Podnět k řešení neuspokojivé situace ve výuce na základních školách – pokračování

Vážení příznivci Moravy, již dříve jste si na internetových stránkách Moravské národní obce, z.s. mohli přečíst o vývoji naší občanské iniciativy, která se snaží o zkvalitnění výuky našich dětí a to především na základních školách. Důležitým předpokladem pro vysoký standart vzdělávání dětí a mládeže jsou pak přirozeně, kromě fundovaných a dobře připravených kantorů, také dobře zpracované a objektivně pojaté učebnice, pracovní sešity a další výukové materiály. Právě na nedostatky těchto učebních pomůcek se snažíme upozorňovat. Některé reakce členů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jsme již dříve, v předchozích dvou příspěvcích, zveřejnili. Stejně tak jste si mohli přečíst zajímavé návrhy Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Nyní si dovolujeme předložit vám další reakce od představitelů naší politické scény a především odpověď zástupce nakladatelství Taktik Internacionál s.r.o., pana Ing. Jaroslava Brdjara na mnou nastíněné nepřesnosti a faktografické nedostatky. Je potěšitelné, že jednání s nakladatelstvím probíhají velmi konstruktivně a úspěšně. Díky této skutečnosti se podařilo již nyní prosadit nápravu některých, doposud neobjektivních, obrázkových a textových částí učebnic vydávaných tímto nakladatelstvím. Informace o naší zemi Moravě a také Slezsku se tak daří navracet do výuky dějin, vlastivědy, občanské výchovy nebo také prvouky našich školou povinných dětí.

Dne 4. 3. 2019 přišla krátká zpráva od asistentky poslance, paní Kateřiny Pokorné. Pan poslanec Mgr. Martin Baxa je členem poslaneckého klubu Občanské demokratické strany a pracuje ve Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Vážený pane Blažku,
z pověření pana poslance Martina Baxy si dovoluji poděkovat za Váš email. Pan poslanec Vám děkuje za Vaše podněty a je si vědom, jak je důležité věnovat se kvalitní výuce našich dětí.

Srdečně zdravím a jménem pana poslance přeji vše dobré.
Kateřina Pokorná,
asistentka poslance Martina Baxy

Dne 20. 3. 2019 jsem obdržel sice krátkou, ale pozitivní odpověď od předsedy Občanské demokratické strany a místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, pana prof. PhDr. Petra Fialy, Ph.D., LL.M., který napsal:

Vážený pane Blažku,
děkuji za Váš mail a za Vaše upozornění. Podívám se na to, označení skutečně vypadá nepřesně. Jako historik a Moravan budu dbát o to, aby Morava měla místo, které jí patří.
Se srdečným pozdravem
Petr Fiala

Po dvou úspěšných telefonických jednáních jsem dne 3. 4. 2019 obdržel od zástupce nakladatelství, pana Ing. Jaroslav Brdjara, očekávanou odpověď na podněty, které jsem již ve dvou předchozích příspěvcích dostatečně prezentoval.

Vážený pane Blažku,
na základě e-mailu, který jsem obdržel od MŠMT dne 4. 3. 2019, reaguji na Vaši zpětnou vazbu, za kterou tímto děkujeme.

Vaše připomínky jsme zvážili, a pokud to bylo možné, snažili jsme se je do textu i zapracovat. Zároveň je ale nutné konstatovat, že některá Vaše tvrzení jsou dle našeho názoru příliš obecná, popisují široké spektrum oblastí nebo jsou vytržena z kontextu. K některým Vašim výhradám, týkajícím se například publikace s ISBN 978-80-7289-903-6, se navíc nemůžeme vyjádřit, protože se nejedná o tituly našeho vydavatelství.

Pokud jde o Vaši připomínku o tom, že jsou ve výkladu přehlíženy některé moravské osobnosti, musíme nesouhlasit.
Významné osobnosti, které zmiňujete, uvádíme například ve Vlastivědě pro 5. ročník − Česká republika a Evropa. Konkrétně:

1) v kapitole Náš kraj (Jihomoravský kraj) uvádíme vedle Alfonse Muchy také např. T. G. Masaryka, Vladimíra Menšíka, Aloise Mikulku;
2) v kapitole Náš kraj (Zlínsky kraj) Jana Amose Komenského (včetně poznámky o Uherském Brodě jako jeho pravděpodobném rodišti; Komenský je rovněž uveden na přední straně pracovního sešitu), dále Tomáše Baťu, sportovce Tomáše Dvořáka;
3) v kapitole Náš kraj (Moravskoslezský kraj) jsou uvedeny další významné osobnosti, které jste Vy nezmiňoval, například Emil Zátopek, Jiří Hanzelka, Zdeněk Burian. A také Vámi zmiňovaný Leoš Janáček. (Dokladem je fotografie, kterou zasíláme v příloze.)

Co se týče Vašeho komentáře (který je pravděpodobně jako obecné tvrzení adresován ostatním nakladatelům), že „jsou zde zcela přehlíženy a opomenuty dějinné události týkající se Moravy a Slezska“, nemůžeme opět souhlasit. Zde jsou citace vybraných částí textů, které v učebnicích uvádíme:
1) „ Krátce po svém vzniku se Československá republika zařadila mezi nejvyspělejší státy Evropy. Hospodářsky nejrozvinutější byly Čechy a Morava. Naopak nejzaostalejší byla Podkarpatská Rus.“
2) „V roce 1918 vznikl samostatný československý stát, který trval až do roku 1938. Vznikl spojením Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi.“ Je připojena mapa Čech, Moravy, Slezska, Slovenska…
3) „Vznikaly také nové instituce, které měly podporovat český jazyk, kulturu a historii. Ze všech si uveďme alespoň Královskou českou společnost nauk, Vlastenecké muzeum v Čechách a Moravské zemské muzeum.“
4) Dále uvádíme obce: Fulnek, Kopřivnice, Zlín, Slavkov u Brna atd.

Jak bylo již výše uvedeno, v některých případech jsme se s ohledem k Vašim poznámkám rozhodli, že upravíme nadpisy kapitol tak, aby lépe vystihovaly probíranou látku. Věříme, že tato upřesnění pro Vás budou vyhovující:

1) například název kapitoly Průmyslová revoluce v Čechách můžeme upravit na:
Průmyslová revoluce v Čechách, na Moravě a ve Slezsku;

2) název kapitoly Život v Čechách za průmyslové revoluce je možné upravit na:
Život za průmyslové revoluce

K připomínce na straně 11:

„Vyluští křížovku. Tajenkou je polské město, ve kterém žil Komenský po odchodu z Čech.“ (Z některých pramenů jsou dohledatelné jeho pobyty v Horní Branné, kam odjížděl z Bílé Třemešné předtím, než odjel do polského Lešna.) konstatujeme, že ačkoli si nemyslíme, že se jedná o nesprávný údaj (protože se jednalo o jedno z posledních známých míst, kde fyzicky pobýval před odchodem), můžeme tvrzení upravit na:
Vyluští křížovku. Tajenkou je polské město, ve kterém žil Komenský po odchodu z vlasti.

Výše jsme již uvedli, že ve Vlastivědě (Česká republika a Evropa) je obsažena informace o Uherském Brodě jako pravděpodobném rodišti Komenského. Komenskému je věnováno rovněž místo na obálce a v kapitole o vzdělávání.

Dále souhlasíme s Vaší připomínkou k náčrtu slepé mapy v Prvouce 3. Tento náčrt jsme tudíž upřesnili a v novém vydání se již bude vyskytovat v upravené podobě (viz příloha).

Závěrem chceme konstatovat, že všechny Vámi zmíněné významné osobnosti není možné uvést v jedné publikaci. Např. informace o Gregoru Johannu Mendelovi by spíše náležely do kapitoly o genetice v učebnici přírodopisu. O Janu Blahoslavovi se pojednává v Českém jazyce a literatuře vedle řady dalších významných osobností.

S pozdravem
Ing. Jaroslav Brdjar
brdjar@taktik.sk
+420 776 494 655
nakladatelství Taktik International s.r.o.

Ještě téhož dne jsem zaslal odpověď:

Dobrý den,
děkuji Vám za odpověď na můj podnět. Musím však na Vaši odpověď znovu reagovat. Hned v úvodu píšete: „Zároveň je ale nutné konstatovat, že některá Vaše tvrzení jsou dle našeho názoru příliš obecná, popisují široké spektrum oblastí nebo jsou vytržena z kontextu.“ Můžete mi tedy konkrétně napsat, co jste měl na mysli?
Pokud jde o moravské osobnosti, tak je zvláštní, že tyto osobnosti, ač se narodily a většinou i tvořily na Moravě, jsou v učebnicích vždy zmiňovány výhradně jako osobnosti české. Přitom například Leoš Janáček se narodil v období Moravského markrabství, které bylo svébytnou a samosprávnou zemí Rakouského císařství. S Čechami v té době nemělo nic společného, tedy kromě panovníka ve Vídni! Janáčkova opera „Její pastorkyňa“ byla v roce 1904 nadšeně přijata v moravské zemské metropoli Brně. Zato v Praze byla podrobena tvrdé kritice, že je tato opera až příliš moravská. Janáček totiž své náměty čerpal ze svých moravských kořenů a moravské melodiky. To stejné platí o moravském malíři Alfonsi Muchovi a dalších osobnostech z Moravy. Chtěl bych Vás proto požádat o nápravu této nepatřičnosti, kterou dokládají Vámi přiložené obrázky osobností.

Popisky u osobností by mohly vypadat asi takto:

• LEOŠ JANÁČEK – Moravský hudební skladatel, folklorista (Narodil se na Hukvaldech, kde se koná každé léto Mezinárodní hudební
  festival Janáčkovy Hukvaldy.)
• EMIL ZÁTOPEK – Československý atlet 20. století, čtyřnásobný olympijský vítěz (Narodil se v moravské Kopřivnici.)
• JIŘÍ HANZELKA – Československý cestovatel a spisovatel (Narodil se v moravském Štramberku.)
• ZDEŇEK BURIAN – Moravský malíř, ilustrátor, grafik, proslulý rekonstrukcemi pravěkých zvířat (Narodil se v Kopřivnici.)
• ALFONS MUCHA – Moravský malíř a grafik, autor obrazového cyklu Slovanská epopej (Narodil se v Ivančicích.)
• VLADIMÍR MENŠÍK – Československý filmový herec a moderátor 20. století (Narodil se v moravských Ivančicích.)

Pokud jde o úpravy názvů kapitol, tak s úpravami naprosto souhlasím. Název “ Průmyslová revoluce v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; “ je přesný a vystihuje skutečnost, že se jedná o tři svébytné země, ve kterých byl mnohdy historický vývoj odlišný a také rozvoj průmyslu vycházel z odlišných podmínek. Druhá kapitola může opravdu nést název “ Život za průmyslové revoluce“.

Pokud jde o moravského vědce, filosofa a učitele JANA AMOSE KOMENSKÉHO – „Učitele národů“ (*28. března 1592, + 15. listopadu 1670) posledního biskupa Jednoty bratrské. Poté, co byl nucen opustit moravskou vlast, začal cestovat po Evropě a získával si věhlas. Jan Amos Komenský „Moravus“ byl šiřitelem harmonie, humanismu a vyzýval k nápravě a toleranci v tehdejší evropské společnosti. Vynikal v mnoha oborech. Vytvořil například unikátní, v té době nejpřesnější, mapu Moravy (Markrabství moravského). Jeho dílo vedlo k modernizaci školství.
Také v tomto případě s Vašim návrhem na změnu souhlasím: „Tajenkou je polské město, ve kterém žil Komenský po odchodu z vlasti.“

Možná by ovšem stálo k zamyšlení, zda v učebnicích více nezdůraznit moravský původ Jana Amose Komenského Moravuse. Navzdory pohnutým životním osudům a dobrovolně nedobrovolným putováním daleko od svého rodiště, nosil Komenský Moravu hluboko ve svém srdci. Svědčí o tom mimo jiné i slovo Moravus (latinsky Moravan), které v zahraničí přidával ke svému jménu. Zcela v tomto duchu pak hovoří i jeho dedikace na sklonku života:

„Milé matce mé vlasti, zemi Moravské, jeden z věrných synů jejích.“

Mapa, kterou jsem podrobil kritice, je nyní opravena správně. Snad jen, že zde nejsou vyznačeny tzv. moravské enklávy ve Slezsku, ale to je jen drobný detail, který by děti na základních školách stejně nechápaly.

Rád bych Vás ještě požádal o další úpravu názvu jedné z kapitol:

Vlastivěda – Novodobé české dějiny – Pracovní sešit pro 5. ročník ZŠ – Vydavatel Taktik International, s.r.o., ISBN: 978-80-7563-033-9

1, Vláda Habsburků v Čechách

Navrhuji, aby se název změnil na : „Vláda Habsburků v našich zemích“

Podařilo se mi vytvořit pracovní skupinu historiků a učitelů dějin. Moji pozvánku ke spolupráci při konzultaci učebních textů přijali: Mgr. Ondřej Hýsek, Ph.D., PhDr. Tomáš Skoumal, Bc. Jaroslav Svozil, PhDr. Marek Pavka, Ph.D. a Ing. Jaroslav Krábek.

Budeme velmi rádi, pokud bude spolupráce s Vašim vydavatelstvím pokračovat. Záleží nám na kvalitě výuky našich dětí. Děkuji Vám za dobrou vůli a těším se na Vaši odpověď.

S pozdravem
Stanislav Blažek
tel: 736 252 687

Vážení přátelé, Moravanky a Moravané,

z přiložených obrázků a zpráv se můžete přesvědčit o pozitivních změnách, kterými prošly například názvy jednotlivých kapitol nebo výše zmiňovaná mapa České republiky s vyobrazením tradičních, kdysi svébytných a samosprávných zemí, Moravy, Slezska a Čech. Další obrázky dokumentují oprávněnost kritických připomínek, které jsem nakladatelství v mé poslední odpovědi napsal.

Domnívám se, že je vždy důležité poukázat na nedostatky, které nás obklopují a deformují naši společnost. Morava dala světu mnoho významných osobností, vědců, vynálezců, umělců, politiků, sportovců atd. To je jedním z logických argumentů pro naše požadavky, že si naše země zaslouží větší prostor a pozornost ve výuce nejen moravských žáků a studentů.

Stanislav Blažek
předseda oblastního sdružení MNO Haná