Dne 26. srpna 2019 jsem za spolek Moravská národní obec zaslal městům a obcím na Přerovsku, Prostějovsku, Svitavsku, Šumpersku, Bruntálsku a Olomoucku zprávu, ve které jsem si dovolil oslovit starostky, starosty a další představitele moravských samospráv se žádostí o důstojnou oslavu tří nadcházejících, pro nás Moravany významných, dnů a to například prostřednictvím vyvěšení tradiční moravské zemské vlajky. V měsíci září si připomínáme jednu z největších postav naší historie, významného šlechtice, diplomata, nejvyššího představitele stavovské opozice, ochránce moravských zemských práv a svobod a zemského hejtmana Markrabství moravského Karla staršího ze Žerotína (*15. září 1564; † 9. října 1636)
V říjnu nás čekají hned další dvě významná výročí spojená s dějinami naší země. Hned v úvodu, tedy v neděli 1. října, si budeme připomínat zvolení markraběte moravského a braniborského Jošta Lucemburského (*1351, † 18. ledna 1411) římským králem. Volba se uskutečnila dne 1. října 1410 ve Frankfurtu nad Mohanem. Jošt Lucemburský, zvaný též Moravský, byl zvolen hlasy pěti kurfiřtů a to mohučského, kolínského, saského, českého krále Václava IV. a také hlasem braniborského kurfiřta Jošta. Jošt byl velice obratný a ctižádostivý panovník evropského formátu, díky němuž se Morava (Markrabství moravské) stala na krátký čas centrem Svaté říše římské. Náhlou a nečekanou smrtí tohoto panovníka vymřeli moravští Lucemburkové po meči.
Ve státní svátek dne 28. října si zdaleka nepřipomínáme jen výročí vzniku Československé republiky, (zde je nutné připomenout, že Morava, nebo později země Moravskoslezská, byla až do komunistického puče roku 1948 jednou se samosprávných zemí Československa) ale také téměř 1200 letý odkaz velké osobnosti našich dějin, vladaře a spolupatrona Moravy sv. Rostislava. Tento velkomoravský panovník z rodu Mojmírovců zvaný též jako Rastislav či Rastic vyslal mezi lety 862 až 863 poselstvo do Konstantinopole k byzantskému císaři Michalovi III. se žádostí o vyslání učitelů křesťanské víry:
„Země naše je pokřtěna a není u nás učitele, který by nás vedl, vzdělával a vyložil nám svaté knihy. Neboť nerozumíme ani řeckému, ani latinskému jazyku… I pošlete nám učitele, kteří nám mohou vyložit slova knih i jejich význam…“ (Život Konstantina Filosofa, kap. XIV.)
Zásluhou této zvláštní kulturně – politické misie vedené Konstantinem Filosofem a opatem Metodějem se Morava stala kolébkou slovanské knižní vzdělanosti. Ve dnech 29. a 30. října 1994 byl velkomoravský panovník Rostislav pravoslavnou církví v Prešově a v Brně slavnostně kanonizován. Svatý Rostislav je společně se svatými bratry Cyrilem a Metodějem uctíván jako patron země Moravy a jejího lidu.
Mezi městy, která na tuto výzvu kladně reagovala, je překrásné hanácké město ležící na řece Moravě – Litovel. Představitelé městské samosprávy v čele se starostou, panem Viktorem Kohoutem, tento návrh projednali na 16. schůzi Rady města Litovel a následně schválili vyvěšení moravské zemské vlajky na budově městského úřadu v Litovli a to ve všechna tři výše uvedená moravská výročí. Asistentka starosty, paní Bc. Petra Sedlářová, nám následně zaslala výpis z usnesení z jednání Rady města Litovel, který zde přikládáme.
Závěrem bych rád poděkoval a vyjádřil úctu všem starostkám, starostům, radním i zastupitelům, z celé Moravy, kteří už vyvěsili nebo se chystají v tyto pro Moravu a nás Moravany významné dny vyvěsit naši moravskou vlajku na svých radnicích či obecních úřadech.
Za Moravskou národní obec, z. s. s úctou
Stanislav Blažek
předseda Oblastního sdružení MNO Haná
regionální zmocněnec iniciativy „Za vyvěšování moravské vlajky“
Významné moravské dny
Radnice v Litovli (wikipedie)
