Blíží se 5. červenec, svátek slovanských věrozvěstů, patronů Moravy sv. Cyrila a Metoděje a na Moravě zavlaje moravská vlajka. Na rozdíl od zákonné povinnosti vyvěsit ve svátek vlajku státní, na Moravě přibližně 1617 radnic vyvěsí na budově
úřadu také vlajku moravskou. Učiní tak dobrovolně, tedy z přesvědčení a z lásky k nejbližší vlasti, k Moravě.
V jubilejním roce vyvěšování moravské vlajky nedochází na radnicích k výraznému překvapení, žádný městský klenot nebo historicky významná obec (mnoho jich už evidujeme). Loňská Jihlava, která si hned napoprvé schválila vlaku napořád, je zatím nedostižná. V počtech nových obcí jsme dosáhli hranice, za kterou se dostáváme jen s obtížemi, ale se stoprocentní účastí ani nepočítáme. Za hlavní přínos letošního ročníku lze považovat právě rekordní počet radnic, které se v průběhu těch 15 let přihlásily k vyvěšování moravské vlajky. Neuvěřitelných 1617 z celkových přibližně 1900. Doklad, že na Moravě žije vzdělaná, civilizovaná společnost, která si váží své kultury, historie a tradic.
V roce 2024 jsme oslovili obce v okresech Olomouc, kde jsme získali 3 nováčky, na Prostějovsku – 2, na Blanensku – 1, na Přerovsku – 5, na Šumpersku – 2. To byly jediné oblasti, kde jsme letos vyzývali, důvodem je právě momentální limit, který si uvědomujeme. Ten může zaniknout opět po příštích volbách. Jsou to obce o velikosti od 200 do 2000 obyvatel, za každou z nich jsme nesmírně rádi a velmi si jejich rozhodnutí vážíme.
Vlajku tradičně vyvěsí většina významných moravských sídel. Jedná se například o Brno a dnes už skoro všechny jeho místní části, Olomouc, Znojmo, Třebíč, Jihlavu, Prostějov, Přerov, Blansko, Valašské Meziříčí, Hodonín, Moravskou Třebovou, Boskovice, Dačice v Jihočeském kraji a mnoho dalších. Stále platí, že Morava je tady přes tisíc let a ačkoliv vymazaná z mapy, nelze ji jen tak vymazat z mysli lidí. To přesvědčivě dokázala naše jubilující iniciativa „Za vyvěšování moravské vlajky“. A jak jsem napsala dříve, moravská vlajka je symbol země, která už neměla existovat. Ona ale je, protože my jsme na ni nezapomněli. Jsme její součástí a o tom, co máme považovat za svůj domov, se nerozhoduje na úřadech. Morava je náš domov.
Nicméně stále budou potřeba lidé a takové spolky, jako je Moravská národní obec, kteří budou Moravu lidem neúnavně připomínat, protože nebezpečí zapomnění trvá. O tom napsal trefně náš Milan Kundera v Knize smíchu a zapomnění: „Prvním krokem k likvidaci národa je vymazání jeho paměti. Zničte jeho knihy, jeho kulturu, jeho historii. Pak nechte někoho napsat nové knihy, vytvořit novou kulturu, vymyslet novou historii. Zanedlouho tento národ začne zapomínat, čím je a čím byl.“
Můžeme každý z nás něco pro Moravu udělat? To nejmenší – hlásit se k ní kde a jak to jde, používat moravské symboly (a moravismy). O Moravě mluvit, žijeme na Moravě (nikoliv v Čechách), vše na Moravě je především moravské. Hlásit se k Moravě je normální, je to přece naše země, za Moravu se nestydíme, na Moravu jsme hrdí!
Lenka Holaňová
místopředsedkyně Moravské národní obce
hlavní koordinátorka vlajkové iniciativy
Mobil: 604 527 832
E-mail: holanova@zamoravu.eu
