Moravská národní obec – Za Moravu! » 28. ŘÍJEN – Zamyšlení nad odkazem sv. Rostislava

28. ŘÍJEN – Zamyšlení nad odkazem sv. Rostislava

Sv. Rostislav MoravskýDne 28. října si pravoslavní věřící a Slované po celém světě připomínají osobnost sv. Rostislava, panovníka Velké Moravy, který vládl v letech 846—870. Na jeho žádost byli do země povoláni byzantští misionáři — bratři, svatí Cyril a Metoděj, aby Moravanům hlásali radostnou zvěst slovanským jazykem. Kníže Rostislav byl nejen úspěšný válečník a diplomat, ale i zbožný a osvícený vladař. Svou vírou upevnil moravskou státnost a svěřený lid osvobodil od franckého područí. Věrozvěsti pak národ naučili písmu a vzdělanosti. Zásluhou sv. Rostislava a cyrilometodějské misie se Morava stala kolébkou slovanské kultury, která přetrvala těžké dějinné zkoušky dodnes. To vše vypráví videodokument Moravské národní obce o sv. Rostislavovi.

 
Autor příspěvku: Mgr. Jan Studeník
Moravská národní obec
 

Sv. Rostislav — patron moravského národa

 
   Již tehdy se však snesla nad moravskou zemi nesvornost a závist. Kníže Svatopluk, který tehdy vládl v Nitře, svého strýce Rostislava ze srdce nenáviděl. Chtěl jej sesadit z trůnu a zmocnit se celého území království. Začal se paktovat s Franky a latiníky, kteří opovrhovali slovanskou bohoslužbou. Svatopluk se rozhodl Rostislava zabít. Přichystal pro něj smrtelný nápoj, ovšem jak zaznamenal legendista Kristián — Rostislav neutrpěl žádné újmy, „neboť byl chráněn Boží milostí“. Podobně hovoří i Moravská legenda — Za času císaře Michaela. Nakonec však přeci jen upadl do léčky. Svatopluk Rostislava zajal a spoutaného předal Frankům. Ti jej odvedli do Řezna, kde nad ním vynesli soud. Trest smrti byl zmírněn, ovšem Rostislav pro svůj národ velice trpěl. Kroniky zaznamenávají, jak jej Frankové mučili a vypíchli mu oči. Takto zmrzačený byl uvržen do kláštera, neznámo kam.
   Svatopluk neměl v lásce ani Metoděje, dovolil, aby jej Frankové tloukli a uvrhli do žaláře. Zánik slovanské církve na Moravě byl zpečetěn. Žáci misionářů, svatí Gorazd — Angelár — Kliment — Naum — Sáva, byli poté vyhnáni, avšak s Boží prozřetelností zaseli křesťanskou víru Jihoslovanům. Evangelium se pak dále šířilo k Rusům a ostatním slovanským národům. Patroni Moravy, svatí Cyril a Metoděj, byli roku 1980 prohlášeni za spolupatrony Evropy. Ovšem Rostislav?
   Všichni vladaři, kteří svým národům předali křesťanskou víru, byli zpravidla zahrnuti mezi svaté. Ne však moravský Rostislav. Jeho postava byla opomenuta a záhy odsunuta. Po zániku velkomoravské říše byl na Moravu importován kult sv. Václava — patrona české země, jako státní ideologie Přemyslovců. Jméno Rostislava bylo na tisíc let vymazáno ze srdcí lidu. Dluh mu splatili až pravoslavní křesťané v roce 1994, kdy jej v Prešově a v Brně slavnostně kanonizovali. Datum jeho svátku stanovili jednou pro vždy na 28. říjen „nikoliv proto, aby se světecké osobnosti vytvářelo nějaké politikum, ale s intencí, abychom se zamýšleli nad tím, že knížeti leželo na srdci blaho našich národů, jejich duchovní růst, samostatnost společenství a rozkvět.“ Říká prof. ThDr. Pavel Aleš. Středověký kronikář mimo jiné poznamenal: „…svrchu řečený král byl vzdělán v cestě Boží a byv vytržen z tlamy draka chrlícího oheň, milosrdenstvím Božím vstoupil s přeslavným národem Moravským, nikoli bojem, ale vírou do brány věčné bezpečnosti. A tak se stal ten národ národem svatým…“ |Moravská legenda — Za času císaře Michaela|.
   Na rok 2013 se v České a Slovenské republice připravuje velké jubileum příchodu věrozvěstů na Velkou Moravu roku 863, které vyvrcholí na staroslavném Velehradě. Možná Moravu navštíví papež Benedikt XVI. a konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. Nemohla by tak úcta a vděčnost k Rostislavovi vzejít konečně i ze strany římských katolíků, u kterých není označen ani jako Ctihodný mučedník? Vždyť pojmy Morava, Rostislav a Velehrad mohou jednoho dne spojit právě Východ se Západem. Apelujme! Životního příkladu Rostislava si váží všichni Slované, bez rozdílu vyznání.
 

Videodokumenty

 


 
 
 

Ikonografie sv. Rostislava

 
   V levém horním rohu čtvercové ikony ponouká Bůh–Kristus svému služebníku Rostislavovi myšlenku, pozvat věrozvěsty křesťanské víry. Sv. Rostislav třímá v levé ruce veliký rozvinutý pergamen, na němž jsou napsána slova poselství byzantskému císaři Michaeli III.
 
„Ačkoli naši lidé odvrhli pohanství
a drží se křesťanského zákona,
nemáme takového učitele,
který by nám vyložil v našem jazyku
pravou křesťanskou víru,
aby i jiné země, pozorujíce to,
nás napodobily.
Tož, pošli nám, vladaři,
takového biskupa a učitele,
neboť od vás vždy vychází
do všech zemí dobrý zákon.“

 
Podle Lubomíra E. Havlíka
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Kanonizační ikona Sv. Rostislava Moravského v pravoslavném kostele sv. Václava v Brně
Ikonu napsal Lubomír Kupec
1994

 
   Svatý Rostislav vystupuje z nebeského jasu zlatavého pozadí. Je oděn do knížecího pláště červené — jistě mučednické barvy. Spodní šat má modrý. Hlava, ozdobena vladařským diadémem a gloriolou, je pootočena mírně na stranu. Odtud svým blahosklonným zrakem sleduje tři zelené košaté stromy, jež jsou vyobrazeny ve spodní části ikony. Jakoby pozoroval křesťanskou úrodu, kterou zasel. V pravé ruce přidržuje model kostela — symbol Církve, kterou u nás založil. Z modelu tryskají tři proudy bystřinné vody, které zavlažují zvlášť každý strom. Tak jako Rostislavův synovec, král Svatopluk, nabádal dle legendy skrze tři pruty své tři syny ke svornosti, podobně sv. Rostislav naznačuje, že on je počátkem křesťanství v našich zemích, že nechává růst — „rostí“ naše národy v bratrství pro větší slávu Boží. Tři „stromy života“ tak mohou symbolizovat dědice Velké Moravy, slovanské bratry — Čechy, Moravany a Slováky. Všeobjímající plášť a skály v pozadí stromů ještě více umocňují ochrannou patronaci Rostislava nad našimi národy.
 

Další vyobrazení

 

 

Ikona Sv. Rostislava
Ikonu napsal Miroslav Pirchala

 

Sv. Rostislav v české národní tradici

 
   K Rostislavovi se přihlásili mimo jiné i čeští pravoslavní křesťané. Sv. Rostislav byl záhy uveden do kruhu zemských patronů, jak to například vidíme na ikoně Ivety Kadlecové |kliknutím na postavu se zobrazí detail|.
 
Sv. Cyril
Sv. Metoděj

 
Sv. Gorazd Moravský
Sv. Gorazd Český a Moravsko-Slezský
 
Archanděl Michael
Panna Maria s Ježíškem — Bohorodice
Sv. Rostislav

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Sv. Ivan Český
Sv. Prokop Sázavský
 
Sv. Ludmila
Sv. Vít
Sv. Václav
 
Čeští svatí — ostatkář pro chrám sv. Mikuláše v Praze
Ikonu napsala Iveta Kadlecová
2006

 
   Další ikonu sv. Rostislava nalezneme z okruhu Pravoslavné církevní obce v Rumburku |Ústecký kraj|. Působí zde Ikonopisecká Dílna sv. císařovny Theodory |Hagiographic Studio of St. Theodora|.
 

 

Ikona sv. Rostislava v soukromé sbírce ve Finsku
Ikonu napsala presbytera Tabitha (Dorka)
2011

 

Sv. Rostislav v moravské národní tradici

 
   V kostele sv. Rostislava ve Znojmě se nachází nástěnná freska od akademického malíře Rostislava Bujny z Bratislavy, jenž znázorňuje moravského krále Rostislava, jak vítá slovanské apoštoly Cyrila a Metoděje na Moravě. Zhotoveno v roce 2004.
 

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vlevo:
Ikona Sv. Rostislava Moravského v pravoslavném kostele sv. Rostislava ve Znojmě

 
Vpravo:
Kresba sv. Rostislava
Jana Baudišová

 

Sv. Rostislav ve slovenské národní tradici

 
   Ve Slovenském národním muzeu v Bratislavě se nachází obraz prince Rastislava, který je součástí výstavy „Staří vládcové Slovenska“. Obraz je nepochybně kopií prešovské ikony sv. Rastislava či naopak. Kníže neb král drží kříž jako mučedník a je opásán mečem jako vladař.
 

 

Ikona sv. Rastislava ve Slovenském národním muzeu v Bratislavě
(od téhož autora také v pravoslavném kostele sv. Alexandra Něvského v Prešově)
Ikonu napsal Dimitrios Leussis

 

Sv. Rostislav v řecké národní tradici

 

 

Řecká ikona zobrazující příchod svatých Cyrila a Metoděje na Moravu a jejich uvítání sv. knížetem Rostislavem
Chrám sv. Cyrila a Metoděje v Soluni (?)

 

Prameny

 

  • Dagmar BARTOŇKOVÁ / Lubomír HAVLÍK / Zdeněk MASAŘÍK / Radoslav VEČERKA: Magnae Moraviae fontes
       historici I
    , Praha 1966
  • Dagmar BARTOŇKOVÁ / Lubomír HAVLÍK / Jaroslav LUDVÍKOVSKÝ / Zdeněk MASAŘÍK / Radoslav VEČERKA: Magnae
       Moraviae fontes historici II
    , Praha 1967
  • Dagmar BARTOŇKOVÁ / Lubomír HAVLÍK / Ivan HRBEK / Jaroslav LUDVÍKOVSKÝ / Radoslav VEČERKA: Magnae
       Moraviae fontes historici III
    , Praha 1969
  • Lubomír E. HAVLÍK: Magnae Moraviae fontes historici V, Praha 1977
  •  

    Literatura

     

  • Pavel ALEŠ [ed.]: Svatý kníže Rostislav. Kanonizace svatého Rostislava, knížete Velkomoravského Pravoslavnou
       církví v Českých zemích a na Slovensku 29. X. 1994 Prešov | 30. X. 1994 Brno.
    Olomouc 1994
  • P. A. [Pavel Aleš]: Ohlasy na svatořečení velkomoravského knížete Rostislava v Prešově a v Brně.
       In: Hlas pravoslaví 1/1995, 14–17
  • Pavel ALEŠ [rozhovor]: Hanácký kurýr č. 46, roč. II. (týdeník pro střední Moravu) uveřejnil v prosinci rozhovor s ThDr.
       Pavlem Alšem; z článku vybíráme pro naše čtenáře:
    In: Hlas pravoslaví 1/1995, 18
  • REDAKCE: Ještě ke kanonisaci sv. Rostislava v Brně. In: Hlas pravoslaví 2/1995, 48–49
  • Michal DVOŘÁČEK: Svatý Rostislav, kníže velkomoravský. In: Dobrý pastýř 6/2004, 11–14
  • Lubomír E. HAVLÍK: Kronika o Velké Moravě, Brno 1993 (2. vydání)
  • Lubomír E. HAVLÍK: Život a utrpení Rostislava, krále Moravanů. In: Moravský historický sborník 1995. Ročenka
       Moravského národního kongresu.
    Brno 1996, 85–230
  • Lubomír E. HAVLÍK: Legenda o životě Rostislava, krále Moravanů, který se svou vírou a utrpením stal se svým
       národem svatým.
    Brno 1996 |On-line|
  • Pavel HRŮZA: K pravoslavnému svatořečení sv. Rostislava v Brně. Moravský král a světec. In: Moravská politika
       6/1994
    , 1–2
  • Jan STUDENÍK: Sv. Rostislav Moravský, referát na KTF UK v Praze, 2009
  •  

    Internet

     

  • O blaženém zbožném knížeti Rostislavovi
  • Svatý kníže Rostislav
  • Velkomoravský kníže Rostislav svatým
  • Epištoly naší církvi ke svatořečení knížete Rostislava
  • Ohlasy na svatořečení velkomoravského knížete Rostislava v Prešově a v Brně
  • Proč byl svatořečen kníže Rostislav?
  • Svatý Rostislav, kníže velkomoravský
  • Moravský král a světec
  • Svätý apoštolom rovný Rastislav knieža moravské
  • Úspešní politici slovenských dejín: Knieža Rastislav
  • Sv. knieža Rastislav, sv. Konštantín – Cyril, sv. Metod
  • Byzantská misia na Veľkej Morave a jej spoločenský rozmer za čias panovania svätého Rastislava
  • Knieža Rastislav vyhlásený za svätého
  • St Rostislav the Prince of Great Moravia
  •  
     
     

    redakce | vloženo: 27. 10. 2011, 12:11

    komentáře (5)

    1. Martin Ignác Sedláček

      Nemám nic proti knížeti Rostislavovi, jen bych rád připomněl, že vhodnější je připomínat si to, co nás spojuje všechny a ne to, co nás rozděluje. Kníže Rostislav byl do dnešních dnů kanonizován toliko Pravoslavnou církví. Chce – li si někdo připomínat tradici btaří Konstantina (jméno Cyril je jméno řeholní) a jeho bratra Metoděje, lze to snadněji přímo na oslavě uvedených bratří, ti byli kanonizováni u u církve Římsko-katolické, kam náležím i já.

    2. Redakce

      Komentář: V pravoslavné církvi vyhlásili rok svatého Rostislava
       
      Negativní stanovisko českého historika PhDr. Vladimíra Vavřínka, CSc. ke svatosti sv. Rostislava. Opírá se o dobové francké zprávy (tj. zprávy vůči Moravě nepřátelské), které Rostislava pochopitelně haní. Pokud autor článku Jakub Šiška píše, že Rostislav není v katolické církvi z důvodu ne-mučednické smrti pro víru za svatého pokládán, nechť prolistuje římsko-katolické Acta Sanctorum, kde je Rostislav uveden jako: „pius, devotus, religiosus, princeps“. Čili „svatý, oddaný a pobožný vládce“. Citováno: Pavel Josef ŠAFAŘÍK: Slovanské starožitnosti II, Praha 1863, 480, pozn. 41; Lubomír E. HAVLÍK: Život a utrpení Rostislava, krále Moravanů. In: Moravský historický sborník 1995. Ročenka Moravského národního kongresu. Brno 1996, 92.
       
      „…svrchu řečený král [Rostislav] byl vzdělán v cestě Boží a byv vytržen z tlamy draka chrlícího oheň, milosrdenstvím Božím vstoupil s přeslavným národem Moravským, nikoli bojem, ale vírou do brány věčné bezpečnosti. A tak se stal ten národ národem svatým…“ Moravská legenda — Za času císaře Michaela
       
      „I oděje se [nepřítel lidského pokolení / ďábel] všemi zbraněmi zloby, nové a neznámé pomocníky si k svému tak ničemnému boji získá, otrávené semeno svárů rozmetá mezi samy vladaře a náčelníky a ohnivé střely pýchy a lakoty chystá, až Svatopluk, jenž byl synovec toho slavného knížete nebo krále [Rostislava], který se stal dobrotivým zakladatelem a vůdcem všeho křesťanství a náboženství, vlastního svého strýce úkladně přepadl, s trůnu ho svrhl, oslepil a pokusil se ho jedem o život připraviti. Ačkoliv však tento vypil smrtonosný nápoj, přece chráněn jsa Boží milostí, neutrpěl žádné škody.“ Kristánova legenda

    3. Martin

      Pane Sedláčku, nevím, co od čeho osoba svatého knížete Rostislava rozděluje, patrně máte na mysli Církev od křesťanským denominací. Bohužel je třeba brát tuto skutečnost (rozkol) jako fakt a nenamlouvat si něco, co není. Nikdo vás nenutí abyste ctil svatého Rostislava, stejně jako svatých Cyrila a Metoděje, jejichž odkaz jasně rozděluje pokud se na něj díváme skrz fakta a ne pololži či úplné lži…
      Blagověrnyj kňaže Rostislave, moli Boga o nas!

    4. patrik

      Len pre upresnenie:
      Ikony sv. kniežaťa v časti „Další vyobrazení“- jedná sa o jednu a tu istú ikonu rôznej grafickej kvality. Autorom je duchovný z Prešovskej eparchie o.Pirchala.
      Ikony, ktoré uvádzate na konci článku s textom „Ikona sv. Rastislava ve Slovenském národním muzeu v Bratislavě
      Bez uvedení autora a datace“ a “Ikona Sv. Rastislava v pravoslavném kostele sv. Alexandra Něvského v Prešově
      Bez uvedení autora a datace“ – aj tu sa jedná o jednú ikonu, ktorá sa nachádza v katedrálnom chráme sv.Alexandra Nevského v Prešove. Autorom je o.Dimitrios Leussis, žijúci v USA.

    5. Redakce

      http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/diky-velkomoravskemu-knizeti-rostislavovi-se-lide-naucili-cist-20141030.html

    Odpovědět