Beneš Metod Kulda, moravský spisovatel – *16. 3. 1820 Ivančice

Dne 16. března letošního roku uplyne 198 let od narození významného moravského vlastence, spisovatele, kněze, Beneše Metoda Kuldy.

Beneš Metod Kulda se narodil do početné rodiny kožešníka v domě číslo 4 na dnešním Komenského náměstí v Ivančicích.

Výtah z matriky římskokatolické fary v Ivančicích z let 1811-1860

Byl obdařen velkou pílí a touhou vzdělávat se. Velký vliv na jeho budoucí názory a rozvoj osobnosti měl jiný významný rodák z Ivančic, kněz Tomáš Procházka, který ho vychovával k vlasteneckému a náboženskému cítění. Mladý Beneš Metod Kulda studoval v letech 1833 – 1839 německé gymnázium v Jihlavě, od roku 1841 studoval v Brně filozofii a bohosloví, kde byl jeho vzorem profesor František Sušil.  Po vysvěcení roku 1845 nastoupil jako kaplan v Židlochovicích, později působil v Loděnicích a Starém Hobzí u Dačic. Od roku 1850 působil jako duchovní správce a ředitel v ústavu pro zanedbanou mládež v Brně na Cejlu. Pro děti ústavu vydal sbírku písní „Veselý budík“ a „Písně a básně“.

V 50-tých letech 19. století patřil k významným osobnostem kulturního Brna. Byl jednatelem Dědictví sv. Cyrila a Metoděje a Ústřední jednoty katolické na Moravě. V těchto letech redigoval kalendář Moravan, vydával sbírky veršů i prózu. Napsal mnoho článků a úvah, které vyšly ve Vídeňském týdeníku, Moravských novinách, České včele i Pražských novinách.

O prázdninách 1853 a 1854 pobýval v Rožnově pod Radhoštěm, kde se léčil. Zde, a v nejbližším okolí, se seznámil s vypravěči lidových pohádek, pověstí a místních zvyků, které začal sbírat a sepisovat. Lidové vyprávění se snažil zachytit co nejvěrněji, zaznamenával je téměř bez úprav. Bylo vydáno pod názvem Moravské národní pohádky a pověsti.

Rodný dům B. M. Kuldy (současný stav)

Pamětní deska na fasádě rodného domu B. M. Kuldy (současný stav)

V roce 1859 byl z Moravy povolán do Čech, na faru v Chlumu u Sedlčan. Do jeho působení v Chlumu patří i událost, kdy byl v souvislosti s vydáním brožury Církev a společnost (kterou napsal jeho přítel Jan Evangelista Bílý) obviněn a postaven před soud. Úřady celé vydání konfiskovaly. Kulda před soudem přednesl vynikající obhajobu, po níž byli autor i vydavatel, osvobozeni a konfiskovaná brožura mohla být opět vydána.

Titulní strana brožury Církev a společnost, vydané B. M. Kuldou v roce 1869

Roku 1870 odešel do Prahy, kde byl jmenován kanovníkem vyšehradské kapituly. I v Čechách se účastnil veřejného život, dokonce byl zvolen poslancem Českého zemského sněmu. Z vydaných básní je často cítit jeho silné sociální cítění, díky kterému pokládal své mnohé charitativními skutky za samozřejmost. V závěru života se mu značně zhoršil zrak, takže své poslední spisy diktoval. Beneš Metod Kulda zemřel v Praze dne 6. 5. 1903, jeho ostatky jsou uloženy na Vyšehradě. Jsou po něm pojmenovány ulice v Ivančicích, Brně – Zábrdovicích, od roku 1884 je čestným občanem města Ivančic.

Hrob B. M. Kuldy na Vyšehradě v Praze

Beneš Metod Kulda za svého života vydal desítky knih, několik sbírek pohádek, sepsal stovky článků, vyšlo mu několik sbírek kázání, popsal svatební zvyky na Rožnovsku. Mezi nejvýznamnější lze pokládat:

• Církevní rok, životopisy svatýchI.-VI.
• Deklamovánky pro školy a rodiny I. – III.
• Kaleidoskop (příležitostné verše)
• Kořaleční mor (povídka)
• Krásné večery (povídky)
• Legendy-XII.
• Moravské národní pohádky a pověsti-V.
• Posvátná kazatelna
• Pravda a blud
• První (druhý, třetí, čtvrtý) všeobecný sjezd důvěrníků katolických jednot na Moravě
• Svatba v národě českoslovanském
• Svatí patronové a ctihodní rodáci naši
• Životopis Tomáše Procházky, spisovatele, kaplana v Ivančicích na Moravě

Jeho rukopisy jsou uloženy v Ivančickém muzeu a Památníku národního písemnictví v Praze.

B. M. Kulda, Moravské národní pohádky, vydal Romuald Prombergerv roce 1922

Autor
Jan Procházka, Moravská národní obec
Místní sdružení Ivančicko

Zdroje:
Augustin Kratochvíl; Ivančice, bývalé královské město na Moravě, 1906
Kolektiv autorů; Město Ivančice, 2000
Internetová encyklopedie dějin Brna
Kolektiv autorů; Ivančice, Dějiny Města, 2002
Fotografie:
Archiv autora
Internet