Vážení přátelé, děkujeme Vám za Vaše pozitivní ohlasy a podporu z Vysočiny a jihozápadní Moravy. Rádi bychom Vás informovali, že právě v tomto regionu vzniká nové Místní sdružení MNO Horácko s přesahem na Podhorácko. Pro komunikaci s Vámi jsme pro tento účel vytvořili i speciální profil na Facebooku. Působnost MS bude vymezena spádovým územím MORAVSKÝCH měst na Vysočině a v Jihočeském kraji: Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou, Jihlava, Třebíč, Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Jemnice, Slavonice, Dačice a Telč. Chceme sdružit všechny přátele Horácka s moravským uvědoměním a úctou k tradicím této přírodní a kulturní oblasti.
Vítáni jsou rovněž obyvatelé přilehlých částí Čech, kteří se hlásí k moravským kořenům nebo hodnotám. Rádi budeme spolupracovat i s organizacemi, které reflektují české i německé tradice Vysočiny. Pokud jsme Vás zaujali, neváhejte kontaktovat člena MNO – PhDr. Davida Ungera, jednatele přípravného výboru pro založení Místního sdružení HORÁCKO [e-mail: unger@zamoravu.eu, mobil: 605 314 541].
No neměla by být působnost této organizace vymezena na západě a severu spíše historickou hranicí Čech a Moravy? Dávat moravské povědomí obyvatelům třeba české Polné je nesmysl
Oblast působnosti Místního sdružení Horácko je na západě vymezeno spádovým územím moravských měst Žďáru, Jihlavy a Dačic. Osobně se domnívám, že obnovit do detailu původní historickou hranici Moravy lze ve 21. století skutečně jen kameny a cedulemi. Dnešní spádovost výše zmiňovaných měst, zejména Jihlavy, sahá přirozeně za historické hranice Moravy. Ohledně nové – budoucí podoby zemské hranice mezi Moravou a Čechami vzniklo několik studií, naposledy: http://dalsimoravak.bloguje.cz/708632-zapadni-hranice-moravy-v-budoucnu.php
Moravská národní obec má momentálně rozdělanou vlastní. Většinově se ale shodneme, že by Morava měla být moderní zemí s nově vytyčenými hranicemi, doba je přeci jen jiná. Zejména křivolakost bývalé hranice u České Olešné či Popelína je nevyhovující. Načrtnuté hranice by měly být v budoucnu schvalovány na úrovni místních referend. Jak už bylo napsáno, MNO Horácko vítá i obyvatele přilehlých částí Čech.
Já bech bel s tym „moravizovánim“ puvodně nemoravskéch ózemi névéš zdrženlivé a rozhodně bech lidem, keři žejó za tradičnima hranicama, nic nevnocovál (to plati nejen o přilehléch částěch Čech, ale sténě aji o Slezsko). Mosime vecházet z tradičnich moravskéch hranic, tj. hranic z roko 1928 (Morava včetně enkláv), protože právě to só ózemi bezesporo moravsky a te nám nikdo opirat nemuže. Esi do obnoveny Morave zahrnót aji přilehly částě Slezska a Čech, o tem si mosijó rozhodnót sami mistni. Tá (přehnaná?) opatrnosť je na mistě: známe média a vime, že stači náznak a dostaneme od něch nálepko iredentistu, což je to posledni, co bechme včil muhle potřebovat.
Mapa „Místních sdružení MNO“ je mapou MNO – ne mapou historického Moravského markrabství. Například různé spolky a církve mají taktéž odlišné mapy svých provincií, exarchátů a oblastí působnosti – a nejsou to iredentisté! Viz http://www.migration.cz/Projekty/5.jpg nebo http://www.migration.cz/Projekty/1.jpg Mapa „Místních sdružení MNO“ je na tom podobně – zkrátka se nekryje s historickou Moravou. Není na tom nic divného.
Šak já se existenci mistnich zdroženi s pusobnosťó aji mimo historicky hranice Morave nebránim. Jen bech zatim počkal s óvahama, jak majó moravsky hranice vepadat v bodócnosti. Mužeme o tem jednat na schuzkách MNO, ale do světa bech to rači zatim moc nekřičél. Všecko má svuj čas.
redakce: tož církve nikdo neřeší
Jiří Vaňáček: mapové podklady církví jsou vhodné analogie.
Aby nedošlo k dalším nedorozuměním. Působnost jednotlivých Místních sdružení MNO není vázána na žádné současné ani historické správní či jiné hranice. Je stanovována dle potřeb MNO a jejich členů. To samé platí o názvech MS MNO. Odvozovat z toho nějaké závěry je zcela nesmyslné a zavádějící. K případné budoucí změně historických hranic Moravy, MNO zastává názor, že:“Stanovení přesného průběhu hranice je věcí demokratického rozhodnutí samotných obyvatel Moravy a přilehlých území (referenda) a jejich volených zástupců. Dnes nikdo nemá mandát o tom rozhodovat“.
Je mně 65 let,su moravák od narození,slovo Českomoravská vysočina je pro mně od malička přirozené a známé,zato slovo vrchovina mně připadá novější anebo řidčeji používané.Přimlouval bych se proto abysme slovo vysočina klidně používali a neabstrahovali,myslím,že by to byla škoda i když s tím názvem kraje samozřejmě nesouhlasím,to by mně byl milejší Jihlavský.
Dobrý den,
v současné době vzniká vícero hnutí za samostatnost Moravy a Slezka.Pragocentrum nám všem není zapotřebí.Trochu hodně nás udivuje ,ale nepřekvapuje kolaborace s čechy u strany Moravané.
28.03.2011 Tera Moravia – staré rody (najdete v matrikách) a rody šlechtické (nenajdete v matrikách) vykonali společně cestu do Lviv(Lvova)na Ukrajině.Aby si připoměli kam aš sahala Velkomoravská říše.Cestou přes Krakow dál na Slezsko.