Vážení přátelé Moravy, milí Moravané, Rada města Třebíče rozhodla nejen vyvěsit 5. července zlato-červenou vlajku Moravy, ale také zpřístupnit v tento den zdarma či se slevou pětici vybraných památek města Třebíče. Jsme velmi poctěni, že vám je můžeme nabídnout, radě města srdečně děkujeme.
Třebíč spojuje svou historii se založením benediktýnského kláštera v roce 1101. Díky své poloze na březích řeky Jihlavy a štědrosti zakladatelů se město stalo záhy významným střediskem náboženského života a vzdělanosti. Dnes je důležitým hospodářským, správním, politickým i kulturním centrem jihozápadní Moravy. Město bývalo střediskem židovské kultury na Moravě a unikátně zachovaná židovská čtvrť, jedna z největších v Evropě, je němým svědectvím zdejšího soužití Židů a křesťanů. Židovská čtvrť a Bazilika sv. Prokopa byly v roce 2003 zapsány na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Bazilika sv. Prokopa
Skvost středověkého stavitelství – trojlodní románsko-gotická bazilika sv. Prokopa je pro svou architektonickou jedinečnost klenotem mezi místními památkami. V první polovině 13. století bylo pravděpodobně rozhodnuto o přestavbě někdejšího dřevěného klášterního areálu do kamenné podoby. Tak vznikl na místě opatského chrámu klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, od druhé poloviny 17. století nazývaný bazilikou sv. Prokopa. Monumentální stavba byla značně poškozena při obléhání města v roce 1468 a více než dvě století byla využívána ke světským účelům. Sloužila jako konírna, obilná sýpka i pivovar. Teprve po obnově za vlády Valdštejnů začala bazilika opět sloužit k sakrálním účelům a byla zasvěcena sv. Prokopovi. K nejcennějším prvkům baziliky patří nástěnné malby v opatské kapli a románská rozeta s původní desetidílnou kamennou kružbou. Výjimečná je i krypta, jejíž klenbu podpírá padesát sloupů. (Zvýhodněné vstupné)
Městská věž
Pětasedmdesátimetrová dominanta historického jádra, spojená s průčelím kostela sv. Martina, se historicky váže k období roku 1335, kdy moravský markrabě Karel, pozdější český král a římský císař Karel IV., povolil Třebíči řídit se normou městského práva.Věž byla postavena jako součást městského opevňovacího systému, několikrát také byla poničena požáry nebo vichřicemi. Po opravách v roce 1997 byla věž zpřístupněna veřejnosti. Po zdolání 162 schodů na ochoz ve výšce 35 metrů se návštěvníkům odkryje úchvatný pohled na Třebíč, včetně památek zapsaných v prestižním seznamu UNESCO. V úrovni ochozu se nachází byt, kde bydlel hlásný, trubač a poté i věžník. Měli za úkol ohlašovat pravidelný čas, podle pověsti se však v Třebíči troubilo pouze do tří stran. Ve zvonici pod bytem jsou umístěny památné zvony. Dva z nich se zachovaly z bývalého bratrského sboru na Jejkově. Třetí, jménem Svatopluk, sloužil ke zvonění jinověrcům. Věž je opatřena největšími namontovanými věžními ciferníky v republice. (Zdarma)
Větrný mlýn
Třebíčský větrný mlýn, zvaný též Větrník, nechali zbudovat průmyslníci František a Karel Budischowští pro potřeby svých koželužských závodů v místní části města zvané Borovina. Podle původního návrhu měl být mlýn dřevěný, nakonec se přistoupilo ke stavbě z kamenného a cihlového zdiva. Starý mlýn na mletí třísla stojí ve čtvrti Stařečka. Byl postaven v roce 1836 pro potřeby Budischowského závodů a mlela se v něm smrková i borová kůra na takzvané tříslo. To sloužilo koželuhům k čištění kůží. Na začátku 20. století převzala mlýn obec – město Třebíč a zřídila v něm nouzové byty. Mnohdy ve třech patrech kruhového mlýna s půdorysem 7,5 metru bydlely i tři rodiny. Takto byla zajímavá budova využívána až do roku 1977. V šedesátých letech o mlýn projevil zájem malíř Cyril Bouda, který z mlýna chtěl udělat chalupu. Město mu tehdy budovu neprodalo. (Zdarma)
Vodojem Kostelíček
Železobetonová stavba umístěná nad městem na Strážné hoře u Kostelíčku, v nadmořské výšce 480 m n. m., se začala stavět v roce 1936. Vodárenská věž sloužila jako zásobárna vody pro město. Voda se získávala z Heraltických lesů, odkud se dodnes zásobuje západní část města a vyrábí se z ní třebíčská „zonka“ (ZON). Vodojem sloužil do přelomu 70. a 80. let 20. století. Poté přestal kapacitně stačit a byl nahrazen připojením na vodovodní soustavu z Mostiště a Vranova. V současné době slouží vodojem jako expozice vývoje třebíčského vodárenství a v bývalé nádrži na vodu je projekční místnost. Vyhlídková plošina, která se nachází 20 metrů nad zemí, nabízí jedinečný výhled na město. (Zdarma)
Zadní synagoga
Zadní synagoga byla postavena kolem roku 1669. Interiér zdobí výmalba z počátku 18. století, která se řadí k nejkrásnějším barokním výmalbám na Moravě. Zadní synagoga sloužila k bohoslužebným účelům do 20. let 20. století, poté byla používána jako skladiště kůží a po 2. světové válce sloužila jako sklad ovoce a zeleniny. Teprve v letech 1989-1997 prošla rozsáhlou rekonstrukcí a byla zpřístupněna veřejnosti jako muzeum. V roce 2003 byla jako součást židovské čtvrti zapsána na prestižní Seznam památek UNESCO. Na ženské galerii synagogy je umístěna expozice s židovskou tematikou a unikátní model židovské čtvrti v měřítku 1:100, zachycující stav čtvrti k roku 1850. (Zvýhodněné vstupné)
Nechte se 5. července okouzlit západomoravským městem Třebíč a jeho památkami UNESCO. Navštivte synagogu s nejkrásnější výmalbou na Moravě a v atmosféře židovské čtvrti ochutnejte legendární třebíčskou zonku!
Všechny fotografie: město Třebíč