OLOMOUC vyvěsí moravskou vlajku

Vážení a milí přátelé Moravy, s velkou vděčností jsme přijali sdělení pana primátora Žbánka, že Olomouc 5. července 2021 vyvěsí vlajku Moravy. Někdejší hlavní zemské město, statutární město OLOMOUC je tak skutečným klenotem dvanáctého ročníku iniciativy Za vyvěšování moravské vlajky.

Není snadné vyjádřit slovy naše pocity, je to směs dojetí, vděku a čisté radosti. Naděje, že se tak jednou stane, stále žila a nyní se tento sen stal skutečností. Naše vřelé poděkování míří na olomouckou radnici, panu primátorovi Žbánkovi a vedení města. Je nám nesmírným potěšením a ctí, že statutární město Olomouc s moravskou orlicí ve znaku, město tak pevně spjaté s historií moravské země, uctí příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje vyvěšením vlajky Moravy. Stvrzuje tak svou příslušnost k Moravě, její nezaměnitelné kultuře, tradicím a bohaté historii, která se z velké části odehrávala právě ve zdech tohoto města.

Stotisícová Olomouc by si zasloužila speciální pozornost a mnohem větší prostor, je to město, které na každém kroku dýchá historií a jeho neodolatelná krása musí upoutat každého návštěvníka. Historii Olomouce se níže věnuje pan Stanislav Blažek, na tomto místě připomeňme z významných památek alespoň tu nejznámější, sloup Nejsvětější Trojice, která je jako jedno z vrcholných děl raně novověkého baroka od roku 2000 zařazena mezi světové dědictví UNESCO. Historické jádro Olomouce je městskou památkovou rezervací, druhou nejvýznamnější v České republice.

Olomouc se tak stala krásnou tečkou za letošním ročníkem naší moravské iniciativy. Ještě jednou srdečné díky městu Olomouc!

Lenka Holaňová, koordinátorka iniciativy

místopředsedkyně Moravské národní obce

T: 604 527 832, E-mail holanova@zamoravu.eu

Sledujte nás na facebooku

Facebook Moravská národní obec

OLOMOUC – PAMĚTIHODNOSTI, HISTORIE A SOUČASNOST MĚSTA

Statutární město Olomouc, nebo také po hanácku Olomôc či Holomôc, není jen tak nějaké provinční město. Ve středověku bylo dokonce uznáváno za hlavní město Moravy. Město, ležící na řece Moravě, se může pochlubit nevšední krásou, bohatou a slavnou historii, ale také svým současným rozvojem nebo kulturním a společenským životem.

Starobylost města dokládají mnohé stavební památky a archeologické nálezy. Příkladem mohou být pozůstatky knížecího přemyslovského hradu nebo Klášterní Hradisko, které bylo založeno k poctě sv. Štěpána už roku 1078 knížetem Otou I. Olomouckým, zvaným též jako „Sličný“ a jeho ženou Eufémií Uherskou. Do dějin Olomouce se zapsalo mnoho dalších velkých a významných osobností. Například český král a moravský markrabě Přemysl Otakar II. uděluje v roce 1261 městu privilegium, které umožnilo výstavbu obecního domu. O více než století později, roku 1378, povoluje markrabě moravský a pozdější římský král Jošt Lucemburský, zvaný též „Moravský“, stavbu první, tehdy dřevěné radnice. Ještě téhož roku byl položen i první základní kámen a současně byla založena i městská rada. Ke gotické budově radnice byla připojena tržnice, ze které město získávalo poplatky. Roku 1415 bylo město nuceno věnovat mnoho prostředků na obranu proti husitům. Pravděpodobně už roku 1417 původní dřevěná radnice vyhořela. Ale už v roce 1420 byla úspěšně dokončena základní stavba nové, tentokrát už kamenné, budovy radnice. Legenda dokonce vypráví, že už tehdy byl součástí stavby také orloj. Skutečností ovšem je, že první písemná zmínka o olomouckém orloji je až z roku 1519 a to v humanistické skladbě Štěpána Taurina. Zde je nutno dodat, že současná podoba orloje je dílem Karla Svolinského, který tuto rozsáhlou a pro mnohé nešťastnou úpravu, v duchu socialistického realismu, uskutečnil. Unikáty Olomoucké radnice jsou goticko-renesanční 75 metrů vysoká věž, gotické chodby a sál, gotický arkýř, kaple svatého Jeronýma nebo kašna Hygie na jižní straně budovy. V období renesance (16. a 17. století) byly přistavěny lodžie, portála arkádový ochoz na tehdy zvýšené věži. Za pozornost stojí také heraldické panovnické galerie Jagelonců z 15. století a Habsburků z roku 1591 umístěné nad oběma vchody olomoucké radnice.

V místě dnešního dominikánského kláštera, který je spojen unikátní křížovou chodbou s kostelem sv. Michala, pravidelně zasedali moravští stavové při jednáních zemského sněmu a zemského soudu. Dne 16. července L. P. 1608 zde byl během jednání zemského sněmu Markrabství moravského zvolen nejvyšším zemským hejtmanem významný šlechtic a diplomat, Karel starší ze Žerotína. V Olomouci, stejně jako v Brně, se od počátku 14. století psaly zemské desky, do kterých se zapisovaly majetkové poměry, tedy dědičné majetky rodů a také zápisy a ustanovení zemských sněmů a soudů. Už v roce 1573 v Olomouci vzniká nejstarší univerzita na Moravě – Universitas Olomucensis.

Olomouc bývala největším městem markrabství. Po dlouhá staletí soutěžila s Brnem o status moravské metropole. Tuto situaci změnila až třicetiletá válka, švédská okupace a s tím spojená devastace města mezi lety 1642 až 1650. V polovině 18. století se Olomouc díky politickému vývoji proměnila na tehdy dokonalou a mocnou pevností. Roku 1829 byl velitelem olomoucké pevnosti jmenován maršál rakouské armády Josef Václav hrabě Radecký z Radče, kterého nám dnes připomíná pamětní deska na Edelmannově paláci, kde legendární vojevůdce a stratég až do roku 1831 přebýval.

V letech 1714 až 1716 se nejen Olomouc, ale celé Moravské markrabství muselo potýkat s epidemií moru. Není proto divu, že ještě v roce 1716 začíná vznikat z vděčnosti a k Boží slávě skvostné dílo tzv. olomouckého baroka – sloup Nejsvětější Trojice. Na sloupu pracovali olomoučtí občané, mistři kameníci a sochaři Václav Render, Filip Sattler a Ondřej Zahner až do roku 1754, kdy proběhlo slavnostní odhalení. Za velké slávy, jíž se účastnila arcivévodkyně rakouská, královna uherská a česká, markraběnka moravská Marie Terezie ve společnosti svého manžela Františka I. Štěpána Lotrinského, byl sloup 9. září téhož roku vysvěcen. V roce 2000 byl sloup Nejsvětější Trojice zařazen mezi světové dědictví UNESCO. Olomouc je oprávněně nazývána „barokní perlou Moravy“. Kromě mnoha nádherných chrámů, měšťanských paláců a domů zde každý může obdivovat taktéž unikátní soubor barokních kašen, ve kterých je možno se v horkých letních dnech osvěžit. Z období vlády moravské markraběnky Marie Terézie nám zůstala zachována tzv. Terezská brána. Tato dnes osamocená stavební památka, která ovšem bývala součástí opevnění města, byla pojmenována na počest moravské markraběnky právě během její slavnostní návštěvy města Olomouce.

V současnosti se jedná o více než stotisícové univerzitní město, ve kterém se prolíná slavná historie s moderními technologiemi a architekturou například výškových budov. Historický střed města je druhou největší městskou památkovou rezervací v České republice. Zájemce zde může navštívit významné muzejní instituce, jako jsou například Arcidiecezní muzeum, v jehož stálé expozici je například překrásná monstrance „Zlaté slunce Moravy“ či Vlastivědné muzeum, kde jsou vystaveny například fragmenty původního olomouckého orloje a mnoho dalších unikátů. Bohatá je také divadelní scéna. Například Moravské divadlo se těší velkému zájmu. Působí zde také Moravská filharmonie. Díky kráse svých parků, květinové výzdobě centra města a výstavišti je Olomouc často nazývána „městem květin“. Na výstavišti se pravidelně konají mezinárodní výstavy květin Flora Olomouc, které lákají tisíce návštěvníků stejně jako ZOO na Svatém Kopečku. Zde je také dobré navštívit poutní barokní kostel (Bazilika minor) Navštívení Panny Marie, který v roce 1995 poctil svou návštěvou samotný papež sv. Jan Pavel II. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších poutních míst Moravy. Významnou justiční institucí sídlící v Olomouci je také Vrchní soud.

Město je zároveň dodnes duchovním centrem země a sídlem metropolity moravského a římskokatolické moravské církevní provincie. Olomoucké biskupství vzniklo už v roce 1063 díky znovuobsazení moravského biskupského stolce sv. Metoděje z roku 869. Díky bule, kterou vydal papež Pius VI. dne 5. 12. 1777, bylo Olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství. Olomouc je ale také centrem pravoslavné církve na Moravě. Najdete zde například krásný pravoslavný katedrální chrám sv. Gorazda.

Olomouc se výrazně zapsala do dějin naší země a významnou úlohu jednoho ze správních a kulturních center hraje dnes a bude hrát také v budoucnu. Proto nás pořadatele iniciativy „Za vyvěšování moravské vlajky“ ze spolku Moravská národní obec velmi těší, že metropole největší národopisné oblasti na Moravě, kterou je Haná, se prostřednictvím vyvěšování moravské zemské vlajky, žluto-červené bikolory se zemským znakem, hrdě hlásí k bohaté historii, nezaměnitelné kultuře a více než tisíciletým zemským tradicím země Moravy.

Zdroj informací: Dějiny Moravy v datech – František Čapka- Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., Brno 2001Dějiny Olomouce 1. a 2. díl – Statutární město Olomouc a Univerzita Palackého v Olomouci 2009 Olomouc – Wikipedie

Stanislav Blažek

místopředseda Moravské národní obce

Autor všech následujících fotografií: Stanislav Blažek

Olomouc – sloup Nejsvětější Trojice, památka UNESCO
Olomouc – Mariánský sloup na Dolním náměstí
Olomouc – metropolitní katedrála -Dóm
Olomouc – Terezská brána – součást opevnění
Olomouc – Moravské divadlo, Moravská filharmonie a Moravská restaurace
Klášter Hradisko v Olomouci
Olomouc – Caesarova kašna
Olomouc – moravská orlice
Olomouc – moravští zemští patroni sv. Cyril a Metoděj
Olomouc – Novodobá Arionova kašna z roku 2002
Dominikánský klášter v Olomouci – Křížová chodba
Olomouc – orloj
Olomouc – Katedrální chrám sv. Gorazda
Olomouc – pohled na Horní náměstí Foto: Stanislav Blažek
Olomouc – působil zde také velký Moravan Karel Kryl Foto: Stanislav Blažek
Olomoucí protéká řeka Morava, která dala jméno naší zemi. V pozadí Klášterní Hradisko Foto: Stanislav Blažek
Olomouc – slavnost Moravský den Foto: Stanislav Blažek

Jedna odpověď na “OLOMOUC vyvěsí moravskou vlajku”

  1. Opravdu marnost a marnost , co to může být za lidi,co mají za IQ , jaké vzdělání ,předsudky ….oni se narodili rodičům , prarodičům ,praprarodičům narozeným na Moravě . Kteří se prohlašují za Čechy. To je snad nějaké duševní postižení. No uvažte dělá to snad Polák,Rus,Slovák,Rakušan? Být starostou obce na katastrálním území Morava to je zodpovědnost ,nikoliv strach s následků.Jak se mu Češi a čechysté pomstí.Vyvěšená vlajka na území Moravy /Slezska je snad normální celý rok.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *