Názor Moravanů z 6. března 1848: „Chceme věrně státi při Čechách, ale nepominouti v nich, nerozplynouti, aby Morava mohla sama ostati ve právu svém.“
Výtah z pražské petice císaři z 11. března 1848: „1. Aby utužen a pojištěn byl svazek mezi zeměmi k České koruně náležejícími, Čechy, Moravou a Slezskem, a ty aby zastávány byly od sněmu, každého roku buď v českém, nebo moravském hlavním městě shromážděného. 2. Aby tyto země administrativně spojeny byly a zodpovědné politické, právní a finanční centrální úřady aby se v Praze pro ně zavedly.“
Pokračovat ve čtení „14. duben 1848 – Stavovský sněm moravský proti spojení s Čechami“
Učitel národů z Moravy
28. března 2013 si připomínáme 421 let od narození známého pedagoga, filosofa, spisovatele a biskupa Jednoty bratrské Jana Amose Komenského (1592—1670). Tento uznávaný myslitel je známý především jako zakladatel moderní pedagogiky. S jeho osobou se můžeme denně setkat i na vyobrazení dvousetkorunové bankovky. O Komenském vyšlo mnoho odborných publikací a článků, které rozebírají jeho život, dílo i místa, kde působil. Moravu procestoval pravděpodobně celou v souvislosti se sháněním podkladů potřebných pro mapu Moravy (Amsterodam 1627), na níž pracoval snad v letech 1616—1621.
Pokračovat ve čtení „Učitel národů z Moravy“
Ministryně kultury: „Velmi si vážím práce Moravské národní obce“
Před časem jsme vás informovali o dopise MNO na Ministerstvo kultury ČR ohledně žádosti prohlášení Stříbrného oltáře z Baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně mezi Národní kulturní památky ČR. Paní ministryně Mgr. Alena Hanáková nám odpověděla z Prahy dne 25. října 2012 velice pěkným sdělením: „Velmi si vážím práce Moravské národní obce při propagaci kulturního dědictví Moravy.“ Děkujeme! Redakce webu si vás dovoluje také informovat o úspěchu našeho Místního sdružení Podstarohorci z kraje slavkovského bojiště, které se dostalo dokonce do diplomové práce Mgr. Veroniky Glettové: Vzpomínkové akce na bitvu u Slavkova, str. 17.
Pokračovat ve čtení „Ministryně kultury: „Velmi si vážím práce Moravské národní obce““
Změna moravských národních barev roku 1848
Protože se na sociálních sítích rozvířila diskuse ohledně tinktur moravského znaku, předkládáme autentickou zprávu — tentokrát reakci Čechů z roku 1848, na změnu moravské národní barvy:
„Moravané a Čechové jsou odjakživa bratři, neboť pocházejí z jednoho kmene; ale tenkrát by se člověk šeredně zmýlil… pásky, jimiž si brněnští gardisté prsa a bedra ozdobili, jsou červené a žluté barvy. Jeden Moravan mi vysvětlil, že je to nyní barva moravská! Myslel jsem, že červená a bílá barva byla dosud moravskou národní barvou, tak jako v Čechách…“
Pokračovat ve čtení „Změna moravských národních barev roku 1848“
Bude Stříbrný oltář prohlášen Národní kulturní památkou?
Moravská národní obec (MNO) požádala dne 30. července 2012 ministryni kultury — Mgr. Alenu Hanákovou, o podporu zápisu Stříbrného oltáře z Baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně mezi Národní kulturní památky ČR. Návrh MNO vychází ze zásad zakotvených ve stanovách sdružení, tzn. „poznávání, studium a propagace historických hodnot, památek a tradic Moravy“, které jsou základním pilířem naší práce za Moravu (dopis MNO v příloze). Dne 3. srpna 2012 proběhla v Moravském Krumlově tisková konference o Slovanské epopeji, kde paní ministryně odpovídala mimo jiné také na dotazy ČTK ohledně Moravské národní obce a Stříbrného oltáře.
Pokračovat ve čtení „Bude Stříbrný oltář prohlášen Národní kulturní památkou?“
ZDENĚK KOUDELKA – Moravská vlajka zakázána nebyla
V odborné literatuře i na internetu je hojně rozšířen mýtus,[1] že československý parlament roku 1920 užívání zemských vlajek zakázal a zrušil. Tento „argument“ se každoročně vynořuje před blížícím se státním svátkem Cyrila a Metoděje, kdy stovky radnic vyvěšují žluto-červenou moravskou vlajku. Ve snaze „o zaručenou senzaci“ neváhají bulvární novináři používat obraty typu „ilegální vlajka“ apod.[2] Některá média se rovněž zaštiťují předními znalci na danou problematiku, jejichž názory na moravskou vlajku zní nekompromisně: „Parlament ji zakázal a nebylo to nikdy obnoveno. Není oficiální vlajkou, lidé to nevědí,“ říká heraldik Jiří Louda.[3]
Pokračovat ve čtení „ZDENĚK KOUDELKA – Moravská vlajka zakázána nebyla“
Alois Vojtěch Šembera a moravská žluto-červená vlajka
VYSOKÉ MÝTO (Pardubický kraj), Ing. Miloslav Soušek, starosta města: „Hlásíme se k slavnému rodákovi A. V. Šemberovi. Moravskou vlajku dáme do výlohy budovy městské radnice.“ Alois Vojtěch Šembera (1807—1882), národní buditel a profesor českého jazyka. V letech 1847—1849 byl pověřen správou zemského archivu v Brně. Dne 25. dubna 1848 se ujal slavného proslovu z balkónu brněnské Reduty, kde přečetl vyhlášení rakouské (Pillersdorfovy) ústavy. Vedle něj vlála žluto-červená moravská vlajka. V květnu roku 1848 odpovídá na dotazy ohledně moravských zemských barev. Spolu se znakem byly znovu-potvrzeny a schváleny dne 14. srpna 1848 na zemském sněmu.
Pokračovat ve čtení „Alois Vojtěch Šembera a moravská žluto-červená vlajka“
30. LEDEN – Zamyšlení nad odkazem JUDr. Aloise barona Pražáka
Zanedlouho si připomeme úmrtí JUDr. Aloise barona Pražáka. Tento uhersko-hradišťský rodák byl nejvýznamější osobností moravského kulturně-společenského života druhé poloviny 19. století — předákem slovanských Moravanů a zakladatelem několika spolků. Podporoval mj. stavební činnost a všestraný rozvoj Moravy. Kromě toho byl i oblíbeným šlechticem, politikem a právníkem. Sehrál zcela zásadní roli při zrušení roboty. Jeho zásluhou vyřešila Morava tuto otázku jako první ze všech zemí rakouské monarchie. Hájil práva Moravy vůči centralismu vídeňskému i pražskému. Tento moravský (slovanský) vlastenec s úctou respektoval nejen sousední Čechy, ale i domácí německé Moravany. S oběma skupinami dokázal spolupracovat.
Pokračovat ve čtení „30. LEDEN – Zamyšlení nad odkazem JUDr. Aloise barona Pražáka“