VRACÍME MORAVU DO ŠKOL – podnět k řešení neuspokojivé situace ve výuce na základních školách – 11. díl

Vážené Moravanky, vážení Moravané, příznivci spolku Moravská národní obec, také dnešní zpráva se bude týkat podnětů, které jsme předložili nakladatelství Kartografie Praha, a.s. Tyto materiály dobře dokumentují zjevné nepravdy a nepřesnosti v sérii dějepisných atlasů, které jsou také na Moravě a ve Slezsku hojně využívány na základních i středních školách.

Nejprve však předkládám pozitivní a vstřícnou odpověď na můj úvodní podnět, kterou napsala šéfredaktorka, paní Lenka Olivová. Ta byla pověřena panem ředitelem Mgr. Janem Ptáčkem, aby zastupovala nakladatelství při jednáních o úpravě textových i obrázkových částí učebnic.

Dobrý den,
od pana ředitele Ptáčka jsem obdržela Váš email, za který Vám velice děkujeme. Vše pečlivě projdeme a co bude možné, zapracujeme do dalších vydání našeho atlasu. Pokud byste měl nějaké další připomínky, budu ráda, když se na mě obrátíte.
S pozdravem

Lenka Olivová šéfredaktorka
Kartografie PRAHA, a. s. Ostrovní 126/30 110 00 Praha 1

Následovala další zpráva, ve které jsem se snažil poukázat na závažné nepřesnosti, které negativně ovlivňují kvalitu této knihy a především výuky žáků a studentů.

Vážená šéfredaktorko, paní Lenko Olivová,
Vážené nakladatelství Kartografie Praha, a.s.,
srdečně Vás zdravím z Moravy. Také tentokrát bych Vás rád informoval o nepřesnostech ve Vaším nakladatelstvím vydaném titulu STŘEDOVĚK – DĚJEPISNÉ ATLASY PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLY A VÍCELETÁ GYMNÁZIA. Kartografie Praha, a.s. 1. vydání 1996 – ISBN 80-7011-372-3

str. 38, kapitola VII. ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ V OBDOBÍ HUSITSKÉM, PODĚBRADSKÉM A JAGELLONSKÉM
Už samotný název kapitoly je nesprávný. Žáci a studenti mohou nabýt falešného dojmu, jako by České království zahrnovalo také území Moravy, což se nezakládá na pravdě. Z dalšího textu je patrné, že autor neměl na mysli pouze události v Čechách, ale v období husitství také na Moravě, tedy v Moravském markrabství. V dalších dvou dějinných obdobích je pak kromě Moravy důležité zmínit také Slezsko a obě Lužice.

V této souvislosti bych opět rád poukázal na několik událostí spojených s Moravou a moravskou šlechtou, které ve své knize Dějiny Moravy v datech popisuje uznávaný historik a vysokoškolský pedagog, pan doc. PhDr. František Čapka, CSc. Například se zmiňuje o postoji moravské šlechty v lednu roku 1415 k věznění Mistra Jana Husa:

„Ve Velkém Meziříčí (na hradě Lacka z Kravař) se sešlo devět představitelů moravské šlechty v čele se zemským hejtmanem Lackem, kteří vybídli krále Zikmunda, aby nedopustil věznit M. Jana Husa. List obdobného textu zaslalo 8. května t. r. deset moravských šlechticů Zikmundovi ze schůzky v Brně.“

Obrázek z knihy Bartoloměje Paprockého z Hlohol Zrcadlo slavného Markrabství moravského, na němž je ztvárněn Lacek z Kravař a Helfštejna, významný moravský šlechtic z rodu pánů z Kravař a mezi lety 1411 až 1416 moravský zemský hejtman. Proslavil se jako diplomat a přední moravský podporovatel husitství.

Stejně tak stojí za pozornost popis událostí z druhé poloviny prosince roku 1419 v Brně: „Po příjezdu do Brna svolal sem nový český král Zikmund Lucemburský šlechtu i královská města z Čech a z Moravy. Moravané i Češi jej přijali za panovníka země a složili mu sliby věrnosti. Zikmund povolil přijímání z kalicha až do konečného rozhodnutí a stal se i moravským markrabětem … “ Moravští utrakvisté zaujali loajální postoj k novému panovníkovi (na rozdíl od představitelů husitství v Čechách, jejichž odstup vůči Zikmundovi přerostl po vratislavském říšském sněmu v roce 1420 v otevřenou vzpouru). Mezi husitstvím v Čechách a na Moravě byl nápadný rozdíl. Hegemonem husitství na Moravě byla šlechta…“

Z těchto citací je snad dostatečně patrné, že také Moravské markrabství není možné ve výuce naší mladé generace přehlížet. Vývoj historických událostí byl velmi často v Čechách (v Českém království) a na Moravě (v Moravském markrabství) odlišný. Odlišné bylo také chápání těchto historických dějů v českém či moravském prostředí. O svébytném postavení Moravy jasně hovoří mezi lety 1481 až 1490 nejvyšším moravským zemským hejtmanem Ctiborem Tovačovským z Cimburka zpracované zřízení zemské, nebo-li Ústava Markrabství moravského – dvoudílná Kniha Tovačovská – „Paměť, obyčeje, řády, zvyklosti starodávné a práva Markrabství moravského“. Tento základní kámen moravského písemnictví a právních norem v období předbělohorském hned ve svém úvodu jasně definuje postavení Moravy: „Země Moravská byla vždy svobodná, jakkoliv jest od královstvie a koruny moravské své padla a žádnému pánu ani kterej zemi podmaněna nebyla“.

Rád bych také upozornil na další odlišnost v historickém vývoji Čech a Moravy. Dne 3. května 1469 byl v biskupském kostele v Olomouci katolickým panstvem a předáky jednoty zelenohorské zvolen českým králem Matyáš Korvín, kterého moravští stavové následně přijali za pána země, tedy moravského markraběte. Král Matyáš Korvín si dal o dva roky později tuto volbu potvrdit papežem a následně se nechal v moravské Jihlavě papežským legátem Rovarellim korunovat českým králem. Po smrti Jiřího z Kunštátu a Poděbrad byl na sněmu stavovské reprezentace Čech v Kutné Hoře zvolen novým králem Českého království Vladislav II. Jagellonský. Ten ovšem vládl pouze v Čechách. Na Moravě, ve Slezsku i obou Lužicích vládl Matyáš Korvín. V září roku 1480 na zemském sněmu Moravského markrabství v Brně schválili Moravané tzv. Olomoucké smlouvy a slíbili tak věrnost králi a moravskému markraběti Matyáši Korvínovi. Matyáš následně vydal moravským stavům mnoho nových zemských privilegií.
Po smrti Matyáše Korvína (4. dubna 1490) se v Šumperku na společném sněmu sešli moravští stavové a zástupci slezských knížectví. Počátkem června roku 1490 se totiž právě v uvedeném městě řešila otázka návratu Moravy a Slezska do svazku Koruny české, resp. setr¬vání v Koruně uherské, což vedlo k dohodě na nutnosti společného postupu obou zemí. Jedná se o nejdůležitější událost v dějinách Šumperka, která je každoročně připomínána prostřednictvím Slavností města Šumperka. Moravští a slezští stavové nakonec přijali za svého panovníka Vladislava II. a ten se následně ujal vlády na Moravě jako moravský markrabě. Vladislav II. potvrdil moravským stavům všechna privilegia, která jim udělili předchozí panovníci. Za pomoci Moravanů se (na základě Olomouckých smluv) stal Vladislav II. také uherským králem.

Proto navrhuji změnit (doplnit) název kapitoly. Ten by mohl znít: „ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ, MORAVSKÉ MARKRABSTVÍ A DALŠÍ ZEMĚ KORUNY ČESKÉ V OBDOBÍ HUSITSKÉM, PODĚBRADSKÉM A JAGELLONSKÉM“

Dále navrhuji změnit úvodní větu: „Následující stránky nám představí dění v Českém království v 15. století a umožní porovnat je s událostmi v jiných místech Evropy.“

Již několikrát jsem se zmínil, že země Morava, Slezsko ani obě Lužice nikdy nebyly součástí Českého království. Tyto země tvořily v určitém dějinném období společný útvar nazvaný ZEMĚ KORUNY ČESKÉ. Je však důležité zdůraznit, že každá z těchto zemí si své zemské záležitosti spravovala sama, dle rozhodnutí jednotlivých zemských sněmů. Proto navrhuji, aby se úvodní věta upravila. Může vypadat například takto: „Následující stránky nám představí dění v zemích Koruny české (Čechy, Morava, Slezsko, Horní a Dolní Lužice) v 15. století a umožní porovnat je s událostmi v jiných místech Evropy.“

Dále chci upozornit, že většina otázek se týká pouze husitství v Čechách a to stejné se dá říci o obrázkové části. Prosím o doplnění zmínky o husitství na Moravě. Například hrad Sovinec na severu Moravy se stal jedním z důležitých vojenských center husitů na Moravě a tamní husitská posádka zde ovládala poměrně rozsáhlé území, které se jejich nepřátelé marně snažili dobýt. Příslušníci rodu pánů ze Sovince zůstali po husitských válkách věrni utrakvistickému vyznání. Po smrti českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad vojska uherského krále Matyáše Korvína celé panství zcela zpustošila, ale celý hrad se jim dobýt nepodařilo.

Slušný popis těchto událostí jsem našel například zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Husitsk%C3%A9_v%C3%A1lky_na_Morav%C4%9B

„Morava stejně jako Čechy se na počátku 15. století otevřela vlivu reformátorů, v jejich čele stál Mistr Jan Hus. Již moravský markrabě Jošt Lucemburský se zajímal o Viklefovy spisy i o Husovu nauku. Na jihozápadní Moravě před rokem 1409 působil i Jan Žižka, který odtud v roce 1410 odešel spolu s Janem Sokolem z Lamberka do bitvy u Grunwaldu. Husitství se však na Moravě rozšířilo zejména zásluhou zemského hejtmana Lacka z Kravař. O husitství se opírala i část moravské vyšší a nižší šlechty, která využívala patronátního práva nad kostely a fary obsazovala husitskými knězi. Husitství tedy prorazilo na Moravě zejména na venkov. V roce 1415 přidala většina moravské šlechty své pečetě pod Stížný list českých a moravských pánů do Kostnice na protest proti upálení Jana Husa. Opakem se stala velká města, která byla v přecházejících střetnutích, zejména v markraběcích válkách v neustálém konfliktu se šlechtickými vojenskými družinami, které olupovaly měšťany na cestách a snažily se města ovládnout. Ta se přiklonila na stranu Zikmunda Lucemburského, který se po smrti Václava IV. stal jeho nástupcem jak na českém trůně, tak i moravským markrabětem“

str. 40, mapa č. 9 – Tato mapa je velmi nesprávně zakreslena. Vůbec zde není zakreslena zemská hranice mezi Českým královstvím a Moravským markrabstvím. Morava zde není dokonce ani popsána! Znova chci zdůraznit, že České království zahrnovalo pouze území Čech! Prosím o úpravu této nepravdivé mapy.

Vážená paní šéfredaktorko,

děkuji Vám za vstřícné jednání a snahu o nápravu nepřesností v textové i obrazové části tohoto atlasu. Budu se těšit na Vaši odpověď, která se bude týkat všech podnětů, které jsem Vám v dosavadních třech zprávách prezentoval. Přeji Vám a celému nakladatelství Kartografie Praha mnoho úspěchů.

S úctou a pozdravem

Stanislav Blažek
Jednatel iniciativy „Vracíme Moravu do škol“

Hned vzápětí přišla krátká, ale opět pozitivní reakce nakladatelství.

Dobrý den, děkuji za Váš email a potvrzuji přijetí. Pokusíme se vše zapracovat. S pozdravem
Lenka Olivová
Kartografie PRAHA, a. s. Ostrovní 126/30 110 00 Praha 1

Vážené moravské patriotky, vážení moravští patrioti, nyní máte jedinečnou možnost přispět k úspěchu této důležité iniciativy. Začíná nový školní rok a nám rodičům záleží na tom, aby naši žáci a studenti dostávali jen pravdivé a nezkreslené informace o naší vlasti a jejich dějinách. Proto si dovoluji vyzvat vás k aktivitě. Podívejte se do učebnic a pracovních sešitů svých ratolestí. Pokud objevíte zjevné nepřesnosti, tak neváhejte dotyčnou stránku a obálku učebnice nafotit a zaslat ji na moji e-mailovou adresu: blazek@zamoravu.eu Důležité je také opsat název nakladatelství, které učebnici vydalo a kód, který najdete v zadní části knihy. Všem, kteří se do této aktivity zapojí, patří velký dík.

Velmi nás potěšila také vaše krásná a povzbudivá slova v reakcích na minulý příspěvek. Děkujeme a přejeme vašim dětem a vnoučkům dobré učitele a mnoho úspěchů při získávání nových vědomostí v průběhu celého školního roku.

Za Moravu!

Stanislav Blažek
předseda OS MNO Haná
jednatel iniciativy „Vracíme Moravu do škol“