JAVOŘÍČKO – 66 let od vypálení obce – osada obklopená lesy a jeskyněmi, která se nachází nedaleko romantického hradu Bouzova. Už po Mnichovském diktátu se ocitla nedaleko hranic se Sudety, které sahaly až k Lošticím. Po osudném 15. březnu 1939 se Javoříčko, stejně tak jako hrad Bouzov, dostalo pod přímou správu tzv. Hlavního hospodářského a správního úřadu SS se sídlem v Berlíně. Koncem války v oblasti operovaly partyzánské skupiny, které prováděly odbojovou činnost. V oblasti Javoříčka bylo v roce 1945 zaznamenáno 18 takovýchto akcí. Ve většině šlo o zásobovací a ozbrojovací akce, ale velmi často také o tzv. individuální teror, tj. trestání a zastrašování kolaborantů a osob německé národnosti.
Javoříčko tvořilo jednu z důležitých základen odboje. Přímo v obci sídlila početná skupina partyzánů. 4. května 1945, kolem 22. hodiny, došlo u mostu v Javoříčku ke střetu části německé protipartyzánské jednotky SS z Bouzova s partyzány, kteří asi 5 členů této jednotky zajali a druhý den ráno popravili. Tento střet se pravděpodobně stal posledním podnětem k akci proti Javoříčku. 5. května 1945 ráno proběhlo soustředění komanda SS na nádvoří hradu Bouzov, odkud se jednotka vydala k Javoříčku, které obklíčila. V obci a jejím okolí bylo následně zastřeleno 38 mužských obyvatel. Nejmladšímu bylo 15 let, nejstaršímu 76. „…Všichni muži od patnácti let až na ty, kterým se podařilo utéci potokem, skrýt se, nebo kteří byli za prací mimo osadu, byli zastřeleni. Někteří museli lehnouti na zem a byli zezadu stříleni. Jiní byli stříleni stoje u zdi. Mnozí byli utlučeni v hořících domech, kde byly jejich mrtvoly nalezeny. Ti, kteří se chtěli spasiti útěkem, byli hlídkami buď zastřeleni mimo osadu, nebo vráceni zpět a teprve brutálním způsobem ubiti. Tento osud stihl i ty muže, kteří náhodou dleli v Javoříčku, nebo vesnicí a okolím procházeli.“ Ženy spolu s dětmi byly donuceny opustit vesnici, jenž byla poté vypálena a prakticky zničena. Celá akce trvala přibližně 5 hodin (od ranního soustředění na Bouzově). Z celkového počtu 34 domů se zachovala pouze škola, jeden obytný dům, kaplička a jedna stodola. Domy byly ničeny buď pomocí granátů a pancéřových pěstí nebo zapáleny. V pondělí 7. května 1945 se v blízkosti hotelu uskutečnil společný pohřeb všech nacistických obětí. 23. září 1945 bylo na národní pouti v Javoříčku za účasti přibližně 25 tisíc návštěvníků rozhodnuto o obnovení vesnice. Byla založena poněkud výše nad údolím potoka. Dřevěný kříž nad hrobem obětí byl v roce 1951 nahrazen pomníkem od akademického sochaře Jana Třísky z Prostějova. Stojící sousoší šesti postav tak představuje vítězství. V roce 1978 byl pomník prohlášen za národní kulturní památku. Javoříčko od té doby nese název „Moravské Lidice“.
…a poslední bylo Javoříčko
Javoříčská tragédie
Nezapomeňme na Javoříčko!