Tato jednodenní akce tématicky navazovala na loňský, velmi úspěšný zájezd na velkomoravské hradiště u Mikulčic a nedaleko stojící velkomoravský kostelík u slovenských Kopčan. Byla sobota — 18. května 2013, ale jak se později ukázalo, počasí bylo spíše aprílové. Úderem deváté hodiny odrazil náš autobus od břehů železniční stanice v Brně-Židenicích a nabral kurz směr Uherské hradiště. Abychom si celou cestu zpestřili, odbočili jsme z hlavní trasy a vydali se po úzké klikaté silničce pod hradiště sv. Klimenta, ležící na okraji Buchlovských lesů. Autobus zaparkoval na kraji silnice a my se nadšeně vydali vzhůru k hradišti. Výstup byl poněkud obtížnější než by se dalo čekat a tak jej někteří i vzdali.
My, co jsme vydrželi, jsme se nakonec, zablácení až po uši, vyškrábali na samotný vrchol, kde na nás čekaly zbytky valů hradiště a také základy středověkého kostelíka. Cesta zpátky k autobusu byla snad ještě zábavnější. 🙂 Bláto bylo všude a tak nástupu do autobusu předcházela důkladná očista. Po příjezdu do Uherského Hradiště, vedla nás kola našeho autobusu do části zvané Sadská výšina. Tady se nacházejí základy jednoho z velkomoravských kostelů a snad i místo Metodějova hrobu. Je odtud i krásný výhled na město a za ním se vypínající buchlovské kopce. Krásně byly vidět i blížící se černé mraky a tak mnozí z nás jistě začali intenzivně přemýšlet nad tím, kam že si to ráno zabalili deštník, nebo pláštěnku. Následovala krátká přestávka na oběd, po které jsme pokračovali dál k památníku Velké Moravy, kde jsme navštívili expozici, která je dle mého názoru velmi pěkně udělána a jejíž dominantou jsou zakonzervované základy dalšího z kostelů z období Velké Moravy včetně některých kostrových hrobů. Po drobném občerstvení a zakoupení suvenýrů jsme pokračovali dále k lokalitě nazývané Špitálky. I zde se nacházejí základy, nebo spíše polovina základů velkomoravského kostela. V dřívějších dobách se zde totiž těžil písek a tak byla část základů odtěžena. I tak ale rozhodně stojí za to toto místo navštívit. To nejlepší jsme si však nechali až na konec našeho putování, kdy jsme zamířili do Modré u Velehradu na zdejší velkomoravský skanzen. Ten je jakousi zmenšeninou velkomoravského hradiště. Nacházejí se zde repliky různých druhů staveb, zemnic, polozemnic, ale i zemědělských objektů, či údajného paláce. Všechny tyto objekty zde vznikly na podkladě archeologických nálezů a tak by se dalo říci, že dokonale imitují dávná obydlí našich předků. Dominantou tohoto komplexu je nepochybně rekonstrukce kostelíka z 9. století. Předlohou této stavby byly základy kostela odkryté v těsné blízkosti této funkční stavby. Po prohlédnutí celého areálu jsme ještě na krátko navštívili Velehrad a pak už následovala cesta domů. I přes neustále se měnící počasí se výlet dle mého názoru velmi vyvedl a tak věřím že i příští rok můžeme očekávat další podobnou akci zorganizovanou námi — „Podstarohorci“. 🙂
Petr Pokorný
člen MNO Podstarohorci
Děkuji Petrovi za sepsání této reportáže a Honzovi (redakci) za přípravu obrazové přílohy.
Jirka Máca
Tomia Okamura
http://www.youtube.com/watch?v=lQcJkAD_aeI
Já jsem byl k Okamurovu moravanství vždy skeptický. Asi právem:
„Druhé varování, pokud jde o Úsvit, spočívá v programu Okamurova uskupení. Ten je totiž omezen na deset spíše obecných bodů. Z nich lze poznat, že Okamura chce centralně řízený konzervativní stát mimo Evropskou unii.“
„Varování třetí pak spočívá ve vnitřní struktuře Okamurova Úsvitu. Okamura na svém facebooku píše, že jeho Úsvit má celkem osm členů. A záleží pouze na Okamurovi, zda bude mít nějaké další. … Narozdíl od Věcí veřejných se přitom Okamura při svém rozhodování nemusí ohlížet ani na členy, ani na výsledky klikacích referend. Stojí v čele jemu poslušné struktury, která s přímou demokracií nemá nic společného.“
(http://www.denikreferendum.cz/clanek/16403-strana-nenavisti)
Prosím o diskuzi k tématu!
Jistě by se zde více hodilo poděkovat hlavním organizátorům letošního véletu Mirkovi Musilovi a Zdenkovi Vykoukalovi za pečlivé naplánování a za pohotovost při hlídání navigačního systému autobusu. 🙂
Dalším kdo přispěl ke skvělé úrovni véletu byl náš průvodce Mgr. Ondřej Mlejnek. Díky Ondro!