Učitel národů z Moravy

28. března 2013 si připomínáme 421 let od narození známého pedagoga, filosofa, spisovatele a biskupa Jednoty bratrské Jana Amose Komenského (1592—1670). Ten­to uznávaný myslitel je známý především jako zakladatel moderní pedagogiky. S je­ho osobou se můžeme denně setkat i na vyobrazení dvousetkorunové bankovky. O Komenském vyšlo mnoho odborných publikací a článků, které rozebírají jeho život, dílo i místa, kde působil. Moravu procestoval pravděpodobně celou v souvislosti se sháněním podkladů potřebných pro mapu Moravy (Amsterodam 1627), na níž praco­val snad v letech 1616—1621.

 
     Přesné místo Komenského narození není prozatím s určitostí známo. Kromě nejčastěji uváděného rodiště v Komni můžeme uvažovat také o Nivnici nebo Uherském Brodu. V Clamores Eliae (Křiky Eliášovy, 1665—1670) se autor uvádí jako Jan Amos Segeš Nivnický, po otci zvaný Komenský. V Herbornu (1611) a později v Heidelberku se na vysoké škole zapsal jako Johannes Amos Marcomanus Nivnicensis, nebo jinde Hunobrodiensis. V exilových polemických dílech vystu­puje jako Ulricus de Neufeld. Od roku 1627, s výjimkou těchto zápisů, se pokaždé uvádí jako Comenius.
Do svých dvanácti let žil se svými rodiči v Uherském Brodě, po smrti matky v roce 1604 odešel k tetě do Strážnice. Tam navštěvoval místní školu, kde působil učitel Matouš Konečný (1572—1622), pozdější bratrský senior, autor díla Theat­rum divinum (1616). V Uherském Brodě i ve Strážnici poznal Komenský život poddanských předbělohorských měst, jejich cechy, řemeslnickou i rolnickou práci. S mlynářským povoláním se seznámil v Nivnici, kde bydlel od roku 1605 u příbuz­ných. Roku 1608 odešel do Přerova na studia a pravděpodobně i do Fulneku. V Přerově ho silně ovlivnil správce školy senior Jan Lánecký (1550—1626), který mu též umožnil studia v Nassavsku.
Po návratu vypomáhal Komenský jako pedagog v Přerově, kde pracoval na díle Theatrum universitatis rerum, na Žerotín­ských starých dějinách a na Moravských starožitnostech. Tato díla se nedochovala s výjimkou Theatra, jež ve dvacátých letech přepracoval na Amphitheatrum universitatis rerum, encyklopedii soudobých znalostí. Roku 1616 byl v Žeravicích vysvěcen na kněze Jednoty bratrské. V následujícím roce se stal správcem sboru a školy ve Fulneku, kde napsal dílo Listové do nebe, soubor pěti kázání sociálně orientovaných. Po dobytí Fulneku španělskou a neapolskou armádou se skrý­val na neznámých místech, roku 1613 v Brandýse nad Orlicí. V roce 1625 tajně navštívil Kunštát na Moravě a Letovice. Naposledy prošel Moravou roku 1650, snad i Fulnekem, Přerovem a Strážnicí. Další jeho životní etapa pokračovala ces­tou do Uher.
 

Bc. Martin Fajtl

příznivec MNO, t. č. archivář