sněmovny. Kromě stavebních plánů, dobových novin, sněmovních usnesení či fotografií byla vystavena i zakládací listina budovy. Záhlaví dokumentu zdobil krásně vyvedený emblém zlato-červeně šachované moravské orlice. Text byl napsán německy i česky a signován předními osobnostmi stavebního projektu, na prvním místě zemským hejtmanem Vojtěchem Widmannem. Opodál byla umístěna také skleněná dóza na mince, převázaná žluto-červenými hedvábnými nitěmi a zapečetěná pečetí s motivem anděla držícího zemský znak (podle iluminace erbovního privilegia z roku 1462).
Pokračovat ve čtení „22. prosince 1878 – Poselství moravských poslanců dnešku“
Od roku 2011 se obec Habrůvka na Blanensku pravidelně připojuje k iniciativě „Za vyvěšování moravské vlajky“ na obecním úřadě v Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (5. července), kterou organizačně zabezpečuje občanské sdružení Moravská národní obec.
Letos v květnu při volbách do evropského parlamentu jsem měl jako člen volební komise tu čest, nahlédnout do obecní kroniky. Potěšil mne pamětní zápis z roku 2011.
Na stranách 197 a 198 se píše:
Pokračovat ve čtení „HABRŮVKA – Pamětní zápis v obecní kronice“
Státní svátek Cyrila a Metoděje se bytostně váže k prvnímu státnímu útvaru na našem území — Velké Moravě. Svatí věrozvěstové Cyril a Metoděj jsou patroni Moravy a spolupatroni Evropy a pátý červenec, kdy si připomínáme jejich kulturní misi a přínos vzdělanosti značné části Evropy, je nejvýznamnějším a vlastně jediným státním svátkem Moravy. Morava je historická země, tisíciletá kultura a hodnota, kterou nelze zcizit ani vymazat. Morava žije Moravou a dává to zřetelně najevo. Nemusíme být národností Moravany, abychom měli svou zemi rádi a chtěli vyjádřit svůj vztah symbolicky. Fenoménem příslušnosti k Moravě se stala moravská vlajka, kterou v roce 2014 hodlá vyvěsit na svých radnicích přes 900 obecních úřadů.
Pokračovat ve čtení „Zlatá a červená jsou zemské barvy, vlajka reprezentuje a sjednocuje“
Již od prvního ročníku občanské iniciativy „Za vyvěšování moravské vlajky“ se všichni její účastníci setkávají s různými snahami tuto akci narušit a pokud možno zamezit jejímu rozšíření. V počátcích to byly spíše osobní ambice několika moravských aktivistů, kteří, snad v dobré víře, prosazovali svoje vlastní návrhy novodobé podoby moravské vlajky. Po krátkém čase se v čele odpůrců iniciativy objevili noví vůdcové. Prvním se stal redaktor pražského časopisu Týden, pan Motýl a po něm údajný učitel zpěvu P. Josífek, od devadesátých let žijící v Anglii. S jejich příchodem aktivita proti iniciativě i Moravské národní obci výrazně vzrostla. Stala se mnohem cílenější a sofistikovanější.
Pokračovat ve čtení „Komu vadí moravská vlajka“
Vyjádření MNO ke stanovisku Ing. Jaroslava Martykána, předsedy České vexilologické společnosti, o. s., Praha.
Moravská národní obec ve svých materiálech o moravské vlajce doposud publikovala názor pana Martykána: „Tzv. moravská vlajka se zemským znakem uprostřed neodporuje žádným vexilologickým pravidlům.“ Tato věta je parafrází rok staré e-mailové odpovědi, kterou pan Martykán poskytl na dotaz k moravské vlajce. Z ní vyplynulo, že v Evropě je zcela běžné pokládat znak na list vlajky (Slovensko či různé spolkové země) a není to žádný prohřešek vůči obecné (mezinárodní) vexilologii. Názor byl logicky aplikován na moravskou vlajku se znakem.
Pokračovat ve čtení „Vyjádření MNO ke stanovisku Ing. Jaroslava Martykána“
V rámci letitých diskusí a sporů ohledně správnosti užívání barev moravské orlice v minulosti, zveřejnil své vyjádření i Moravský zemský archiv, jmenovitě PhDr. Ivan Štarha, člen expertní skupiny podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ve svém vyjádření mj. konstatuje, že moravské zemské a stavovské orgány od počátku 19. století usilovaly o císařské povolení zemského znaku, opírajícího se o znak vyobrazený v privilegiu Fridricha III. z roku 1462 (dle PhDr. Štarhy neplatného). Právního uznání tohoto znaku pro moravskou samosprávu se však dočkaly až v roce 1915.
Pokračovat ve čtení „PhDr. Ivan Štarha podporuje stanovisko MNO k moravským barvám“
Protože se na sociálních sítích rozvířila diskuse ohledně tinktur moravského znaku, předkládáme autentickou zprávu — tentokrát reakci Čechů z roku 1848, na změnu moravské národní barvy:
„Moravané a Čechové jsou odjakživa bratři, neboť pocházejí z jednoho kmene; ale tenkrát by se člověk šeredně zmýlil… pásky, jimiž si brněnští gardisté prsa a bedra ozdobili, jsou červené a žluté barvy. Jeden Moravan mi vysvětlil, že je to nyní barva moravská! Myslel jsem, že červená a bílá barva byla dosud moravskou národní barvou, tak jako v Čechách…“
Pokračovat ve čtení „Změna moravských národních barev roku 1848“