Před časem jsme vás informovali o dopise MNO na Ministerstvo kultury ČR ohledně žádosti prohlášení Stříbrného oltáře z Baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně mezi Národní kulturní památky ČR. Paní ministryně Mgr. Alena Hanáková nám odpověděla z Prahy dne 25. října 2012 velice pěkným sdělením: „Velmi si vážím práce Moravské národní obce při propagaci kulturního dědictví Moravy.“ Děkujeme! Redakce webu si vás dovoluje také informovat o úspěchu našeho Místního sdružení Podstarohorci z kraje slavkovského bojiště, které se dostalo dokonce do diplomové práce Mgr. Veroniky Glettové: Vzpomínkové akce na bitvu u Slavkova, str. 17.
Pokračovat ve čtení „Ministryně kultury: „Velmi si vážím práce Moravské národní obce““
Změna moravských národních barev roku 1848
Protože se na sociálních sítích rozvířila diskuse ohledně tinktur moravského znaku, předkládáme autentickou zprávu — tentokrát reakci Čechů z roku 1848, na změnu moravské národní barvy:
„Moravané a Čechové jsou odjakživa bratři, neboť pocházejí z jednoho kmene; ale tenkrát by se člověk šeredně zmýlil… pásky, jimiž si brněnští gardisté prsa a bedra ozdobili, jsou červené a žluté barvy. Jeden Moravan mi vysvětlil, že je to nyní barva moravská! Myslel jsem, že červená a bílá barva byla dosud moravskou národní barvou, tak jako v Čechách…“
Pokračovat ve čtení „Změna moravských národních barev roku 1848“
Bude Stříbrný oltář prohlášen Národní kulturní památkou?
Moravská národní obec (MNO) požádala dne 30. července 2012 ministryni kultury — Mgr. Alenu Hanákovou, o podporu zápisu Stříbrného oltáře z Baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně mezi Národní kulturní památky ČR. Návrh MNO vychází ze zásad zakotvených ve stanovách sdružení, tzn. „poznávání, studium a propagace historických hodnot, památek a tradic Moravy“, které jsou základním pilířem naší práce za Moravu (dopis MNO v příloze). Dne 3. srpna 2012 proběhla v Moravském Krumlově tisková konference o Slovanské epopeji, kde paní ministryně odpovídala mimo jiné také na dotazy ČTK ohledně Moravské národní obce a Stříbrného oltáře.
Pokračovat ve čtení „Bude Stříbrný oltář prohlášen Národní kulturní památkou?“
ZDENĚK KOUDELKA – Moravská vlajka zakázána nebyla
V odborné literatuře i na internetu je hojně rozšířen mýtus,[1] že československý parlament roku 1920 užívání zemských vlajek zakázal a zrušil. Tento „argument“ se každoročně vynořuje před blížícím se státním svátkem Cyrila a Metoděje, kdy stovky radnic vyvěšují žluto-červenou moravskou vlajku. Ve snaze „o zaručenou senzaci“ neváhají bulvární novináři používat obraty typu „ilegální vlajka“ apod.[2] Některá média se rovněž zaštiťují předními znalci na danou problematiku, jejichž názory na moravskou vlajku zní nekompromisně: „Parlament ji zakázal a nebylo to nikdy obnoveno. Není oficiální vlajkou, lidé to nevědí,“ říká heraldik Jiří Louda.[3]
Pokračovat ve čtení „ZDENĚK KOUDELKA – Moravská vlajka zakázána nebyla“
Alois Vojtěch Šembera a moravská žluto-červená vlajka
VYSOKÉ MÝTO (Pardubický kraj), Ing. Miloslav Soušek, starosta města: „Hlásíme se k slavnému rodákovi A. V. Šemberovi. Moravskou vlajku dáme do výlohy budovy městské radnice.“ Alois Vojtěch Šembera (1807—1882), národní buditel a profesor českého jazyka. V letech 1847—1849 byl pověřen správou zemského archivu v Brně. Dne 25. dubna 1848 se ujal slavného proslovu z balkónu brněnské Reduty, kde přečetl vyhlášení rakouské (Pillersdorfovy) ústavy. Vedle něj vlála žluto-červená moravská vlajka. V květnu roku 1848 odpovídá na dotazy ohledně moravských zemských barev. Spolu se znakem byly znovu-potvrzeny a schváleny dne 14. srpna 1848 na zemském sněmu.
Pokračovat ve čtení „Alois Vojtěch Šembera a moravská žluto-červená vlajka“
30. LEDEN – Zamyšlení nad odkazem JUDr. Aloise barona Pražáka
Zanedlouho si připomeme úmrtí JUDr. Aloise barona Pražáka. Tento uhersko-hradišťský rodák byl nejvýznamější osobností moravského kulturně-společenského života druhé poloviny 19. století — předákem slovanských Moravanů a zakladatelem několika spolků. Podporoval mj. stavební činnost a všestraný rozvoj Moravy. Kromě toho byl i oblíbeným šlechticem, politikem a právníkem. Sehrál zcela zásadní roli při zrušení roboty. Jeho zásluhou vyřešila Morava tuto otázku jako první ze všech zemí rakouské monarchie. Hájil práva Moravy vůči centralismu vídeňskému i pražskému. Tento moravský (slovanský) vlastenec s úctou respektoval nejen sousední Čechy, ale i domácí německé Moravany. S oběma skupinami dokázal spolupracovat.
Pokračovat ve čtení „30. LEDEN – Zamyšlení nad odkazem JUDr. Aloise barona Pražáka“
28. ŘÍJEN – Pochod za Slovanskou epopej a Den svatého Rostislava
Začátkem minulého týdne, tj. 24. října 2011, začali Vladimír Novotný, Jiří Máca a PhDr. Jiří Kvapil připravovat novou aktivitu MNO, pracovně nazvanou „Autorské čtení“. Bližší podrobnosti budou sděleny později. 27. října vedl Stanislav Blažek úspěšné jednání s Ing. Zdeňkem Potužákem, starostou města Litovel, ohledně opětovného zapojení města do 3. ročníku iniciativy Za vyvěšování moravské vlajky na radnicích. Ve stejný den poskytl Mgr. Jan Studeník menší rozhovor pro ČTK, který se týkal osoby svatého Rostislava. Na 28. říjen rovněž připravil samostatný tématický příspěvek o tomto světci, jenž byl uveřejněn na webu MNO. Poselství pravoslavné církve k vyhlášení Roku svatého Rostislava naleznete zde.
Pokračovat ve čtení „28. ŘÍJEN – Pochod za Slovanskou epopej a Den svatého Rostislava“