Dne 15. května 2015 jsem využil pozvání od velkého moravského patriota, uměleckého řezbáře a dřevorytce, pana Jaroslava Beneše a navštívili jsme s mojí ženou Danielou jeho ateliér v hlavním městě tvarůžků, Lošticích. Velmi nás potěšilo, že pan Beneš od nás přijal dar v podobě dvou moravských vlajek a dalších drobných předmětů s moravskou tématikou. My jsme naopak byli obdarováni překrásným vyřezávaným křížkem, který nás dle slov pana Beneše bude chránit na našich cestách. V průběhu našeho přátelského setkání nad hrnkem dobré kávy a voňavé slivovice vznikl následující velmi zajímavý rozhovor, o který se s Vámi chci podělit.
JAROSLAV BENEŠ — řezbář a dřevorytec
Kdy a kde jste se narodil?
Narodil jsem se v Šumperku v červnu roku 1959, mládí jsem prožil v Mohelnici. Když jsme bydleli v domečku, tatínek štípal polínka a já jsem si vybíral lipová, ze kterých jsem pak vyřezával panáčky. Začal jsem chodit do modelářského kroužku, kde mě bavilo stavět modely lodí, vyřezávat lupénkovou pilkou a poznávat dřevo v každém směru. Už tehdy jako dítě jsem uvažoval obchodně. Přemýšlel jsem, co udělat z překližky, aby si to ženy kupovaly, sbíral jsem sběr, abych si vydělal a mohl si koupit třeba 2 tabule překližky. Tatínek s maminkou mi samozřejmě dle svých možností pomohli.
Jak jste se dostal k opravdovému umění?
Vyučil jsem se stolařem v Šumperku a chtěl jsem co nejdříve vydělávat. Už jsem se nechtěl dále vzdělávat, nemám akademické vzdělání. Od polínek na panáčky, chaloupek na počasí jsem se postupně dostal až k dnešní tvorbě. Každé umění je napodobování přírody. Toto heslo najdete také na mé pečeti. Hodně tvořím pro soukromé sbírky. Pokud posílám výrobek do ciziny, je na výrobku značka MADE IN MORAVIA. Soška je odeslána ve schránce, na níž je dole umístěna pečeť. Některá díla mají dokonce své schránky s popiskami a osobními iniciálami řezbáře. Jedním z vrcholů mojí tvorby je Betlém. Postavičky ze života města i celé Moravy. Spolupracuji se skvělým malířem, panem Petrem Herzigem Dubickým, který provedl výmalbu pozadí Betléma — moravské hrady a zámky. Společně jsme také upravili jednu autobusovou zastávku v Lošticích. V současnosti má Betlém 278 postaviček. Poslední vytvořené postavičky jsou palonínský malíř Stanislav Lolek, přerovský zpěvák Pavel Novák, král Tvarůžek I. nebo-li Zdeněk Večeř. Už dříve jsem například vyřezal: bývalého starostu Loštic PhDr. Ctirada Lolka; hanáckého obra Josefa Drásala; siláka a zápasníka Gustava Frištenského; malíře Františka Flasara; tykadlového řidiče Romana Smetanu; legendárního krále Ječmínka; bludovského rodáka, malíře, grafika a ilustrátora Adolfa Kašpara; Ladislava Galgonka — fotografa, reportéra Hané a Moravy; nebo bouzovského zlatníka Michala Mayera. Svoji figurku má u mne také malíř Pavel Alexandr Taťoun, se kterým také dlouhodobě spolupracuji. Nyní připravuji postavičku současné paní starostky Loštic. Mé nejrozsáhlejší dílo ale najdete v obřadní síni obce Rataje. Je zde vyřezána luneta, na níž je zachycena silueta obce v popředí s oráčem, který je symbolem obce. Naopak mé nejmenší dílo je zapsáno v České knize rekordů v Pelhřimově. Jedná se o nejmenší Betlémek v krabičce od sirek, který obsahuje 6 biblických figurek.
Jakým způsobem Vás oslovilo moravanství?
Moji předci říkali: „Musíš být hrdý na zemi, kde žiješ.“ Já to chápu tak, že musím umět svou zemi chránit, mít nějaký cíl, co zde zanechám. Moravanství se projevuje i v mé tvorbě. Morava je malá zem, ale je zde spousta zajímavých lidí.
Jaké máte plány do budoucna?
Dřevořezbě se věnuji už 36 let. Rád vyřezávám světce a také vše, co si lidé přejí. Vyřezávám svá díla často k různým příležitostem, například ke svatbám nebo k narozeninám. U každého zákazníka využívám jeho znamení zvěrokruhu. Cítím impulsy z vrchu, jsem vedený nějakou vyšší mocí. Mým oblíbeným obdobím je renesance, hledám v ní inspiraci, jsem spojován s Albrechtem Dürerem. Posledním mým výtvorem je sv. Florián, který má u nohou moravskou orlici — je ochránce celé Moravy před ohněm. Vážím si občanů Loštic a celé Moravy, kteří mě posilují, dávají mi energii k další práci, která má smysl. Těší mne, že mohu dětem i dospělým zpříjemnit Vánoce, díky mému pozvání k Betlému. Snažím se mnoha lidem udělat radost tím, že vtisknu jejich tvář díky mým řezbářským dlátům na neomezeném území mých snů a vizí. Každým rokem nabádám děti, aby v sobě chovali úctu k rodné zemi Moravě, Hané, ke starším lidem, učitelům a dalším autoritám.
Poselství:
„Zemřu-li já, dřevo nezemřelo, nýbrž spí. Pomni člověče, že jako dřevo Tě provázím od kolébky až po hrob.“
Děkuji za rozhovor.
V závěru našeho milého setkání jsem ještě pořídil několik fotografií tohoto vskutku moravského umělce. Pan Beneš nám ještě velmi ochotně otevřel mříže chránící galerii vytvořenou přímo v blízké čekárně. Také i tato výzdoba vznikla ve spolupráci s malířem, panem Petrem Herzigem Dubickým. Díky hostiteli jsme měli možnost vyslechnout si komentář k malbám i dřevořezbám umístěným v této dříve šedivé čekárně. Velmi nás potěšilo, že autoři tohoto zajímavého nápadu zde ztvárnili nejen pohádkovou postavu lišky Bystroušky, jejíž příběh vznikl v nedalekém Paloníně, mnoho osobností moravské historie, ale je zde také vyobrazena naše žluto-červeně šachovaná orlice. Závěrem bych panu Jaroslavu Benešovi rád poděkoval za milé přijetí a popřál tomuto umělci pevné zdraví a mnoho zajímavých nápadů a inspirace pro jeho další tvorbu.
Stanislav Blažek
předseda regionu MNO Haná
