Pestrou škálu podzimních barev nabídl v poslední říjnovou sobotu výlet, jehož trasa vedla přes kopce a údolí mezi Městečkem Trnávkou a Moravskou Třebovou na Hřebečsku. Pětice účastníků si užila jak mlhy jako mléko, tak hřejivých slunečních paprsků, které prorážely barevné koruny stromů. Už ve vlaku bylo jasné, že začátek výletu bude dost tajemný. Z oken nebylo téměř nic vidět, údolí mezi Prostějovem a Chornicemi halila hustá mlha a krajina pod hradem Cimburkem na tom nebyla jinak. Zříceniny hradu i přes mlhu výletníci v doprovodu moravských barev dosáhli bez problémů, jen výhled z něj byl podobný jako před dvěma týdny z rozhledny na Velkém Kosíři, tedy žádný. Nicméně na fotkách vypadá zamlžený hrad velmi dobře.
Brzy se ale mlha začala rozpouštět a v údolí Pacovky již slunce rozehrávalo podzimní barevný koncert. Upomínky na minulost regionu, jako třeba pozůstatky výstavby Hitlerovy dálnice nebo poničené kříže po cestě, zase dávaly výletu historický kontext. Obklopena minulostí také strávila část účastníků polední přestávku ve vojenské vesničce Fesslov, zbylí posvačili na upravené návsi vísky Ludvíkov.
Posíleni o čtyřnohého spolupoutníka se pak turisté vydali do zdejších lesů plných studánek a pramenů, které poskytly další osvěžení, s cílem dosáhnout rozhledny Pastýřka nad Moravskou Třebovou. Jejích 111 schodů zdolali takřka na poslední chvíli — slunce se už pomalu stahovalo z oblohy a k městu pod rozhlednou se již znovu valila mlha. Čertovou roklí hrající všemi možnými barvami pak sestoupili do Třebové, kde si v rychlosti alespoň zvenčí prohlédli několik památek včetně portálu v jižní zámecké bráně, který je nejstarší renesanční realizací u nás, a nakoupili na památku suvenýry.
To už v nohách měl každý téměř devatenáct kilometrů, ale nakoupené turistické známky a pohledy si účastníci zkrátka museli zasloužit, byť za cenu pořádné dávky únavy.
Martin Višňa
předseda místního sdružení MNO Olomoucko
