Dne 21. prosince 1948 se komunistický režim dopustil dalšího velkého zločinu, když pod vedením tehdejšího prezidenta Klementa Gottwalda, generálního tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského a dalších neblaze proslulých soudruhů z Ústředního výboru Komunistické strany přijal zákon o krajském zřízení. Tento bolševicko – centralistický akt znamenal úplnou a nedemokratickou likvidaci zemského zřízení a zároveň zrušení naší tehdejší Moravskoslezské země.
Pokračovat ve čtení „70. výročí nedemokratické likvidace zemského zřízení a samosprávy Moravy a Slezska“
Beneš Metod Kulda, moravský spisovatel – *16. 3. 1820 Ivančice
Dne 16. března letošního roku uplyne 198 let od narození významného moravského vlastence, spisovatele, kněze, Beneše Metoda Kuldy.
Beneš Metod Kulda se narodil do početné rodiny kožešníka v domě číslo 4 na dnešním Komenského náměstí v Ivančicích.
Pokračovat ve čtení „Beneš Metod Kulda, moravský spisovatel – *16. 3. 1820 Ivančice“
7. PROSINEC – Moravané si připomínají erbovní privilegium
Dne 7. prosince 1462 vydal římský císař Bedřich III. Habsburský majestát, ve kterém na žádost obyvatel Moravy, v čele se zemským hejtmanem Jindřichem z Lipé, změnil dosavadní znak Markrabství moravského tak, že bílou tinkturu bílo-červeně šachované orlice povýšil na žlutou neboli zlatou. Stalo se tak odměnou za vojenskou pomoc, kterou mu Moravané poskytli proti odbojným Rakušanům. Erbovní listina byla následně uložena mezi zemská privilegia a v budoucnu opakovaně potvrzována moravskými panovníky. Z figury orlice byly odvozeny také zemské barvy „zlatá a červená“, kterých se používalo k výzdobě moravské zemské sněmovny nebo při pečetění dokumentů. V současnosti se znak i barvy uplatňují na moravské vlajce.
Pokračovat ve čtení „7. PROSINEC – Moravané si připomínají erbovní privilegium“
Prvním misionářem na jihu Afriky byl Moravan
Georg Schmidt (Jiří Šmíd) — misionář v jižní Africe. Narodil se v moravském Kuníně (okres Nový Jičín) v roce 1709. Pro velké náboženské pronásledování na kunínském panství odešel do Herrnhutu (Ochranova) v Horní Lužici. Studoval holandštinu, aby mohl pracovat v holandských koloniích. Po ukončení příprav byl poslán do jižní Afriky. Cesta lodí do Kapského Města trvala 120 dní, kde přistál v červenci roku 1737. Našel zde sice křesťany ale ne křesťanský život. Byli to povětšinou opilci, zhýralci a posměvači. Jako správný Moravan se nenechal, přes všeobecný posměch, odradit od záměru jít s evangeliem mezi Hotentoty — původní obyvatele této oblasti. Holandští misionáři tvrdili, že to nejsou ani lidé, snad něco mezi člověkem a opicí.
Pokračovat ve čtení „Prvním misionářem na jihu Afriky byl Moravan“
Zapomínaní významní lékaři z Moravy a Slezska
Vážení přátelé, rádi bychom Vás upozornili na článek „Zapomínaní významní lékaři z Moravy a Slezska“, který sepsal PhDr. David Unger, klinický psycholog Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, člen Grémia Moravské národní obce a předseda Společnosti pro Moravu a Slezsko. Článek vyšel v Kulturních novinách (50/2015) a v časopise České lékařské komory Tempus Medicorum (12/2015), který chodí všem lékařům v ČR. Stať shrnuje údaje o výjimečných odbornících a vědcích světového věhlasu, zakladatelích různých lékařských oborů, o nichž slýcháváme v různých souvislostech v běžném životě a často ani netušíme, že pocházeli z Moravy či Slezska. Bohužel se k nim u nás, vlivem českého národního obrození, téměř nikdo nehlásí.
Pokračovat ve čtení „Zapomínaní významní lékaři z Moravy a Slezska“
22. prosince 1878 – Poselství moravských poslanců dnešku
Dne 20. února 2015 byly veřejnosti představeny artefakty nalezené v kovové schráně ukryté za závěrečným kamenem bývalé moravské zemské sněmovny. Kromě stavebních plánů, dobových novin, sněmovních usnesení či fotografií byla vystavena i zakládací listina budovy. Záhlaví dokumentu zdobil krásně vyvedený emblém zlato-červeně šachované moravské orlice. Text byl napsán německy i česky a signován předními osobnostmi stavebního projektu, na prvním místě zemským hejtmanem Vojtěchem Widmannem. Opodál byla umístěna také skleněná dóza na mince, převázaná žluto-červenými hedvábnými nitěmi a zapečetěná pečetí s motivem anděla držícího zemský znak (podle iluminace erbovního privilegia z roku 1462).
Pokračovat ve čtení „22. prosince 1878 – Poselství moravských poslanců dnešku“
BRNO – Jednodenní výstava „Zemská sněmovna v zrcadle své doby“
V pátek 20. února 2015 proběhne v Brně výjimečná jednodenní výstava s názvem „Zemská sněmovna v zrcadle své doby“. Expozice proběhne ve foyer budovy někdejší moravské zemské sněmovny (dnes Ústavní soud) na Joštově ulici 8. Pozor, vchod kočárovým vjezdem z ulice Česká! Výstava nabídne jedinečnou příležitost ke zhlédnutí artefaktů z roku 1878, které byly nalezeny za závěrečným kamenem budovy při stavebně-historickém průzkumu. Jedná se především o unikátní fotografie stavby včetně interiérů sněmovny, průběhu stavebních prací, modelů soch na atice, plány podepsané architekty budovy, seznam stavitelů a umělců, dobový tisk, dokumenty z činnosti zemského sněmu a skleněná dóza s dobovými mincemi.
Pokračovat ve čtení „BRNO – Jednodenní výstava „Zemská sněmovna v zrcadle své doby““
HABRŮVKA – Pamětní zápis v obecní kronice
Od roku 2011 se obec Habrůvka na Blanensku pravidelně připojuje k iniciativě „Za vyvěšování moravské vlajky“ na obecním úřadě v Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (5. července), kterou organizačně zabezpečuje občanské sdružení Moravská národní obec.
Letos v květnu při volbách do evropského parlamentu jsem měl jako člen volební komise tu čest, nahlédnout do obecní kroniky. Potěšil mne pamětní zápis z roku 2011.
Na stranách 197 a 198 se píše:
Pokračovat ve čtení „HABRŮVKA – Pamětní zápis v obecní kronice“
FULNEK – Zastavení u Boží muky svatých Cyrila a Metoděje
Na seznamu moravských měst a obcí vlajkové iniciativy Moravské národní obce si opětovně přeje být město Fulnek, které se dne 5. července 2014 připojuje doprovodnou akcí — zpřístupnění a propagace pamětihodností města. Na katastru města a jeho okolí se nachází mnoho drobných sakrálních staveb, tzv. Božích muk. Jedna z nich, téměř zapomenuta, je zasvěcena moravským věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi. Boží muka je postavena na soukromém pozemku v ulici U Sýpky, u obnovené části zdi klášterní zahrady. „Je pěkné, že se dnes dostává pozornosti těmto drobným a často v době dávno minulé zničeným či silně poškozeným památkám“, sděluje pan Josef Pavlíček, zastupitel města Fulneku, který ji v roce 2007 opravil.
Pokračovat ve čtení „FULNEK – Zastavení u Boží muky svatých Cyrila a Metoděje“
Komu vadí moravská vlajka
Již od prvního ročníku občanské iniciativy „Za vyvěšování moravské vlajky“ se všichni její účastníci setkávají s různými snahami tuto akci narušit a pokud možno zamezit jejímu rozšíření. V počátcích to byly spíše osobní ambice několika moravských aktivistů, kteří, snad v dobré víře, prosazovali svoje vlastní návrhy novodobé podoby moravské vlajky. Po krátkém čase se v čele odpůrců iniciativy objevili noví vůdcové. Prvním se stal redaktor pražského časopisu Týden, pan Motýl a po něm údajný učitel zpěvu P. Josífek, od devadesátých let žijící v Anglii. S jejich příchodem aktivita proti iniciativě i Moravské národní obci výrazně vzrostla. Stala se mnohem cílenější a sofistikovanější.
Pokračovat ve čtení „Komu vadí moravská vlajka“