Kdo se bojí žluté? Strašákem je regionalismus

Společně se mnou bylo pozváno několik odborníků z oboru historie, heraldiky a vexilologie. Pokusím se toto setkání přiblížit.

Vše kolem MNO ať už pozitivně – otevřené poděkování Moravské národní obci za tuto iniciativu od starosty Bučovic pana PhDr. Jiřího Horáka, nebo negativně, MNO může za veškerý ten zmatek na radnicích. Jedni nám za iniciativu děkují, ti druzí nás obviňují z jakýchsi konspirací a rebelie. Ale to pro nás v hnutí není nic nového. Na jedné straně MNO propagující moravanství a usilující o jednotu v různosti, na druhé straně ideologický balast a český nacionalismus, stará xenofobie v „odborném“ kabátku.

Neuralgickým bodem je varianta žlutého šachování. Žlutá – dříve proti „Němcům“, dnes proti Moravanům. V podstatě je to stále proti Moravanům, neboť slovanského, dříve i německého jazyka. Stále nekončící český národně obrozenecký proces pokračuje prostřednictvím českých extremistů z vědecké obce vexilologické.

Na pomoc si přivedli staré známé agresivní protimoravské figury ale i nové, neznámé, které nikoho nezastupovaly, přitom jeden z nich byl pozvaný k vyjádření do tisku, což svědčí i o úrovni novináře. Obrovská přesila předsudků, lží a tradičního českého kroucení dějinných událostí. Při tomto setkání jsem si uvědomila, jak velmi jsme my Moravané odlišní a jak těžce čeští národovci nesou, že My nejsme Oni. Hodnotím to jako střet moderního občanství s vyčpělým a nebezpečným národovectvím 19. století. Pan Radek Vondráček prohlásil, že paní Holaňová to řekla přesně, zákonem jde o vyjádření evropského motta: jednota v rozmanitosti a při předsednictví ČR v EU měl v úmyslu propagovat evropský region Moravu jako naplnění poslání EU. Bohužel k tomu nedostal příležitost.

Hlas odpůrce Moravy, důchodce Dr. Růžek se dokonce přiznal k odporu k Evropské unii. Zřejmě cítí ohrožení češství nejenom Evropou ale také Moravou. Proti všemu, proti všem. Tak jak to napsal obrozenecký literát Jirásek. Nemohu si odpustit poznámku k Dr. Růžkovi, který otevřeně napadl MNO, že vymyslela žlutočervenou vlajku, tuto lež tvrdil i v tisku. Moje odpověď, že vlajku prodával Alerion (s poukázáním na vedle sedícího dalšího odborníka pana Kubíka z Alerionu), ho lehce zaskočila. Ale na další lež, že je to klubová vlajka MNO, jsem mu ukázala vizitku s naším znakem, už odpověď neměl. Panu Dr. Růžkovi se tak podařilo zdiskreditovat celý tým nejen přítomných odborníků, ale prakticky celého oboru v tuzemském prostředí.

Nepřijela jsem se hádat o barvičky, ale bohužel pro zúčastněnou druhou stranu to bylo hlavní téma. Ten řev proti údajné „německosti“ moravské žluté barvy je stejný jako v době nacionálního obrození. Žijeme v 21. st. a ONI stále mají něco proti Německu. Přitom je to náš hlavní obchodní partner, jsme na něm doslova závislí. Pražská žlutá, která má stejný původ jako moravská, německá není – taková je jejich vědecká práce. Pochopit to není tak obtížné – skutečnou odbornost nahradila ideologie.

Nicméně ačkoliv v menšině, byl pan doc. Koudelka důstojným protipólem při obhajobě moravské zlaté. Přesně tak jak ho známe z jeho odborných textů. A jako ústavní právník a historik měl mnohem větší rozsah znalostí než přítomní.

Svatí bojovníci proti povýšenému zlatému šachování moravské orlice možná vyhrají svou malou bitvu, ale Moravu nikdy neumlčí a neporazí, jejich snažení je směšné, lži průsvitné jako křídla motýlí. Morava je tady navždy, moravanství v lidech žije a Moravané si budou vyvěšovat vlajku, kterou sami budou uznávat. Šakali vyjí a karavana kráčí dál, jak říká pan předseda Ing. Jaroslav Krábek.

Ještě jednou jsem poděkovala panu poslanci Vondráčkovi a předala dar od MNO učebnici dějin Moravy, přílohu o moravských symbolech Proba Fides Moravorum Mgr. Jana Studeníka a brožuru Vize prosperity vypracovanou Moravskou národní obcí.

Lenka Holaňová

Moravská národní obec, z. s.

 

Můj příspěvek, který jsem přibližně v této podobě přednesla:

Představení MNO: Moravská národní obec, spolek připomínající Moravu jako tisíciletý územní celek, zemi s vlastní historií, svébytnou kulturou a tradicemi. Jedna z našich mnoha iniciativ je „Za vyvěšování moravské vlajky“, od roku 2010 oslovujeme obce a města, aby ve svátek Cyrila a Metoděje vyvěsily na radnici moravskou vlajku. V loňském roce se k této iniciativě připojilo na 1600 obcí z celkového počtu cca 1900 od těch nejmenších např. na vysočině až po to největší – Brno, kde radní města řekli, že už navždy, už se nemusíme každoročně ptát.

Proto si troufám říct, že tu jsem i za většinu moravských obcí, starostů, zastupitelů, známe jejich názory, náš tým z MNO vedl tisíce rozhovorů o Moravě, moravanství, moravských symbolech. A nikdy jsme nikoho nemuseli dlouze přesvědčovat. Co se týče symbolů, doporučujeme obcím zlato-červenou bikoloru se znakem, protože nejvíce odpovídá rozhodnutí moravského zemského sněmu v roce 1848. Ze sněmovního zápisu, str. 213, § 5 „Při hlasování přijal se tento § 5 s velkou většinou hlasů v následujícím znění: Země Moravská podrží svůj DOSAVADNÍ erb co erb země, totiž: v modrém poli zlatem a červenou barvou šachovaného, napravo hledícího, korunovaného orla. Zemské barvy jsou zlatá a červená.“

V otázce moravské vlajky máme podporu nezaujatého významného světového     vexilologa, pana Romana Klimeše, který vloni obdržel nejvyšší vexilologické ocenění udělované od roku 1989 Mezinárodní federací vexilologických společností. Roman Klimeš podpořil naše úsilí osobním spontánním dopisem, je podporovatelem moravské vlajky žluté a červené. (Roman Klimeš byl od roku 1992 ředitelem Světového ústavu pro vexilologický výzkum World Vexillological Research Institute, jehož je spoluzakladatelem.)

Musím dodat, že my v moravském hnutí jsme ve věci zemských barev žluté a červené naprosto jednotní, nevedeme žádné spory. V podstatě je to spor mezi odborníky. To někdy v prvních letech vlajkové iniciativy se snažili někteří provokatéři moravské hnutí rozložit prostřednictvím jiných vlajek v „tzv. slovanských“ barvách. My usilujeme o moderní chápání zemského patriotismu, o cit k Moravě, rodné zemi, vítáme odklon od nacionalismu směrem k regionalismu v moderním evropském pojetí. Tam, kde regionalismus funguje na vzájemném respektu a souladu regionů v soustátí – viz okolní státy, nejsou žádné problémy, přirozenou cestou se pak vytváří jednotná identita občanů ČR. Na rozdíl od situace kdy je zemská identita dušena, tam zákonitě chybí soudržnost.

Neobhajuji žádnou variantu moravské vlajky, budeme rádi za schválení navrženého zákona. Možnost varianty žluté a červené považujeme pro Moravu za důležitou, je to kus naší nejvýznamnější historie, na kterou jsme hrdí. Což dávno pochopil i Jihomoravský kraj a ve čtvrtém poli své vlajky zemské barvy použil.

Návrh tohoto zákona upřímně vítáme nejenom v části o symbolech, ale také v kapitole vyznačení historických hranic našich zemí. Zákon chápeme jako zhodnocení naší práce a skutečný úspěch snažení o obnovu moravského povědomí v široké veřejnosti, za kulturní naplnění preambule ústavy České republiky. Díky tomuto zákonu budou všichni vědět, co jsou to ty Čechy, Morava a Slezsko. Za Moravskou národní obec upřímně děkuji.