Dne 21. prosince 2013 tomu je již 65 roků od schválení zákona č. 280/1948 Sb. o krajském zřízení, který ve snaze o utužení centralismu vytvořil nastupující totalitní režim. Došlo tím k likvidaci po staletí fungující zemské samosprávy, přičemž nové celky ani nerespektovaly hranice původních zemí. Během 50. let si i komunisté uvědomili nákladnost a zbytečnost existence tolika regionů, a proto jejich počet alespoň redukovali. Je smutnou skutečností, že ani po listopadu 1989 nebyly země obnoveny. Naopak, současné kraje jsou téměř shodné se svými předchůdci z let 1949 — 1960. | PhDr. Tomáš Skoumal, předseda Historické sekce MNO.
Som zasadne za obnovu povodnej moravskej zemi ktora sa vytratila z nasich dejin v roku 1019 vytvorenim ceskeho a uhorskeho kralovstva.za tisicrocie nasich dejin sa z rozpadnuteho naroda moravskych slovenov vytvoreli uz dva narody moravanov a slovakov co je na skodu.som teho nazoru ze ako jednotny narod a stat mozeme dokazat viac.a zaroven som za vytvorenie moravskeho kniezactva ci kralovstva.republika nam moc teho nedala.skor podvodnikov a kriminalnikov ktory nas ruinuju.
V čem by byla moravská samospráva kvalitnější než jiné samosprávy? Byly by tam snad kvalitnější úředníci?
Jsem toho názoru, že obnovovat zemské zřízení jen kvůli moravskému cítění je naprosto povrchní a utopie. Jen se utratí miliardy, které by se mohly investovat na potřebnější věci.
Navíc v dnešní sjednocené Evropě je obnova národů pojmem zastaralým.
Nevracej se do roku 1019 !
Nežijeme v království, není reálné ani knížectví. Navíc došlo od roku 1948 jakousi odstředivou silou „revoluční třídy“ k poměrně dost zřetelnému „národněsocialistickému rozdělení severu a jihu“ Moravy. Alespoň tak to já,moravák žijící v prostředí „moravskoslez-
ském“, takhle cítím. Je to škoda a změnit to lze snad zase tak za víc než půlstoletí – nbude-li vbůbec vůle ? Ta „síla“ Slezska je pochybná a zavádějící. Už Petr Vašek měl z toho jako Bezruč srandu-jak to vlastně „mluvitě“ ?
Morava je rozdělená. Blbě. Tak trochu se ale v obraně před Prahou
alespoň společně družíme. Zaplať Pán Bůh.
Omlouvám se za překlepy a Vladimíra Vaška !
Zachytil někdo nějakou reportáž či zprávu ve sdělovacích prostředcích o uvedeném výročí? A nebo lze konstatovat, že se jedná o politicky nekorektní, resp. tabuizované téma?
Protože zde zaznělo několik otázek a názorů, pokusím se za MNO odpovědět:
pro „Anselma“
– moravská samospráva nebude méně či více kvalitní než jiné samosprávy v Evropě. Proč by také měla být? Současným problémem ČR totiž je, že zde žádná skutečná samospráva není. ČR je přísně centralizovaný stát, kde se veškeré zdroje odvádějí do centra a následně přerozděluji podle vůle (či spíše zlovůle) vládnoucího establishmentu (a je zcela jedno odkud jeho členové pocházejí).
– obnova samosprávy Moravy není ani povrchní, ani utopie. Vychází nejen z přání většiny Moravanů, ale odpovídá i realitě geografické a sídelní struktury. A ty vzpomenuté miliardy se vyhazují z okna právě v současnosti. ČR má nejen nejdražší ale i nejhůře fungující státní správu a „samosprávu“ ve vyspělé Evropě.
– v posledním tvrzení o obnově národů v Evropě si dosti protiřečíte. Buď jste pro nacionální státy vzniklé na základě filozofie nacionalismu 19.století a tedy proti sjednocování Evropy a zachování ČR v současné podobě. Nebo jste pro sjednocenou Evropu regionů, obývanou postmoderními národy 21.století, k jejichž principům se hlásí i MNO. Budete si muset vybrat. Buď český nacionalismus 19.století, nebo moderní Evropu století 21. Pro ni je ale Morava téměř ideálním příkladem samosprávného regionů.
pro Ing. Nipperta
máte hodně pravdy. Jen bych dodal. To rozdělení sever-jih, není zcela přesné. Jde spíše o Pomoraví a Poodří, přičemž Poodří má opravdu výrazně jinou skladbu obyvatelstva. Proto, při deklarování našich názorů a cílů, MNO vždy hovoří o Moravě v přirozených hranicích. To vychází i z existenci dvou sídelních makroregionů (ten Pooderský není zcela rozvinut – brání mu státní hranice). Domníváme se totiž, že obyvatelé Moravskoslezského kraje se sami musí rozhodnout, co chtějí. My „jižané“ bychom Vás rádi měli spolu, ale nutit nikoho nemůžeme.
Ad Jaroslav Krábek
1. Logicky přísně vzato, nerozumím tvrzení „… žádná skutečná samospráva není“. Co to je skutečná samospráva? Ona snad existuje i neskutečná samospráva?
2. Když již máme existující kraje a okresy III. stupně, proč toto rušit a namísto toho zavádět samosprávu Moravy? Když nynější systém funguje, proč jej rušit a dávat zbytečně peníze za kosmeticky upravený správní aparát? Jinak nelze vnímat to, co navrhujete, než tak, že dle moravského cítění vyhodíme oknem miliardy za kosmetické úpravy a výsledek bude fungovat naprosto stejně. Úřady budou opět dostávat tolik, kolik potřebují, budou tam stejní úředníci, jen nápisy na budovách a listinách budou nést slůvko „moravský/é/á“. Proto říkám, že je to povrchní a utopie je, že si můžete myslet, že se vám takovou hloupost podaří prosadit.
3. V posledním tvrzení si neprotiřečím. Nevím, jak jste na to přišel? Dnešní Evropa se politicky sjednotila prostřednictvím unie. A já říkám, že se zabývat obnovou národů je zastaralá myšlenka. Vy totiž uvažujete obnovu či novodobý vznik moravského národa. Evropská integrace bude pokračovat dál, až ztratí státy svou fundamentální suverenitu a vznikne federální stát. Do konce století se pak setřou veškeré kulturní a národní rozdíly a evropský lid splyne v jeden celek, bez kulturních a národních hranic. A to je jedině dobře. Nacionalismus by v tomto století neměl míti místo. Národní uvědomění zakládá prapříčinu nenávisti či nesnášenlivosti. Jsme lidé a to je hlavní. Ne nějací Moravané, Češi, Němci… To, co se lidem snažíte předkládat, jsou ustrnulé způsoby vidění světa.
Vážený Anselme,
pokud žehráte na to, že někdo překáží federalismu a podporuje nacionalismus, tak jste na špatné adrese. Moravská identita je mnohem starší než nacionalismus, který sem byl přivezen zvenčí až na konci 19. století. Díky této společné, zemské identitě to byli právě Moravané, kdo v roce 1905 dospěl k etnickému smíru, tzv. moravskému vyrovnání, které bylo natolik kvalitní, že bylo kopírováno v Haliči, Bukovině, Štýrsku, Korutanech, Bosně a Hercegovině, Řecku, Polsku, Estonsku, Persii a Namibii. Můžete uvést jednu jedinou zemi, která dnes kopíruje centralistický český stát? Pokud jde o sjednocování Evropy, tak bych připomněl autora návrhu evropské ústavy Petera Glotze, který v roce 1999 prohlásil: „Svět potřebuje víc moravských vyrovnání“.
Kdybyste aspoň trochu znal historii, pak byste věděl, že to byla Morava, kdo byl vždy integračním prvkem v Evropě. V roce 1537 přišli Habsburkové s plánem na vytvoření společného sněmu všech korunních zemí. Podpořili ho Uhři, Rakušané a Moravané a proti byli – Češi. V roce 1547 Češi bojovali proti Habsburkům, Moravané se snažili o kompromis. V roce 1618 to samé. V roce 1648 dal Moravan Jan Maxmilián hrabě Lamberg Svaté říši římské – tedy středoevropské federaci – ústavu, která fungovala více než 150 let. Zatímco Češi v 19. století bojkotovali zasedání Říšské rady, Moravané pracovali na integraci střední Evropy a třeba takový hrabě Belcredi ve funkci ministerského předsedy zachránil roku 1866 Rakousko před rozpadem. V roce 1905 to byla Morava, kdo inicioval koordinaci korunních zemí, tedy posílení federalismu v Rakousku. Naopak čeští nacionalisté během 75 let dvě federace rozbili – v roce 1918 Rakousko a v roce 1993 Československo. V roce 1918 se nezeptali ani zemských sněmů (ty rozpustili), ani obyvatel. A přestože stále křičeli o tom, jak je Rakousko utlačovalo a nedopřálo jim autonomii, sami autonomii vzali Moravě a Slezsku a přes všechny sliby ji nedali ani Slovákům ani Rusínům. A vrcholem pak bylo to, když po roce 1945 vyhnali své německy a chorvatsky hovořící spoluobčany. Pokud mluvíte o „nenávisti či nesnášenlivosti“, laskavě se obraťte na české nacionalisty, Moravané nikoho nevyháněli. Moravané a konkrétně MNO považují německy či chorvatsky hovořící obyvatele za součást zemské obce, za Moravany. Český stát se ani s jednou z těchto skupin nedokázal dodnes vyrovnat. Kdo tady potom má „ustrnulé způsoby vidění světa“? Ale ještě k federalismu. Asi není náhoda, že čeští nacionalisté připustili federalizaci vždy až pod nátlakem zahraničí – v roce 1938 a v roce 1969. Územněsprávní členění, které podle vás „funguje“, se naprosto příčí systému územních jednotek v EU, tzv. NUTS, takže se kvůli tomu hůř čerpají strukturální fondy. Mluvíte o „miliardách vyhozených oknem“ za kosmetické úpravy a nevšímáte si, že podle odhadů se ve veřejné správě ztratí ročně možná až 200 miliard? Divíte se, že Moravané chtějí zpátky svou zemi. Víte, že se jich při těch nejdůležitějších rozhodnutích, v roce 1918, 1949, 1969, 1993 a 1997 nikdo neptal? Víte, že za ně rozhodovali politikové, kteří před volbami slibovali něco úplně jiného, než co udělali po volbách? (Například v letech 1990 a 1992 slibovali obnovu Moravy a Slezska) Výsledky všichni vidíme kolem sebe. Pět nejchudších okresů v republice je na Moravě a ve Slezsku, lidé odtud utíkají, už i o takovém Zlínu se mluví jako o městě duchů. V dobách zemského zřízení měla Morava příjmy v přepočtu na hlavu na stejné úrovni jako Francie. Je možné, že žádná země v Evropě v posledním století nezažila takový hospodářský úpadek jako Morava a Slezsko. Máme k tomu mlčet? Pokud podporujete federalismus v Evropě, proč ho nepodpořit i v České republice?
Pro „Anselma“ :
Děkuji za Vaše názory a otázky. Jen mám trochu pocit, že na většinu Vašich nových otázek je odpovězeno v mém minulém příspěvku. Pokusím se proto odpovědět podrobněji. Pravděpodobně byla mnou zaslaná stanoviska formulována nedostatečně jasně.
Ad.1. Ano, v podstatě máte pravdu. Obecně lze říci, že samospráva je správa vlastních prostředků a potřeb. Vychází z přesvědčení, že o užití zdrojů nejlépe rozhoduje to místo, kde se zdroje vytváří a kde se také spotřebovávají. Existují tři základní úrovně samosprávy – obecní, regionální a státní. Z dlouholetých zkušenosti vyplývá, že na všech úrovních je vhodná jistá míra přerozdělení. Stanovení její velikosti, záleží na mnoha faktorech. V Německu se pohybuje mezi 10 až 20%. Obecně platí: „Čím menší přerozdělení, tím vyšší stupeň samosprávy“. Jestliže v ČR dosahuje míra přerozdělení více než 97%, s trochou nadsázky je možno říci, že míra samosprávy v ČR se blíží nule. Model ČR je tedy spíše modelem fungování asijské despocie a gubernií. Ale o tom jsem již psal minule.
Ad.2. Pravděpodobně jste vůbec nepochopil, o co nám jde. My rozhodně nechceme dělat kosmetické úpravy a měnit „nápisy na budovách a listinách“. Námi navrhovaný model je radikální změnou v řízení země. V mnoha částech přitom odpovídá návrhům, které v současnosti navrhují mnozí odborníci, včetně těch na ministerstvu vnitra. Příkladem je důsledné oddělení státní správy a samosprávy. Jde o formální obnovu okresů (které stejně pro mnohé agenty stále existují), jako základního článku státní správy a převedení úředníků zajišťujících státní správu z pravomocí pověřených obcí pod „stát“, formou detašovaných okresních pracovišť. Samospráva by měla fungovat podle vzorce obec, mikroregion a makroregion. Současné kraje, až na čestnou výjimku Moravskoslezského, neodpovídají ničemu. Například kraj Vysočina porušuje všechny geografické, územní a sídelní vazby. Je typickým výplodem politického lobbingu a odmítá ho každý odborník, i většina jeho obyvatel. I z těchto důvodů neodpovídají kraje doporučením EU a musejí se slučovat do pochybných jednotek soudržnosti. Obnova Moravy jako typického makroregionu je pouze logickou součástí těchto zásadních změn. Moravské cítění je bonusem těchto snah. Je jistě správné, aby vývoj státu a jeho uspořádání odpovídal přání jeho obyvatel. Stát je tu pro občany. Ne občané pro stát! Proto i Vaše „vyhozené miliardy“ by byly oprávněné, ale nebudou třeba. Námi navrhované varianty jsou mnohem úspornější a funkčnější než současný nepovedený stav. Nenazývejte, proto prosím hloupostí něco, o čem mnoho nevíte.
Ad.3. Přečtěte si prosím ještě jednou moji minulou odpověď k tomuto bodu. Znovu opakuji, MNO odmítá nacionalismus v jakékoliv formě a vnímání národa dle kritérií 19. století považuje za překonané. Proto nám je stále nepodsouvejte. Určitě se shodneme na Vaši tezi, že: „Evropská integrace bude pokračovat dál, až ztratí státy svou fundamentální suverenitu a vznikne federální stát“. Co je však třeba razantně odmítnout je Vaše další teze: „Do konce století se pak setřou veškeré kulturní a národní rozdíly a evropský lid splyne v jeden celek, bez kulturních a národních hranic“. Vždyť největším bohatstvím Evropy je její mnohovrstvá a různorodá kultura! Současný vývoj směřuje právě opačným směrem a je to i jedno z hesel Unie: „Jednota v různosti“. Navíc pokud opravdu vznikne Evropská federace, jejím základním článkem nebudou národní státy, ale přirozené regiony (proto se mluví o Evropě regionů), často velmi podobné středověkým zemím, které v Evropě fungovaly po stovky let. Jiné řešení je i těžko představitelné. Jak by asi fungovala federace, kde by jeden region tvořilo bývalé Německo a druhý bývalé Slovinsko. Tvrdíte, že: „Národní uvědomění zakládá prapříčinu nenávisti či nesnášenlivosti“. Pravděpodobně Vám unikají zásadní rozdíly mezi vnímáním národa před a po vzniku nacionalismu a tzv. moderních národů v 19.století. Není zde prostor na vysvětlení této obšírné problematiky, proto jen stručně. Vaše tvrzení platí jen pro výše zmíněné tzv. moderní národy (někdy také nazývané jazykové), které jsou definovány objektivisticky, a člověk se do nich rodí. Ve své době byly považovány za jediné nositele státnosti. V současnosti jsou nositelem státnosti politické národy, které jsou tvořeny jedním či více postmoderními národy a národnostními menšinami. Postmoderní národy se definují subjektivisticky a je na rozhodnutí jednotlivce, zda se příslušníkem takovéhoto národa stane. Současné moderní vlastenectví je tedy otevřené a pozitivní. Je charakteristické láskou k vlasti, péčí o společné hodnoty historie, kultury a tradic. Neurčuje ani kdo do národa patří a kdo ne. Vlastenectví jako snaha o ochranu a péči o hodnoty území nazývaného vlast (patria) provází lidstvo po tisíciletí. Takto vnímá MNO i současný Moravský národ a jeho více než 600 000 příslušníků, kteří se k němu při minulém sčítání přihlásili.
Petr JEŘÁBEK: Krajské uspořádání? Vadí i po čtrnácti letech, In: Brněnský deník, 2. ledna 2014
Dobry den, myslim, ze je velice dulezite, aby doslo k vytvoreni zemskeho usporadani v Ceske republice. Myslim, ze politici v Praze se obavaji, ze pokud by se tak stalo, tak dojde k rozpadu naseho statu. Myslim, ze by jim nekdo mel vysvetlit, ze je to prave naopak. Pokud budou Morava a Slezsko nadale ignorovano jako historicke zeme, tak prave to by mohlo casem vest jeste k vetsimu napeti mezi zapadem a vychodem naseho statu. Je vubec nejaka sance abychom meli spolkove usporadani a zrusilo se 14 „trafik“ pro odpadle politiky?
Roberte, problém má podle mě dvě úrovně. Ta první je fakt, že na Moravě a ve Slezsku žije menšina obyvatel. Za těchto okolností by přijetí spolkového uspořádání vládnoucími stranami vyžadovalo naprosté sjednocení voličů na Moravě a ve Slezsku a ještě k tomu rozkol mezi stranami z Čech, nebo mimořádně tolerantní přístup politiků z Čech vůči moravským požadavkům. Druhá úroveň je systémová. Myslím, že od roku 1989 u nás nedošlo ani jednou k tomu, že by politické elity přijaly nějaký lidový požadavek. Jinými slovy, politický systém zcela neplní svou základní funkci, totiž přenos požadavků společnosti na řídící struktury. To znamená, že není možné zespodu, tlakem občanské společnosti ovlivnit rozhodování.