Markrabě moravský Jan Jindřich Lucemburský – Nová socha pro Brno

Vážení příznivci moravské historie, zveme vás na slavnostní odhalení sochy markraběte moravského Jana Jindřicha Lucemburského dne 14. září 2025, tedy hned následující den po Dni za Moravu. Více informací nám poskytl vynikající moravský historik Mgr. Jan Studeník, odborný konzultant při tvorbě sochy. Dále pokračuje Mgr. Studeník.

Vážené Moravanky, vážení Moravané,

rád bych Vám představil projekt „Nová socha pro Moravu / Nová socha pro Brno / Nová socha v Králově Poli / Jan Jindřich Lucemburský / markrabě moravský“, na kterém jsem měl tu čest (spolu s kolegyní) spolupracovat jako odborný konzultant.

V těsné blízkosti farního kostela Nejsvětější Trojice v Brně-Králově Poli bude v neděli 14. září 2025 slavnostně odhalena socha Jana Jindřicha Lucemburského (* 12. února 1322, Mělník; † 12. listopadu 1375, Brno), markraběte moravského. Vzhledově i materiálově půjde o realisticky ztvárněnou pískovcovou plastiku, vysokou 190 cm. Umělecké dílo má být osazeno na vlastním, dvakrát odstupňovaném hranolovém podstavci, vysokém 207 cm.

Popis atributů:

Markraběcí baret a plášť s hermelínovým límcem = insignie vladařské moci, jejichž vzory pocházejí z vyobrazení moravských markrabat ve středověkých ikonografických pramenech (Gelnhausenův kodex z přelomu 14. a 15. století, renesanční freska ve Španělském sále zámku Ambras v Innsbrucku z let 1569–1571).

Struktura límcových čtverců, dle výše uvedené fresky, navazuje na symboliku šachování moravské orlice.

Tvář Jana Jindřicha Lucemburského byla převzata z jeho busty ve vnitřním triforiu katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze, jehož portrétní galerii v letech 1375–1378 umělecky zpracovala parléřovská kamenická huť, pověstná realistickým zpodobněním tehdejších osobností. Skloněná hlava je pak symbolem pokory.

Meč = symbol rytířství a rytířských ctností.

Listina = parafráze zakládací listiny královopolské kartouzy sv. Trojice ze 13. srpna 1375, uložené v Moravském zemském archivu, na níž je v gotickém písmu, vycházejícím z tohoto dokumentu, napsáno „Stat Crux“, což je zkrácené motto kartuziánského řádu „Stat crux, dum volvitur orbis“ [Kříž stojí, i když svět jančí]. Čtyři pečetě, opět převzaté z výše uvedeného dokumentu, pak odkazují na fundátory kláštera, tj. Jana Jindřicha a jeho tří synů: Jošta, Jana Soběslava a Prokopa.

Vinná větev = symbolika vinařství a životní pouti Jana Jindřicha. Trsy hroznů odkazují nejen na víno, jako liturgický nápoj, ale i na celoživotní poznání a hodnotové zakotvení této mimořádné osobnosti, která se zasloužila rovněž o moravské vinařství a vinohradnictví.

Póza postavy se obrací k Mělníku, rodišti Jana Jindřicha, přičemž nakročená pravá noha směřuje přesně k mělnickému zámku, což lze považovat za jisté mystérium celé realizace.

Nutno podotknout, že na Mělníku, rodišti tohoto panovníka, má být postavena naprosto stejná socha jak v Králově Poli, jen zrcadlově převrácená, jež doplní tamější sochu Karla IV. z roku 1840 (městu věnovanou v roce 1878) v obdobné kompozici.

Osobnost markraběte Jana Jindřicha Lucemburského, věrného bratra císaře Karla IV., dobrodince a fundátora, má pro dějiny Moravy zásadní význam, neboť jeho vládou započalo nebývalé období rozkvětu, i když na úkor sebevědomých moravských stavů. Markrabství moravské jím dostalo téměř po sto letech vlastního zeměpána, jež obdržel do rukou všechny pravomoci, kromě otázek války a míru. V Brně si zřídil vlastní dvůr s úřednickým aparátem a nechal též opravit a rozšířit hrad Špilberk. U městských hradeb rovněž založil augustiniánský klášter s kostelem sv. Tomáše, který se měl do budoucna stát rodovým pohřebištěm moravských vladařů. S oběma bratry je spojen také dar pro tuto duchovní instituci, a to v podobě starobylé ikony černé Matky Boží, považované za paládium města Brna a země Moravy. Dodnes průčelí někdejšího konventu sv. Tomáše zdobí barokní socha tohoto markrabího, s níž lze ideově srovnat novou sochu v Králově Poli.

Byť není nové dílo zcela umělecky invenční, a to v souvislosti se skoro stejnou sochou Karla IV. na Mělníce od autora Josefa Maxe (1804–1855), kde má zrcadlový dvojník markraběte tvořit s tamější plastikou bratrskou dvojici, přesto jako památkář (garant památkové zóny Královo Pole) akceptuji tento meziměstský či mezizemský sochařský soubor.

Sochu Jana Jindřicha Lucemburského v Králově Poli považuji za důstojnou připomínku markraběcích aktivit, státnických událostí a prosperity Králova Pole, Brna i Moravy.

Mgr. Jan Studeník

Bližší informace: https://www.lucembursky.cz

Nová socha pro Brno
Jan Jindřich Lucemburský
Zdroj Wikipedia – Busta Jana Jindřicha ve vnitřním triforiu katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze (1375–1378)
Zdroj Wikipedia – Freska Jana Jindřicha ve Španělském sále zámku Ambras v Innsbrucku (1569–1571) – povšimněte si moravských zemských barev zlaté a červené
Zdroj Wikipedia – Socha Karla IV. u zámku na Mělníce (1840/1878)

2 odpovědi na “Markrabě moravský Jan Jindřich Lucemburský – Nová socha pro Brno”

  1. na Mělníce? Snad na Mělníku nebo v Mělníku, ne?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *