TVAROŽNÁ – Spisovatel František Kopecký o Moravě

František Kopecký, moravský spisovatel literatury faktu, odborník na slavkovské bojiště a někdejší starosta obce Tvarožná (1990—2010), nám e-mailem poslal své vyjádření o Moravě, příznačně nazvané MORAVA. Připomínáme, že obecní úřad v Tvarožné byl za jeho starostování mezi třemi prvními, který se zapojil do prvního ročníku vlajkové iniciativy Moravské národní obce. V současné době je obecním zastupitelem a kronikářem. Za knihu O slavkovské bitvě (2009) obdržel regionální cenu Miroslava Ivanova, která mu byla udělena Klubem autorů literatury faktu. Mezi jeho další knihy patří Z historie pěšího pluku Kaiser č. I (2007), Bitva u Slavkova a Morava v letech 1805 — 6 (2001), Stará pošta a bitva tří císařů (1996) a jiné.
Pokračovat ve čtení „TVAROŽNÁ – Spisovatel František Kopecký o Moravě“

LOŠTICE – Galerie Jaroslava Beneše vyvěsí moravskou vlajku

V sobotu 10. března 2012 zavítali zástupci MNO Uničovsko a OS Haná do Loštic. Využili jsme pozvání loštického řezbáře Jaroslava Beneše k návštěvě jeho galerie. Prohlédli jsme si jednotlivá díla a zaujal nás také známý betlém. Pan Beneš přidal vtipný komentář. Desítky dřevěných postaviček představují autentické osoby přímo z Loštic, jejich blízkého okolí, ale i z jiných koutů Moravy. Nechybí zde postavička současného pana starosty Loštic, místního zlatníka či legendárního krále Ječmínka. Ztvárněna je i figurka vězně Jiřího Kajínka, jak prchá z věznice Mírov. Následovalo přátelské posezení u štamprle slivovice. Během debaty jsme pana Beneše seznámili s činností našeho sdružení a se záměry vlajkové iniciativy, kterou organizujeme.
Pokračovat ve čtení „LOŠTICE – Galerie Jaroslava Beneše vyvěsí moravskou vlajku“

JAN HRADIL – Mé vyjádření k Moravské národní obci

Jan HradilJsem historik, který z oboru dějin má velký doktorát. Neříkám to proto, abych vysvětlil čitatelům míru svého vzdělání, ale jako důvod, proč se k dané věci vyjadřuji. Bezpochyby Morava jako území byla markrabstvím, které mělo stejný význam jako České království. Velice často bylo také rodovým řešením, že mladší bratr českého krále se stával markrabětem. Vidíme tuto skutečnost na Přemyslov-cích, ale i na Lucemburcích, kupř. Jošt Lucemburský se stal římským králem. Území Moravy má bezpochyby svůj typ folkloru, svůj typ staveb, svůj typ celé historické kultury. Proto dnes v čase evropské globalizace je nutné podtrhnout některou rozdílnost, abychom se nestali unifikovanými územími jednotné Evropy.
Pokračovat ve čtení „JAN HRADIL – Mé vyjádření k Moravské národní obci“