V odborné literatuře i na internetu je hojně rozšířen mýtus,[1] že československý parlament roku 1920 užívání zemských vlajek zakázal a zrušil. Tento „argument“ se každoročně vynořuje před blížícím se státním svátkem Cyrila a Metoděje, kdy stovky radnic vyvěšují žluto-červenou moravskou vlajku. Ve snaze „o zaručenou senzaci“ neváhají bulvární novináři používat obraty typu „ilegální vlajka“ apod.[2] Některá média se rovněž zaštiťují předními znalci na danou problematiku, jejichž názory na moravskou vlajku zní nekompromisně: „Parlament ji zakázal a nebylo to nikdy obnoveno. Není oficiální vlajkou, lidé to nevědí,“ říká heraldik Jiří Louda.[3]
Pokračovat ve čtení „ZDENĚK KOUDELKA – Moravská vlajka zakázána nebyla“
Alois Vojtěch Šembera a moravská žluto-červená vlajka
VYSOKÉ MÝTO (Pardubický kraj), Ing. Miloslav Soušek, starosta města: „Hlásíme se k slavnému rodákovi A. V. Šemberovi. Moravskou vlajku dáme do výlohy budovy městské radnice.“ Alois Vojtěch Šembera (1807—1882), národní buditel a profesor českého jazyka. V letech 1847—1849 byl pověřen správou zemského archivu v Brně. Dne 25. dubna 1848 se ujal slavného proslovu z balkónu brněnské Reduty, kde přečetl vyhlášení rakouské (Pillersdorfovy) ústavy. Vedle něj vlála žluto-červená moravská vlajka. V květnu roku 1848 odpovídá na dotazy ohledně moravských zemských barev. Spolu se znakem byly znovu-potvrzeny a schváleny dne 14. srpna 1848 na zemském sněmu.
Pokračovat ve čtení „Alois Vojtěch Šembera a moravská žluto-červená vlajka“